U dveří pařížského domu stárnoucího malíře se jednoho dne
objeví mladá žena. Oficiálně proto, aby slepému Edgaru Degasovi pomohla uspořádat jeho sbírku písemností a uměleckých
děl. Mluví přízvukem Francouzů z New Orleansu a svými neodbytnými dotazy otevře v zahořklém starém muži Pandořinu
skříňku vzpomínek na doby, kdy jeho život byl plný citů i světla. Při třídění nánosů minulosti se Degas ve svých myšlenkách
i vyprávění vrací do dob, kdy jako mladý umělec se svými slavnými současníky v polovině 19. století obíhal pařížské salony
umění, kreslil baletky v opeře i koňské dostihy, kdy se poprvé
a naposledy fatálně zamiloval a kdy ve své umělecké rozevlátosti nedokázal učinit to správné rozhodnutí.
Arthur Japin v životopisném románu Paní Degasová téměř vizuálně, na základě dopisů, deníkových záznamů, úředních dokladů, dobových
svědectví a skic slavného malíře strhujícím způsobem rekonstruuje Degasovo umělecké tápání i zrání, životní vítězství i prohry včetně jeho nezapomenutelné cesty do New Orleansu,
které se po americké občanské válce vzpamatovávalo z důsledků zrušení otroctví, a kde žila jediná žena jeho života, která
byť nesla jeho příjmení, jemu nikdy nepatřila.

Teresa a Angelina jsou dvě sestry, které nemůžou být odlišnější. Jedna jemná, plachá a tichá, druhá živá a zvídavá. Jsme na začátku čtyřicátých let minulého století na italském jihu v Apulii. Kraji stejně tak krásném, jako chudém. Obyčejní venkované svádějí marný boj s bohatou šlechtou, která je vykořisťuje. Když otec odejde od rodiny do války, matka Caterina zůstane sama s krásnými dcerami a dává se do služeb bohatého barona. Od té doby se do osudu celé rodiny jako jed vpíjí hanba a pomluvy a drží se jí jako klíště. Ostuda se ještě více prohlubuje, když se Angelina zamiluje do baronova syna a uteče z domu. Silný příběh o hanbě jedné rodiny se prolíná s dějinami Itálie a je podpořen vynikajícím evokativním a sugestivním psaním.

„Nový ženský hlas italské literatury, který zaujal nakladatele z celého světa.“

Elle

„Vypravěčský talent, jaký mají jen velcí spisovatelé.“

Il Foglio

„Rosa Ventrella je nový hlas italského jihu.“

La Presse, Kanada

Jak získal Thor své proslavené kladivo Mjölnir? Kolik světů spojuje vždyzelený jasan Yggdrasil? Kdo postavil zeď kolem Ásgardu a co bude následovat po konci světa zvaném Ragnarök? Severská mytologie převyprávěná Neilem Gaimanem nejenže odpovídá na všechny tyto otázky, ale navíc je váže do souvislého, obšírného vyprávění, v němž ožívají bohové i obři, medovina teče proudem, vlci mluví a jabloně rodí jablka nesmrtelnosti. Naprosto nepostradatelná kniha pro všechny milovníky severských mýtů, seriálu Američtí bohové i tvorby Neila Gaimana obecně.

Kniha představuje širokou paletu originální výtvarné
výzdoby pražských staveb, navržených významným
architektem Osvaldem Polívkou (1859–1931) v období
kolem roku 1900, tedy v éře pozdního historismu
a secese. Polívka je znám jako spoluautor Obecního
domu a projektant řady bankovních paláců v centru
české metropole, byl rovněž tvůrcem tzv. Nové
radnice na Mariánském náměstí. Méně už je známo,
že spolupracoval také s řadou pražských stavitelů, jako
byli např. Václav Havel nebo Antonín Novotný, na
projektech průčelí činžovních domů.
Podrobná fotografi cká dokumentace Pavla Hrocha
nás seznamuje s desítkami pozoruhodných detailů,
z nichž mnohých si návštěvník Prahy při zběžné
prohlídce nepovšimne.
Kniha představuje architekta Polívku a jeho nevšední
tvorbu a poté podrobně dokumentuje celky i detaily
výzdoby jeho pražských realizací z období 1891–1922.
V Dodatcích nechybí soupis všech jeho staveb,
curriculum vitae a slovníček jeho spolupracujících
výtvarníků a architektů.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Po smrti pětiletého synka se venkovský dům
Richarda a Juliette Willoughbyových promění
k nepoznání, namísto radosti a smíchu příbytek
na okraji vřesoviště zaplní smutek a neodbytné
přízraky.
Juliette je přesvědčená, že Ewan v nějaké
jiné podobě stále žije, a pomoc hledá u místní
okultistické skupiny. Richard se pokouší zbavit
tíživých vzpomínek na chlapce tím, že umanutě
překopává pusté políčko naproti domu a snaží se najít
pozůstatky prastarého dubu.
Avšak některá místa je
lépe nechat na pokoji. Hladový lán možná skrývá víc
než jen staré kořeny.

