Jako většina děl Jacka Kerouaca je i útlá próza Tristessa založena na autorových zážitcích a spoluutváří onu „velkou knihu autorova života“, vedle tak slavných románů jako Na cestě, Dharmoví tuláci, Andělé zoufalství či Vize Codyho. Předobrazem hlavní hrdinky knihy, indiánské dívky Tristessy, byla prostitutka a narkomanka Esperanza, s níž se Kerouac seznámil v půli padesátých let 20. století při jednom ze svých pobytů v Mexico City a s níž navázal bolestný, k neúspěchu odsouzený vztah. Kerouac líčí klíčové okamžiky jejich setkávání a míjení v intenzivních obrazech na pomezí snu a skutečnosti; k přízračné atmosféře přispívá i to, že se události zaznamenané v knize se povětšinou odehrávají v noci. S tím kontrastuje fakt, že důležitou roli v textu hraje Kerouacovo studium buddhismu a usilování o osvícení – probuzení… Ale zatímco první část knihy připomíná sen, ze kterého je možné se probudit, ve druhé části se snová atmosféra prohloubí až k noční můře spolu s tím, jak s vypravěčem sledujeme úpadek jeho hrdinky i nevyhnutelný konec jejich vztahu.

Hrdinkou románu Hallgrímura Helgasona Žena na 1000° je osmdesátiletá Islanďanka Hera Björnssonová, která tráví své poslední dny v reykjavické garáži. Společnost jí dělá jen počítač a granát z druhé světové války, ukrytý pod peřinou. Helgason se při psaní románu inspiroval životem vnučky prvního islandského prezidenta Brynhildur Georgíy Björnssonové. Kniha vyvolala vlnu rozhořčených protestů žijících příbuzných prominentního politika i širší debatu o etických hranicích v literatuře. Helgasonova Hera navzdory blížící se smrti neztrácí životní jiskru a s notnou dávkou odvahy, cynismu a humoru se ohlíží nejen za svým životem, kdy cestovala po světě a hledala štěstí v náručí celé plejády mužů, ale i za dějinami své země i evropského kontinentu. Její osud odráží peripetie Evropy 20. století, v poutavém vyprávění se střídají zážitky z předválečného Islandu i z válečného kontinentu. Je to příběh plný smutku, zrady a zmařených nadějí, ale také smíchu, uštěpačných poznámek i brilantních postřehů. Helgason přináší čtenářům mistrně stylizovaný text vyprávěný silným, přesvědčivým hlasem.

Kniha byla v roce 2011 nominována na Islandskou literární cenu a v roce 2013 na Literární cenu Severské rady.

Vydání knihy podpořilo Centrum islandské literatury a Ministerstvo kultury České republiky.

Oceňovaný komentátor a psycholog ve své předchozí knize 12 pravidel pro život nabídl „protilátky proti chaosu“ v našich životech: odvěké pravdy, uzpůsobené pro moderní život plný úzkostí. Ve své nové knize ukazuje, že smysluplného života nedosáhneme, když budeme ignorovat sféru přesahující to, co víme, a bez schopnosti přizpůsobit se neustále se proměňujícímu světu. Přemíra chaosu nás ohrožuje nejistotou, přemíra řádu zase vede k úbytku zvídavosti a tvořivé vitality a hrozí zkostnatělostí a totalitárními rysy. Kniha Řád není všechno nás tedy vyzývá k hledání rovnováhy mezi oběma principy. Autor opět čerpá z hluboké znalosti psychologie, mytologie i popkultury, uvádí také řadu příkladů ze své klinické praxe, a přichází s dvanácti novými principy, které čtenáře vedou k odvážnějšímu, pravdivějšímu, smysluplnému životu. Věnuje se zejména každodenním situacím, v nichž se všichni ocitáme ve společnosti, v zaměstnání i v rodině a manželství; a ukazuje, že cestou k překonání problémů v těchto situacích je pochopení vlastní zodpovědnosti a přijetí aktivní role.

Dlouho očekávané pokračování knihy 12 pravidel pro život, které se po celém světě prodalo více než 5 milionů výtisků.

Nejvlivnější veřejně vystupující intelektuál současného západního světa
New York Times

K popukání zábavné, černým humorem okořeněné dobrodružství (nejen) pro děti.

