Kromě toho, že jsou bratři, toho Peter a Ivan Koubek nemají příliš společného.
Peterovi je přes třicet a v Dublinu pracuje jako právník. Je úspěšný, schopný a působí jako člověk, jehož nic nevyvede z míry. Po otcově smrti však neusne bez prášků a přes hlavu mu přerůstá
i vztah se dvěma velmi odlišnými ženami – jeho první láskou Sylvií, k níž pořád něco cítí, a vysokoškolačkou Naomi, které je celý svět k smíchu.
Ivan je dvaadvacetiletý závodní šachista. Vždycky si připadal jako společensky neobratný samotář, který se nonšalantnímu staršímu bratrovi nepodobá ani pramálo. Krátce po ztrátě otce se Ivan
seznámí s Margaret, o několik let starší ženou s vlastní pohnutou minulostí, a rychle spolu navážou
intenzivní vztah.
Pro oba truchlící bratry i jejich lásky nastává nové mezidobí. Čas touhy, beznaděje i nenadálých
možností, během něhož dostanou šanci zjistit, kolik jejich život unese, aniž by se docela rozpadl.

Držitel Nobelovy ceny za fyziku a popularizátor Frank Wilczek v knize Deset klíčů k realitě nabízí čtenářům srozumitelný, ale hluboký výklad o naší fyzikální realitě založený na nejnovějších poznatcích moderní vědy. Důkladné pochopení často velmi neintuitivních závěrů současné fyziky přitom přirovnává ke znovuzrození – vyžaduje totiž přehodnocení myšlenkových modelů o fungování světa, které jsme si všichni vybudovali v dětství. Místo popisu holých faktů mu jde především o ucelené sdělení, jak vypadá a funguje vesmír: Je v něm mnoho místa, času, hmoty a energie (včetně té dosud nespatřené), a přitom jen několik elementárních ingrediencí a zákonů. Vše podléhá stálé změně, evolucí se vynořuje veškerá složitost světa, lidské vědomí, společnost i civilizace. V závěru knihy tak autor zdůrazňuje propojení všeho živého i neživého napříč celým kosmem a v přesvědčivě humanistickém duchu nás vyzývá k osvobození se od předsudků, k co nejširší empatii a k morální odpovědnosti.

Povídkový soubor Osamělý poutník je jakýmsi koncentrovaným výtažkem z Jacka Kerouaca. Těm,
kteří autora neznají, poslouží jako vynikající úvod do jeho díla, jeho čtenářům jej pak představí ve
vrcholné formě. Kniha je vlastně – snad ještě více než kultovní román Na cestě – jakýmsi manifestem volnosti, touhy po cestování, věčném pohybu z místa na místo, putování nejen ve fyzickém,
ale i v duchovním smyslu. Jak sám autor říká, shrnuje tu zážitky z cest, jež „pokrývají Spojené státy od jihu přes východní a západní pobřeží až k dalekému severozápadu, zahrnují Mexiko, Maroko,
Paříž, Londýn, Atlantik i Pacifik na námořních cestách a taky spoustu zajímavých lidí a měst“.
Vším
tím svatým cestovatelským vytržením a poutnickou mystikou ovšem napořád probleskuje všudypřítomný kerouacovský smutek a předtucha konce, poněvadž: „Lesy se hemží hlídači.“

Muminkova maminka díky své kabelce vyřeší sebevětší patálii a pro všechny případy v ní nosí i náhradní pár ponožek, které sama upletla na verandě za dlouhých letních večerů. Každý hotový pár
hřeje stejně jako její objetí a vy teď sobě a svým blízkým můžete vyrobit vlastní.
V knize najdete 29 návodů na vyplétané kousky inspirované kouzelným světem Tove Janssonové.
Publikace vám poradí, jak zvolit přízi a uplést pár, který dokonale padne. Pomocí písemných pokynů i schémat vás poté bezpečně provede celým pletením, aby se vám ze žonglování s jehlicemi
a počítání ok nezatočila hlava. Propracované vzory od finských designérek hýří barvami, vyberou
si z nich malí i velcí, a jakmile je obléknete, otevřou se vám dveře do muminího údolí, kde na vás za
každým rohem číhá dobrodružství.

