Krátký feministický manifest od oceňované autorky Mary Beard, ve kterém pátrá po kořenech misogynie od antické mytologie až po současnost.
Anotace: Profesorka antické literatury Mary Beardová je britské veřejnosti dobře známá, vedle akademické práce se věnuje také populárně naučným projektům a její hlas silně a často zaznívá ve veřejné debatě. Mary Beardová se však nevyjadřuje pouze k tématu tisíce let staré literatury a kultury. Promlouvá též o feministických tématech a problémy dneška dovede nejen brilantně analyzovat, ale také vysvětlit historické důvody jejich vzniku.
Ve dvou přednáškách, jejichž upravenou verzi přináší tento svazek, profesorka Beardová s precizností a vtipem analyzuje, jakým překážkám musely napříč historií ženy, a zejména ženy, jež usilovaly o jakoukoli veřejnou roli, čelit a dokumentuje to na příkladech sahajících od literární postavy Odysseovy věrné manželky Penelopy až po kandidátku na prezidentku USA Hillary Clintonovou.
Beardová zkoumá historické kořeny misogynie, ilustruje snahu o umlčení ženského hlasu na veřejnosti a rozebírá naše kulturní vzorce vnímání místa ženy ve společnosti a problematické vnímání žen v pozici moci.
S rozsahem jen něco přes sto stran mohou Ženy a moc vypadat jako drobné dílko, ale nenechte se zmást. Tato kniha vydá za tlusté svazky, a neumlčí ji ani Telemachos, ani nikdo jiný. – Sarah E. Bond, Forbes
Jasná výzva všem ženám, aby pozvedly hlas, převedly slova v činy a předefinovaly vlastní moc. – People Magazine
Vtipný a přesvědčivý manifest. – New York Times
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Každý ví, co je televize. Hodně lidí ji má doma a každý den se na ni dívá. Všichni tedy víte, jak televizor vypadá i co se v něm vysílá. Víte ale také, kdy televize vznikla a jak vlastně funguje? Jaké pořady vysílala v minulosti a jaké dnes? Co televize znamená pro vaše rodiče a prarodiče a jak ovlivňuje váš každodenní život? A má vůbec taková televize v době internetu nějakou budoucnost?
Knížka Co byla a co je televize volně navazuje na dvě předchozí: Jak vznikl film (Argo, 2017) a Jak se dělá film (Argo, 2019). Je určena pro všechny zvídavé děti od osmi let. Zajímavá ale může být i pro dospělé, rodiče, učitele nebo lektory kroužků. Stejně jako v předešlých dílech, i zde najdete část nazvanou Experimenty. Ta obsahuje inspirativní návody na vlastní pokusy s televizní technikou.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Miliony dětských čtenářů v mnoha zemích, kteří se bavili nad Walliamsovými knihami o nejhorších dětech na světě, se můžou těšit na povedenou sbírku děsivých dospělých, ba co hůř, těch nejděsivějších dospělých vůbec: učitelů. Myslíte si, že vaši učitelé jsou příšerní? Jen počkejte, až poznáte tuhle sebranku! Desítka nádherně odporných pedagogů vás zaručeně donutí dát se na bezhlavý útěk ze školních vrat. Jeden z učitelů trpí nevýslovným strachem, no považte, z dětí! Jiná učitelka se věčně vzteká a nechá po škole každého, kdo se jí nestačí vyhnout, další učí přírodní vědy a je napůl člověk, napůl odporný smrdutý netvor… a to ještě zdaleka není všechno!
První komiksové zpracování příběhu výjimečné ženy Věry Čáslavské zavede čtenáře do hlavního města Mexika i do léčebny v Bohnicích, na mistrovství světa i do vyšetřoven Státní bezpečnosti. Tragédií Věry Čáslavské bylo, že milovala výjimečné muže: svého prvního trenéra Vladimíra Proroka i armádního důstojníka Josefa Odložila, který byl sám držitelem stříbrné medaile z Tokia. První však byl ženatý a druhý se nikdy nevyrovnal se závratnou kariérou své ženy. Po sovětské invazi v roce 1968 odmítla Věra Čáslavská odvolat podpis pod provoláním „2000 slov“ a jako držitelka sedmi zlatých olympijských medailí raději šla uklízet činžáky. Tím ale příběh jejího života ani zdaleka neskončil.
Brilantní minimalistická próza. Psychologická sonda ostrá jako břitva.
Tři ženy, tři generace, jeden příběh
Gully, Marianne, Annika. Tři ženy spojené rodinným poutem. Jejich příběhy na sebe navazují, činy matek ovlivňují životy dcer. A vlastně všechny tři „jenom“ hledají štěstí. Kdo by byl řekl, že je to tak těžké? A muži jim v tom také moc nepomáhají. Jak se vymanit ze začarovaného kruhu? Když vám v dětství něco chybí, může z vás vyrůst dobrý člověk?
Caroline Ringskog Ferrada-Noli tyto otázky zkoumá bez moralizování, často s černým humorem a používá k tomu úderně minimalistický jazyk.
Zdálo by se, že být ženou v jednadvacátém století ve Švédsku bude lehčí než v minulosti. Ale není to v jistém smyslu naopak těžší?
Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada.
