Děj Kryptonomikonu se odvíjí souběžně ve dvou časových rovinách: za druhé světové války a na přelomu tisíciletí. V kapitolách ze starší doby vystupuje mimo jiné Lawrence Pritchard Waterhouse, matematický génius, který má za úkol zamaskovat skutečnost, že Spojenci prolomili proslulou německou šifru Enigma. Protagonistou současné linie je Lawrenceův vnuk Randy Waterhouse, programátor a spolutvůrce „datového ráje“ v sultanátu Kinakuta. Oba příběhy ruku v ruce osvětlují dva různé světy, přičemž jeden přímo vyrůstá z vyhraných bitev druhého.

Kryptonomikon je epos naší doby, někdy děsí, často rozesměje a hlavně chrlí informace ze všech oborů od kryptoanalýzy přes hledání pokladů po správnou metodu konzumace křupek s mlékem. Na jedné úrovni poskytuje strhující a navýsost originální pohled na svět zmítaný válkou. Na druhé jde o provokativní úvahu, jak věda a technika utvářejí a proměňují běh dějin. Autorova nesmírná erudice a stejně mohutná imaginace daly vzniknout jednomu ze zásadních literárních děl moderního věku.

Náhlá smrt hlavy jedné z mafiánských rodin znamená porušení dohody. Grimm City hrozí totální válka. Na pozadí těchto událostí a snad nejvýznamnějšího soudního procesu v historii města se dokonce i chycení nebezpečného psychopata zvaného Drvoštěp zdá čímsi druhořadým. Inspektor Evans má tu smůlu, že tato záležitost je svěřena právě jemu a že se jí musí zabývat společně se samozvaným strážcem práva z chudinských čtvrtí na druhé straně mostu Emethem Braddockem, bývalým boxerem, Bestií. Druhý příběh o Grimm City je opět černou detektivkou, tentokrát obsahující prvky soudního dramatu. Především je to však příběh města jiného než všechna ostatní – ale možná úplně stejného.

TRILOGIE: Město Grimm je ponurá, mastnými, černými mraky zahalená metropole vystavěná na těle obra, poháněná jeho dehtovou krví a kousky uhelného srdce, ovládaná několika mafiánskými rodinami spolupracujícími úzce s policií. Cwiekova trilogie Grimm City je pak hořký, brutální, noir z postapokalyptického světa inspirovaného americkým mafiánským podsvětím z dvacátých a třicátých let minulého století. Ze světa, kde vše řídí strach… a taky Příběh založený na nejznámějších legendách a mýtech. Zde se však tyto mýty podobají spíš hororům než pohádkám pro děti.

Svazek z pera Umberta Eca zahrnuje dvě autorovy práce: Migrace a nesnášenlivost a Věčný fašismus. V první z uvedených prací najdeme část Ecovy přednášky přednesené v rámci sympozia uspořádaného ve Valencii na téma perspektivy třetího tisíciletí, dále úvod k Mezinárodnímu fóru o nesnášenlivosti uspořádaného v Paříži, část proslovu na univerzitě v Nijmegenu a úvod k antologii textů o reciproční antropologii, uveřejněné v Paříži. Všechny tyto texty se nesou v duchu autorova přesvědčení, že zvítězit nad rasismem znamená pochopit a přijmout odlišnost toho druhého. Ve druhé uvedené práci si autor všímá fašismu přežívajícího v nových formách dodnes.

Hawking ve své knize určené širokému okruhu čtenářů zkoumá řadu z největších záhad vesmíru, i potenciální problémy, kterým čelí nebo může čelit lidstvo na naší domovské planetě. Kniha je rozdělena do čtyř oddílů s názvy Proč jsme tady? Přežijeme? Zachrání nás technologie, anebo zničí? Jak zajistit, aby se nám dařilo dobře? a zvažuje se v ní desítka „velkých otázek“ – Existuje Bůh? Jak to všechno začalo? Co je uvnitř černé díry? Dokážeme předvídat budoucnost? Je možné cestovat v čase? Přežijeme na planetě Zemi? Existuje ve vesmíru inteligentní život? Měli bychom vesmír kolonizovat? Může nás umělá inteligence přechytračit? Jak utváříme budoucnost?