ADÉLA – divné jméno pro kluka, nemyslíte? A jeho starší sestra ani žádné jméno nemá, říká se jí prostě ADÉLOVA SESTRA. Kdo může být takhle krutý ke svým dětem? Jedině lotr a grobián HUBERT HUBERT! Není divu, že skončí hodně neslavně. To se ovšem setsakramentsky nezamlouvá Hubertovu šéfovi RIALTU GRANDOVI, vůdci bandy Ničičů. Smrt jeho oblíbeného gangstera si někdo pěkně odskáče! A nejspíš to budou Hubertovy děti. Takové bezvýznamné hnidy! Sourozenci mají rázem velký problém. Ještěže mají na své straně bývalé zločinecké duo BEZKOSŤU KARLOSE a KALU OCELOVOU HOLEŇ…

„Kniha je primárně určena dětem a její humor je opravdu mladistvě cool… Má zkrátka švih a grády.“ (Starbust Magazine)

„Krvežíznivé dítě uvnitř vás bude juchat nadšením.“ (BlizzardComedy)

Existuje rozdíl mezi historickou a současnou architekturou? Historická architektura je často vnímána jako samostatná, uzavřená etapa výstavby, ke které máme jako společnost poněkud
ambivalentní vztah. Považujeme ji za součást kulturního dědictví, jejíž ochranu a obnovu svěřujeme specialistům, zároveň její
ochranu často vnímáme jako překážku dalšího rozvoje a uplatnění současných požadavků na užívání domů. Mnozí v ní nehledají příležitost ani inspiraci, namísto její obnovy volí jednodušší
cestu k současným, často mnohem méně osobitým a kvalitním
formám. Tato kniha je stručným shrnutím zkušeností z přípravy
a realizace téměř stovky projektů rekonstrukcí, obnovy a dostaveb památkově chráněných staveb, souborů a území, převážně
na půdorysu Pražské památkové rezervace a v památkových
zónách nebo areálech ve středních Čechách. Je příspěvkem
k dialogu o hledání podstaty, kvality a hodnot architektury jako
takové, bez ohledu na to, v které době byla vytvořena. Ostatně, také termín „historická architektura“ je podle autora relativní. Pravděpodobně každý architekt se totiž dožije toho, že jeho
práce, kdysi současná a aktuální, je posuzována měřítkem času
a srovnávána se stavbami o mnoho staršími i mladšími.

Připojte se k autorovi C. A. Pickoverovi a prozkoumejte s ním 250 nejzajímavějších milníků ve vývoji medicíny za posledních 12 000 let. Vedle nečekaných výkonů, jako je úspěšná trepanace lebky v prehistorických časech nebo používání kokainu jako lokálního anestetika, se seznámíme s pestrou řadou témat: Hippokratova přísaha, biologické zbraně, klonování člověka, celková anestezie, transplantace obličeje, zážitky na prahu smrti, nebo role válek a násilí ve vývoji medicíny. Dočteme se i o díle mnoha vynikajících lékařů, kteří posunuli vývoj medicíny vpřed, například o největším chirurgovi francouzské renesance Ambroisu Parém nebo rakouském zakladateli psychoanalýzy Sigmundu Freudovi. Kniha je řazena chronologicky, ke každému milníku najdeme stručné shrnutí, odkazy na související kapitoly a celostránkový obrázek, který danou událost vystihuje.

Padesátá léta v Československu byla dobou děsivého komunistického teroru, který znejistil mezilidské vztahy. Mnohdy nebylo vůbec jasné, komu lze a komu nelze věřit. Tuto chorobnou atmosféru jedinečným způsobem zachytila Zdena Salivarová ve svém románu Honzlová. Začala jej psát v Praze, dokončila až po své emigraci v Torontu (1. vydání vyšlo v roce 1972).
Krátký časový úsek jednoho léta v sobě koncentruje směšně tragický příběh, okořeněný bizarními vzpomínkami a syrovou mluvou. Kniha je autentická, protože autorka si reálie nevymýšlí, ale přetavuje osobní zkušenosti, danou historickou epochu popisuje sugestivně a živě. Jde o literaturu, která patří do knihovny všech, kdo chtějí poznat naši historii a dotknout se mentality zlomeného času.

Kniha patří k tomu nejlepšímu, co v české literatuře druhé poloviny 20. století bylo napsáno.

