Máme čtyři nominace na cenu Magnesia Litera
Spolek Litera vyhlásil nominace 22. ročníku knižních cen Magnesia Litera. Získali jsme nominace na Literu za prózu, Literu za fantastiku, Literu za detektivku a Literu za humoristický román. Blahopřejeme autorkám i autorovi a budeme držet palce ať 17. dubna nominace promění!
NOMINACE LITERA ZA PRÓZU
Román vyčnívá v záplavě rodinných kronik, vztahových traumat a otřepaných výletů do historie ve dvou ohledech. Jednak čistým a jemným stylem, který je zároveň přesný a poetický a silně kontrastuje s publicistickou upovídaností mnoha současných próz. A pak neotřelou kompozicí, v níž se historické vyprávění kolážovitě prolíná s reportáží, esejem a dokumentem. Kniha není jen románovým pátráním po tom, kdo byla Kafkova snoubenka Felice Bauerová a jaký vedla život poté, co jejich pětiletý korespondenční vztah skončil. „Životem po Kafkovi“ je pro ni existenciální situace, do které byla vyvrženo společenství pražských, židovských intelektuálů, z nichž někteří utekli do Izraele (Max Brod), jiní do Itálie (Greta Blochová) nebo USA (Felice). Autorce nejde o historický portrét, ale o zachycení životních podmínek a možností uprchlíků po ztrátě domova a vztahů, po rozbití světa, jehož trosky si každý z nich odvezl v pár kufrech s sebou. I proto do knihy vstupuje také ona sama se svou zkušeností života v New Yorku a Lyonu. I proto se pro ni jedním z nadčasově aktuálních témat stává obava o ztrátu jazyka, identity, sebe sama. Vyhýbá se přitom svodům si cokoli o Felici Bauerové sentimentálně nebo hagiograficky dovozovat, drží se faktů. A přitom napsala výbornou prózu.
NOMINACE LITERA ZA FANTASTIKU
Mycelium VIII: Program apokalypsy
Osmidílná sága Mycelium Vilmy Kadlečkové patří mezi nejsmělejší počiny v dějinách české fantastiky. Na první pohled zaujme rozsahem (přes 3700 stran), ale také propracovaností a komplexností fantastického fikčního světa. Unikátní vesmír, ve kterém na začátku dominuje planeta Össe ovládající myceliální technologie, obsahuje variantu Země v daleké budoucnosti a lidstva, jež je nuceno bránit se pomalu se šířícímu kulturnímu a technologickému vlivu Össeanů. Dílo žánrově osciluje mezi sci-fi a politickým thrillerem, ale zahrnuje množství úvah nad současnými tématy – mimo jiné o roli církve a náboženství v našich životech, o paradoxu výjimečnosti, která nikdy nepřichází zadarmo, nebo o odvěkém boji moci a zodpovědnosti, kterou tato moc nese. Vilma Kadlečková stvořila milník české fantastiky, který nelze přehlédnout a který se originalitou a komplexností může měřit s nejlepšími zahraničními ságami podobného střihu.
NOMINACE LITERA ZA DETEKTIVKU
Má na svědomí vraždu investigativního novináře a jeho přítelkyně jeden pachatel, nebo byli dva? Jde o politickou vraždu, anebo udeřil po letech sériový vrah? První díl chystané trilogie rozplétá nitky vedoucí nejen do vysoké politiky, ale také do soukromí obou obětí. František Šmehlík vytvořil seversky laděnou detektivku s prvky politického thrilleru, který neztrácí od začátku nasazené tempo a graduje několika překvapivými odhaleními. Román vyniká kromě jiného zajímavě vykreslenou postavou olomoucké vyšetřovatelky Laury Ara i střízlivě popsanou prací policie.
NOMINACE LITERA ZA HUMORISTICKOU KNIHU
Mladá autorka s pozoruhodně vyspělým pozorovacím talentem a sžíravým smyslem pro ironii i sebeironii vystavěla svou prózu jako fiktivní terapeutický deník. Její hrdinka, doktorandka psychologie z Oxfordu, v něm zachycuje dva týdny po návratu do rodného Slezska, kam se musela uchýlit po psychickém zhroucení. V jejích zápiscích autenticky ožívají regionální kulisy odlehlého venkova a jsou zalidňovány panoptikálními postavami příbuzných či sousedů, jejichž spontánní všednodenní aktivity se nakonec jeví být daleko bláznivějšími než sama pisatelka. Ve fiktivní vísce Bočník i třígenerační domácnosti pozorovatelky se to jen hemží svéráznými naturely a bizarními figurami, které se spolu střetávají v přímo groteskních scénách. Autorka nenechá čtenáře ani na chvíli vydechnout a každou z dobře vygradovaných kapitol dokládá, že dokáže proniknout skutečností až na dřeň a odhalit její absurdní povahu. Vedle smyslu pro grotesku a absurditu však lze ocenit i zdařilý jazykový humor, pramenící z přesného a originálního pojmenování zdánlivě banálních skutečností.
Autor článku
