Před pětadvaceti lety se první lidská mise na Mars naposledy ohlásila těšně před přistáním. Všichni její členové byli od té doby pokládáni za mrtvé. Někdo však přece jen přežil.
Narozen na vesmírné lodi odsouzené k záhubě a vychován Marťany, Valentine Michael Smith nikdy neviděl lidskou bytost až do dne, kdy ho objevili členové druhé expedice. Považuje se za Marťana, cítí a přemýšlí jako Marťan, nyní se však spolu s posádkou vrací na Zemi jako dědic pohádkového dědictví po svých rodičích a dle pozemských zákonů také jako vlastník Marsu.
Nové české vydání slavného vědecko-fantastického románu velmistra žánru Roberta A. Heinleina, odměněného nejvyšším žánrovým oceněním, cenou Hugo, vám přinášíme v novém překladu Alžbety Lexové.
Čtvrtý a pátý díl ironické ságy o Patricku Melroseovi. V Mateřském mléce se s naším smutným hrdinou setkáváme jako s otcem. Patrickova minulost ovlivňuje jeho manželství, které je směsicí zmatků, příkoří, naschválů a nedorozumění. Určitá naděje se snad skrývá v jeho synkovi Robertovi. V posledním pátém dílu Konečně se příbuzní a přátelé sjíždějí na pohřeb Patrickovy matky Eleanor a Patrick jako už tolikrát zpytuje a bilancuje svůj život. Hledá odpověď na otázku, zda teď, když jsou oba rodiče po smrti, pro něj konečně přijde vysvobození a zacelení starých ran. Podle románů autor napsal scénář k pětidílné televizní minisérii nazvané podle jména hlavního hrdiny. Titulní roli bravurně ztvárnil Benedict Cumberbatch.
„Je úžasné, jak jsou St Aubynovy knihy zároveň extrémně temné a extrémně vtipné.“ The New York Times
„Hamlet na heroinu“ The Guardian
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Josef Wünsch podnikl v letech 1881–1883 expedici do Arménie a Kurdistánu, tehdy okrajových oblastí jihovýchodní části Osmanské říše. Jeho výprava přinesla řadu zeměpisných objevů a zjištění, ať již to byl objev pramenů Východního Tigridu nebo popis dosud neznámých kurdských provincií Dersim a Çabakçúr. Zatímco své předchozí evropské a balkánské cesty vydal autor za svého života knižně, popis cesty do Arménie a Kurdistánu nebyl nikdy zkompletován, zůstal pouze v podobě fragmentů roztroušených po beletristických časopisech. Cestopisy z Arménie a Kurdistánu přesto tvoří celistvý soubor, který dobře mapuje Wünschovu výpravu. Soustředí zajímavé poznatky geografické, historické, kulturně-antropologické či etnografické (např. popisy běžného života Kurdů a Arménů).
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Nejznámější letecká tragédie v Československu si vyžádala 76 lidských životů. To letní dopoledne 28. 7. 1976 nikdo z rekreantů, kteří odpočívali u jezera Zlaté písky, netušil, že se brzy stane svědkem náhlého pádu letadla ČSA a následné zoufalé snahy zaměstnanců letiště o záchranu možných přeživších. Komunistický režim nikdy nezveřejnil závěry vyšetřovací zprávy. Pozůstali dodnes netuší, co se v kokpitu letadla odehrálo během posledních sekund letu nad Bratislavou. Směsice článků a svědectví přinesla po roce 1989 pravdivé i konspirační teorie. Autor této knihy strávil rok studiem dokumentů v archivech i rozhovory s pamětníky a s odborníky na dobové letectví, aby mohl případ letu číslo 001 uzavřít a odpovědět na otázku: Proč letadlo Il-18 OK-NAB havarovalo?
Přemyslovské Trojkrálovství stojí na osudové křižovatce – buď přijme nadvládu námořních velmocí Anglie a Holandska a zůstane jen druhořadou kontinentální mocností, nebo je vyzve na souboj pomocí převratně zkonstruovaného a novou bojovou látkou vyzbrojeného loďstva. To vše se odehrává v alternativním 17. století, kde existuje pod vládou Přemyslovců mocná říše táhnoucí se od Baltu až po Jadran a od Labe až po Dvinu. František Novotný přichází se strhujícím příběhem, v němž významnou roli hraje alchymistická magie (tzv. alchy-punk) realizovaná nikoli pouhými kouzelnými formulemi a prací na Velkém magistériu, ale stavbou magických přístrojů, plody nauky, kterou lze nejvýstižněji popsat jako alchymické inženýrství. K němu se pak pojí znalost míchání elixírů, mezi něž patří i Dryák nesmrtelnosti, a soupeření tajných služeb o pradávný recept na utajovanou bojovou látku. Jak dopadne boj mezi západními námořními velmocemi a českým Trojkrálovstvím a kdo je strážným duchem, který napříč staletími bdí nad osudem Přemyslova rodu? Jak je to s Maharalovými golemy a co na to mylady de Winter? A kde se tu vzala Elina Makropulos? To vše a mnohem více se dočtete v románu Dryják. Stačí jediný doušek a neodložíte jej, dokud jej nedočtete do dna.