„Je to zvláštní… Zabiju muže, a většina lidí to chápe a odpustí mi. Miluju muže, a mnozí to naopak považují za neodpustitelný hřích, který ze mě dělá špatného člověka. I když jsem neskončil za mřížemi, byl jsem přesto skoro celý svůj život ve vězení.“

Reinhard Kleist je českým čtenářům znám mj. svými komiksy „Johnny Cash: I see a darkness“ nebo „Nick Cave: Mercy On Me“. Ve svém novém životopisném komiksu „Knock Out!“ vypráví příběh boxera Emile Griffitha, který roku 1962 v zápase o titul mistra světa knokautoval Bennyho Pareta tak tvrdě, že dotyčný upadl do kómatu a o několik dní později v nemocnici zemřel. Byla to první smrt boxera víceméně v přímém přenosu, hrůzný závěr sledovaly miliony televizních diváků. Proč k tomu došlo? Emile Griffith nastupoval do ringu jako zkušený mistr světa. K boxu tohoto přistěhovalce z karibského ostrova Svatého Tomáše přivedl jeho nadřízený – majitel kloboučnické firmy. Griffith byl sportovně nadaný, rozhodně ale nepatřil k typickým boxerům. Raději by hrál stolní tenis, jenže tam jako černoch neměl šanci na úspěch. Box ovšem byla jiná káva, v něm se černoši prosadit dokázali, protože zapadali do představy majoritní bělošské populace o „černém rváči z džungle“. Co naopak budilo velké rozpaky, byla Griffithova záliba v módním návrhářství. A pak tu byla jeho sexuální orientace. Ne nadarmo si boxerův dlouholetý trenér Gil Clancy občas povzdechl: „Teplej černej boxer, co dělá do dámský módy! Co horšího mě ještě čeká?!“ Kvůli své jinakosti musel Emile neustále čelit urážkám a posměšným poznámkám. Neodpustil si je ani Benny Paret v průběhu osudného zápasu. Pohár trpělivosti, vypjatá atmosféra, pokřiky diváků vykonaly své…

Trefa do černého!
Timur Vermes pro Spiegel Online

Kdybychom Kleistovo dílo hodnotili boxerskou terminologií, řekli bychom:
skvělá práce nohou a ani o gram navíc.
Der Tagesspiegel

„Příběh se čte jako napínavá, mimořádně živá detektivka.“
(NDR Info)

„Kleistovo vylíčení boxerova tragického osudu je nabité emocemi a nikoho nešetří.“
(Deutschlandfunk Kultur)

Vydání knihy podpořil Goethe Institut.

Konání jednotlivé lidské bytosti je něčím nepředvídatelným – reakce lidských davů je však možné podrobit statistickému zpracování. Čím větší dav, tím větší přesnosti lze dosáhnout. A početnost lidských mas, se kterými Nadace pracuje, se rovná počtu obyvatel všech milionů obydlených světů. Seldonův plán leží v troskách – a s ním i impérium Nadace. Na Mezka, mutanta netušených psychických schopností, nestačily ani rovnice nejnadanějšího matematika všech dob. Vše však ještě není ztraceno: kdesi na druhém konci Galaxie se skrývá Druhá Nadace, v níž se i přes dlouhá století barbarství měly zachovat veškeré vědomosti lidstva. Mezkovi se Druhou Nadaci napoprvé nepodařilo najít. Teď si je jistý, že napodruhé to již vyjde. Osud lidstva spočívá v rukou Arkadie Darellové, čtrnáctileté dívky obtížené hrozným tajemstvím. A zatímco se vědci Druhé Nadace připravují na rozhodující střetnutí s Mezkem, zástupci přemožené První Nadace se vydávají do vesmíru na beznadějnou cestu. I oni chtějí přispět ke zkáze Druhé Nadace – dřív, než ona zničí je!Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Triton.

Všechny děti jednou určitě svému nejbližšímu dospělákovi položí zvídavou otázku: A jakpak se dostalo to miminko mamince do bříška? Neošívejte se rozpaky, přestaňte rudnout a hledat vytáčky. Anna Fiskeová svou knihou odpoví zábavně a srozumitelně za vás. Téma staré jako lidstvo samo autorka pojednala pěkně od začátku, věcně, názorně a s humorem; vypomáhá si nejen slovem, ale i skvělými ilustracemi.

Vydání knihy podpořila Nadace norské literatury v zahraničí NORLA.