Vše nové, svěží a odlišné je ve vypravěčském řemesle velevzácné, avšak Harlan Ellison jako rozený vypravěč vytvářel povídky odvážné, nebojácné a pokaždé znovu překvapivé; svou prózu dováděl na pokraj drzosti a podivnosti, psal zkušeně i s neomalenou přízemností – a vždy se postaral, aby jeho slova i v našem slovy předávkovaném světě byla až nečekaně plná života a vášně. Byl jako vulkán chrlící žhavou lávu v podobě příběhů. Od převratných padesátých a šedesátých let dvacátého století, kdy svět nacházel svou novou dynamickou identitu, až po přítomnost plnou klišé a povrchnosti, psal stále elegantně a neotřele, přesto vždy živelně, a stále byl s to dostat se čtenářům pod kůži.
A teď je to konečně tady. Vrchol vulkánu: Oceněné povídky Harlana Ellisona je právě ta sbírka, ve kterou jsme dlouho jen doufali. Třiadvacet nejlepších povídek, které od první do poslední vyhrály významné ceny, vycházejí v jediném svazku a spolu s tím se v českém překladu konečně šířeji představuje vskutku neobyčejný prozaik. Jsou to texty plné světla a ohně od autora, jenž měl vždy co říct a přesně věděl jak. V jednom svazku přichází to nejlepší od jednoho z nejvýraznějších hlasů nejen fantastického žánru. Povídky vhodné jak pro nováčky, tak i pro dlouholeté fanoušky science fiction – ba i pro protřelé profesionály; všem připomenou, jakých kvalit může literatura dosáhnout.
“ V americké literatuře nikdo takový nebyl – a ani nebude. Zuřivý, zábavný, výmluvný, obrovsky nadaný. Pokud existuje nějaký posmrtný život, Harlan teď všechno bere hákem i tam.“
Stephen King
Nový svazek díla Umberta Eca je určen všem čtenářům, kteří chtějí poznat různé stránky televize jakožto svébytného jevu. Zahrnuje autorovy práce na dané téma z let 1956–2015 – eseje, příspěvky přednesené na kongresech i novinové články. Úvahy v nich obsažené pokrývají rozsáhlé časové období od prvních vysílaných pořadů až do dnešních dob, kdy se k televizi přidružuje internet a sociální sítě. Gianfranco Marrone, editor svazku, ve svém doslovu rozlišuje šest fází v autorově zkoumání televizního fenoménu, charakterizovaných různým pohledem i metodou. Masmédia nepřenášejí ideologie, ona sama jsou ideologiemi, shrnuje své poznatky autor.
Před pětadvaceti lety se první lidská mise na Mars naposledy ohlásila těšně před přistáním. Všichni její členové byli od té doby pokládáni za mrtvé. Někdo však přece jen přežil.
Narozen na vesmírné lodi odsouzené k záhubě a vychován Marťany, Valentine Michael Smith nikdy neviděl lidskou bytost až do dne, kdy ho objevili členové druhé expedice. Považuje se za Marťana, cítí a přemýšlí jako Marťan, nyní se však spolu s posádkou vrací na Zemi jako dědic pohádkového dědictví po svých rodičích a dle pozemských zákonů také jako vlastník Marsu.
Nové české vydání slavného vědecko-fantastického románu velmistra žánru Roberta A. Heinleina, odměněného nejvyšším žánrovým oceněním, cenou Hugo, vám přinášíme v novém překladu Alžbety Lexové.
Josef Wünsch podnikl v letech 1881–1883 expedici do Arménie a Kurdistánu, tehdy okrajových oblastí jihovýchodní části Osmanské říše. Jeho výprava přinesla řadu zeměpisných objevů a zjištění, ať již to byl objev pramenů Východního Tigridu nebo popis dosud neznámých kurdských provincií Dersim a Çabakçúr. Zatímco své předchozí evropské a balkánské cesty vydal autor za svého života knižně, popis cesty do Arménie a Kurdistánu nebyl nikdy zkompletován, zůstal pouze v podobě fragmentů roztroušených po beletristických časopisech. Cestopisy z Arménie a Kurdistánu přesto tvoří celistvý soubor, který dobře mapuje Wünschovu výpravu. Soustředí zajímavé poznatky geografické, historické, kulturně-antropologické či etnografické (např. popisy běžného života Kurdů a Arménů).
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Nejznámější letecká tragédie v Československu si vyžádala 76 lidských životů. To letní dopoledne 28. 7. 1976 nikdo z rekreantů, kteří odpočívali u jezera Zlaté písky, netušil, že se brzy stane svědkem náhlého pádu letadla ČSA a následné zoufalé snahy zaměstnanců letiště o záchranu možných přeživších. Komunistický režim nikdy nezveřejnil závěry vyšetřovací zprávy. Pozůstali dodnes netuší, co se v kokpitu letadla odehrálo během posledních sekund letu nad Bratislavou. Směsice článků a svědectví přinesla po roce 1989 pravdivé i konspirační teorie. Autor této knihy strávil rok studiem dokumentů v archivech i rozhovory s pamětníky a s odborníky na dobové letectví, aby mohl případ letu číslo 001 uzavřít a odpovědět na otázku: Proč letadlo Il-18 OK-NAB havarovalo?