Krvavý poledník

aneb Večerní červánky na západě

rok vydání – 2009
Doporučená cena je 358 Kč

Když v roce 1985 vydal Cormac McCarthy svůj pátý román Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě, dočkal se pouze vlažného a rozpačitého přijetí. Postupem času však zájem čtenářstva i kritické obce narůstal a v dnešní době se kniha těší takřka kultovnímu statusu –je označována za McCarthyho vrcholné dílo a zároveň za jeden z nejdůležitějších amerických románů 20. století.Autor v tomto historickém románu popisuje řádění Glantonova gangu na texasko-mexických hranicích v letech 1849-1850. Valná většina dobových událostí a postav je skutečná, do děje jsou pak vpleteny také smyšlené osudy hlavního hrdiny, bezejmenného „kluka“. Co však Krvavý poledník od jiných historických próz zásadně odlišuje, je autorův osobitý styl a hloubka filozofické vize. Autor k popisům brutálního násilí a nelítostné pustiny používá archaizující biblicko-barokní jazyk, jenž slouží současně také jako kryptické médium odkazující na nejrůznější myšlenkové směry: mystické křesťanství Jakoba Boehma, vůli k moci Friedricha Nietzscheho, stará gnostická učení i tarotové arkány. Z uměleckých paralel pak nelze nezmínit Homérovu Ilias, Danteho Peklo, či Melvillovu Bílou velrybu, malby Hieronyma Bosche či westerny Sama Peckinpaha.Krvavý poledník přináší zážitek nejen pronikavý, zneklidňující a drásavý, ale svým způsobem také zvráceně krásný. Chyťte se hrušky sedla – vyrážíme!

  • kniha
Překlad

Bibliografické údaje

EAN 9788025701416
ISBN 978-80-2570-141-6
Počet stran 391
Jazyk česky
Vazba vázaná
Produkt kniha
Rozměry 12,5cm x 21cm
Vydání 2009 (1. vydání)
Nakladatel Argo

Názory
čtenářů

Martin, Brno nehodnoceno
16. 2. 2011

Krutý západ...

(...) Kdybych mohl, hodnotím knihu za 4,5 hvězdičky. Díky častým popisům brutálních masakrů není kniha čtením pro každého, díky metafyzickému přesahu také ne. Zklidněnit žaludek při čtení je možné v lyrických pasážích popisujicích krajinu, ikdyž i tady se často blýská. Nejlepší strany románu jsou podle mě hned ty úvodní, kdy se čtenář seznamuje s klukem. Všem komu se dílo líbí doporučuji pro srovnání román Velká divočina: cesty (Joao Guimaraes Rosa), přijde mi že toto dílo autor musel znát...

MG, nehodnoceno
17. 8. 2009

kus žuly...

(...) To nejlepší z Williama Faulknera, Nicka Cavea nebo Gabriela G. Marquéze...a Cormaca McCarthyho. Např. McCarthyho Cesta se po přečtení Krvavého poledníku jeví jako pouhá krátká, letmá rozcvička. Tato kniha ve mně rezonovala jako kácení mohutného stromu. Mnohovrstevnaté, drásavé i zklidňující...a neskutečně silné. Pravděpodobně to nejlepší, co jsem kdy četl.

Miloš, rapeshlund@volny.cz, Olomouc nehodnoceno
28. 7. 2009

Trocha historie jinak…...

(...) Opravdu hodně hutné čtivo. Velice hluboké popisy krajiny hraničící až s myšlenkami nekonečnosti vesmíru. Doslova jsem cítil žár slunce v zátylku, hlad, nasládlý pach krve a skřípající písek mezi zuby. McCarthy čtenáře dokáže zaujmout, šokovat, vyčerpat. Rychlé, až usečné popisy a rychlé změny tématu tvoří opravdu jakýsi knižní střich, který se možná zpočátku bude hůře číct, ale nakonec vtáhne a velice plasticky vykreslí dění. Zatím nejtěžší McCarthy, kterého jsem četl. Né že bych souhlasil s tím co se tehdy dělo a ani s tím, že bych chtěl být toho svědkem. Přesto musím říct...BRAVO!

Daniel, praha nehodnoceno
17. 6. 2009

nádherná kniha...

(...) Kniha, která ve vás zůstane doslova "trčet". Jedna z nejlepších, jakou jsem četl. Magické, hluboké. Psané suverénním jazykem, výborný překlad.

JP, ... nehodnoceno
9. 6. 2009

krvavý poledník...

(...) Napoprvé možná překvapí hutnost a obtížnost textu a délka jednotlivých kapitol. Možná budete i zklamaní. Já teda byl. Chtěl jsem jen brutalitu a geniálního soudce Holdena. Výsledný pocit z obojího se ovšem dal vystihnout jen jako nenaplněný. Napodruhé už mi začínali docházet určité souvislosti. Stejně jako si museli kritika a čtenáři v USA proklestit cestu k McCarthymu dílu (a chvíli jí to trvalo), tak patrně i zdejším čtenářům bude dělat Krvavý poledník zpočátku potíže.

Přečteno jedním dechem?

Tisíce nerozhodných čtenářů bezradně bloudí mezi tituly. Nechte jim tu recenzi a nenechte je zoufat.

Nepovinné