Vzduch je moře Václava Šorela. Rozhovor s autorem unikátní publikace.

Představovat Václava Šorela (*1937) fanouškům letectví je úsměvné, protože s jeho prací se potkali snad všichni, kteří se kdy dostali ke čtení o letadlech. Navíc jeho práce v časopise ABC je také legendární, ať už pro jeho práci na stovkách vystřihovacích modelů nebo pro jeho komiksovou tvorbu. Nejnovější projekt ale můžeme směle označit za jeho opus magnum, protože podobnou publikaci český trh ještě neviděl. Letecká encyklopedie spojená s komiksem, která cílí jak na mladší, tak na starší čtenáře, je opravdu zajímavý tah. Vyzpovídali jsme proto autora, abychom zjistili, kde se celý nápad zrodil.

Václave, kdy tě poprvé napadlo, že bys rád vytvořil historii aviatiky? A jak kdy tě napadlo, že nejvhodnější bude forma, která bude kombinovat faktografické údaje s komiksem?

VŠ: Historii aviatiky, respektive české a československé aviatiky jsem již vytvořil ve dvoudílné encyklopedii českého a slovenského letectví, takže Vzduch je naše moře je vlastně trochu jiná encyklopedie podaná komiksovou formou. Popudem k ní byla komiksová sága našeho Krále vzduchu Františka Nováka, kterou jsme vytvořili s kreslířem Michalem Kociánem pro časopis ABC.

Jak dlouho potom trvaly přípravy? Kniha má víc než 300 stránek, to asi zabere nějaký čas?

VŠ: Přípravy trvaly několik let, neboť bylo potřeba popsat reálnou historii, doplnit ji souborem dobových fotografií. Napsat komiksový scénář k jednotlivým příběhům a pak přišla nejdůležitější práce najít toho správného výtvarníka. Naštěstí jsem měl „po ruce“ dva přátele. Malíře Michala Kociána pro ztvárnění komiksů a šéfredaktora periodika AeroHobby Petra Kolmanna, který se uvolil do knihy vypracovat sérii bokorysů letadel.

Vraťme se ale ještě více v čase. Co ty a létání? Jak ses k němu vůbec dostal?

VŠ: Já a létání? Svůj aviatický život jsem začal zcela prozaicky. Jako dítě jsem si koupil tehdy populární časopis Vpřed, ve kterém jsem nalezl vystřihovánku jakéhosi kluzáku. Takovou vlaštovku de luxe. Model kluzáku jsem pečlivě vystřihl, podle návodu sestavil a s absolutním despektem ho vypustil do prostoru rozdělovské cihelny, poblíž které jsme tehdy bydleli. Letěl krásně, což ve mne zanechalo tak hluboký dojem, že jsem se od té doby cítil být aviatikem. Přišly další modely, zcela v intencích logiky plachtařský výcvik, opět modely, a nakonec literární tvorba s leteckou tematikou.

Jako dlouholetý redaktor časopisu ABC jsi měl na starosti nejdříve modely letadel. To zní logicky, ale jak to vlastně s ABC začalo?

VŠ: Ábíčko byl můj osud. Někdy v sedmdesátých letech minulého století mě přivzal ke spolupráci výtvarník František Kobík, který dostal nabídku z redakce ABC na tvorbu vystřihovánek pro nejmenší čtenáře. Práci jsme si rozdělili tak, že já vtvořil konstrukci budoucí vystřihovánky, podle ní František namaloval originál, já k němu přiřadil stavební návod a vystřihovánka byla na světě. Právě ty návody pak způsobily, že jsem se osmělil, pustil se do dalších technických návodů, navázaly články o našem letectví, o plastikovém modelářství a skončilo to komiksovou a románovou tvorbou. V naší dvojici Kobík-Šorel jsem psal scénáře a František jim dával obrazovou podobu. Pak jsem začal spolupracovat s dalšími výtvarníky a práci jsem zatím završil s Michalem Kociánem na knize Vzduch je naše moře, kterou jsme zamýšleli ke stoletému výročí českého a československého letectví.

Asi jen blázen by se tě nezeptal na dnes již legendární komiks Vzpoura mozků. První díl se objevil v roce 1977, jak tě tehdy vlastně celý příběh napadl?

