Deset pohádek o dětech, kterým se splnila všechna tajná přání, napsala populární herečka, blogerka, spisovatelka a hlavně maminka jedné malé nezbedy a jednoho malého rošťáka.
Otravuje tě mladší sourozenec? A co kdyby si ho
odvezli třeba piráti a konečně by byl od něj pokoj?
Nechceš si čistit každý den zuby? Přání splněno!
Nutí tě maminka jíst zeleninu a ovoce, bílý jogurt
a sýr? Co kdyby najednou změnila názor, a tak se
můžeš ládovat zmrzlinou, hotdogem, hamburgrem a jinými nezdravými dobrotami?
Nebaví tě uklízet si hračky? Světe, div se, maminka na úklidu přestala trvat. No to je bájo! Kdo by
po tom všem netoužil?! Jenže… co když ti to nakonec štěstí nepřinese?
Kdo z nás by alespoň na malou chvíli nevyměnil svůj život za
ten indiánský, toulal se bosý s vlkem po lese, naslouchal stromům a pozoroval orly, kroužící nad vrcholky hor?
Do světa, kde se propojuje láska k přírodě s mystikou, kde lidé
naslouchají ptákům, stromům a hvězdné obloze a kde panuje
humor, přátelství a láska, nás již potřetí přenese laskavé a vtipné vyprávění úspěšné blogerky a spisovatelky Danky Štoflové.
Další dojemné i veselé příběhy ze života indiánské rodiny
z kmene Čerokí, jež žije v hlubokých lesích v Severní Karolíně,
na úpatí Velkých kouřových hor, nám připomenou harmonii,
kterou jednoduchý život uprostřed lesů, pokora a láska k přírodě přinášejí.
1759, Ipswich. Sestry Peggy a Molly Gainsboroughovy jsou nejlepší přítelkyně a nehnou se od sebe na krok. Špehují tatínka
při malování a zlobí maminku, která se stará o účetnictví, běhají bosy přes blátivá pole kolem domu. Ale jejich nerozlučnost
má ještě jeden důvod: Molly už odmalička občas zapomíná,
kdo je, bývá zmatená a Peggy instinktivně tuší, že na to nikdo
nesmí přijít.
Když se rodina přestěhuje do Bathu, stane se z Thomase
Gainsborougha vyhledávaný portrétista a jeho dcery se zapojí do místního rušného společenského života vyšších vrstev.
Nejdůležitějšími hodnotami tu jsou vybrané chování a výhodný
sňatek, a v takovém prostředí je mnohem obtížnější zachovat
tajemství. Peggy se snaží sestru za každou cenu ochránit, jenže se zamiluje, a dlouho udržovaná rovnováha se začne rychle
rozpadat.
Příběh vycházející ze skutečných osudů rodiny Gainsboroughovy, plný dramatických zvratů i fascinujících popisů prostředí luxusního lázeňského města v 18. století, dojemným způsobem ilustruje význam umění, nezávislosti a sesterství. A k tomu
hledá odpověď na otázku, co všechno jsme ochotni obětovat
pro lásku.
Dramatický životní příběh inspirovaný osudy dcer malíře Thomase Gainsborougha.
Pokračování románu Zvon v jezeře po dvaadvaceti letech. Jeden z architektových synů Jehans vyrostl u pěstounů, stal se z něj zdatný lovec a hospodář. Pastor si stále vyčítá své selhání, když nechal odvézt kostel i zvony, a nepřestává hledat záhadný tkaný obraz s vyobrazením Noci zmaru, kdy skončí náš svět.
Jehans je hlava otevřená a usmyslí si, že zaostalou obec rozsvítí prvními elektrickými lampami. Jeho bratr, dvojče Victor, vyrostl v Anglii ve zcela jiných podmínkách. Setkají se na lovu sobů v norských horách a prožijí dramatické chvíle. Za přispění místního pastora pochopí, že jsou bratři a měli by se pokusit vytáhnout zvon z jezera. Po dalších deseti letech Victor odchází bojovat do Velké války jako jeden z prvních letců – a jeho zážitky v mnohém připomínají obraz konce světa vytkaný na starém gobelínu.
Mytting udržel vysoko nasazenou laťku i ve druhém dílu.
„Epický a okouzlující historický román uvádí odlehlou norskou vesnici do moderní doby… V této fascinující historické sáze mají láska a tradice téměř kouzelný účinek.“
Foreword Reviews
Hluboce reflexivní prózy s existenciálním a společensko-kritickým přesahem.
Jedenáct povídek, jedenáct momentů, kdy se čas zastaví – nebo zlomí. Hrdinové těchto textů se potýkají s vyčerpáním, tichem i vlastním stínem: v zahradnictví, na běžecké stezce, uprostřed mikulovské zimy nebo v blízkosti jaderné elektrárny. Kulminace léta znamená vrchol – ale i přechod, pád, smíření. Sbírka citlivě propojuje syrový realismus s vnitřní lyrikou, absurditu s jemnou groteskou. Každá povídka je tu jako průzračný řez místem, stavem, vztahem – bez patosu, ale s hlubokým porozuměním.