V textu autor rozebírá mnohé obtíže, které mohou lidstvo ohrozit –, například klimatická změna, jaderná válka, rozvoj umělé existence, genetické modifikace člověka či střetnutí Země s asteroidem a prosazuje názor, že důležitou úlohu při řešení problémů na planetě Zemi sehraje věda.

Rozšířené, aktualizované vydání úspěšného titulu. Mnozí si myslí, že Ameriku znají, málokdo ale tuší, že ji za svůj život plně nepozná ani leckterý Američan. Experiment trvající už dvě a půl století zbytek světa fascinuje. Martin Řezníček se takřka každý večer po dobu pěti let pokoušel divákům přiblížit změny, jimiž země prochází a které jsou možná nejhlubší za několik posledních dekád. Na Manhattanu radil Henrymu Kissingerovi s výběrem kravaty před rozhovorem o Václavu Havlovi. V Texasu strávil během hurikánu týden v bahně a dešti s lidmi, kteří přišli o vše kromě naděje, že bude líp. Z kuloárů Kongresu informoval o testech pevnosti americké demokracie, ze Silicon Valley o bezprecedentní technologické dominanci. Z Baltimoru během rasových nepokojů referoval o tom, jak se společnost založená na pravidlech a zákonech dokáže během jednoho odpoledne přetavit v totální anarchii s násilnostmi a rabováním. Kniha přibližuje barvité příběhy, které dohromady tvoří americkou výjimečnost. Místy vyvrací, jinde potvrzuje stereotypy, jež o USA máme – prostřednictvím lidí s českými kořeny, ale i těch, kteří o Česku nikdy neslyšeli. Vše v době klíčových tektonických posunů symbolizovaných prezidenty Obamou a Trumpem.

Druhé vydání je rozšířené o kapitolu, jež přináší pohled na dramatický konec mandátu prezidenta Donalda Trumpa.

Řezníčkův kolega Michal Kubal v předmluvě zdůraznil, že dobrá kniha musí mít zajímavý příběh a dobrého vypravěče. Rozpojené státy mají obojí, a proto jsou čtivé a zajímavé i pro ty, které americké reálie běžně příliš neinteresují.
Jan Šída, novinky.cz

Je zřejmé a zároveň velice chvályhodné, že se Řezníček jako čert kříži vyhýbá stigmatizaci protivníka beze snahy o jeho pochopení.
Hana Ulmanová, ceskapozice.lidovky.cz

Pokud jsou čeští reportéři někdy zatracováni, že nedokážou přicházet s tématy tak světovými jako autoři polské reportážní školy, pak ve zmíněné kapitole [o Bohdanu Pomahačovi a Carmen Tarletonové] snad můžeme najít jeden z protiargumentů.
Jan Lukavec, iliteratura.cz

„Elegantní, vždy precizně připravený a s buldočím tahem na novinářskou branku schovaným za milým úsměvem, těžká televizní váha Martin Řezníček se vrhá do světa literatury. Jeho americké brýle si budete chtít nasadit.“ Jakub Szántó

Jason Taverner, televizní hvězda, kterou každý den sledují milióny oddaných diváků, se probouzí v levném hotelovém pokoji a následně zjišťuje, že ho nikdo nezná. Bez dokumentů prokazujících pouhou jeho existenci se ocitl v klaustrofobickém policejním světě plném informátorů a udavačů, kde je jen otázkou času, kdy vzbudí pozornost mocných a bude zatčen.
Před více než pětačtyřiceti lety vytvořil Philip K. Dick ve své fantazii svět, v němž jsou lidé sledováni na každém kroku. Svět, v němž se nelze vyhnout slídivým očím a žít svobodně. Svět nemálo podobný tomu, ve kterém žijeme dnes…

Román Kaňte, mé slzy, řekl policista získal Pamětní cenu Johna W. Campbella a byl nominován na ceny Hugo a Nebula.