Zuřivá náboženská válka mezi husitským vojskem a křižáky pokračuje. Vojevůdce Jan Žižka ale prohrává bitvu a husité se dostávají do zoufalé situace. Během honu na otroky se kumánské jezdectvo pokouší unést bojovnici Šárku a její druhy. Husité, opakovaně pobouření krutostí nepřítele, shromáždí vojsko na jejich záchranu. Jak se tato bitva bude vyvíjet dále?

Když dobrodružně opouštěli naši republiku, už se nad ní stahovala válečná mračna. A právě v oblacích se potom odehrávaly důležité bitvy, které pomohly ukončit válku a osvobodit jejich okupovanou vlast. Nemalou měrou k tomu přispěli i oni – veteráni a veteránky britské Royal Air Force. Stíhací esa, piloti bombardérů, ale i radistky a mechaničky. Za co bojovali? Co riskovali ve službě na nebi i na zemi? Stýskalo se jim po domově? A co je čekalo po návratu?

Pětice pamětníků (František Peřina, Imrich Gablech, Alois Šiška, Edith Weitzenová-Nettl a Margita Schneiderová-Rytířová) vyprávěla o svém životě pro sbírku Paměť národa. Pět scenáristů (Tereza Verecká, Dalibor Vácha, Tomáš Baldýnský, Marek Toman a Jan Blažek) a výtvarníků (Richard Fischer, Martin Schütz, Michal Kocián, Stanislav Setinský a Kristýna Plíhalová) teď jejich nezapomenutelné příběhy převedlo do komiksu plného letadel, odvahy, ale i lidského smutku a nesmrtelné touhy po svobodě.

Ve spolupráci vydává Argo a Paměť národa

Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno mrtví. Tento pesimistický pohled na lidstvo nejpozději od dob Hobbese prosákl do západního uvažování, v souladu s ním budujeme naše veřejné instituce a politické i ekonomické systémy. Co když je ale toto přesvědčení mylné nebo minimálně přežité? Je rozumné, aby právě očekávání toho nejhoršího mělo rozhodující dopad na naše jednání i na volbu našich politických představitelů? Autor postupně zkoumá manipulace slavných studií a předsudky vnášené do historických událostí, ať už jde o stanfordský vězeňský experiment nebo o skutečný příběh z knihy Pán much, a přináší povzbudivou zprávu. Že to je naopak laskavost a spolupráce, která se reálně všude projevila jako evolučně nejúspěšnější strategie. Možná je načase, aby se lidstvo přiklonilo k optimističtějšímu pohledu na sebe sama.

Instant New York Times Bestseller.
„Tohle je Sapiens roku 2020.“ —The Guardian

„Humankind mě donutilo podívat se na podstatu lidskosti novým pohledem.“ —Yuval Noah Harari, author of the #1 bestseller Sapiens

„Rutger Bregman si razí vlastní cestu a za vydatné pomoci historie nám dodává naději, že jako lidstvo máme vyhlídky mnohem lepší, než si momentálně umíme představit.“ Timothy Snyder, #1 New York Times bestselling author of On Tyranny and Bloodlands

„Jsou knihy, při jejichž četbě přehodnocujeme své zažité myšlenky. Po přečtení této knihy budeme přehodnocovat samotnou premisu, na které je většina našich myšlenek založena. Neotřelými a přesvědčivými argumenty nás nutí znovu od základu přemýšlet o povaze společnosti, demokracii a lidské přirozenosti. Svět teď potřebuje právě takovou nepotopitelnou loď života, na níž bez ztroskotání propluje mořem současného cynismu“ Daniel H. Pink, #1 New York Times bestselling author of When and A Whole New Mind

Vydání knihy podpořil Nizozemský literární fond.

