Kdo nenajde pod stromkem Boha krys, jako by nebyl…

Richarda Corbena, legendu amerického komiksu, jsem měl rád odjakživa. Jeho bizarní kresby s nezaměnitelným rukopisem jsou odpudivé a podmanivé zároveň. Pokud ho neznáte, tak vězte, že komiksy kreslil přes 60 let. Bohužel zemřel loni, takže pokud se dočká nějakého masivnějšího objevení českými čtenáři, bude to posmrtně.

Corben, farmářský synek, který odešel studovat grafiku do města, začínal v komiksovém undergroundu, což je na jeho svébytném stylu vidět až do konce života. Později stál u legendárního francouzského časopisu Metal Hurlant a logicky pak také u jeho americké mutace Heavy Metal. Byl u toho, když se komiks přetvářel do podoby, v jaké ho známe dne. Jeho vliv je nedozírný, navazují na něj celé generace kreslířů, ale nikdo se nikdy nemohl stát jeho pouhým epigonem – na to byl příliš výjimečný a unikátní. Za svou kariéru kreslil snad pro každé důležité nakladatelství, mít od něj komiks v portfoliu byla tak nějak otázka prestiže.

V češtině už vyšel jím kreslený Hellboy, Ghost Rider, Punisher, dokonce i Vetřelec. Vyšlo i pár jeho samostatných komiksů (třeba adaptace povídek E. A. Poea), ale i tak Corben pořád ještě čeká na přijetí českých fanoušků, kterým jeho kresba často „nevoní“. Co na tom, že je geniální, její pitvornost je pro řadu čtenářů nepřekonatelná.

Moje láska k němu vzrostla asi před třemi lety na komiksovém festivalu v Angoulême, kde měl obří výstavu svých prací (to byl ještě naživu). Ta škála byla neuvěřitelná a já už tehdy věděl, že od něj Argo prostě musí něco vydat… Bohužel ke komiksům ze 70. let, které mě naprosto okouzlily na výstavě, se v tuto chvíli nedají sehnat podklady… Ale třeba jednou… A tak jsem sáhl po Bohu krys.

Ten spadá do Mistrova posledního tvůrčího období a Corben v něm vzdává poctu H. P. Lovecraftovi. Jenže by to ani nebyl on, kdyby to neudělal zcela po svém! Není to zřejmé na první pohled, ale celou dobu velkému HPL okopává kotníky. Strefuje se do jeho rasismu, nadšeně používá jeho nejprofláknutější hororová klišé, pak přimíchá scény z němých grotesek, aby to mělo říz… Čím vážnější v komiksu situace je, tím větší si z ní dělá šprťouchlata (ale vždycky s pietou). Až budete Boha krys číst, všimněte si třeba nadužívání kreslených citoslovcí. Všechna ta žbuch, bum, plác, čut a kop u Corbena nejen podtrhují brakovost (strukturně velmi kvalitně promyšleného) příběhu, ale zároveň je jich tolik, že sama o sobě působí jako komický prvek.

Není úplně snadné pochytit všechny narážky a vtípky při prvním čtení, osobně jsem se nejvíc smál, až když jsem četl komiks vysazený v češtině a s předělanými zvukovými efekty, až po jejich předělání do češtiny grafičkou Alenou Tejnickou komika pořádně vystoupila na povrch. Takže pokud máte rádi černý humor, horor a příšery z jeskyní i sídel pracháčů, bude tohle komiks přesně pro vás. Podotýkám, že Bůh krys vyšel se dvěma variantami obálek, té sběratelské jsme vytiskli pouhých 500 kusů, tak s jejím pořízením neváhejte. Jednou si za ni třeba koupíte novou kyčel. Koupí zároveň zvýšíte šanci, že v Argu vyjde nějaký další Corbenův komiks.

Tento a další články naleznete také v magazínu #mojeargo.