Píše se rok 1953 a Vladimír Vochoč, bývalý československý konzul v Marseille, je ponižujícím způsobem vyslýchán vyšetřovatelem komunistické policie. Tak začíná nová kniha Lenky Horňákové-Civade. Jejím hlavním tématem je opět cesta za svobodou. Tentokrát se ale za ní nevydává jen ženská hrdinka. Knihou se vinou příběhy dvou lidí, jejichž osudy se poprvé protnou v roce 1938: Božena, s dítětem v náručí, přichází do Marseille, aby se odtud dostala do Ameriky, do země zaslíbené. Vladimír je v Marseille nový konzul ještě mladé československé republiky. Československo ale záhy zaniká a Vladimír stojí před nesnadnou volbou mezi loajalitou a vzdorem. Lenka Horňáková-Civade ve svém románu vzdává hold nejen silným ženám, ale také muži, jenž dokázal využít chaos na počátku 2. světové války a zachránit stovky lidských životů.
Román, jímž poněkud nezvykle čtenáře provází hadrová panenka, se probojoval do druhého, užšího výběru prestižní literární ceny Prix Renaudot.
.
Přílivový ostrůvek Mount Polbearne v Cornwallu a Polly Watefordová, která se na něj po krachu předchozího vztahu a podnikání odstěhovala, aby tam začala nový život, jsou už mnohým čtenářkám známé z předešlých volných pokračování Ostrov s vůní čerstvého chleba a Léto s vůní čerstvého chleba. Do nové knihy se ovšem může pustit každý, nehledě na to, jestli už o Polly četl, nebo ne. Tento příběh nás vtáhne do zdánlivě poklidného předvánočního času, kdy se z Pollyny pekárničky linou i jiné vůně než tradiční vůně chleba. Pod povrchem však bobtnají problémy a odkrývají se dosud nevyřčená rodinná tajemství. Je, nebo není nutné je sdílet se svými nejbližšími, anebo do jaké míry? Mají v opravdovém kamarádství či partnerství tajnosti své místo? Jak mohou tyto situace narušit vztahy? S tímhle vším se potýkají Polly s přítelem Hucklem i jejich kamarádi, manželé Kerensa a Reuben. A jak je u Jenny Colganové zvykem, v závěru knihy čtenáře opět naláká na několik neodolatelných receptů.
Francouzský autor ve svém díle přibližuje čtenářům komplikovanou osobnost světoznámého českého a francouzského romanopisce. Popis jeho neméně spletité umělecké, intelektuální, politické i literární pouti Jean-Dominique Brierre zasadil do kontextu československých dějin, rámovaného lety 1948 (únorový puč) a 1989 (sametová revoluce). Čerpal přitom ze zápisků, rozhovorů a doposud nezveřejněných svědectví, například ze vzpomínek Kunderova přítele Alaina Finkielkrauta a jeho překladatele Françoise Kérela. Pohled „zvnějšku“ na naše dějiny vztažené k životu spisovatele, jenž stále budí zvědavost, ať v kladném, či záporném smyslu, je bonus, přidaný k dalšímu z mnoha Kunderových portrétů.
Povídková antologie ke stoletému výročí slova robot. Právě jím bratři Čapkové obohatili světovou slovní zásobu. A letos je tomu právě sto let, kdy se slovo robot poprvé objevilo v tisku, což je jedinečný důvod k oslavě, protože robot je slovo z budoucnosti, která se stala dneškem. Přispěli ti nejlepší čeští autoři fantastiky, jejichž texty doplnil slovenský spisovatel Michal Hvorecký i současná světová jednička na poli městské fantasy Ben Aaronovitch a doslov napsal Robert Silverberg. Projekt ROBOT100 se tak stal první českou antologií, do které se podařilo získat originální povídku hvězdy světové fantastiky.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky
Ve své druhé knize se ostřílený reportér a laureát ceny Magnesia Litera vyznává z hluboké náklonnosti k Izraeli, Palestině a jejich obyvatelům. S pomocí výrazných příběhů, barvitého popisu čtvrtstoletí orientálních zkušeností i líčení historického kontextu usiluje o nabourání leckdy schematického vnímání neklidného regionu.
Výrazná osobnost televizního zpravodajství odmítá vnímat izraelsko-palestinské vztahy jako výhradně konfliktní. Nabízí naopak názor, že vybírat stranu si není třeba, protože oba národy jsou obdivuhodné, a přitom odsouzené k tomu žít bok po boku.
Zároveň Jakub Szántó vůbec poprvé odhaluje vlastní hluboké pouto k Blízkému východu a odhaluje své city k exotické, a přece blízké oblasti, jejím lidem, historii, kultuře nebo přírodě. Nechybí jeho osobitý sarkastický a sebeironizující tón ani bohatá příloha snímků, které za léta života a práce v Orientu nashromáždil.