„Kabát a kabelka, hm, a co s nimi?“ řeknete si. To byste ale nevěřili, jaká úžasná dobrodružství může taková dámská růžová kabelka nebo pánský zimní kabát prožít. Zvlášť když jsou ulice liduprázdné, hospody zavřené… no ano, je vyhlášen nouzový stav! Jenže na lásku je čas vždycky. A tak když se kabelka poprvé potká s kabátem, přeskočí jiskra… Než se ti dva ale dají opravdu dohromady, zažijí jízdu jako na tobogánu.

Marka Míková, hudebnice, divadelnice a spisovatelka čtyřikrát nominovaná na Magnesii Literu, a Galina Miklínová, oceňovaná režisérka a výtvarnice, jejíž ilustrace se objevily např. v sérii Lichožrouti, se sešly v jedné skvělé knize pro všechny generace.

Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky

Ve svém první románu pro mládež kombinuje známá autorka prvky fantasy s dobrodružným příběhem a alternativní historií.
„Opravdu jsem v naší koupelně viděl lišku?“ pomyslí si třináctiletý Eda, když se mu zvíře poněkolikáté mihne před očima. Se sestrou Zuzkou, svým dvojčetem, políčí na šelmu granule. Ráno je v koupelně čeká další překvapení. Granule jsou pryč a v podlaze zeje veliká hluboká díra. Když do ní Zuzka vleze, najednou se kamsi propadne a Eda musí za ní, aby jí pomohl ven. Netuší, že se ocitli v tunelu vedoucím do jiné doby. Po pražských silnicích duní ruské vojenské kolony, ale děti se vojáků bát nemusí – staly se neviditelnými. Z náhodně získaných novin pak zjistí, že je 22. srpna 1968. Děti se rozhodnou vyhledat babičku, která celý život bydlí na stejné adrese. A když ji najdou, začíná dobrodružství, v němž se dostanou k lidem, o jakých dosud četli jen v učebnicích dějepisu, a na místa, kam se jen tak někdo nepodívá. Co kdyby se jim podařilo změnit běh dějin? Pomůže jim liška?

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Svět protínaný obřím potrubím a obydlený dinosaury, létající města… a všudypřítomná „síť“, která ovládá
všechno a všechny. Mladý pouštní pastýř, kterému
vybijí celé stádo, odejde do města hledat pomstu…
jenže vzpoura a revoluce vás vždy nedovedou tam,
kam jste se dostat chtěli.
Postapokalyptická sci-fi, ve které někdo vidí splynutí Dinotopie s Mad Maxem a jiný zase úchvatnou
výtvarnou poctu Moebiovi, přináší uzavřený příběh,
který si užije každý milovník sci-fi.

Táta má starostí až nad hlavu. Vlastně se mu všechno tak trochu vymklo z ruky. A tak sebere dcerku a prchá. Před policií,
před přízraky, před sebou. Ale následkům svých činů člověk
neunikne.
Miroslav Pech, známý svými autobiografickými novelami Cobainovi žáci a Otec u porodu se tentokrát věnuje jinému žánru – psychothrilleru. Věrní čtenáři se však mají čeho chytit –
motivy rodiny, strachu z vlastního selhání a lásky k béčkovým
filmům zůstávají. Jenom té krve je o pár litrů víc.

Historici se nemohou shodnout, jestli jí mají říkat „třetí kosmická válka“ (či snad čtvrtá), nebo jestli se lépe hodí označení „první mezihvězdná válka“. My jí říkáme prostě „válka s brouky“. Všechno do té doby i všechno poté byly jenom „incidenty“, „potyčky“, nebo „policejní akce“. Jenže jakmile to schytáte při pouhém „incidentu“, jste stejní mrtví, jako když to koupíte v regulérně vyhlášené válce…

Slovo kontroverzní provází velkou část díla velmistra žánru Roberta A. Heinleina, ovšem pro jeho Hvězdnou pěchotu jde v podstatě o synonymum. Lidé tento vědecko-fantastický román, jenž byl v roce 1960 odměněn nejvyšší žánrovou cenou Hugo, buď milují, nebo… nebo ho nepochopí. Nové české vydání vám přinášíme v novém překladu Tomáše Jeníka spolu s předmluvou spisovatele Neala Ashera.