Magnesia Litera 2024: Máme v širší nominaci 9 knih a 1 nakladatelský čin

V letošním ročníku měly poroty každé kategorie opět možnost vybrat až 9 knih do takzvané širší nominace v každé kategorii. Tři knihy ze širší nominace se dostanou do finální nominace, která bude oznámena ve čtvrtek 14. března. Z této trojice pak vzejde vítěz každé kategorie. Přečtěte si zdůvodnění poroty k našim knihám.

Luxor Litera za prózu

Petra Hůlová: Nejvyšší karta

Dvaapadesátiletá spisovatelka bilancuje tváří v tvář klimakteriu svůj život soukromý i tvůrčí. Někdejší feministku, jež si část úspěchů vydobyla svými erotickými eskapádami, konfrontuje s minulostí její aktivistická dcera, jež vynese na základě všetečné četby matčiných intimních deníků ortel nade všemi. A matka si zase uvědomí tak prostou věc, že každý člověk stárne a uvadá. Krutá analýza literátské sebestřednosti a jáství a také ne zrovna povznášející pohled do klimatických souvislostí literárního provozu.

Luxor Litera za prózu

Alexej Sevruk: Evropanka

Co všechno musí lidé na Ukrajině přežít? Kolik zla, trápení a smrtí snese člověk, rodina, národ? V uhrančivém vyprávění ženy narozené v ukrajinském Polesí po první světové válce a dožívající v současných Čechách se v toku vzpomínek a asociací vracíme k hladomorům a válkám, světu za Lenina, Stalina a Hitlera, sledujeme kolotoče absurdních náhod a nesmyslných rozhodnutí, jež ovlivnily osudy národů i konkrétních postav. Vzpomínání, historky, hodnocení i odsudky sousedů, Ukrajinců, Poláků, Rusů i Židů se proplétají, vracejí a znovu vystupují z paměti pragmatické, zmoudřelé a s osudem smířené vypravěčky.

Litera za překladovou knihu

Davide Enia: Jako v nebi, tak i na zemi (z italštiny přeložila Marina Feltlová)

Příběh několika generací jedné palermské rodiny. Překlad Mariny Feltlové vyniká zejména v dialozích tvořících podstatnou část knihy. Kromě boxerského slangu bylo třeba se v překladu vyrovnat i s tím, že postavy v originále promlouvají sicilsky, zatímco vyprávění je v italštině, což je zvládnuto skvěle – používáním hovorové, obecné a spisovné češtiny.

Litera za překladovou knihu

Gildas: O zkáze Británie (z latiny přeložila Helena Polehlová)

Jde o základní pramen k dějinám Británie i raně středověké Evropy po rozpadu západořímské říše, pocházející z poloviny 6. století. Překladatelka skvostně zvládla samotný obtížný text i četné biblické citáty a knihu doplnila erudovaným komentářem a úvodní studií. Anglistům, historikům i dalším zájemcům se tak do rukou dostává záslužná publikace trvalé hodnoty.

Litera za překladovou knihu

Aleksander Majkowski: Život a příhody Remusovy. Kašubské zrcadlo (z kašubštiny přeložil Miloš Řezník)

Román Aleksandera Majkowského vyšel poprvé v roce 1938 – ač tedy téměř sto let starý, jedná se o překvapivě čtivý a plastický cestopis seznamující čtenáře s kašubskými reáliemi. Remusovy rytířské příběhy zdánlivě evokují vyprávění Dona Quijota, smutná postava však průvodci rozhodně není vlastní. Vynikající překlad Miloše Řezníka z nepříliš známého slovanského jazyka zachovává jazykovou chuť doby, žánru i regionu, aniž sám působí archaicky.

Litera za překladovou knihu

Serhij Žadan: Internát (z ukrajinštiny přeložil Miroslav Tomek)

Cesta učitele ukrajinštiny po donbaském válečném území nikoho. Po místech bez zbytečných slov a patosu, po domech bez opěrných zdí. Žadanův jazyk je lakonický, všudypřítomnou tíživou atmosféru rozbourává ironickými poznámkami a občas až absurdními metaforami. Román v překladu Miroslava Tomka čtenáře nenechá vydechnout, zato mu jasně připomene, že rusko-ukrajinský konflikt začal dávno před rokem 2022.

Litera za nakladatelský čin

 Edice Memoria medii aevi  – Paměť středověku (včetně řady Litteraria et poetica) a Itineraria (řídí Magdalena Moravová)

Nakladatelství Argo vydává v edici Memoria medii aevi – Paměť středověku unikátní historické prameny od roku 2004 a vyšlo v ní již 35 titulů. Zaměřuje se na překlady významných evropských kronik a dalších děl evropské literatury v latině či v národním jazyce, která česky buď nikdy nevyšla, nebo jsou jejich vydání nedostupná. V řadě Litteraria et poetica vyšlo 13 titulů literární povahy (dopisy, eposy, hagiografie, básně apod.). Od roku 2015 vycházejí v edici s názvem Itineraria prameny cestopisné: cestovní deníky, dopisy z cest a relace o cestách a poutích, často jde o první edice pořízené z dosud nikdy nevydaných archivních pramenů. Unikátnost těchto projektů je podpořena uměřenou, ale žánru zcela odpovídající grafickou podobou.

DILIA Litera za debut roku

Tomáš Peřina: Tam uvnitř něco je!

Básně pro čtenáře jakéhokoli věku se smyslem pro humor a bez útlocitnosti. Hororově zabarvené obrazy s výjimečnou imaginací, nelítostným sarkasmem a překvapivými pointami. Kongeniální ilustrace Františka Skály dodávají Peřinovým hravě drzým textům neobyčejný břit.

Litera za humoristickou knihu

Filip Mikuš: Výstava chameleonů

Intelektuálně i literárně náročný humor odkazující k poetice Woody Allena či montypythonovské, plný mystifikací, perzifláží a sebeironie, prostupuje toto svérázné pásmo textů autora, který se označuje za misantropického humanistu. Originální grafické zpracování knihy jen podtrhuje neotřelost a komplikovanost Mikušovy mnohoplánové hry s jazykem i se čtenářem.

Litera za humoristickou knihu

Danka Štoflová: Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí

Příběh Češky žijící mezi indiány v Severní Karolíně těží komiku ze střetu dvou kultur, které ale nakonec vykazují řadu styčných bodů. Humor plyne nenuceně z životních situací, byť možná někdy fiktivních. Autorčin záviděníhodný nadhled dokáže překonat všechny životní obtíže a návdavkem ještě moderního člověka zasvětí do mytologie tradičního společenství žijícího v souladu s přírodou.