Za Miroslavem Klossem

Ve středu 7. 12. ve věku jednasedmdesáti let nečekaně zemřel grafik Miroslav Kloss, který byl neodmyslitelně spjat s našimi edicemi Memoria medii aevi – Paměť středověku a Antika. Tu první převzal od Luboše Drtiny v roce 2008 a do dnešní doby celkem vysadil a graficky upravil dvacet sedm titulů. Poslední svazek, na kterém pracoval, s názvem Albigenská historie, přišel z tiskárny tento týden.

Od roku 2018 stál za sazbou i grafickou úpravou edice Antika. K novému překladu Vergiliovy Aeneidy ještě stihl připravit návrh obálky, a přestože se už zdravotně necítil nejlépe, počítal s tím, že se ujme i sazby.

Byl to výtečný grafik a zkušený sazeč, který si věděl rady s tou nejkomplikovanější mapou, genealogií, obrazovou přílohou či poznámkovým aparátem. I k té nejhustější korektuře přistupoval s nekonečnou trpělivostí a pochopením. „Od toho jsou korektury,“ říkával, když jsem se omlouvala za obvykle (v podstatě vždy) nadstandardně komplikovanou sazbu. Byl ochoten pracovat rychle, což jsem zvláště ocenila, pokud šlo o titul, který musel kvůli nějakému grantu vyjít do konce roku (a takových je v obou edicích většina). Nikdy si nestěžoval, krom obligátního „vy mě ale honíte“, k čemuž ale vždycky dodával: „když já s vámi tak rád dělám!“  Měla jsem to stejně: přestože jsme se osobně vídali jen zřídka, byl to posledních čtrnáct let prakticky můj nebližší spolupracovník, nepočítám-li kolegy z nakladatelství. Na každou další spolupráci s ním jsem se těšila, a řekla bych dokonce, že v posledních letech asi víc než v počátcích. Nejspíš proto, že jsme se na dálku stali přáteli.

S  odchodem Mirka Klosse ztratilo nakladatelství Argo dlouholetého spolehlivého a ochotného spolupracovníka, jehož se nám podaří nahradit jen těžko. Vzpomínka na něj zůstává uložena v každé knize, na které se podílel, v tom smyslu tedy neodešel. A já na něj budu vzpomínat ráda a s vděčností, i když mi bude už napořád líto, že žádnou další kroniku spolu už dělat nebudeme.