Baudolino

rok vydání – 2012
Doporučená cena je 198 Kč

V románu se autor slavného Jména růže opět vrací do středověku. Vesnický uličník Baudolino, rodák ze severní Itálie, se v lese setkává s Fridrichem Barbarossou. Netuší, s kým má tu čest, a prorokuje vítězství Barbarossy v nastávající bitvě. Král si Baudolina oblíbí, ujme se jej a posílá ho na studia do Francie, kde chlapec začíná spolu s dalšími spřádat své sny o tajemném křesťanském království Kněze Jana, ležícím kdesi daleko v Asii. Paděláním Janova dopisu zavdá podnět ke křížové výpravě, na níž Barbarossa umírá, ale Baudolino pokračuje v putování krajinou obydlenou monstry středověkých bestiářů.

Překlad

Bibliografické údaje

EAN 9788025706558
Počet stran 512
Jazyk česky
Produkt kniha
Vydání 2012 (1. vydání)
Nakladatel Argo

Celkové hodnocení

4,5 (4x)

Názory
čtenářů

Juta
18. 12. 2014

Slyším zpívat anděly...

(...) Jedno z nejkrásnějších vyznání mateřské a synovské lásky: Baudolino se zastavil na prahu, počkal, až jehně bude z ovce celé venku, nohou odstrčil osla, položil ženě hlavu do klína a řekl: "Matko drahá, jsem tady." Žena zpočátku nechápala, co se děje ... a pak se rozplakala, hladila syna po vlasech, vzlykala a šeptala: "Panebože, panebože, dvě stvoření během jedné noci, jedno se vylíhne a druhé se vrátí bůhvíodkud, jakoby se sešly Vánoce s Velikonocemi!. ..."
A Baudolinovi se zdálo, že slyší zpívat anděly.



Kanafasik
16. 5. 2012

Výborné!...

(...) Dokonale propojení historických událostí, legend a mystifikací do jedné dějové linky poutavého příběhu. Něco je pravda něco ne, ale každý potřebujeme ve svém životě říši knížete Jana, kterou hledáme a chceme najít.

Senusret, Dvůr Králové nad Labem
16. 10. 2007

Neohromí, ale pobaví…...

(...) Vcelku pěkný příběh; zdlouhavost nemusí být vždy na závadu, někdy oddalované cíle jsou o to více přitažlivé. Myslím rovněž, že se jedná o slabší knihu než třeba vynikající Foucaultovo kyvadlo (kteréhož kvalit však podle mne nedosahuje ani Jméno růže), ale pobaví, nadchne pro dobu a ecovské tajemno a čte se dobře. Takže přinejmenším tři hvězdy zasluhuje.

i002449
30. 7. 2003

Déjà vu...

(...) Myslím, že čtenář, který přečetl předešlé autorovy romány musí v Baudolinovi notně zápasit s pocitem, že to už tu snad bylo?! Tajemno, mystifikace, diskuse na teologická témata, středověké představy o světě, vědě a pokroku, popisy primitivních a pseudovědeckých přístrojů, fantastická pohádková obrazutvornost, v poslední kapitole se ještě stihne blýsknout postava nápadně podobná otci Vilémovi. Dílo připomíná situaci, kdy z předešlých románů zbude autorovi ještě něco v šuplíku, a bylo by škoda se toho zbavit, tak proč to nepoužít. Kdybych to ještě přehnal, tak s dosazením jisté cestovatelské zkušenosti v oblasti přední Asie. Na románu jsem ocenil vyšší míru vtipnosti a jako obvykle jazykovou dokonalost. Každopádně Baudolino byl pro mě jednoznačně nenaplněným očekáváním.

jura, nehodnoceno
15. 6. 2003

?...

(...) Pan Eco chtěl světu ukázat,že je vynikající znalec reálií, ovšem kniha jako celek působí poněkud nudně. První polovina knihy působí obstojně, ale v určitém bodě se mění v nudné přejíždění od nikud nikam. Pro mě je to suveréně nejhorší Ecova kniha.

Martin, z krušnohorského městečka Nejdku nehodnoceno
11. 2. 2003

Zklamání...

(...) Od Umberta Eca jsem zatím četl jenom Jméno růže a pak Baudolina. Srovnám-li oba, pak je pro mne Baudolino zklamáním. Asi v něm nevidím to, co ostatní, ale musel jsem se přinutit, abych objemnou knihu dočetl. Na konci jsem si položil známou otázku: 'Co tím básník chtěl říci?'.

Čtenář, z Prahy nehodnoceno
23. 9. 2002

Lahůdka...

(...) Dobrodružství, myšlenkové poselství, historické reálie, poutavý příběh - to vše smícháno dohromady v optimálním poměru. Na každý pád to stojí za to!

Přečteno jedním dechem?

Tisíce nerozhodných čtenářů bezradně bloudí mezi tituly. Nechte jim tu recenzi a nenechte je zoufat.

Nepovinné