Útlou prózu Podzemníci prý Jack Kerouac napsal v benzedrinovém rauši za tři dny a noci. Ať už je to pravda, nebo ne, je nepochybné, že kniha dokonale naplňuje autorovu představu „spontánního psaní“, stylu, který Kerouac dle vlastních slov „sám objevil pro narativní umění; autor v něm klopýtá přes sebe sama, aby odvyprávěl svůj příběh, úplně bez dechu, jako když hospodský vypravěč vrazí do nacpaného lokálu a převypráví, co se zrovna stalo, a jakmile vyprávění dokončí, už nemá právo se k němu vrátit a smazat, co jeho ruka napsala.“
Stejně nepochybné je i to, že tato prostá, smutná, k nezdaru odsouzená love story vypravěče a černé krásky Mardou zasazená do San Franciska na počátku padesátých let 20. století patří k vrcholům autorova díla – mnozí literární kritici a historici ji dokonce označují za vůbec nejlepší Kerouacův text.

Uprostřed skotské Vysočiny, na farmě u vesničky
Kirrinfi ef, žije Nina. Vlastní pojízdné knihkupectví, ale
teď nutně potřebuje někoho, kdo by za ni práci na čas
převzal.
Na kopci nad vesnicí, přímo na břehu jezera Loch
Ness, stojí velké panské sídlo, v němž žije osamělý muž
se třemi dětmi, od kterých právě v slzách utekla už šestá
chůva.
Daleko na jihu se svobodná matka Zoe zuby nehty
snaží uživit sebe a svého čtyřletého němého syna. Pak
ovšem přijde dopis oznamující zvýšení nájmu a Zoe
nezbývá než sbalit sebe i syna a odjet do Skotska, kde
přijme místo Nininy pomocnice a au pair ve strašidelném
domě.
Je ale vůbec možné zapadnout do tak úzce semknuté
komunity, nahradit milovanou knihkupkyni, a navíc
zvládnout tři nezvladatelné děti, které o její péči ani
v nejmenší nestojí? A kam se vlastně poděla jejich matka?
Knihkupectví u jezera je volným pokračováním
Pojízdného krámku snů. Je to příběh o naději, víře, lásce
a o tom, že štěstí může člověk najít i tam, kde by je vůbec
nečekal.

0 TU je historickým životopisem pojednávajícím o strastiplné cestě kultury Talů na odlehlý skládkosvět Coraab a jeho následné kolonizaci. Ústřední postavou knihy je ctihodná Tal Kusa-Gammah, první z dlouhé linie coraabských Pánů Těžby, která se na sklonku života svěřuje čtenáři se svým pohnutým osudem. Díky jejímu autentickému svědectví dnes můžeme nahlédnout na události počátku coraabského letopočtu očima ženy, která se svými odvážnými činy navždy zapsala do historie.

Obsáhlý debutový román Jakuba Hussara je jednou z nejambicióznějších českých science fiction poslední dekády. Tvorbě svého fiktivního vesmíru se Jakub věnuje více než dvacet let a kniha, stejně jako dříve úspěšná karetní online hra ze stejného světa, plně dosvědčuje neuvěřitelnou propracovanost tohoto vesmíru i autorův poutavý smysl pro detail.

V roce 2016 výsledky referenda o brexitu šokovaly svět. Nikdo ale tehdy nevěděl, že se na tomto vítězství podílela také společnost Cambridge Analytica. Ta vznikla jako nástroj k zahájení ideologického útoku Steva Bannona na Ameriku a brexit, stejně jako předchozí operace v Africe či Karibiku, pro ni posloužil jako generální zkouška. Spojila psychologický výzkum se soukromými facebookovými daty a vytvořila tak neviditelnou zbraň, která měla moc měnit to, co voliči považovali za realitu. Stačilo odhalit dlouho potlačované napětí a přilít do něj trochu benzínu, aby došlo k explozi, jež v roce 2016 vyvrcholila americkými prezidentskými volbami.
Whistleblower a bývalý ředitel výzkumu Cambridge Analytica Christopher Wylie pomáhal tuto mocnou zbraň vybudovat. Nakonec ho ale výčitky svědomí přiměly, aby proti své firmě veřejně vystoupil, čímž odstartoval, byť za cenu velkých osobních obětí, nejrozsáhlejší vyšetřování nezákonného ovlivňování voleb v dějinách. Ve své zpovědi odhaluje skutečný příběh britského referenda o vystoupení z EU, Bannonovy americké revoluce a celosvětového zločinu proti demokracii. Mnohem více než o brexitu či Donaldu Trumpovi je ale tato kniha o tom, jak snadné je s pomocí osobních dat, jež o sobě neustále v online prostoru trousíme, nahlédnout do lidských myslí a prostřednictvím moderních technologií s nimi manipulovat.

