Všechno o světě kolem nás se dozvídáme prostřednictvím smyslů. A zdaleka k tomu nevyužíváme jen známou pětici tvořenou zrakem, sluchem, chutí, hmatem a čichem. Někteří nevidomí lidé se orientují podle odražených zvuků podobně jako netopýři a je možné, že máme i vnitřní kompas. Zvířatům ovšem nabízejí jejich smysly takové vnímání světa, jaké si jen stěží dokážeme představit. Některé ryby vedou rozhovory prostřednictvím elektrických výbojů, zpěvní ptáci slyší blížící se bouři s několikadenním předstihem, želvy dovedou hmatat i přes tvrdý krunýř a sépie registrují pestré barvy, i když jsou barvoslepé. Při detailnějším pohledu je svět lidských a zvířecích smyslů plný podobných překvapení. Jaroslav Petr shromáždil neuvěřitelné množství různých anomálií, kuriozit a zvířecích přeborníků a jejich prostřednictvím nás zavádí do říše zvířecích smyslových vymožeností, nad kterými často zůstává rozum stát. Zároveň ale také upozorňuje na úskalí, která zvířatům, jejichž smysly se utvářely a evolučně cizelovaly po tisíciletí, způsobují násilné zásahy do přírody, ať již jde o světelné znečištění, ruch velkoměst či ohlušené velryby následkem lodní dopravy a sonarů pročesávajících mořské hlubiny.

Pierovo tajemství reprezentuje pokus přenést koncept mikrohistorie do světa umělců a humanistů italského 15. století. Ginzburg zde zkoumá společenské a kulturní vlivy, jež působily na malířské ztvárnění klasických biblických textů, Kristova křtu a Bičování Krista. Autorem všestranně analyzovaných desek byl italský renesanční malíř Piero della Francesca. Na základě rozboru korespondence vzdělanců a humanistů, mezi nimiž nechyběli ani vlivní kardinálové usilující o unii s řeckou církví, Ginzburg ukazuje, jak se představy zadavatelů promítaly do umělecké řeči renesančního malíře, jak se vzájemně ovlivňovaly a jak působily na to, že v Pierrově tvorbě představují tyto dvě deskové malby, doplněné cyklem fresek z katedrály Arezzu, zcela výjimečná díla. Prostřednictvím psaných textů se Ginzburg snaží proniknout do nitra obrazů a nápaditě přitom ukazuje cesty, jež mohou vést ke zcela novému čtení a chápání uměleckých děl, stejně jako k rozkrytí jejich druhého života, srozumitelného jen pro malou část vzdělaných dobových pozorovatelů.

Vydání knihy podpořilo Hlavní město Praha.

Hlavní hrdinkou románu je stárnoucí vdova, bývalá
učitelka základní školy, která nyní pracuje jako
ošetřovatelka v domově důchodců. Žije s dcerou
a její přítelkyní. Jako by nestačil fakt, že vdova musí
ve svém bytě trpět lesbický pár, dcera se zapojí do
demonstrace proti diskriminaci homosexuálních
kolegů na univerzitě. Vdova těžko snáší, že její
vzdělaná dcera protestuje v ulicích a je kvůli své
orientaci vystavena odsouzení společnosti. Přitom
je denně svědkem spolužití lesbiček, o kterém by
raději nevěděla.
Svůj hněv a zklamání si vylévá na
dceřině přítelkyni. Jak moc lze porozumět generaci
s odlišnými názory? Skrze konflikty se odhaluje
nepřekročitelný limit vzájemné tolerance
Autorka
knihy skvěle vystihla pocity nepatřičnosti stárnoucí
generace v rychle se rozvíjejícím světě, obzvláště
pak v zemi, kde překotné změny a rychlost životního
stylu, které od jedince vyžadují sílu a pružnost, nejsou
vyvážené určitým bezpečím, jež v našich končinách
poskytuje systémem zaručená jistota důchodu.
Generační míjení je pak o to bolestnější.

Proč zrovna moje dcera musí být na holky?!

Příběh o ženách, o násilné povaze diskriminace
a o iracionální nenávisti.

Sedmá kniha z řady historických detektivek o kapitánu Steinovi a notáři Barbaričovi.
V Praze zuří mor a císař Rudolf II. se s celým dvorem přestěhoval do Plzně. Pověst tohoto mravopočestného, panovníkovi oddaného města však ohrožuje série zločinů. Nejprve se záhadně ztratil synovec ruského velvyslance Vlasjeva, který přijel vyjednávat jménem cara Godunova. Kvůli hrozícímu skandálu pověří radnice hejtmana Leopolda Steina, aby mladíka našel. Případ je ale složitější a stopy vedou k osobám vysoce postaveným, a tak hejtman požádá o pomoc svého bratra, proslulého vyšetřovatele Joachima Steina.
Kapitán se v Plzni objeví se seržantem Jarošem po boku. Čekají tu na ně ale příšerné zprávy a rozbíhá se nebezpečné pátrání, ve kterém nescházejí umučení andělé, tajné bratrstvo zhýralých kacířů, alchymisté dvou tváří, vražední špióni a démon, jenž loví duše v labyrintu podzemních chodeb pod královskou Plzní.

Při pátrání v knihovnách i archivech a během badatelských cest do Prahy či Izraele nalézal Kafkův životopisec Reiner Stach nečekané poklady: nesrovnalosti v rukopisech, dosud nezveřejněné fotografie a úryvky z dopisů i svědectví Kafkových současníků. Nálezy stavěly osobnost a dílo velkého spisovatele do nového, překvapivého světla. 99 nejzajímavějších nálezů Stach shromáždil v knize nazvané To že je Kafka? a fundovaně je okomentoval. Množství dosud neznámých fotografií činí z tohoto doplňku k trojdílné Kafkově biografii další jedinečný literární zážitek a bezpochyby i senzaci.

