V odříznuté zátoce na východě Kanady zůstanou po smrti rodičů osiřelí sourozenci Ada a Evered. Jejich domovem je skalnaté pobřeží nemilosrdně ovládané oceánem, krátká období hojnosti se střídají s až smrtící bídou. Děti mají jen velmi mlhavé představy o světě za hranicemi jejich zátoky a k přežití jim slouží pouze vratká loďka a kusá životní ponaučení, která jim rodiče stihli před smrtí předat – „Čemu se nedá pomoct, to musí člověk vydržet.“, „Každý živý tvor na zemi i v moři se dá zabít a sníst.“ a podobně.
Životy sourozenců podléhají drsnému cyklu ročních období, děti bojují s chabými úlovky, ničivými bouřemi i krutými chorobami, přežívají však díky své odolnosti, vynalézavosti a soudržnosti. Na některé záhady života však tato neviňátka připravena nejsou.
Představte si Útěk do divočiny s dětmi v hlavní roli, vyprávěný hlasem následovníka Williama Blakea s jazykovou vynalézavostí J. R. R. Tolkiena… Hillary Kelly, Vulture
Tohle je výjimečný román s přesně vystiženými emocemi i barvitým líčením přírody, jenž zlehka zkoumá vztah mezi životem a příběhem. Wall Street Journal
Vydání knihy podpořila Kanadská rada pro umění.
Ann Patchettová, autorka bestselleru Společenství, napsala svůj dosud nejsilnější román, dojemný příběh o nezničitelných poutech mezi sourozenci, o domě jejich dětství a minulosti, které se nelze zbavit.
Na konci druhé světové války se Cyrilu Conroyovi souhrou štěstí a chytré investice podaří položit základ obrovskému realitnímu impériu, a tím rodinu katapultovat z chudoby do nezměrného bohatství. První, co udělá, je, že koupí Holandskou vilu, luxusní sídlo na předměstí Filadelfie. Překrásný dům ale rodinu rozbije a na dlouhá desetiletím se pro mnohé stane posedlostí i prokletím.
Vypravěčem je Cyrilův syn Danny, kterého nakonec z domu, kde vyrostl, vypudí nevlastní matka, a s ním i jeho starší sestru, báječně jízlivou, sebevědomou Maeve. Oba zámožní sourozenci jsou uvrženi zpátky do chudoby, z níž se rodičům povedlo vymanit, a zjistí, že se mohou spoléhat jen jeden na druhého. A právě jejich nerozlučné pouto jim zachrání život a zajistí budoucnost.
Holandská vila, román s temnými podtóny, vypráví na rozsahu pěti desetiletí o dvou chytrých lidech, jimž se nedaří setřást minulost. Je to příběh ztraceného ráje, který zkoumá problémy dědictví, lásky a odpuštění, i toho, jak sami sebe chceme vidět, a kým jsme doopravdy.
„Tak, jako u Patchettové vždycky, nám hlavní postavy rychle a snadno přirostou k srdci.“ Wall Street Journal
„Při četbě Ann Patchettové můžete očekávat zázraky.“ New York Times Book Review
„Ann Patchettová píše sebejistě, přehledně a bez zbytečných ornamentů.“ New York Times
„Patchettová ve svém skvělém románu s pochopením zkoumá posedlost i odpuštění, co lidé získávají, čeho se drží, co ztrácejí a čeho se zbavují, a co po sobě zanechávají.“ Publishers Weekly
Beth Harmonová se v osmi letech dostane do sirotčince. Není to harmonické prostředí, a malá Beth si najde dvě cesty k úniku: malé zelené pilulky, které děti dostávají „na uklidnění“, a ŠACHY. Hra, s níž ji seznámí údržbář ve sklepě sirotčince, ji pohltí, a během několika let se ukáže, že Beth není jen „na holku dost dobrá“ – je prostě dobrá. Totiž nejlepší. V Americe rozhodně. Ale cestou na světový vrchol musí Beth překonat nejen nedůvěru okolí, ale i vlastní démony závislosti.
Strhující příběh Waltera Tevise o dospívání, šachách, feminismu a nebezpečných návycích vzbudil senzaci svým televizním zpracováním na Netflixu v r. 2020. Přesvědčte se, že knižní předloha vás pohltí úplně stejně.
„Skvělé“ – Time Out
Líbilo by se ti, kdyby se příběh v knize odvíjel, jak určíš? Nevěříš, že to jde? Tak schválně!