Kdysi dávno dávali rodiče svým dětem podobná jména, jaká mají postavy ze slavných románů. Dnes si však lidé sami dávají jména, jaká se jim zlíbí, a mezi milenci to chodí ještě trochu jinak. V takovém světě žije se svou přítelkyní jménem Zpěvník a kočkou Jindřichem IV. vypravěč románu Sbohem, Gangsteři, který pracuje jako učitel poezie ve Škole poezie. Kdo jsou tajemní Gangsteři, kteří tento svět bez přestání terorizují, a s jakými problémy se hrdina románu potýká v rámci svého netradičního zaměstnání? Gen’ičiró Takahaši stvořil ve svém románovém debutu svět, ve kterém míchá prózu s poezií, vážné s komickým, svět plný nespoutané imaginace a příběhu (možná lépe příběhů), který se dotýká všeho od lásky, politiky, médií, poezie, rodičovství, terorismu, komiksů, upírů až po samotný jazyk, kterým je vyprávěn.

„Sbohem, Gangsteři je román, který setřel hranice mezi vysokou a populární literaturou, a otevřel japonské literatuře dveře do nové doby, naplněné konzumem a popkulturou.

Vydání knihy podpořila Japan Foundation.

Baskické Urdaibai je magický kraj protkaný
přímořskými mokřady. Tato idylická scenerie se
stane pozadím děsivého zločinu: kdosi přivázal na
koleje slavnou místní novinářku a její smrt zveřejnil
v přímém přenosu. Oběť držela v ruce překrásný rudý
tulipán.
Mladá vyšetřovatelka Ane Cesterová stojí před
nelehkým úkolem: nejenže náhle velí speciální
jednotce, která má za úkol podivným vraždám
s nezaměnitelným podpisem učinit přítrž, musí se
navíc vyrovnat se stíny vlastní minulosti. V minulosti
ostatně leží i klíč k celému případu: seznam ženských
jmen. Čas běží a jména na seznamu neúprosně
ubývají – obětí přibývá.

Myrta Mírná má všechno, na co si vzpomene. Jenže
mít všechno jí pořád ještě není dost. Chce víc, víc
a ještě víc! Když přijde se svým dalším přáním, má to
malý háček. Nikdo neví, co to je.
Myrtini trpěliví rodiče však udělají cokoli, jen aby
jejich dceruška byla šťastná. Pátrají v zaprášených
svazcích encyklopedie netvorů v tajných strašidelných
sálech knihovny. Vydají se do neprobádaného nitra
nejdivočejší džungle, kde se ukrývají nevídaní
živočichové. Bude ale jejich zoufalá snaha korunována
úspěchem?
Další k popukání zábavný, poněkud tajuplný příběh
o neuvěřitelně laskavých rodičích a jejich děsivě
příšerné dceři napsal fenomenální David Walliams
a ilustracemi opatřil báječný Tony Ross.

Nadějná třináctiletá šachistka Elissa je na parkovišti uspána chloroformem a unesena. Probudí se v naprosté tmě v jakémsi sklepení a je jí jasné, že její vyhlídky na přežití opravdu nejsou nadějné. Občas za ní přijde muž, z něhož jde strach, a nějaký kluk, který si s ní chce povídat. Šance na přežití jsou mizivé, ale Elissa se v temnotě naučí orientovat jako na šachovnici a využít to jako svou výhodu. Mezitím policistka, jež pracovala na podobném případu uneseného a poté zemřelého dítěte už dřív, svádí závod s časem, aby ji vypátrala ještě živou. V Lese vzpomínek čeká na čtenáře jedno překvapení za druhým, nakonec je vše úplně jinak, než se původně zdálo.