„Kdo se zajímá o Kafku a jeho svět, ten ať rychle otevře Stachovu pokladnici…“ Radio Bremen, Nordwestradio, Literaturzeit

„Čtenář pozná jiného Kafku.“ NZZ am Sonntag

Komisařka Battagliová má před sebou zdánlivě neřešitelný případ brutální vraždy, k níž došlo na konci druhé světové války. Vracíme se do úchvatné horské přírody, mezi uzavřenou komunitu nedůvěřivých obyvatel. Teresa musí sbírat střípek po střípku a pomalu proniknout pod vnější zdání. Práce a kolegové jsou pro ni vším, její těžká choroba se však plíživě zhoršuje, takže musí bojovat nejen sama se sebou, ale i s novým nadřízeným, dávným známým, který ji chce za každou cenu profesionálně zničit. Bude to Teresin poslední případ?

„„Teresa Battagliová je jedním z nejzajímavějších vyšetřovatelů posledních let: nedokonalá, ale srdečná žena, které není cizí sarkasmus, ale její tým je jí plně oddaný.“

M. W. Craven, autor knihy The Puppet Show

„Autorce se podařilo v Terese Battagliové vytvořit vskutku unikátní postavu. Od samého počátku jsem fandila tomu, jak mistrovsky vede vyšetřování děsivých vražd odehrávajících se v působivé alpské atmosféře.“

Sarah Wardová, autorka knihy In Bitter Chill

M+B+M. Josef Mašín, Josef Balabán, Václav Morávek. Tři králové z doby nacistické okupace. Nezpochybnitelní hrdinové, kteří neváhali riskovat a položit životy za osvobození Československa. A přesto to byli i normální lidé toužící po obyčejných věcech jako láska, rodina nebo klidný večer beze strachu, kdo zaklepe na dveře konspiračního bytu…
Román Dalibora Váchy M+B+M vypráví o odbojové činnosti těchto tří velikých postav československé historie od roku 1939 až do jejich úplného konce. Barvitě popisuje všechny jejich dobrodružné a nebezpečné eskapády i postupně narůstající únavu ze života po konspiračních bytech, každodenně na hraně života a smrti, kdy nepřítel může stát za každým rohem a zrádcem bývá i blízký přítel.
Vše pak dokresluje ponurá, klaustrofobní atmosféra okupované Prahy plná gestapáků a špiclů, vylidněné ulice a strach ležící na tomto krásném městě jako tlustá deka. Svět, kde jste nevěděli dne ani noci, kdy vás gestapo zatkne a postaví ke zdi…

Lombarský spisovatel, historik a kronikář Pavel Jáhen (720–799), známější pod latinským jménem Paulus Diaconus, působil v Itálii na královském dvoře Langobardů jako vychovatel a učitel. Hojně cestoval a pobýval i na dvoře Karla Velikého v Cáchách. Po rozpadu langobardského království vstoupil do benediktinského kláštera v Monte Cassinu, kde napsal většinu svých děl. Jeho spis zachycuje dějiny Langobardů od mytického původu národa až po smrt krále Liutpranda (743) a uvádí řadu důležitých zpráv ohledně Byzance či Franků a jejich vzájemných vztahů. Pavlovo dílo byl hojně citováno pozdějšími autory a je právem pokládáno za zásadní pramen k historii severní Itálie v 8. století.

Poslední práce Františka Grause, kterou vydal v roce 1987 pod názvem Pest – Geissler – Judenmorde: das 14. Jahrhundert als Krisenzeit, reprezentuje autorův návrat k tématu krize pozdního středověku. Na podkladě ohromného množství pramenů sleduje krizové projevy především v městském prostředí, jež bylo laboratoří náboženského a sociálního napětí, které v západní Evropě vyvolala ničivá morová epidemie let 1347–1351. Novátorsky se rovněž zaměřil na problematiku protižidovských pogromů, jejichž příčina povětšinou tkvěla v reakcích na vypuknuvší mor a jež živil latentní středověkých antisemitismus. Vedle toho Graus detailně zkoumal proměnu náboženských a společenských představ zapříčiněných věroučnou krizí vyvolanou církevním schizmatem a rozrušením či podkopáním stávajících společenských vazeb. Mory a mrskači jsou barvitou freskou západní společnosti konce středověku, jež na řešení mnoha krizových jevů jen obtížně nacházela adekvátní odpovědi.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

V knize Doktor chudých najdeme příběhy dvou lékařů-průkopníků, kteří působili v českých zemích v 18. a 19. století, ale dnes už je kromě úzce vyhraněných odborníků málokdo zná. Johann Baptist Michael Sagar byl původem chudý pasáček z Kraňska (dnešního Slovinska), jenž se tvrdošíjnou pílí vypracoval až na „krajského fyzika“, působil zejména v Jihlavě a proslul svými poznatky v oboru epidemiologie. Jan Melič se v Praze věnoval porodnictví a prosazoval reformy v oblasti zdravotní péče pro chudé. Též v r. 1792 provedl v obtížných domácích podmínkách první doložený císařský řez na živé rodičce v českých zemích. Osudy těchto zapomenutých velikánů podává Alena Šubrtová nesmírně živě, a zpřístupňuje je tak široké čtenářské veřejnosti, aniž by to bylo na úkor faktografické správnosti. Autorka se dějinami lékařství po léta zabývala jako archivářka, díky čemuž text obohacuje o množství neotřelých, avšak autentických detailů, jež čtenáři vzdálenou dobu přibližují.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.