„Paříž s vůní zločinu“ je tak trochu jinak napsaná detektivka. Malý čtenář má při její četbě možnost ovlivnit děj: na konci kapitol se rozhoduje, jak by měl příběh dál pokračovat, a podle toho postupuje na zvolenou stranu knihy.
Pan Lupička, poněkud kulatější účetní, se vydává na vysněnou dovolenou do Paříže, aniž tuší, že na něj čeká velké detektivní pátrání. Záhy se totiž seznámí s panem Armaňakem. Je mu na něm cosi divného. No tě pic! Vždyť mu chybí nos! Ano, čtete správně. Armaňakovi ve spánku ukradli jeho jedinečný nos! A proč? Protože je to nos nejlepšího parfuméra ve Francii. Pan Lupička si odjakživa přál být detektivem, a tak se chopí příležitosti a vyrazí za první stopou.
Pomoz mu a rozhodni, kam ho pátrání zavane a jak toto napínavé dobrodružství dopadne.
Barevné ilustrace vytvořila Petra Waldauf Slabá, a můžete se těšit i na jednu rozkládací ilustraci.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Autentický příběh matky bojovnice, který netradiční formou
obnažuje společenská tabu. Ne všechny matky totiž mají štěstí.
Kniha zachycuje závažná rodičovská témata originálně a neakademicky, s nadhledem i humorem. Namísto suchých psychologických pouček přináší úlevu a pochopení. Rodič by si
v tak těžké situaci neměl připadat jako pacient v izolaci, ale jako
hrdina, jenž získal další bitevní jizvu a stal se větším a silnějším.
Tím totiž skutečně je. A společně se hrdinům bojuje lépe než
na vlastní pěst.
Kniha je určena pro všechny mámy a táty, kteří zažili odvrácenou stranu rodičovství. Nabízí jim pomocnou ruku uprostřed
chaosu, pocit, že nejsou sami a že jsou schopni vše zvládnout.
A také všem, kteří nechtějí zavírat oči.
Když je všechno úplně v řiti, musíš přestat bojovat a jen bejt.
I to je někdy dost. Buddha uprostřed chaosu…
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Zloději štěstí jsou druhým románem Seana Michaelse
a řeší zajímavé otázky: Kde se bere štěstí? Co stojí?
A kolik je ho potřeba?
Hlavní hrdina Theo pracuje v rodinné
samoobsluze a po večerech dělá stand-up komika,
ovšem není nijak zvlášť úspěšný. Jeho přítelkyně
se momentálně hledá při meditacích na poušti na
druhé straně zeměkoule. A tak když v rodině dojde
k několika převratným událostem po sobě, rozhodne
se Theo zapomenout na staré sny a vzít štěstí do
vlastních rukou.
Tato snaha jej (spolu s čtenáři) odvede ze
známého světa polic s olejem a košů s ovocem za
dobrodružstvími v korporátních mrakodrapech,
tajných sklepeních a na tropických ostrovech. O co
jde matematickým géniům ze spolku Králičí pracka?
A po čem pasou členové Gangu beze jména? Čtěte
s námi a vsaďte se, že se nebudete nudit.
Vydání knihy podpořila Kanadská rada pro umění.
Neuvěřitelný, ale pravdivý příběh nejstrašnější zbraně, jaká kdy vznikla.
6. srpna 1945 zničila atomová bomba Hirošimu. Desítky tisíc lidí se v jediném okamžiku vypařily. A celý svět zděšeně zjistil, že už existuje první zbraň hromadného ničení. Ale za jakých podmínek vznikala a kdo za jejím zrodem stál?
Tento komiksový román, to je sága o 450 stranách, která vznikla ze spolupráce jednoho francouzského a jednoho belgického scenáristy s kanadským výtvarníkem se zkušenostmi z DC i Marvelu. Popisuje klíčové osoby a kulisy historické události, od níž v roce 2020 uplynulo 75 let. Od uranových dolů v Katanze či Jáchymově, přes Německo, Norsko, SSSR a Nové Mexiko až po Japonsko zachycuje jednu za druhou neuvěřitelné, ale skutečné události.
Setkáme se tu s mnoha osobnostmi, které za vznikem Bomby stály: ať už to byli politici (Roosevelt, Truman), slavní vědci (Einstein, Oppenheimer, Fermi…) nebo lidé stejně významní, ale kupodivu dnes méně známí, jako je Leo Szilard (hlavní postava knihy, vědec, který měl lví podíl na tom, že si USA bombu opravdu opatřily, ale potom se ze všech sil zasazoval o to, aby ji nepoužily), a také lidé zcela zapomenutí, jako byl Ebb Cade (černý stavební dělník, kterému bez jeho vědomí vstřikovali do těla plutonium, aby mohli studovat jeho dopady na organismus). Také se seznámíme s vojáky, jako byl generál Leslie Groves, který železnou rukou řídil Projekt Manhattan – a v neposlední řadě i s obyvateli města Hirošima.