V této široce rozkročené práci o způsobech politického vedení politický historik Archie Brown zpochybňuje naše zakořeněné přesvědčení, že jedině silní lídři – myšleno ti, kteří nad svými kolegy rádi dominují v každodenní politické praxi – jsou také lídry úspěšnými a hodnými našeho obdivu. Na mnoha příkladech a velkých postavách politiky 20. století ukazuje, že ačkoli kolegiálnější styl vedení považujeme za projev slabosti, jsou to právě kooperativně založení jedinci, jejichž působení mělo nakonec největší dopad na rozvoj společnosti.

„Přesvědčivá analýza způsobů politického vedení.“

Independent

„Je potěšení, když se objeví kniha o politickém vedení, která pouze neaplikuje teoretické modely, ale studuje skutečné politické vůdce z různých zemí v historickém záběru sahajícím až do začátku 20. století.

Wall Street Journal

„Těžko najdeme lepšího průvodce než je Archie Brown, který žil a pracoval střídavě ve Velké Británii, Spojených státech a Rusku, a je jak výjimečným politologem, tak autorem píšícím vytříbeným a čtivým stylem.

Guardian

Grafický román V hlavní roli Tomáš Holý Oty Karse originálně zpracovává Tomášův životní příběh propojený se životy jeho blízkých. Zároveň vykresluje, jak těžké je zůstat sám sebou pod tlakem slávy a očekáváním druhých. Všemu ovšem Tomáš čelí s energií, chutí, vynalézavostí a humorem jemu i mládí vlastním.
Kniha kombinuje několik výrazných kresebných stylů odlišujících, zda se jedná o vzpomínku, filmové záběry, nebo přelomové životní téma. Zda jde o dětství a filmování, dospívání a lásky, nebo život po životě. Výrazně prolíná Tomášův příběh s příběhem jeho maminky a také autora knihy.
Komiks vytvořený Otou Karsem a nakreslený výtvarnicí Czinou – Kristýnou Plíhalovou je počinem, který jen částečně navazuje na knihu Jmenuju se Tomáš, která získala Magnesii Literu – Kosmas cenu čtenářů.

Neuvěřitelný, ale pravdivý příběh nejstrašnější zbraně, jaká kdy vznikla.
6. srpna 1945 zničila atomová bomba Hirošimu. Desítky tisíc lidí se v jediném okamžiku vypařily. A celý svět zděšeně zjistil, že už existuje první zbraň hromadného ničení. Ale za jakých podmínek vznikala a kdo za jejím zrodem stál?
Tento komiksový román, to je sága o 450 stranách, která vznikla ze spolupráce jednoho francouzského a jednoho belgického scenáristy s kanadským výtvarníkem se zkušenostmi z DC i Marvelu. Popisuje klíčové osoby a kulisy historické události, od níž v roce 2020 uplynulo 75 let. Od uranových dolů v Katanze či Jáchymově, přes Německo, Norsko, SSSR a Nové Mexiko až po Japonsko zachycuje jednu za druhou neuvěřitelné, ale skutečné události.
Setkáme se tu s mnoha osobnostmi, které za vznikem Bomby stály: ať už to byli politici (Roosevelt, Truman), slavní vědci (Einstein, Oppenheimer, Fermi…) nebo lidé stejně významní, ale kupodivu dnes méně známí, jako je Leo Szilard (hlavní postava knihy, vědec, který měl lví podíl na tom, že si USA bombu opravdu opatřily, ale potom se ze všech sil zasazoval o to, aby ji nepoužily), a také lidé zcela zapomenutí, jako byl Ebb Cade (černý stavební dělník, kterému bez jeho vědomí vstřikovali do těla plutonium, aby mohli studovat jeho dopady na organismus). Také se seznámíme s vojáky, jako byl generál Leslie Groves, který železnou rukou řídil Projekt Manhattan – a v neposlední řadě i s obyvateli města Hirošima.
Dílo, které stojí na pečlivých rešerších a historických faktech, ale přitom se čte jako dobrodružný, ba fantastický příběh; přestože ve Francii vyšlo poměrně nedávno, už teď je z něj důležitá (a několikrát dotiskovaná) kniha pro všechny, kdo chtějí mít jasnou představu o zrodu atomové bomby.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Tvůrčí duo Zdeněk Ležák a Michal Kocián pokračují v komiksovém mapování českého odboje. Po úspěšném titulu Tři králové, v němž popisovali příběh trojice Mašín, Balabán, Morávek, přistupují ke komiksovému zpracování jednoho z nejhrdinštějších okamžiků novodobých českých dějin. Komiks vychází právě k výročí atentátu.
V pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Praze zemřelo v boji 18. června 1942 sedm československých parašutistů z pěti různých výsadků. Tím skončila jedna z nejvýznamnějších operací československého odboje, operace Anthropoid, jejímž cílem byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Přestože tento výsadek čítal pouhé dva muže, na přípravě operace se nakonec podíleli i další parašutisté a jejich společný osud se naplnil právě v kryptě pravoslavného kostela. Komiksová kniha, jejímž autorem je Zdeněk Ležák a výtvarníkem Michal Kocián, sleduje příběh parašutistů ze všech dotčených výsadků, od jejich seskoku až po hrdinskou smrt. Nejvýznamnější částí komiksového příběhu je vlastní atentát a poté bitva v prostorách chrámu.
Nalezneme zde ale také celou řadu dalších dějových linek, které příběh knihy propojují s již vydanou komiksovou knihou stejné autorské dvojice s názvem Tři králové (vyšla v nakladatelství Argo v roce 2017). Komiks Anthropoid velmi věrně popisuje historické události a klade si za cíl s tímto významným tématem seznámit především mladou generaci českých čtenářů.

