Objev roku a nejlepší překlad jsou letos z Arga

Letošní slavnostní předávání cen Magnesia Litera nám do Arga přineslo hodně radosti. Oceněny byly hned dvě naše knihy: povídková sbírka Hranice lesa, za niž byl Objevem roku vyhlášen Vratislav Kadlec, a první tři díly románové pentalogie o Patricku Melrosovi od Edwarda St Aubyna, jež vynesly cenu za Překlad roku autorovu dvornímu překladateli Ladislavu Nagyovi (ten už se před pár lety skvěle popasoval se St Aubynovým románem Marně hledám slov a nedávno celou melroseovskou pentalogii dopřekládal: svazek Patrick Melrose II právě chystáme k vydání).

Zdálo by se, že odlišnější knihy aby člověk pohledal: kniha Vratislava Kadlece bývá přirovnávána k prózám J. L. Borgese či Karla Michala, hýří fantaskními a absurdními situacemi, bizarními prostředími a nečekanými dějovými zvraty. Jak píše recenzent Petr A. Bílek: „Kadlec běžné události a jevy jemně a nenápadně posouvá do nevídaného, bizarního, groteskního. Nejsou to žádné črty ani exhibicionistické experimenty. Události, dialogy i scenérie precizně odpozoroval ze života, ale vždy je rozpohybuje nápaditou a přitom funkční imaginací i jazykem, který ho poslouchá na slovo.“

Naproti tomu St Aubynova próza v překladu Ladislava Nagye je přísně autobiografická, autor si nic nepřimýšlí, vlastně „pouze“ líčí své dětství a dospívání (o dramatické, ne-li rovnou tragické zákruty tu ovšem není nouze), nebuduje žádné barvité světy fantazie, je pevně zakotven v realitě. Jenže – a v tom vězí síla knihy – o té realitě dokáže psát s takovou intenzitou a vynalézavostí (již Ladislav Nagy ve svém překladu brilantně replikuje), že ji náhle vidíme zcela novýma očima. Jak si všímá anglistka Markéta Musilová: „V St Aubynovi najde čtenář vždy něco navíc, nadsázku, vtip a v první řadě jazykové mistrovství, jaké se dnes už moc nevidí.“

Právě toto jazykové mistrovství, tato schopnost neotřele popsat běžné věci či naopak předložit čtenáři zcela fantaskní látku s nenucenou, elegantní samozřejmostí naše dvě zdánlivě odlišné knihy spojuje – nakonec je vlastně jedno, o čem autor píše, když ovšem umí psát. Vratislav Kadlec i Edward St Aubyn to umějí výtečně (a ten druhý z nich měl v češtině štěstí na překladatele). V Argu jsme šťastni, že se o tom přesvědčili porotci prestižní literární soutěže, a budeme ještě šťastnější, když se o tom přesvědčíte i vy, naši čtenáři.