Mezinárodní Bookerova cena zamířila k titulu, který pro vás Argo připravuje

©Eric Traversié

International Booker Prize (Mezinárodní Bookerovu cenu) letos získal David Diop s knihou Frère d‘âme (v angličtině jako At Night All Blood Is Black) a její překladatelka Anna Moschovakis. My se radujeme spolu s nimi, protože knihu v překladu Tomáše Havla pod názvem V noci je každá krev černá českým čtenářům představíme už za několik měsíců.

David Diop ji vydal ve Francii v roce 2018. Zpozorněli jsme hned, když tam získala Prix Goncourt des lycéens neboli Goncourtovu cenu gymnazistů (když tedy pominu, že se ocitla i na short listu většiny tzv. velkých francouzských cen). Ukazuje se totiž, že se vyplácí sledovat, jaké knihy získávají ceny udělované čtenáři ve středoškolském věku. Tak nějak to vypadá, že když mládež čte, má čich na dobrou literaturu. „Goncourta mladých“ má z našich autorů J.-M. Guenassia (za Klub nenapravitelných optimistů), Joël Dicker (za Pravdu o zmizení Harryho Queberta) a Sorj Chalandon (za Čtvrtou zeď), další mladou odnož velké ceny – Prix Renaudot des lycéens získala Lenka Horňáková-Civade (za Marie a Magdalény).

Ale zpět k Davidu Diopovi. Knihu jsem si před těmi necelými třemi roky přečetla, doporučila k vydání a zařadila ji na seznam titulů, na které by mělo dojít. Pak ale přišla covidová brzda, a když jsme ji zase povolili, objevily se další knihy… nebudu se vymlouvat, ta Diopova se nám trochu ztratila v davu. U knih je to totiž obráceně než na poště – nově příchozí se řadí dopředu, a ne dozadu, bohužel. Nominace na Mezinárodní Bookerovu cenu ji ale zase postrčila do čela fronty, a i když jsme smlouvu na autorská práva definitivně uzavřeli až na začátku prázdnin, prakticky jsme byli s Diopovou agentkou domluveni ještě dřív, než byl vyhlášen laureát „Bookera“. A bingo! Opravdu ho dostal David Diop spolu se svou překladatelkou Annou Moschovakis. K tomu poznamenávám, že je nesmírně sympatické, že tuto významnou cenu nezískává pouze autor oceněného díla, ale zároveň s ním i jeho překladatel (pokud tedy nebyl anglicky napsán už rovnou originál, pochopitelně) jakožto logický spolutvůrce díla.

David Diop je literární vědec se specializací na francouzskou a frankofonní africkou literaturu 18. století. Žije ve Francii, ve Francii se i narodil, ale vyrůstal v Senegalu, odkud pochází jeho rodina. A právě Diopův senegalský dědeček a jeho vzpomínky na první světovou válku ho inspirovali k napsání tohoto nepříliš rozsáhlého, zato velmi působivého příběhu. Pro mnohé čtenáře tím otevřel jedny z dlouho zavřených dveří historie – téma účasti domorodých vojáků z kolonií (v tomto případě francouzských) na válkách v řadách armád koloniálních mocností.

Alfa Ndiaye je jedním z nich, jedním z mnoha. Bojuje v zákopech nesmyslné války proti „blonďákům s modrýma očima“, kteří se jeho skutečnými nepřáteli stanou až teprve poté, co vedle něj v krutých bolestech zemře jeho nejlepší přítel, jeho „bratr duše“, jeho duchovní dvojče Mademba Diop. V Alfovi se něco zlomí a s mačetou v ruce se vydá do své osobní války, až se nakonec stane postrachem vlastních spolubojovníků, kteří v něm začnou vidět nebezpečného čaroděje. Na rozdíl od nich ale čtenář může alespoň sledovat valící se proud Alfových myšlenek, proud bolesti nad ztrátou a proud vzpomínek na život před válkou, na dětství a dospívání v senegalské vesnici, na poslední dny před odchodem do války, proud výčitek svědomí, proud otázek a proud odpovědí, které však Alfu vedou strmou cestou do propasti. Rytmizované vyprávění, opakující se fráze zní jako příběh ústně předávaný z generace na generaci – je to ale spíš vír, ve kterém se topí mysl sotva dospělého chlapce, který se ocitl tam, kde nikdy neměl být.

Na závěr malá poznámka k názvu knihy. Čtenáři francouzského originálu si můžou vychutnat hru se slovy, když se hned na první stránce Alfa zmíní o „bratrech ve zbrani“ (frères d’armes), ačkoliv se všechny jeho myšlenky točí kolem Mademby, který byl doposavad pevným bodem v jeho životě, který byl jeho „bratrem duše“ (titulní frère d’âme) – obojí při vyslovení totiž zní velice podobně. Anna Moschovakis zvolila jako titul knihy větu, jíž Alfa Ndiaye shrne popis jedné své temné noční výpravy: La nuit, tous les sangs sont noir. – At night all blood is black. – V noci je každá krev černá.

Stejně jako oceněná překladatelka a se souhlasem autora volíme tuto variantu i my. V té větě je totiž shrnuto vše podstatné.