Pět set kusů komiksu bude vytištěno s „oboustrannou obálkou“ – na druhé straně přebalu limitované verze naleznou fanoušci širokoúhlý plakát Heydrichova vozu. Tato verze bude k dostání pouze v distribuční síti Kosmas.

Limitovaná verze titulu Anthropoid vychází v pěti stech kusech – na druhé straně přebalu naleznou fanoušci širokoúhlý plakát Heydrichova vozu.
Tvůrčí duo Zdeněk Ležák a Michal Kocián pokračují v komiksovém mapování českého odboje. Po úspěšném titulu Tři králové, v němž popisovali příběh trojice Mašín, Balabán, Morávek, přistupují ke komiksovému zpracování jednoho z nejhrdinštějších okamžiků novodobých českých dějin. Komiks vychází právě k výročí atentátu.
V pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Praze zemřelo v boji 18. června 1942 sedm československých parašutistů z pěti různých výsadků. Tím skončila jedna z nejvýznamnějších operací československého odboje, operace Anthropoid, jejímž cílem byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Přestože tento výsadek čítal pouhé dva muže, na přípravě operace se nakonec podíleli i další parašutisté a jejich společný osud se naplnil právě v kryptě pravoslavného kostela. Komiksová kniha, jejímž autorem je Zdeněk Ležák a výtvarníkem Michal Kocián, sleduje příběh parašutistů ze všech dotčených výsadků, od jejich seskoku až po hrdinskou smrt. Nejvýznamnější částí komiksového příběhu je vlastní atentát a poté bitva v prostorách chrámu.
Nalezneme zde ale také celou řadu dalších dějových linek, které příběh knihy propojují s již vydanou komiksovou knihou stejné autorské dvojice s názvem Tři králové (vyšla v nakladatelství Argo v roce 2017). Komiks Anthropoid velmi věrně popisuje historické události a klade si za cíl s tímto významným tématem seznámit především mladou generaci českých čtenářů.

Jane, ukradené a zaměněné dítě, je uvězněná
v průmyslové Faerii ovládané elfí aristokracií. Dětští
nevolníci jsou zde zneužíváni pro výrobu mohutných
ozbrojených válečných strojů – kybernetických
magických draků – a Jane je mezi nimi jediný
smrtelný člověk. Když ji poškozený drak Melanchton
vyzve ke společnému útěku, je zaděláno na troufalý
podnik, jenž otřese samými základy existence…
V mnoha směrech převratná Dcera železného
draka v sobě netradičním způsobem spojuje alchymii
a techniku. Nejtemnější fantasy a drsný kyberpunk.
Příběh o dospívání, jaký jste ještě nikdy nečetli, se
odehrává na pozadí pochmurného nihilistického
světa plného neřešitelných problémů a třídních
střetů, v němž nic není tím, čím se zdá být, a za
všechno se platí vysoká, strašlivě vysoká cena.