Vánoce se blíží, psaní Ježíškovi i nakupování dárků je v plném proudu a knihkupectví plná knih. Nevíte si rady, co vybrat? My vám pomůžeme, a rádi. Vybrali jsme šest kategorií knih pro čtenáře nejrůznějších zájmů, věku i zaměření a sestavili z nich malého navigátora mezi přeplněnými regály. Připraveni? Vyrážíme!
KOMPAS PRVNÍ NÁS ZORIENTUJE MEZI POPULÁRNĚ NAUČNÝMI KNIHAMI.
Pro hloubavé kamarády
V knize Světlem proti temnotě s podtitulem Příběhy české pomoci Ukrajině se autoři David Miřejovský a Jan Heřmánek věnují spolkům a skupinám, které výrazně pomáhají válkou ničené zemi. Velmi podrobně popisuje práci organizace Team 4 Ukraine, která dodává přímou humanitární pomoc civilistům i konkrétní materiální podporu obráncům Ukrajiny. Dlouhodobě monitoruje válečné zločiny a zpracovává bezpečnostní analýzy. Ty se týkají také kybernetické bezpečnosti a informační války. Usilovně navíc podporuje výměnu informací a zkušeností mezi Ukrajinou a Českou republikou v bezpečnostní oblasti.
Edice Crossover si za pár let vydobyla uznání a ani text Tohle je bullshit. Umění skepse ve světě závislém na datech nezklame ani velké hloubavce, kteří si stejně jako autoři dělají starosti s tím, jak poznat dezinformace v oblasti vědy. Carl Theodore Bergstrome je evoluční biolog, odborným zaměřením Jevina Westa je matematická biologie. V této knize nám poskytují sadu účinných nástrojů, které nám pomohou proniknout i na první pohled neproniknutelnými údaji. Čerpají z hluboké studnice odborných znalostí v oblasti statistiky a výpočetní biologie a bravurně rozkrývají příklady selekčního zkreslení a zavádějící vizualizace dat. Vždycky jsme potřebovali lidi, kteří v případě potřeby nahlas řeknou „tohle je bullshit“, ať už v kruhu přátel, v komunitě vědců, nebo mezi občany národa.
Z úplně jiné oblasti jsou memoáry litevské lékařky Dalii Grinkevičiūtė (1927–1987) Litevci u moře Laptěvů. První část tvoří zápisky z vyhnanství na daleké Sibiři, kam okupační sovětský režim Daliu Grinkevičiūtė s rodinou deportoval v r. 1941, kdy jí bylo čtrnáct let. To, že je vypravěčkou dívka před prahem dospělosti, ještě zvyšuje jejich drásavost a zdůrazňuje nepochopitelnou krutost a nelidskost sovětského režimu, pro nějž lidský život nemá žádnou cenu. Ovšem ani další část memoárů, popisující její zážitky z lékařské praxe i všedního života v Kaunasu v šedesátých a sedmdesátých letech, není povzbudivým čtením – dusivá atmosféra neustálého kádrování, sledování a pronásledování obklopovala autorku až do konce života.
Myslíme si, že sami rozhodujeme o svém osudu a že si zasloužíme chválu za úspěch nebo trest za selhání. Autor provokativně napsané knihy Máme na vybranou? neurovědec Robert M. Sapolsky si to úplně nemyslí. Vychází z nejnovějších vědeckých poznatků o mozku, vědomí, emocích, genetice i kvantové fyzice a krok za krokem vyvrací víru v to, že naše mysl stojí mimo biologii. Sapolsky postupně probírá hlavní argumenty zastánců svobodné vůle a ukazuje, že ve sledu událostí vedoucích k jakémukoliv našemu rozhodnutí není nikde prostor pro nahodilost.
A nakonec něco pro milovníky umění. Kniha malířství: Životopisy slavných nizozemských a hornoněmeckých malířů Karla van Mandera předkládá téměř sto biografií o malířích a graficích 15. a především 16. století z dnešního Nizozemí a Belgie. Mnohé jeho údaje jsou zcela jedinečné, neboť vycházejí z osobních znalostí a zkušeností. Pozoruhodný je jeho důraz na malířské techniky, na vzájemné ovlivňování se jednotlivých umělců či na otázky ohledně obchodu s uměleckými díly.