Širé severské literární pláně čekají jenom na vás

Severská literatura to má dneska těžké. Dokonce i jedna literární agentka, profesionálka v oboru, mi nedávno na zmínku o „severských titulech“ opáčila: „Aha, takže děláš spoustu detektivek, co?“ Zkrátka sever rovná se krimi.

Ale severská literatura vám samozřejmě poskytne víc než jen střeva rozvěšená po stromech. Pilnější čtenáři si možná vybaví ještě Petera Høega, Josteina Gaardera nebo Karla Oveho Knausgårda, avšak česká nakladatelství, Argo nevyjímaje, nabízejí severských titulů mnohem víc a v takové rozmanitosti, že si vybere opravdu úplně každý.

Bez mučení se přiznám, že moje srdcovka je literatura finská. Připadá mi, že ve Finsku se jednak píšou nejzajímavější příběhy (přečtěte si Porodní bábu Katji Kettu nebo Čtyřcestí Tommiho Kinnunena a dáte mi za pravdu), jednak mají Finové největší smysl pro humor – při panelové diskusi na téma Jak je možné, že se Finové ocitli na prvním místě žebříčku nejšťastnějších národů?, která proběhla v rámci Frankfurtského knižního veletrhu, všichni čtyři zúčastnění finští spisovatelé s kamennou tváří tvrdili, že to musí být omyl, zatímco obecenstvo plakalo smíchy.

Ale i ve Švédsku, které zvlášť leží ve stínu Stiega Larssona, najde čtenář spoustu jiných žánrů. Mě osobně v posledních letech nejvíc zaujaly tituly autorů řekněme s širším kulturním zázemím: To jsme byli my od Golnaz Hashemzadeh Bonde, Mizérie Andrzeje Tichého nebo Všechno, co si nepamatuju Jonase Hassena Khemiriho.

Není to náhoda – různorodější životní zkušenosti, zkušenosti jiných jazyků a kultur obohatí a rozšíří autorské možnosti stylistické i tematické, jak v evropském kontextu už nějakou dobu dokládají třeba autoři jugoslávské diaspory. Když mluvíme o severských literaturách, zmiňme alespoň dánského autora bosenského původu Alena Meškoviće (Ukulele jam, Stan pro jednoho) nebo finského autora s kosovskými kořeny Pajtima Statovciho (Moje kočka Jugoslávie), který byl v r. 2019 nejen nominován na prestižní americkou Národní knižní cenu, ale také získal nejvýznamnější finské literární ocenění Finlandia.

V krátkém blogovém příspěvku samozřejmě nemůžeme poskytnout úplný přehled ani analýzu, zmiňme však ještě aspoň dva výjimečné tituly zastupující dosud nezmíněné žánry: kdo má rád povídky, ať sáhne po sbírce Na hraně dánské autorky Dorthe Norsové – ta tento drobný literární útvar vybrousila do dokonalého tvaru, čehož si všimli i v proslulém časopise New Yorker, a Norsová se tak stala první dánskou autorkou či autorem, jejichž povídku otiskli.

A pokud vám nesedne Knausgårdův mužný sebezpyt, můžete si z norské literatury vybrat poučné a vtipné Neohrožené ženy, komiksové zpracování stopadesátileté historie boje za ženská práva. Zajímavá je také takřka obrazová publikace Smyčka, první malířský cyklus Simona Stalenhaga vyprávějící sci-fi příběh ze švédských periferií 80. let.

Chcete-li se o některých severských titulech dozvědět víc, přijďte 9. ledna v 19 hodin do kavárny Liberál v pražských Holešovicích na pořad Argo na severu (podrobnosti na www.argo.cz a www.facebook.com/argo.cz/).

Více informací o jednotlivých knihách najdete na https://argo.cz/argo-na-severu

S pozdravem Vzhůru na sever!