V roce 1934 vyšla v Anglii Torquemadova kniha hádanek. Jejím autorem byl Edward Powys Mathers (1892–1939), literárně
vzdělaný a nesmírně sečtělý autor slovních rébusů a různých
jazykových legrácek, který v roce 1924 začal pro list Observer
vymýšlet kryptické křížovky. Čtenáři a luštitelé si stěžovali, že
jeho hádanky jsou nevyluštitelné, ovšem když už se někomu
podařilo záhadu rozplést, radost byla o to větší. Posledních sto
stran Torquemadovy knihy hádanek zaujímala právě detektivka Kainova čelist, soubor očíslovaných lístků, který je třeba
podle nápovědy na každém z nich seřadit do celku, který dává
smysl. Větší šanci na rozpoznání, kdo a kdy tu zavraždil koho,
má člověk s literárním rozhledem – Mathers byl výjimečným
znalcem anglické poezie a prózy a mimo jiné přeložil do angličtiny Pohádky tisíce a jedné noci.
Dnešní čtenář má oproti těm
prvním před téměř sto lety výhodu internetu. Může nejen hledat verše a literární odkazy, které neznal, ale dokonce se může
dobrat i správného výsledku detektivního pátrání. To by však
nebyla žádná hra! A Kainova čelist hra je – sofistikovaná, vtipná a ďábelsky rozčilující. Ono však není nutné seřadit správně
úplně všechny lístky. Kdo jich dá ve správném pořadí za sebe
třicet, je dobrý. Kdo padesát, je hodně dobrý. O stovce si mohou zdát jen ti nejlepší a nejtrpělivější.

Složíte si detektivku ve správném pořadí?

Poprvé od vydání v roce 1931 se českým čtenářům dostává do rukou Kästnerovo nejzásadnější dílo v podobě, jak ho autor zamýšlel publikovat. V období vzmáhajícího se národního socialismu si však původní nakladatel na Kästnerovi vynutil řadu úprav a změn, které se týkaly zejména explicitních erotických scén, politických narážek a nekompromisní kritiky společenského úpadku výmarské republiky. Neprošel tehdy ani název Cesta do záhuby. Navzdory této cenzuře nacisti román později zakázali a veřejně pálili. A proč tolik humbuku? Román se odehrává v kulisách Berlína, kdy na město tvrdě dopadala realita hospodářské krize. Hlavní hrdina Fabian prochází demoralizovaným městem plným putyk a bordelů, nezaměstnaných, nácků i komunistů, hochštaplerů i záletných paniček a propadá deziluzi ze ztráty zaměstnání, přítelovy sebevraždy a milenčiny zrady.

Vydání knihy podpořil Goethe Institut

Příběh Draculy, nejslavnějšího upíra všech dob, fascinuje čtenáře už po staletí. Je to krev i láska, spravedlnost a smrt, sen o věčnosti, vše, co spočívá na dně duše každého z nás.

Vydejme se tedy na cestu zpět časem do středověké Transylvánie, kde rod vládnoucího knížete právě očekává narození vytouženého dědice. Všechno ale dopadne trochu jinak.

Vlada Draculu provázíme dětstvím až k dospělosti a náhle zjišťujeme, že obraz zavrženíhodné stvůry se nám rozpadá před očima a místo toho vidíme muže, který se přes všechno, čím se stal, za cenu osobního utrpení snaží bojovat se svými démony a zůstat alespoň zčásti lidskou bytostí. Napínavý, hluboce lidský příběh o lásce silnější než smrt, o vině a odpuštění je barvitou mozaikou rytířského středověku. Skoro slyšíte třesk mečů, ryk bitev a cval koní, cítíte prach a krev, dotýkáte se kamenných hradních zdí…
Fiktivní události se mísí se skutečnou historií a vtahují nás hluboko do dávných časů, dávných slz i dávného štěstí.