Když jídlo, tak s příběhem!

Tohle je knížka pro každého, kdo rád jí, ochutnává, cestuje a baví ho příběhy. Taková je i Dagmar Heřtová, autorka knihy Vidličkou po mapě. Podtitul zní … aneb Gastronomická odyssea a jiná kulinářská dobrodružství, protože Dagmar svou knížku koncipovala jako cestu, jako putování za chutěmi a vůněmi, které se linou z kuchyní v různých koutech světa. A též za tím, co v tom vězí. Putuje po Británii, Francii, Itálii, USA, ale taky po českých zemích a k našim sousedům, podívá se do východní Evropy a dokonce do pomyslného světa kultury. Jako suvenýr z téměř každého takového výletu přiváží recept na jídlo klasické či exotické, sladké nebo slané, vařené, pečené nebo studené, ale vždycky jde o pokrmy (i nápoje), které si dokážeme připravit sami doma ze surovin, jež jsou celkem běžně k dostání.

Recepty ale v téhle knížce nejsou to hlavní. Podstatné jsou ony výše zmíněné příběhy. Máte rádi vietnamskou polévku pho? Dagmar Heřtová vám osvětlí, jak její výsledná podoba souvisí s francouzskou kolonizací i sjednocením Vietnamu. Anebo povídání o pizze… Myslím, že ať už si ji budete dávat ve stánku na ulici nějakého italského města, nebo v pizzerii u vás za rohem, budete myslet na Neapol, na královnu Markétu Savojskou a italské národní barvy. A až si budete polévat smetanou jahody, nejspíš si vzpomenete na tenis, což zní dost podivně, pokud nevíte, že bez jahod se neobejde žádný turnaj ve Wimbledonu. A pokaždé, když otevřete sklenici pomerančového džemu, pomyslíte na George Orwella, no vážně. Kromě toho jsou v knížce tu a tam skryté tipy na restaurace, bary a stánky v místech, kudy autorčina pouť vedla a kam se třeba právě chystáte i vy.

Dagmar Heřtová říká literárním útvarům, z nichž je kniha složená, gastroglosy. Napsala jich už mnohonásobně více a s těžkým srdcem musela ze všech svých „dětí“ vybrat těch necelých 60, které se posléze dostaly na papír. Ostatní zveřejňuje pravidelně ve virtuálním světě, kam se jich pochopitelně vejde bambilionkrát víc. Jenomže tam nevoní. V knižní podobě ano, i když ne po koření, ale po potištěném papíru. A taky se v téhle formě dají snadno darovat jakémukoliv milovníkovi jídla… ehm, zní to trochu zprofanovaně, ale prostě… jídla s příběhem.