Výtečná kniha o něžné odvaze v těžkých časech Moniky Zgustové

Zgustová_copy Jan Křikava

Monika Zgustová je evropská autorka a překladatelka. Její jméno je součástí české kultury a zároveň je díky ní česká kultura součástí světa. V novém románu pokračuje v bilancování vlastní odysey a literárním způsobem přetavuje témata rodiny a emigrace.

„A když jsem viděla, že s tou svou rodinou nic nezmůžu, že všichni tři musí projít tím procesem zvykání si na nové prostředí, novou situaci a novou zemi a já jim v tom jen překážím, soustředila jsem se na své denní vycházky a výlety, na své úžasné výpravy za poznáním, na nová slovíčka, která mě vábila a okouzlovala, i když jsem je nedovedla použít ve správném kontextu, ba nedovedla jsem kolem nich ani vystavět správnou větu a vlastně jsem je nedovedla ani správně vyslovit… a to byl můj soukromý svět, můj tajný svět, můj divotvorný svět, do kterého jsem nikoho nepouštěla.“

Monika Zgustová navazuje na úspěšný předchozí román Potmě jsme se viděli lépe, kde zpracovala téma exilu a cestu ke smíření s vlastní matkou. Román se setkal s velkým čtenářským úspěchem.

Monika Zgustová_Překladatelka haiku

 

Nový román s názvem Překladatelka haiku zpracovává příběh Jany, narozené v Praze, která kvůli pronásledování komunistickým režimem opouští s manželem a dvěma dětmi svou zemi a začíná nový život ve Spojených státech. Autorka v novém bilančním románu literárně skvěle přetavuje těžká témata rodiny a emigrace na pozadí dějin dvacátého století. Ohlíží se jemným, nostalgickým jazykem, krystalicky čistým. Jako by vypravěčka se čtenářem zvolna upíjela čaj provoněný jasmínem, vedla ho zákrutami svého života a sdílela údiv nad světem. Sáhla do osobních dramat, popsala onu tragédii, kterou lidem škodolibě nachystala příroda a jmenuje se rodina. Především vzorec vztahů matek a dcer je zrcadlo. Stojí si v cestě, vzduchem jiskří konkurenční boj; bojují o přízeň patriarchy rodinného krbu. V posledních letech života se Jana konečně přiblíží osobě, jakou vždy chtěla být. O tom všem protagonistka vypráví osobitým hlasem, v němž se mísí humor, nostalgie a bolest.

 

Rodinná pouta škrtí. Emigrant je vyloučený a neviditelný.

Je to výtečná kniha o něžné odvaze v těžkých časech.

 

Foto©Jan Křikava