VŠ: Vzpoura mozků, komiks, který je stále vzpomínán, přestože vznikl v sedmdesátých letech 20. století. Jeho úspěch spočíval v tom, že přišel do správné doby. Kolem nás bylo vše ruské a my s Františkem dali dětem řekl bych typ anglosaského komiksu se skafandry amerických astronautů počínaje a anglosaskými jmény hlavních hrdinů.

konče. Navíc se dnes ukazuje, jak byl příběh Vzpoura mozků nadčasový. Robotika je na vzestupu až jde z toho strach. Navíc až dlouho po nás teprve začaly na západě vznikat příběhy jako například Termiminátor a jemu podobné.

Od té doby jsi nezahálel a napsal celou řadu dalších příběhů. Jak se to ale stane, že se z modeláře stane spisovatel?

VŠ: Jak se z modeláře stane spisovatel? Těžko číst. Zkrátka, když Bůh dopustí i motyka spustí.

Teď už se ale vraťme ke knize Vzduch je naše moře. Nejdřív bych se asi zeptal, jak jsi přišel na název?

VŠ: Jak jsem přišel na název? Jednoduše. Toto rčení provází naše letectví snad už od jeho vzniku. Je někdy přičítáno Tomáši G. Masarykovi, jindy Milanu R. Štefánikovi a objevovalo se v nejrůznějších periodicích celou naši první republiku. Pravdou je, že původně znělo Vzduch, naše moře a pozdější autoři přidalo onu vsuvku je. Aby se naše kniha názvem od ostatních přece jen odlišovala, přidali jsme dodatek Historie českého a československého letectví v komiksu, neboť komiksem se právě naše kniha od těch ostatních liší.

A jak sis vybíral kreslíře? S Michalem Kociánem už jsi pracoval na velice úspěšné knize Generál Fajtl. Bylo to tedy zcela jasné, nebo jsi uvažoval i nad někým dalším?

VŠ: O svých spolupracovnících jako o „mých“ malířích jsem se již zmínil. S Františkem Kobíkem jsem komiksovou tvorbu začínal, volba Michala Kociána pro knihu Vzduch je naše moře byla jasná. Jak jsem již řekl, s Michalem jsme již „udělali“ Generála Fajtla a výsek životopisu našeho Krále vzduchu Františka Nováka. Michal Kocián se ukázal být výsostným autorem kreseb letadel. Musím však vzpomenout i Jiřího Petráčka, s kterým jsme „udělali“ Bigglese a naší nejnovější společnou prací je sci-fi komiks Odysseus.

Kniha má ještě jednu součást – tou jsou excelentní bokorysy letadel Petra Kolmanna, u kterých zaplesá srdce každého nadšence do letectví. Jak jste se dali dohromady s ním?

VŠ: To je pravda, nelze se nezmínit o příteli Petrovi Kolmannovi, který je v současnosti špičkovým tvůrcem bokorysů letadel a nepřestávám děkovat osudu, že se uvolil spolupracovat na „Vzduchu“. Nakladatelství Argo mu navíc dalo úžasný prostor, neboť v knize jeho bokorysy skutečně vynikají.

Český rozhlas připravil k připravované knize celou řadu pořadů. Jak jsi reagoval, když jsi se dozvěděl, že se něco podobného připravuje.

VŠ: Český rozhlas dvojka převzal nápad oslavit stoleté výročí našeho letectví formou šestnáctidílného seriálu. Obsahem každého dílu bude dramatizovaný příběh zasazený do historického kontextu. Start má 3. září a bude pokračovat do konce roku pod názvem Vzduch je naše moře aneb sto let českého a slovenského letectví. Samozřejmě mám z tohoto pořadu radost už také proto, že jsem se v něm pracovně potkal se svou dcerou, která pořady připravuje.

Spolupracoval jsi na scénářích k jednotlivým dílům?

VŠ: Na scénářích jsem spolupracoval tím způsobem, že jsem poskytnul náměty na jednotlivé dramatizované příběhy, autorka seriálu se mnou konzultovala jednotlivé díly s tématy rozhovorů či reportáží.

Kniha vychází v roce 2018 zcela záměrně. Jde o publikaci ke sto letům našeho státu. Ale co těch následujících sto let? Věříš, že Češi se budou zapisovat do dějin letectví i v budoucnosti?

VŠ: Samozřejmě věřím, že Češi Moravané a Slezané budou i v budoucnu leteckým národem. V to ostatně musí věřit každý náš člověk, který kdy okusil opojný pocit letu.