Kehlmanův Tyll je nejlepší Enšpígl

Právě jsme vydali román Tyll, mistrovský kus, velkolepé divadlo a barvitou historickou fresku. Někteří kritici ho označují za ještě lepší než Vyměřování světa, román, který z Kehlmanna udělal světovou literární hvězdu

Kdo je tedy onen Tyll? Středověký potulný šprýmař a kejklíř, celým jménem Tyll Ulenspiegel (někdy se můžeme setkat i s přepisem Till Eulenspiegel, Dil Ulenspiegel nebo Dyl Ulenspegel, každopádně v počeštěné verzi ho známe jako Enšpígla).

Podle tradice se Tyll Ulenspiegel narodil v roce 1300 v Kneitlingenu v Dolním Sasku. Poprvé se jako postava objevuje v knížkách lidového čtení na počátku 16. století a od té doby se stal protagonistou mnoha literárních, dramatických, hudebních i filmových děl. Tyll ale nebyl obyčejný šašek, své současníky převyšoval bystrostí, rozumem i důvtipem. Na paškál si bral hloupost, omezenost, pokrytectví a vůbec všechny lidské nedostatky i nešvary své doby.

A přesně takový je i Kehlmannův Tyll. Německo-rakouský spisovatel ho však zasadil do 17. století, do doby velkého evropského konfliktu mezi římskokatolickou církví a reformovanými církvemi. V třicetileté válce ale o víru šlo až na posledním místě – byla jen záminkou v boji o politickou nadvládu. To platilo nejen pro evropské mocnosti – viz účelové spojenectví katolické Francie a protestantského německého kurfiřta –, nýbrž i pro katolické duchovní, kteří čarodějnickými procesy upevňovali svou osobní moc.

V jednom procesu uvízl i Tyllův otec, mlynář a lidový mudrlant, a malý chlapec byl svědkem jeho upálení. A pak se v pudu sebezáchovy pustí do světa, protože i na něm ulpělo inkvizitorovo oko. S pekařskou dcerkou Nele putují zničenou zemí a potkávají malé, bezvýznamné lidi i ty význačné, jako třeba zimního krále Fridricha Falckého a jeho choť Alžbětu.

Třicet let obrovského lidského utrpení: statisíců padlých na bojištích, bezpočtu obětí moru i hladu, drancování, znásilňování žen i dětí zdivočelými žoldáky (také to malý Tyll zažil na vlastní kůži) – to je pozadí příběhu, v němž válka nepřináší jen zkázu a smrt, nýbrž rozvrací všechny morální hodnoty a pustoší celé lidství.

A co láska? Ta je přece nesmrtelná, ta přežije všechno, chcete možná namítnout. Ale ano, i v Tyllovi se objeví, jen je zatraceně pragmatická – milostné vášni a opravdovým citům válka sice nepřeje, ale jinak si spolu s Tyllem budete připadat jako provazochodec nad hlubinami či spíše propastmi lidské duše.