Bílá pevnost

rok vydání – 2010
Doporučená cena je 258 Kč

Historicko-filozofický román Orhana Pamuka se odehrává v barvitém světě osmanského Istanbulu za vlády sultána Mehmeda IV. na konci 17. století a vypráví alegorický příběh o zvláštním vztahu benátského zajatce a jeho pána, istanbulského hodži, kteří jsou si k nerozeznání podobní. Vedle neotřelého zachycení života v mnohonárodnostní osmanské metropoli se román zamýšlí nad hranicemi poznání cizí kultury, vztahem mezi Evropou a Tureckem a stabilitou lidské identity. Pamukův román se stal v Turecku senzací a zahájil vlnu tzv. nového historického románu.

Překlad

Bibliografické údaje

EAN 9788025702765
ISBN 978-80-2570-276-5
Počet stran 198
Jazyk česky
Vazba vázaná
Produkt kniha
Rozměry 14,5cm x 21cm
Vydání 2010 (1. vydání)
Nakladatel Argo

Názory
čtenářů

ozzy, Trnava, Slovensko nehodnoceno
19. 5. 2011

Východ a Západ jedno sú!...

(...) Mimoriadne zaujímavé dielko o absurdnej (ale na druhej strane pochopiteľnej) nevraživosti a nedôvere medzi dvoma svetmi, plynúcej jednak z predsudkov, jednak z nevedomosti, jednak z túžby po moci a osobnom prospechu. Orhan Pamuk opäť (ako aj veľa krát vo svojich ďalších prácach) zastieraním identít hlavných hrdinov dokazuje, že nejestvuje Východ a Západ, ale iba človek sám. Človek sám so svojími strachmi, besmi, neistotou a predsudkami, ale aj túžbami po poznaní a láske.Krásna záležitosť a v podtate taká predohra k autorovým veľmajstrovským románom.

Honza, honzic.h@seznam.cz, Hradec Králové nehodnoceno
7. 6. 2010

Pamukovo hledání identity...

(...) Turecké galéry vynořující se z mlhy, nabodávání na kůl, vývoj "ďábelské" zbraně, palácové intriky, studium hvězd, příběhy o pochopení světa… to vše namíchal spisovatel Orhan Pamuk do svého románu Bílá pevnost odehrávající se v barvitém světě Osmanské říše. V prvé řadě však autor za pomoci hlavních hrdinů knihy vášnivě pátrá po jejich vlastní identitě a tím nastoluje sžíravou otázku každému z nás: "Kdo jsem já?". Obrovský dík patří nakladatelství Argo a překladateli Petru Kučerovi, kteří českému čtenáři tohoto významného držitele Nobelovi ceny za literaturu představili a nadále přinášejí v jeho brilantních románech. Jedná se o Pamukův třetí román, kde začal se svým dnes již světoznámým vyprávěním. Přitom čtenář čte jiného Pamuka než měl možnost číst dosud. Jde totiž o román nejsevřenější. A to jak časově, tak i příběhově. Pamuk se tímto románem ve své podstatě teprve chystal na svá další díla. Zejména na své monumentální postmoderní dílo Jmenuji se Červená. Kniha se odehrává v Istanbulu druhé poloviny 17. století za vlády sultána Mehmeta IV. Pamuk čtenáři po celou dobu vypráví dva rozličné příběhy, které se ke konci románu stávají jedním. Vypráví o dvou naprosto rozdílných životech. Fascinující však je, jak oba životy s lehkostí motýlích křídel spojí v život jeden. Na pozadí příběhu, na vlas si podobných, Benátčana a Hodži ukazuje světu pro něho dnes již typickou věc - prolínání východu a západu. Každý z hrdinů žije svůj vlastní život v jiném koutu světa. Shodou okolností se však tyto dva světy prolnou. Benátčan je zajat a následně vykoupen Hodžou, aby mu sloužil a pomáhal v jeho studiích a experimentech. Hodža je hladový po vědění. Zajímá ho spousta věcí, ale hlavně však vědění západu. Celé dny s Benátčanem tráví psaním příběhů sami o sobě, vyprávěním si o svých životech až se nakonec stanou přáteli. Po určité době je Hodža schopen přijmout určité západní tradice a zvyky. To samé se však stává u Benátčana. Tím je jakési "mísení kultur" v románu dokončeno a vše míří k fascinující záměně postav, kdy se Benátčan stává Hodžou a Hodža naopak Benátčanem. V tomto románu, více než v jakémkoli jiném, Orhan Pamuk promlouvá do duše lidí, aby si uvědomili, že i přes barvu pleti, místa života a náboženského smýšlení jsme všichni stejní. Odmítá a tímto románem silně protestuje proti dogmatickému tvrzení, že východ je východ a západ je západ. Tento text se odehrává v 17.století ne zrovna náhodou. Jedná se o dobu, kdy Osmanskou říši zachvátila "západní horečka". Osmanská říše pochopila, že Evropa je silným soupeřem a že z jejích útrob vychází spousta zajímavého, důležitého a podstatného pro pochopení a zároveň přežití ve světě. Velkou roli také sehrála sílící moc Ameriky. Ovšem i na pozadí textu, který se odehrává o několik století před naší dobou čtenáři mistrně vykresluje svět současný. Leitmotivem románu je totiž myšlenka, že již v 17. století se východ stával západem a západ východem. Stejně tak jako tomu je dnes. Co je však také hlavní myšlenkou románu? Dost možná bychom mohli říci zásadní myšlenkou? Že východ symbolizovaný postavou Hodži je schopný žít v míru a naprosté toleranci se západem symbolizovaným postavou Benátčana. Orhan Pamuk tak do svého románu zakomponoval světu jasné poselství. Otázkou však zůstává zda bylo pochopeno a vyslyšeno. Nebo se tak teprve stane?

Anonym nehodnoceno
20. 5. 2010

Pamukovo hledání identity...

(...) Vynikající román! Oproti autorovým předchozím románům více sevřenější...Nicméně rozhodně ne jednodušší - téma nejistoty vlastní identity, setkání s dvojníkem, na první pohled rozdílné pojetí života a náboženství - to všechno - a vlastně ještě mnohem víc - v knize najdete a nudit se při tom rozhodně nebudete.

Přečteno jedním dechem?

Tisíce nerozhodných čtenářů bezradně bloudí mezi tituly. Nechte jim tu recenzi a nenechte je zoufat.

Nepovinné