Za Liborem Batrlou

 

V neděli 4. 9. zemřel Libor Batrla, grafik, který byl s naším nakladatelstvím spojen od samého začátku. Připravil obálku k naší vůbec první knize, Anděl západního okna. Jeho jméno byste našli ve stovkách vydaných knih, které vysadil nebo jim navrhl obálku, ale je rovněž autorem našeho loga s lodičkou. Stál např. za původní grafickou úpravou edice AAA, dílem Charlese Bukowského nebo našich edičních plánů. Byl skvělý a spolehlivý grafik a sazeč, který si věděl rady s každou zapeklitostí, a náš dobrý přítel.

Libor pracoval do posledních dnů, přestože bojoval s vážnou nemocí. Jako poslední graficky připravil Bukowského knihu O pití. Ztratili jsme výborného sazeče, grafika a kamaráda a stýská se nám po něm.

Ještě na jaře jsme s ním pořizovali rozhovor do vzpomínkového čísla časopisu #mojeargo.

# Dělal jste grafickou podobu prvních argovských knížek i logo. Jak jste se k tomu dostal?

V té době jsem se potkával v Unijazzu se Zdeňkem Kárníkem (nyní nakladatelství Dokořán), který byl kolega Milana Gelnara. Argo chystalo svou první knihu Anděl západního okna od Gustava Meyrinka. Zdeněk Kárník to měl sázet a propojil mě s Argem. Navštívil jsem tedy kuchyň tehdejšího malého bytu Gelnarů v ulici U Družstva život IV a domluvili jsme se na obálce první knihy. A pak jsme sháněli nějakou hospodu. Od té doby s Argem spolupracuju.

# Jak vznikalo logo Arga?

Rychle, těžce. Dodnes se k němu vracím. Na popud Arga a částečně i díky vlastní nespokojenosti už během těch let vzniklo několik řad dalších návrhů, ale nikdy se to už neposunulo dál…

# Kolika knížkám jste za ty roky dělal obálku / grafickou úpravu?

Bohužel si nevedu žádnou statistiku ani archív. Jenom odhaduju, že pro Argo jich může být snad přes 500, celkově pro Argo s převzatým designem už vůbec nevím…

# Stojíte i za grafickou podobou edice AAA, argovské vlajkové lodi. Úprava je to vskutku ikonická. Kde se vzal nápad používat na obálky obrazy českých umělců? A jak jste pro konkrétní tituly vybíral obrazy?

Tak to byla především zásluha a práce Evy Slámové, která edici řídila. Měla hodně kontaktů mezi výtvarníky a tady je zúročila.

# Když děláte obálku, snažíte se z knihy kus přečíst, nebo se řídíte spíš pokyny a anotací?

Nehledě na to, že obálky se většinou připravují ve velkém předstihu do edičních plánů a cizojazyčné originály v té době ještě nemusejí být ani přeložené, tak doba je tak rychlá, že se řídím především anotacemi a představami redaktorů.

# Je nějaká knížka, na kterou jste obzvlášť pyšný?

Pyšný, pyšný… Zmínil bych kvůli kvantu práce dva tituly: Sociologie od Giddense a Příběh čaje od Thomů. Tu druhou jsem udělal jako bezdomáč, kvůli povodni v roce 2002 jsem jako Karlíňák neměl kde hlavu složit… Ale pak je řada dalších knih, co jsem třeba dělal do edice Legendy a mýty, The Residents: Eyeball to Eyeball, něco od Roberta Fulghuma. Některé knihy byly i oceněné…

# Znal jste se s Evou Slámovou? Jaká byla?

S Evou Slámovou jsem moc rád spolupracoval. Myslím, respektive doufám, že to bylo oboustranné. Eva byla světlonoš, těch je málo. Magnesia Litera pro edici AAA mluví za vše.

# Co rád čtete vy sám?

Asi se vyhnu konkrétním titulům, ale knihy si ordinuju z různých žánrů podle toho, co si hlava a tělo zrovna žádá… Ale přece jen musím uvést jednoho autora, kterého opravdu můžu: Cormac McCarthy.

# Vzpomenete si na nějaké veselé historky ze začátků Arga? Nebo i z prostředků…

Naneštěstí ty nejlepší jsou nepublikovatelné.