Jaroslav Mostecký

Autor fantastické a dobrodružné prózy začal publikovat v devadesátých letech minulého století, ale ve fandomu byl činný již v dekádě předchozí. Dodnes se také účastní nejrůznějších conů a akcí spojených s fantastikou. Rozhodně se však neuzavírá pouze do světa fantazie. Mezi jeho zájmy a vášně patří historie, ale i numismatika či trampování. Je podruhé ženatý a žije v Šumperku. Jako řada jiných autorů i Mostecký začal kariéru spisovatele povídkami, s nimiž slavil mnoho úspěchů. Za všechny jmenujme Květen, stejně jako loni (1995), Sekyry na Viole (1996), Anděl posledního soudu (2003) či Štěňata vlků (2006), za které obdržel cenu Akademie science fiction, fantasy a hororu. Ve svém žánru dodnes v českém kontextu nepřekonaným dílem je souborné vydání hororových příběhů Čára hrůzy (1998). V obecném povědomí je však Jaroslav Mostecký znám především jako autor románů, v nichž pomáhal vybudovat popularitu tzv. historické fantasy. Jako první spatřila světlo světa knihy Jdi a přines hlavu krále (1995, 2000), první díl trilogie Vlčí věk, kterou dále tvoří tituly Lars, Šťavnatá lebka (1996) a Prokletí přízračných hřebců (2000). Celý cyklus přinesl vzrušující mix drsného dobrodružství z drsných časů s romantikou a nádechem nadpřirozena. Z dalších knih jmenujme temnou science fiction Archivář (2004) nebo příspěvky do populárních sérií o Conanovi (Vrah králů, 1999) nebo Marku Stoneovi (např. Král posledního moře, 2004). Dalšími příběhy pak autor obohatil i svůj oblíbený žánr historické fantasy – za všechny jmenujme výbornou přemyslovskou novelu Jed bratra mého o kořenech nenávisti mezi knížetem Václavem a jeho bratrem Boleslavem, která vyšla v antologiích Česká fantasy (2003) a Klenoty české fantasy (2014). Jaroslav Mostecký je dnes žijícím klasikem české žánrové tvorby, jehož vliv je stále jasně patrný. Především se však jedná o autora, který svou pozici aktivně vylepšuje novými příběhy, v nichž umně propojuje zábavu, historickou erudici a cit pro atmosféru dávných časů i bájných krajů.