Často nevidíme druhého člověka, ale svou představu o něm
Ve svém novém románu Dokonalý záběr sleduje Zdeněk Viktora čtveřici postav, které se snaží vměstnat své vztahy, touhy i druhé lidi do obrazu, jaký si samy vytvořily. V rozhovoru mluví o hranicích mezi láskou a přizpůsobováním, o našich projekcích do druhých i o tom, co všechno ze svého „dokonalého záběru“ raději necháváme mimo obraz.
Číst dále