Paulo Coelho radí všem, kteří chtějí změnit svůj život

Nebojte se radikálně změnit svůj život, protože strach ze ztráty jistot, které máte, vede pouze k tomu, že nezažijete skutečné štěstí. Radujte se z drobností, protože štěstí není hřích, ale základní lidská potřeba. Plňte si sny a nestarejte se o to, co na to říkají jiní, kteří to nedokážou.

Paolo Coelho je světový fenomén, autor, který své vlastní životní zkušenosti dokázal přetavit v sérii nesmírně úspěšných knih, v nichž se beletrie snoubí s obecnými radami pro život. V Maktubu navázal na svůj první vydaný román Poutník – Mágova cesta, ve kterém před necelými čtyřiceti lety jasně definoval, čím okouzlí čtenářský svět a proč se posléze stane nejprodávanějším brazilským spisovatelem všech dob.

Příběhy pocestného

Slovo Maktub v překladu „co je psáno“ – a takhle Paulo Coelho v roce 1994 pojmenoval svou knihu složenou ze sloupků, jež psal v průběhu jednoho roku do brazilského deníku Folha de S. Paulo. Sám autor ji označuje za souhrn ponaučení, která načerpal z jedenáctiletého soužití se svým mistrem, jezuitou Anthonym de Mellem.

Text je složený z krátkých podobenství, někdy bajek, jindy jen zamyšlení, která na konci vždy přinášejí ponaučení, radu či zkušenost. Coelho sám sebe nazývá „pocestným“.

Životní zkušenosti tohoto alter ega tvoří jednu významnou linii textů. Druhá je pak složena z inspirativních příběhů posbíraných v historii (interpretuje zde například slova Pabla Picassa, George Bernarda Shawa, Johna Keatse a mnoha dalších), v náboženských textech (sděluje, co o cestě k bohu říkali například svatá Terezie nebo svatý Antonín), případně od přátel, které na své cestě životem potkal a jimž se podařilo najít si novou cestu životem, zcela odlišnou od té předchozí.

Nebojte se vydat jinou životní cestou

Pojítkem celé knihy je především věta Mistr praví. Ta se zde cyklicky opakuje a váže jednotlivé texty k osobě Coelhova mistra. Právě od něj autor převzal svou „novou“ životní filozofii a jeho podobenství nejpřesněji sdělují poselství, jež adresoval čtenářům. V krystalické podobě zde Coelho shrnuje především vlastní zkušenosti, které ho dovedly k úspěchu a nejspíš i vnitřnímu klidu.

V mnoha variacích se v kratičkých odstavcích kromě neochvějné víry v Boha čtenář dozví, že myslet na něco hříšného neznamená hřešit, hřích se z toho totiž stává, až když začneme konat. Nic není nemožné, pokud v tu nemožnost sami neuvěříme. Boha člověk nalezne pouze tehdy, když má zklidněnou mysl. Člověk je smrtelný, a tak by si měl dobře uvědomovat, co bude dělat zítra – neví totiž, kdy přesně zemře a jestli zde má vyhrazený ještě nějaký čas. A mnohé další rady.

Nakladatelství Argo knihu připravilo s nádhernými ilustracemi Andrey Tachezy ve dvou různých podobách. Kromě té obyčejné i ve formě dárkového vydání nebo snad zápisníku. Pokud tedy jste fanoušky Paula Coelha, můžete se přidat k těm čtyřem stům vyvoleným, již si k autorovým myšlenkám přímo do knihy budou zapisovat i své vlastní postřehy.

Video