Kniha Martina Páchy je věnována problematice vztahu komunistického režimu k náboženským denominacím, jež se v letech 1948–1989 pohybovaly na hraně legality, resp. těm, jež nebyly státem uznány jako povolená náboženská společenství. V centru autorova jeho zájmu stojí Svědkové Jehovovi, letniční křesťané a Adventisté sedmého dne. Páchovi se podařilo na základě archivního výzkumu prokázat, že komunistické Československo nemělo jednotnou náboženskou politiku. Vůči každé denominaci, vůči každé náboženské menšině přistupovalo svébytně a nahodile. Zásadní rozdíly rovněž panovaly v Čechách a na Slovensku, přičemž v samotné české části republiky existovaly i velmi výrazné regionální odlišnosti. Ty byly způsobeny nejen nesystematičností církevní politiky, rozkolísaným či neukotveným ideologickým přístupem, ale stejně tak i postoji konkrétních osob, především tajemníků pro věci církevní. Pozornost je rovněž věnována represi příslušníků náboženských menšin, jejich vytěžování, ale i sledování Státní bezpečností a otázkám religiózní každodennosti v Československu druhé poloviny 20. století.
Je dobře známo, že Tolkien měl přesnou představu o fyzické
podobě svého fantazijního světa a sám nakreslil v řadě variant několik jeho map. Atlas Středozemě je samozřejmě využívá, ale vychází hlavně z Tolkienových líčení a popisů v textech.
V mnoha dílčích mapách, schématech a nákresech zachycuje
putování hrdinů, tažení armád, bitvy i schémata různých dějišť
i staveb; nabízí i řadu map tematických věnovaných podnebí,
národům či jazykům. Čtenářům Hobita, Pán prstenů a dalších
Tolkienových děl umožňuje si autorův svět plastičtěji představit.
Atlas Středozemě poprvé vyšel v roce 1981, později ho autorka upravovala a doplňovala v souvislosti s vydáváním neznámých Tolkienových textů. Vydání v Argu vychází z poslední
verze z roku 1994 (v českém překladu 1998), je však opatřeno
novými, propracovanějšími ilustracemi.
Za velkou louží na to jdou jinak…
Když bývalý agent FBI Patrick Henderson nahlásí incident z ranku „X-Ray Sierra India“, operátorka
nechápe, o čem je řeč. Henderson naléhá, aby vyrozumívala výše a výše postavené osoby, dokud
se některá nechytí.
Onou osobou je speciální agentka Kimberley Reynoldsová. Případu se ujme, a když následně přijede do zasněženého severního Wisconsinu, zjistí, že polovinu obce Eloise, kde Henderson žije, srovnalo se zemí tornádo a po bývalém agentovi není nikde ani stopy.
A podivnosti neberou konce. Sousedé podávají svědectví o tom, co znepokojivého kde zahlédli,
a přitom nepřestává hustě sněžit, až Eloise zůstane odříznuta od okolního světa…
Když pak indicie stále více poukazují na jeden zamrzlý případ, zamrzlý tak, že zamrzlejší ani být nemůže – prokletou výpravu do mrazivých pustin –, Reynoldsová se vydá po stopách táhnoucích se
od děsivé americké minulosti k hrůzám, které přežívají do dnešních dnů…
Že v lázních o prázdninách bývá nuda? Rozhodně ne, když tam zavítají Bětka, Tom, Matouš a Dan, nerozlučná parta, kterou už možná znáte z oblíbené knihy Meteorit z Mušlovky.
Tentokrát se hrdinové vydávají za dobrodružstvím do Františkových Lázní v bývalých Sudetech. Dan totiž odtud přivezl zázračnou vodu s neobyčejnými účinky a kamarádi se pustí do pátrání po jejím prameni, obestřeném tajemstvím. Dovede je k němu mapka v německy psaném deníku, který najdou na půdě Danových příbuzných? Jaký osud potkal jeho pisatelku, sudetskou Němku Ilse? A ten podezřelý cizinec, který je jim neustále v patách, je spojenec, či nepřítel? Prázdninová výprava do lázeňského městečka přivede kamarády až do nitra vyhaslé sopky a napínavé finále odhalí nejen záhadu pramene, ale i tři čtvrtě století starý příběh česko-německého přátelství.
Vydání knihy finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Autor ve svém díle předkládá téměř sto biografií o malířích a graficích 15. a především 16. století z dnešního Nizozemí a Belgie. Mnohé jeho údaje jsou zcela jedinečné, neboť vycházejí z osobních znalostí a zkušeností. Pozoruhodný je jeho důraz na malířské techniky, na vzájemné ovlivňování se jednotlivých umělců, na dopady ikonoklasmu pro soudobé nizozemské umění či na otázky ohledně obchodu s uměleckými díly, resp. na problematiku raně novověkého sběratelství.