„Nikdy jsem nezažila tak ryze čistou a otevřenou debatu o psaní jako takovém,“ říká Lenka Elbe o 20. ročníku Evropského festivalu prvního románu!

Elbe_Německo

Jedinečný koncept, živá debata o debutujících románech z dvanácti evropských zemí. Diskutovalo se o jazykových a kulturních fenoménech a samozřejmě o vydávání v zahraničí. Festival příjemně překvapil!

 Spolu s autorkou Lenkou Elbe a její Uranovou jsme se na pozvání Českého literárního centra a pořadatelů festivalu zúčastnily již dvacátého ročníku Evropského festivalu prvního románu.

Řekli byste si, že pár „kravaťáků“ bude u dlouhého stolu diskutovat a analyzovat komplikované literární texty, ale opak byl pravdou. Debaty byly živé, přitom velmi fundované, vše probíhalo v uvolněném neformálním duchu.

 O své zážitky a pocity se s námi podělila účinkující autorka Lenka Elbe:

„Už z názvu Evropský festival prvního románu člověk trochu vytuší, že půjde o jedinečný koncept. Nyní po své účasti na dvacátém ročníku v německém Kielu mohu ovšem říct, že unikátem není jen koncept románového debutu, ale i celková struktura a atmosféra festivalu. Spolu s dalšími jedenácti zeměmi, potažmo jedenácti autory jsme totiž našli útočiště v malebném literárním domku uprostřed staré botanické zahrady, který jsme díky naší přítomnosti na celé čtyři dny proměnili v jakýsi komorní babylon, v němž zněly texty čtené jak v originálních jazycích, tak v německých překladech, a v němž se řízeně i neřízeně diskutovalo o jazykových a kulturních fenoménech a samozřejmě o vydávání v zahraničí. Možná to bylo čerstvým vzduchem od Baltského moře, možná vrtkavým počasím, ale asi nikdy jsem nezažila tak ryze čistou a otevřenou debatu o psaní jako takovém.“

– Lenka Elbe

Elbe_Nova

Náš výjezd se opravdu vyplatil. Po téměř osmihodinové cestě vlakem až na daleký německý sever jsme konečně dorazily do malebného přístavu. Odpočinek po cestě se nekonal, ihned jsme pádily do místního Literaturhausu v botanické zahradě, kde se poprvé rozezněly hlasy autorů, kteří četli ukázky ve všech jedenácti jazycích (ukrajinská spisovatelka Eugenia Kuznetsova se s námi spojila později prostřednictvím videokonference). Druhý a třetí den ráno jsme pod taktovkou německého řádu a drilu byli v ranních hodinách nastoupeni opět před literárním domem a následovaly prezentace vždy dvou autorů, u nichž se daly najít styčné body. Díky skvělým dvěma moderátorům se autorům ani nechtělo po hodinové debatě zvedat ze židle, měli toho tolik co říct a hlavně byli rádi, že předstoupili před tak participující publikum. Vážně jsme ani jeden neměli pocit, že by někdo ze zúčastněných svůj zájem hrál jen „na oko“ a s malými přestávkami k občerstvení jsme spolu všichni prožili krásné dva a půl dny nabitými slovy o literatuře a pozitivních plánech do budoucna.

 Své zážitky s námi sdílel i slovinský autor, básník a překladatel Klemen Pisk, který mimo jiné přeložil do slovinštiny Konec punku v Helsinkách Jaroslava Rudiše.

„Evropský festival prvního románu v Kielu měl obrovský úspěch. Pro mě to byla ideální příležitost představit svůj román Mamutova oporoka (Mamutí testament, 2021). Ohlas publika byl fantastický, lidé za mnou chodili a říkali, že doufají, že překlad mé knihy brzy spatří světlo světa. Doteď nedokážu pochopit, jak moderátorka Francesca Bravi znala můj román tak dobře, přestože nemluví slovinsky. Podobné myšlenky měla i Lenka Elbe, s níž jsem měla tu čest společně vystupovat na pódiu, povídali jsme si nejen o literatuře, ale i o životě jako takovém. Na festival jsem přijel s těžkým batohem, ale ještě těžší byl při odjezdu. Bylo to i kvůli Lenčině knize Uranova, kterou si rád přečtu a doporučím slovinským nakladatelům.“

– Klemen Pisk

 Děkujeme pořadatelům a všem autorům přejeme s jejich romány úspěch na zahraničním trhu!