Komisařka Battagliová cítí, že se její důvěrně známý svět nezadržitelně hroutí. Z hromádky popela ale také může povstat život v nové podobě. Jde opravdu o její poslední případ? Se svým týmem se pouští do nebezpečného pátrání, další srážky se syrovou realitou, která je ještě komplikovanější, protože se tentokrát dotýká jí samotné. Příběh se odvíjí ve dvou časových rovinách: přítomnosti a Teresině temné minulosti. Konečně se dozvídáme, co utvářelo její svéráznou a neopakovatelnou osobnost.
„K Terese Battagliové si čtenáři vytvoří hluboký vztah a oblíbí si ji. A to je pro čtenáře ten nejlepší dárek, jaký jim autor může dát. “
— Donato Carrisi
„Teresa Battagliová se necítí úplně fit, má cukrovku a bojuje s raným stadiem Alzheimerovy choroby, a k tomu má řešit nejsložitější případ ve své policejní kariéře… Je příjemné číst o policajtovi, který není štíhlý ani sexy, a přitom se honí za sériovými vrahy.“
— NPR
„Tuti představuje v Terese Battagliové sympatickou hrdinku, jež svou nevrlostí maskuje strach, že by mohla přijít o své jedinečné schopnosti.“
— The Wall Street Journal
„Vzrušující…“ Teresa se ve své pozici komisařky musí vypořádávat s neustálým sexismem od svých nadřízených. Čtenáři budou chtít vědět víc o této nezapomenutelné postavě.“
— Publishers Weekly, Starred Review
„Teresa Battagliová je jedním z nejzajímavějších vyšetřovatelských detektivů posledních let: nedokonalá, ale srdečná žena, které sarkasmus není cizí, ale její tým je jí plně oddaný.“
—M. W. Craven, autor knihy The Puppet Show
„Tuti se podařilo v Terese Battagliové vytvořit vskutku unikátní postavu. Od samého počátku jsem fandila tomu, jak mistrovsky vede vyšetřování děsivých vražd odehrávajících se v působivé alpské atmosféře.“
—Sarah Wardová, autorka knihy In Bitter Chill
Vydání knihy podpořil Italský kulturní institut v Praze.
Změna klimatu je skutečná, ale neznamená konec světa. Dokonce to není ani ten největší současný problém životního prostředí.
Michael Shellenberger bojuje za zelenější planetu už celá desetiletí. Pomáhal zachránit poslední nechráněné sekvojové lesy na světě. Je spoluautorem předchůdce amerického politického programu New Green Deal. A vedl úspěšné hnutí vědců a aktivistů za zachování provozu jaderných elektráren, které zabránilo nárůstu emisí.
V roce 2019 se však začaly ozývat hlasy, že „zemřou miliardy lidí“, čímž přispívají k rostoucí nervozitě, která se nyní šíří i mezi mladistvými, a Shellenberger, coby celoživotní aktivista za zlepšení životního prostředí, uznávaný odborník na energetiku a otec dospívající dcery, došel k závěru, že je třeba jasně oddělit vědu od fikce.
Přestože řadě témat se média věnují už desítky let, mnozí z nás stále neznají základní fakta. Emise oxidu uhličitého dosáhly ve většině rozvinutého světa vrcholu už před více než deseti lety a od té doby klesají. Úmrtí následkem extrémního počasí, dokonce i v rozvojových zemích, klesla za posledních čtyřicet let o osmdesát procent. A riziko, že se Země ohřeje na příliš vysokou teplotu, je následkem zpomalujícího růstu populace a ohromného množství zemního plynu čím dál nepravděpodobnější.
Kupodivu právě lidé, kteří nejvíc bijí na poplach ohledně současných problémů, se často nejvíc brání očividným řešením.
Co se doopravdy skrývá za vzestupem apokalyptického environmentalismu? Jsou to silné finanční zájmy. Je to touha po postavení a moci. Ale především je to nutkání určité skupiny údajných ateistů nalézt duchovní naplnění. Takový spirituální impuls může být přirozený a zdravý. Jenže pokud toto nové náboženství hlásá strach bez lásky a vinu bez vykoupení, nedokáže uspokojit naše nejhlubší psychologické a existenciální potřeby.
Sbírka pětadvaceti naturalistických povídek o světě plném děsivých děr. Jak si povšimla Donna Tarttová, přední americká spisovatelka současnosti, titulní povídka je také hororová, ale v těch ostatních je hrozba více skrytá a ne zcela jednoznačná. Až má čtenář někdy zprvu pocit, jako by se postavám nic vážného nedělo – a potom mu dojde, jak strašný je jejich dosavadní život, nebo teprve bude v důsledku toho, co se jim právě při hodilo. Povídky jako Elizabeth, Sedm druhů víceznačnosti, Květinová zahrada nebo Můj život s R. H. Macym ukazují obyčejné lidi konfrontované s nezájmem, snobismem, rasismem nebo neschopností vybočit ze zajetých kolejí či se vymanit z vlastních nereálných fantazií. Často v nich zajiskří černý humor.
