V Marseille byla otevřena Knihovna Vladimíra Vochoče

Povedla se dobrá věc, vzniklo nové místo setkávání milovníků (zejména české) literatury. Argo se rádo připojilo k dárcům, kteří pomohli zaplnit knihovní regály. A máme radost, že jsme českým vydáním knížky Symfonie o novém světě maličko přispěli ke znovuobjevení osobnosti Vladimíra Vochoče. Více o tom píše autorka výše zmíněné knihy a také kmotra nové knihovny Lenka Horňáková-Civade.

Někdy proběhne tichá revoluce, která se zdánlivě dotýká jen pár lidí, občas se dokonce může zdát, že je určená jen zasvěceným. Jedna taková revoluční událost nastala v sobotu 13. května 2023 v Marseille, na kopci ve čtvrti Vauban se záviděníhodným výhledem na tak často sluncem zalité i větrem zmítané město. Co se týče počasí, v onu sobotu bylo hezky hned několikrát, totiž po každé bouřce doprovozené lijákem.

Vyšplhat se na kopec a najít český konzulát v křivolakých uličkách není úplně snadné. Tentokrát byl odměnou nejen onen výhled, ale i setkání českých krajanů a několika francouzských přátel a fanoušků České republiky a hlavně literatury. Otevírala se zde totiž knihovna se skutečnými (ne virtuálními) knihami, v drtivé většině v českém jazyce, které se sem postupně svážejí z různých koutů Francie a České republiky.

Že to zní starosvětsky? Jistě. Bude to asi tím, že se zde navazuje na jednu českou tradici. Ta byla poznávacím znamením české či československé touhy otevřít v každé obci, která má radnici, také knihovnu (a pokud možno též v každé takové obci založit ochotnické divadlo). To nás mělo zapojit do evropského kontextu. Ano, při vzniku republiky měli tehdejší činovníci pocit, že právě skrz kulturu se republika a demokracie nejlépe propíší do každodennosti lidí. Vlastně by bylo hezké na to navázat a založit knihovnu při každém českém konzulátu.

V Marseille u Středozemního moře vznikl malý ostrůvek češtiny, a český jazyk a literatura tak získaly svůj přístav. Nová knihovna nese jméno Vladimíra Vochoče. Už to není tak úplně neznámý člověk, jeho jméno se čas od času objeví v článcích o Spravedlivých mezi národy, o hrdinech z druhé světové války nebo o diplomatech, na jejichž práci můžeme být hrdí. Vladimír Vochoč tohle všechno byl a je. Jako generální konzul pracoval v Marseille od května 1938 do března 1941. Díky své tvrdohlavosti a přesvědčení, že dokud je jeho konzulární kancelář otevřená, Československá republika nepřestává existovat, pomohl zachránit několik stovek (některé odhady zmiňují až dva a půl tisíce) lidí při útěku před nacismem. Poté, co se na jeho činnost a existenci téměř úplně zapomnělo (především „zásluhou“ komunistického režimu), se mu dostalo a dostává zasloužených poct.

V roce 2016 byl v památníku Jad vašem přijat mezi Spravedlivé mezi národy, v Marseille nyní nese jeho jméno knihovna a v lednu 2024 mu v témže městě bude slavnostně odhalena pamětní deska.

Takže v sobotu byla pod přívětivým dohledem Notre Dame de la Garde, na niž je nádherný výhled z oken konzulátu, uspořádána malá oslava literatury za přítomnosti pana velvyslance Michala Fleischmanna a honorárního konzula Pierra Robina. Kromě jejich manželek a zastupitelů marseilleské radnice bylo přítomno i několik novinářů a dobrá padesátka dalších lidí. Podotýkám, že starat se o knihovnu a její provoz, je práce. Je důležité být na místě a to místo musí žít. To bude mít na starosti zejména Petra Bergmanová, zástupkyně marseilleského honorárního konzula, a za to jí patří naše díky, stejně jako několika nakladatelstvím a jednotlivcům, kteří bez váhání a štědře darovali knihovně první stovky výtisků kvalitní literatury.