Sedmá kniha z řady historických detektivek o kapitánu Steinovi a notáři Barbaričovi.
V Praze zuří mor a císař Rudolf II. se s celým dvorem přestěhoval do Plzně. Pověst tohoto mravopočestného, panovníkovi oddaného města však ohrožuje série zločinů. Nejprve se záhadně ztratil synovec ruského velvyslance Vlasjeva, který přijel vyjednávat jménem cara Godunova. Kvůli hrozícímu skandálu pověří radnice hejtmana Leopolda Steina, aby mladíka našel. Případ je ale složitější a stopy vedou k osobám vysoce postaveným, a tak hejtman požádá o pomoc svého bratra, proslulého vyšetřovatele Joachima Steina.
Kapitán se v Plzni objeví se seržantem Jarošem po boku. Čekají tu na ně ale příšerné zprávy a rozbíhá se nebezpečné pátrání, ve kterém nescházejí umučení andělé, tajné bratrstvo zhýralých kacířů, alchymisté dvou tváří, vražední špióni a démon, jenž loví duše v labyrintu podzemních chodeb pod královskou Plzní.

Při pátrání v knihovnách i archivech a během badatelských cest do Prahy či Izraele nalézal Kafkův životopisec Reiner Stach nečekané poklady: nesrovnalosti v rukopisech, dosud nezveřejněné fotografie a úryvky z dopisů i svědectví Kafkových současníků. Nálezy stavěly osobnost a dílo velkého spisovatele do nového, překvapivého světla. 99 nejzajímavějších nálezů Stach shromáždil v knize nazvané To že je Kafka? a fundovaně je okomentoval. Množství dosud neznámých fotografií činí z tohoto doplňku k trojdílné Kafkově biografii další jedinečný literární zážitek a bezpochyby i senzaci.

„Kdo se zajímá o Kafku a jeho svět, ten ať rychle otevře Stachovu pokladnici…“ Radio Bremen, Nordwestradio, Literaturzeit

„Čtenář pozná jiného Kafku.“ NZZ am Sonntag

Komisařka Battagliová má před sebou zdánlivě neřešitelný případ brutální vraždy, k níž došlo na konci druhé světové války. Vracíme se do úchvatné horské přírody, mezi uzavřenou komunitu nedůvěřivých obyvatel. Teresa musí sbírat střípek po střípku a pomalu proniknout pod vnější zdání. Práce a kolegové jsou pro ni vším, její těžká choroba se však plíživě zhoršuje, takže musí bojovat nejen sama se sebou, ale i s novým nadřízeným, dávným známým, který ji chce za každou cenu profesionálně zničit. Bude to Teresin poslední případ?

„„Teresa Battagliová je jedním z nejzajímavějších vyšetřovatelů posledních let: nedokonalá, ale srdečná žena, které není cizí sarkasmus, ale její tým je jí plně oddaný.“

M. W. Craven, autor knihy The Puppet Show

„Autorce se podařilo v Terese Battagliové vytvořit vskutku unikátní postavu. Od samého počátku jsem fandila tomu, jak mistrovsky vede vyšetřování děsivých vražd odehrávajících se v působivé alpské atmosféře.“

Sarah Wardová, autorka knihy In Bitter Chill

M+B+M. Josef Mašín, Josef Balabán, Václav Morávek. Tři králové z doby nacistické okupace. Nezpochybnitelní hrdinové, kteří neváhali riskovat a položit životy za osvobození Československa. A přesto to byli i normální lidé toužící po obyčejných věcech jako láska, rodina nebo klidný večer beze strachu, kdo zaklepe na dveře konspiračního bytu…
Román Dalibora Váchy M+B+M vypráví o odbojové činnosti těchto tří velikých postav československé historie od roku 1939 až do jejich úplného konce. Barvitě popisuje všechny jejich dobrodružné a nebezpečné eskapády i postupně narůstající únavu ze života po konspiračních bytech, každodenně na hraně života a smrti, kdy nepřítel může stát za každým rohem a zrádcem bývá i blízký přítel.
Vše pak dokresluje ponurá, klaustrofobní atmosféra okupované Prahy plná gestapáků a špiclů, vylidněné ulice a strach ležící na tomto krásném městě jako tlustá deka. Svět, kde jste nevěděli dne ani noci, kdy vás gestapo zatkne a postaví ke zdi…

Poslední práce Františka Grause, kterou vydal v roce 1987 pod názvem Pest – Geissler – Judenmorde: das 14. Jahrhundert als Krisenzeit, reprezentuje autorův návrat k tématu krize pozdního středověku. Na podkladě ohromného množství pramenů sleduje krizové projevy především v městském prostředí, jež bylo laboratoří náboženského a sociálního napětí, které v západní Evropě vyvolala ničivá morová epidemie let 1347–1351. Novátorsky se rovněž zaměřil na problematiku protižidovských pogromů, jejichž příčina povětšinou tkvěla v reakcích na vypuknuvší mor a jež živil latentní středověkých antisemitismus. Vedle toho Graus detailně zkoumal proměnu náboženských a společenských představ zapříčiněných věroučnou krizí vyvolanou církevním schizmatem a rozrušením či podkopáním stávajících společenských vazeb. Mory a mrskači jsou barvitou freskou západní společnosti konce středověku, jež na řešení mnoha krizových jevů jen obtížně nacházela adekvátní odpovědi.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Lombarský spisovatel, historik a kronikář Pavel Jáhen (720–799), známější pod latinským jménem Paulus Diaconus, působil v Itálii na královském dvoře Langobardů jako vychovatel a učitel. Hojně cestoval a pobýval i na dvoře Karla Velikého v Cáchách. Po rozpadu langobardského království vstoupil do benediktinského kláštera v Monte Cassinu, kde napsal většinu svých děl. Jeho spis zachycuje dějiny Langobardů od mytického původu národa až po smrt krále Liutpranda (743) a uvádí řadu důležitých zpráv ohledně Byzance či Franků a jejich vzájemných vztahů. Pavlovo dílo byl hojně citováno pozdějšími autory a je právem pokládáno za zásadní pramen k historii severní Itálie v 8. století.