Příběh fyziky je komplikovaný a dobrodružný. Po staletí se fyzikové noří stále hloub do tajemství přírody, vyvíjejí nové přístroje, které pomáhají některá tajemství rozluštit a jindy zas vedou k objevení nových záhad. Ve dvacátém století se tento příběh nesmírně zrychlil. Vědci pronikli do hlubin vesmíru i k subatomárním stavebním prvkům hmoty. Definovali, jaké síly vládnou mikrokosmu i makrokosmu, a ukázali, jak se jedna odvozuje z druhé. Pak ale narazili na záhadu, která až dosud všem pokusům o objasnění vzdoruje: jak sjednotit gravitační sílu s jadernými interakcemi a elektromagnetismem? Fyzikové už dlouho rozpracovávají tzv. teorii strun, která by snad mohla být cestou k definitivnímu sjednocení. Vznik, vývoj, půvab i úskalí této teorie srozumitelně vysvětluje Michio Kaku, známý fyzik a popularizátor vědy, ve spolupráci s novinářkou Jennifer Thompsonovou.
Román z lékařského prostředí s výraznými autobiografickými prvky, který při svém uvedení na americký knižní trh v roce 1978 způsobil doslova poprask v literárních i medicínských kruzích a je od té doby přirovnáván k Hellerovu románu Hlava 22 – tak jako Heller demýtizoval armádu, tak Shem píchl do vosího hnízda amerického zdravotnictví. Vylíčení poměrů v severoamerické nemocnici by se mohlo zdát příliš kruté, příliš syrové, příliš šokující, příliš přesexualizované, příliš přitažené za vlasy… je ale pravdivé. A dlužno podotknout, že není nijak zvlášť specifické jen pro americké poměry.
Ve čtvrtém svazku komiksových adaptací z dílny francouzských výtvarníků a scenáristů najdete především jediný román s Conanem v hlavní roli, který kdy Robert E. Howard napsal. Na první pohled zaujme zejména opulentní kresba Valentina Séchera, která potěší srdce každého věrného fanouška největšího z barbarů. Knihu doplňuje adaptace povídky Darebáci v domě, která patří k nejlepším Howardovým textům.
Ve čtvrtém svazku komiksových adaptací z dílny francouzských výtvarníků a scenáristů najdete především jediný román s Conanem v hlavní roli, který kdy Robert E. Howard napsal. Na první pohled zaujme zejména opulentní kresba Valentina Séchera, která potěší srdce každého věrného fanouška největšího z barbarů. Knihu doplňuje adaptace povídky Darebáci v domě, která patří k nejlepším Howardovým textům.
Ve čtvrtém svazku komiksových adaptací z dílny francouzských výtvarníků a scenáristů najdete především jediný román s Conanem v hlavní roli, který kdy Robert E. Howard napsal. Na první pohled zaujme zejména opulentní kresba Valentina Séchera, která potěší srdce každého věrného fanouška největšího z barbarů. Knihu doplňuje adaptace povídky Darebáci v domě, která patří k nejlepším Howardovým textům.
Ve své knize autor zkoumá, jak došlo k tomu, že Stephen Hawking je považován za jednoho z největších géniů lidstva. Hawking sice strávil svou vědeckou dráhu řešením hlubokých fyzikálních problémů, jeho proslulost však nespočívá na vědě. Byl totiž i mistrem sebepropagace – pořádal večírky
pro cestovatele časem, prohlašoval se za řešitele problémů, které nevyřešil, vlichocoval se miliardářům. Byl sice upoután na invalidní vozík a odkázán na péči oddaných příznivců, přesto si však dokázal lidi kolem sebe podmanit a využít pro své cíle.
Skutečný Hawking je kontroverzní odhalení i vynikající biografie současně. Odkrývá skutečnou osobu skrytou pod nánosem výmyslů. Je to příběh muže, jehož genialitě ve vědě se plně vyrovnala
jeho schopnost budovat mýtus o sobě samém.
Nelichotivá, ale výtečná biografie jednoho z gigantů fyziky 20. století.
Kirkus
Hvězdovláda se blíží.
Psychotronika je na vzestupu.
Zakázané směry jsou přístupné.
Moc staré Církve Akkütlixovy slábne.
Končí všechno, co bylo.
Lodě míří k Zakázaným směrům. Staroslavná Tlix, planeta argenitu a Akkütlixe, nadále zůstává skrytá za obzorem, ale Lucas vidí obrovskou příležitost; a psychotronika mu dává možnost bleskově jí využít. Právě on je první. Nachází si cesty. V jeho rukou sbíhají nitky staletých plánů.
A mezitím psychotronika přetváří Zemi. Noví Vítači z Eilu následují svého proroka a čekají na příchod mesiáše; ale kdo přesně má být tou božskou figurou? Kdo využije Hvězdovládu a přizpůsobí si svět podle svého? Naplňují se intriky velekněží, vynořují se staré psychoaktivní předměty, objevuje se nečekaná hrozba z vesmíru – a Lucas, který stojí v centru toho všeho, hledá způsob, jak tyto síly využít pro sebe.
A zároveň je tu ovšem Aš~šád: jeho učitel, přítel, konkurent a protivník. Aš~šád má svá tajemství. Nehodlá přiznat, čím přesně pro něj byl fomalhiwský Sgen. Aš~šád může být jeho obětí. Může být Sgenův agent. Ale možná je naopak právě on tím, kdo před Sgenem brání Zemi.
Jedno je ale jisté.
Lucasovi překáží v cestě.