Dílo, které stojí na pečlivých rešerších a historických faktech, ale přitom se čte jako dobrodružný, ba fantastický příběh; přestože ve Francii vyšlo poměrně nedávno, už teď je z něj důležitá (a několikrát dotiskovaná) kniha pro všechny, kdo chtějí mít jasnou představu o zrodu atomové bomby.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Nejnovější Falconesův román je fascinující výpravou do Barcelony dvacátého století, do doby, kdy nejen v katalánské metropoli vládla secese a dala tam vzniknout tolika unikátním stavbám, které obdivujeme dodnes. Mladý nadějný tvůrce keramiky Dalmau Sala nás díky své práci nezavede jen do těchto úžasných budov, ale mnohem dál: do světa lidí, z jejichž potu a mnohdy i krve se tyto stavby rodily. Mezi dělníky, kteří dřou za nuznou mzdu a neustálými stávkami často marně bojují o pro nás dnes samozřejmá práva. Vypravíme se s ním do temného, bizarního světa šantánů mezi umělce, bohémy a ztroskotance, ale i do drsného prostředí dětí ulice. Malíř duší je silný příběh o lásce, vášni pro umění, sociální revoltě i pomstě.
Je stará legenda horských vůdců o nadpřirozené síle shazující lidi do hlubin jenom strašidelná fáma, nebo obsahuje zrnko pravdy?
Bývalý lezec trpící panickým strachem z výšek narazí na legendu o skalní plošině v Tatrách, kde neznámá síla nutí lidi, kteří tam zabloudí, skočit do propasti a zabít se. Neobvyklé množství smrtelných nehod v této oblasti mu nedá spát. Rozjede pátrání na vlastní pěst, jenže skutečnosti, které odhalí, se vymykají lidské představivosti a chápání. Za svou zvědavost krutě zaplatí – sám se ocitne na hraně propasti.
Propast je další mysteriózní thriller z pera Jozefa Kariky, autora románů Strach, Trhlina, Tma nebo Smršť.
Jozef Karika, narozený v roce 1978 v Ružomberku, je slovenský spisovatel a novinář, bestsellerový autor, který prodal v České republice a na Slovensku více než 350 000 výtisků svých knih. V největší knižní anketě na Slovensku – Martinus Kniha roku 2014 – se umístil na prvním místě mezi TOP 5 autory, o dva roky později skončil druhý. Za romány Propast a Černá hra je dvojnásobným držitelem Ceny literární kritiky Zlaté pero, dále pak osminásobným držitelem Zlaté knihy a trojnásobným Platinové knihy (za romány Ve stínu mafie, Trhlina a Propast). Román Strach se stal nejlepším hororem roku 2017 v Polsku, Trhlina pak v roce 2017 získala nejprestižnější slovenskou čtenářskou cenu Anasoft litera. Na motivy tohoto románu natočil v roce 2019 režisér Peter Bebjak stejnojmenný film, který svou návštěvností přepisoval na Slovensku historii.
Když se něco rozbije, jenom to dostane jiný tvar, říkává s oblibou soused zprava. Ale platí to i tehdy, když nejde o staré hrnky či talíře, ale o celé společenství? Příběh jedné nejmenované vesnice, která by mohla ležet kdekoli, nakolik je typická, od
počátku poněkud mate tělem. Vše je tu tak nějak povědomé,
parta nezvedené mládeže, která z nudy střílí vzduchovkou po
projíždějících autech nebo se prohání na kolech po návsi, sousedské řevnivosti v obci, kde si všichni vidí nejen do talíře, ale
i do postele, hospoda, kde vysedávají štamgasti a vedou řeči
o stavu světa, jaké by se daly zaslechnout snad v každém venkovském lokále. Jenže pod vrstvou jednotlivých epizod, skvěle
odpozorovaných ze ”
života na vsi“, pozvolna prosakují cizorodé, znepokojivé prvky, které obraz naprosto obyčejné vesnice
narušují. A tak zatímco lidé během nekonečného horkého léta
čekají na Egona, jediného člověka z vesnice, který to někam
dotáhl a z dalekého světa tam venku jim rok za rokem přináší novinky, atmosféra zvolna houstne a hrozí, že budoucnost,
která se blíží, bude mít oproti dnešku jiný tvar, a dost možná
o hodně surovější.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.