V knize Doktor chudých najdeme příběhy dvou lékařů-průkopníků, kteří působili v českých zemích v 18. a 19. století, ale dnes už je kromě úzce vyhraněných odborníků málokdo zná. Johann Baptist Michael Sagar byl původem chudý pasáček z Kraňska (dnešního Slovinska), jenž se tvrdošíjnou pílí vypracoval až na „krajského fyzika“, působil zejména v Jihlavě a proslul svými poznatky v oboru epidemiologie. Jan Melič se v Praze věnoval porodnictví a prosazoval reformy v oblasti zdravotní péče pro chudé. Též v r. 1792 provedl v obtížných domácích podmínkách první doložený císařský řez na živé rodičce v českých zemích. Osudy těchto zapomenutých velikánů podává Alena Šubrtová nesmírně živě, a zpřístupňuje je tak široké čtenářské veřejnosti, aniž by to bylo na úkor faktografické správnosti. Autorka se dějinami lékařství po léta zabývala jako archivářka, díky čemuž text obohacuje o množství neotřelých, avšak autentických detailů, jež čtenáři vzdálenou dobu přibližují.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Latinsky psaný průvodce pro poutníky do Santiaga de Compostela z 12. století bývá po právu označován za nejstaršího průvodce do jednoho z nejvýznamnějších poutních míst křesťanské Evropy. Jeho anonymní autor promlouvá živým jazykem k dnešnímu čtenáři a prostřednictvím barvitého líčení jednotlivých úseků náročné pouti dává nahlédnout do mentalit obyvatel a poskytuje kulturně historické informace. Text rozdělený do jedenácti nestejně dlouhých kapitol popisuje mj. hlavní poutní cesty z Francie a zmiňuje jejich délku i náročnost. Poutníkům se dostane rovněž rady, kde najít nejdůležitější poutnické hospitály, z jakých řek lze pít, které ryby jsou jedlé, kde na cestě hrozí nebezpečí od místních obyvatel atp. Vedle těchto praktických informací upozorňuje spis na nejdůležitější poutní místa a kostely (kupř. sv. Martina v Toursu, sv. Jiljí v Aint-Gilles du Gard, sv. Foy v Conques, sv. Leonarda v Saint-Léonard-de-Noblat, sv. Saturnina v Toulouse či sv. Marie Magdaleny ve Vézelay), jejichž návštěvu by poutník neměl vynechat. V poslední kapitole se pak velmi detailně popisuje cíl putování, kostel zasvěcený apoštolu Jakubovi Většímu v Compostele s relikviemi světce. Zápis textu se nachází v rukopisu zvaném Codex Calixtinus, sestaveném do dnešní podoby zřejmě mezi léty 1139–1173, jenž obsahuje rovněž další spisy, které se pojí ke svatému Jakubovi a Santiagu de Compostela.

Vydání knih podpořilo hlavní město Praha.

Nejznámější Brownovou prací je nepochybně životopis jednoho z nejvýznamnějších křesťanských myslitelů – sv. Augustina. Ačkoli Brown tuto biografii napsal již na konci 60. let, přesto právě ona nadále představuje nejkomplexnější pojednání o katolickém biskupovi, jenž položil pevné základy pozdně antickému křesťanství. Brown svoji práci několikrát zrevidoval a poslední podoby se jí dostalo v roce 2000. V něm reflektoval nejnovější výzkumy a naznačil, jak se jeho obraz sv. Augustina pod vlivem nových pramenných objevů liší od dnešního pojetí. Augustinův životopis Brown staví jako klasickou biografiii, jež se striktně drží chronologického rámce. To mu umožňuje podrobně zachytit genezi Augustinových náboženských, nábožensko-politických i teologických představ.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Tato kniha se zabývá náboženstvím dnešních Mayů obývajících Guatemalskou vysočinu. Zkoumá mayskou kosmologii a pojetí božstev, vztah k přírodě a horám, obětní a poutní rituály a jejich existenciálně-fenomenologické ukotvení. Pozornost je věnována i mayskému kulturnímu obrození a s ním spjatému dynamickému a tvůrčímu setkávání a mísení lokální mayské tradice a globálního spirituálního diskursu. Tato kniha prezentuje náboženství jako takové myšlení a praxi, v nichž se podstatnou měrou vyjevují rozhodující témata lidské existence, pramenící ve zkušenosti nepřetržitého procesu utváření vždy nehotových životních forem v tenzi daností světa a možností lidí, kteří tento křehký a vrtkavý svět obývají. Kniha tak nepředstavuje jen první českou odbornou monografii pojednávající o současné mayské religiozitě, ale nabízí i svěží pohled na aktuální situaci nativních, šamanistických a animistických kultur stejně jako na některé teoretické problémy recentní antropologie náboženství.