Kdo z nás by alespoň na malou chvíli nevyměnil svůj život za
ten indiánský, toulal se bosý s vlkem po lese, naslouchal stromům a pozoroval orly, kroužící nad vrcholky hor?
Do světa, kde se propojuje láska k přírodě s mystikou, kde lidé
naslouchají ptákům, stromům a hvězdné obloze a kde panuje
humor, přátelství a láska, nás již potřetí přenese laskavé a vtipné vyprávění úspěšné blogerky a spisovatelky Danky Štoflové.
Další dojemné i veselé příběhy ze života indiánské rodiny
z kmene Čerokí, jež žije v hlubokých lesích v Severní Karolíně,
na úpatí Velkých kouřových hor, nám připomenou harmonii,
kterou jednoduchý život uprostřed lesů, pokora a láska k přírodě přinášejí.

Vypravěč příběhu žije předvídatelný život v korporátní i rodinné rutině – excelové tabulky, dvě obligátní kávy denně, jedna manželka, jedno dítě, jedna hypotéka a večerní návrat domů.
Šeď každodennosti prozařuje hluboká láska k malému synkovi.
Jednoho dne se v jeho kanceláři nečekaně objeví mladší kolegyně, do firmy přijde nový, podivínský spolupracovník a mezi
živé lidi vstoupí umělá inteligence… Pečlivě uspořádaný svět se
začne rozpadat na nejmenší kousky a nic už nebude jako dřív.
Příběh s nádechem proroctví, které se brzy stane realitou. Příběh o lásce, smutku, úzkostech, setkávání, míjení a psaní.

Profesor Pavel Pafko letos oslavil pětaosmdesátiny a za pár měsíců šedesát let v témže zaměstnání, totiž jako břišní a hrudní chirurg III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Rodák z Bratislavy, otec tří dcer, učitel tisíců mediků a mentor stovek mladých
lékařů je držitelem mnoha ocenění, ale na ta v této knížce věru nevzpomíná – ani na pocty, ani na
zásluhy. „Vždycky jsem to bral tak, že věci plynuly a já si jen tak plul. Nikdy jsem neuvažoval o tom,
zda jsem na vrcholu nebo jak se na něj vyškrábat,“ říká Pavel Pafko, který se touto publikací s pokorou a úctou ohlíží za svým životem, přidává anekdoty z praxe, vzpomíná na své pacienty, žáky,
přátele a souputníky a přemýšlí nad současnou společností, veřejnou sférou, kulturou, zdravím, životem a smrtí.

Hluboce reflexivní prózy s existenciálním a společensko-kritickým přesahem.

Jedenáct povídek, jedenáct momentů, kdy se čas zastaví – nebo zlomí. Hrdinové těchto textů se potýkají s vyčerpáním, tichem i vlastním stínem: v zahradnictví, na běžecké stezce, uprostřed mikulovské zimy nebo v blízkosti jaderné elektrárny. Kulminace léta znamená vrchol – ale i přechod, pád, smíření. Sbírka citlivě propojuje syrový realismus s vnitřní lyrikou, absurditu s jemnou groteskou. Každá povídka je tu jako průzračný řez místem, stavem, vztahem – bez patosu, ale s hlubokým porozuměním.

1759, Ipswich. Sestry Peggy a Molly Gainsboroughovy jsou nejlepší přítelkyně a nehnou se od sebe na krok. Špehují tatínka
při malování a zlobí maminku, která se stará o účetnictví, běhají bosy přes blátivá pole kolem domu. Ale jejich nerozlučnost
má ještě jeden důvod: Molly už odmalička občas zapomíná,
kdo je, bývá zmatená a Peggy instinktivně tuší, že na to nikdo
nesmí přijít.

Když se rodina přestěhuje do Bathu, stane se z Thomase
Gainsborougha vyhledávaný portrétista a jeho dcery se zapojí do místního rušného společenského života vyšších vrstev.
Nejdůležitějšími hodnotami tu jsou vybrané chování a výhodný
sňatek, a v takovém prostředí je mnohem obtížnější zachovat
tajemství. Peggy se snaží sestru za každou cenu ochránit, jenže se zamiluje, a dlouho udržovaná rovnováha se začne rychle
rozpadat.
Příběh vycházející ze skutečných osudů rodiny Gainsboroughovy, plný dramatických zvratů i fascinujících popisů prostředí luxusního lázeňského města v 18. století, dojemným způsobem ilustruje význam umění, nezávislosti a sesterství. A k tomu
hledá odpověď na otázku, co všechno jsme ochotni obětovat
pro lásku.

Dramatický životní příběh inspirovaný osudy dcer malíře Thomase Gainsborougha.

Pokračování románu Zvon v jezeře po dvaadvaceti letech. Jeden z architektových synů Jehans vyrostl u pěstounů, stal se z něj zdatný lovec a hospodář. Pastor si stále vyčítá své selhání, když nechal odvézt kostel i zvony, a nepřestává hledat záhadný tkaný obraz s vyobrazením Noci zmaru, kdy skončí náš svět.
Jehans je hlava otevřená a usmyslí si, že zaostalou obec rozsvítí prvními elektrickými lampami. Jeho bratr, dvojče Victor, vyrostl v Anglii ve zcela jiných podmínkách. Setkají se na lovu sobů v norských horách a prožijí dramatické chvíle. Za přispění místního pastora pochopí, že jsou bratři a měli by se pokusit vytáhnout zvon z jezera. Po dalších deseti letech Victor odchází bojovat do Velké války jako jeden z prvních letců – a jeho zážitky v mnohém připomínají obraz konce světa vytkaný na starém gobelínu.
Mytting udržel vysoko nasazenou laťku i ve druhém dílu.

„Epický a okouzlující historický román uvádí odlehlou norskou vesnici do moderní doby… V této fascinující historické sáze mají láska a tradice téměř kouzelný účinek.“
Foreword Reviews

Je dobře známo, že Tolkien měl přesnou představu o fyzické
podobě svého fantazijního světa a sám nakreslil v řadě variant několik jeho map. Atlas Středozemě je samozřejmě využívá, ale vychází hlavně z Tolkienových líčení a popisů v textech.
V mnoha dílčích mapách, schématech a nákresech zachycuje
putování hrdinů, tažení armád, bitvy i schémata různých dějišť
i staveb; nabízí i řadu map tematických věnovaných podnebí,
národům či jazykům. Čtenářům Hobita, Pán prstenů a dalších
Tolkienových děl umožňuje si autorův svět plastičtěji představit.
Atlas Středozemě poprvé vyšel v roce 1981, později ho autorka upravovala a doplňovala v souvislosti s vydáváním neznámých Tolkienových textů. Vydání v Argu vychází z poslední
verze z roku 1994 (v českém překladu 1998), je však opatřeno
novými, propracovanějšími ilustracemi.

Za velkou louží na to jdou jinak…
Když bývalý agent FBI Patrick Henderson nahlásí incident z ranku „X-Ray Sierra India“, operátorka
nechápe, o čem je řeč. Henderson naléhá, aby vyrozumívala výše a výše postavené osoby, dokud
se některá nechytí.
Onou osobou je speciální agentka Kimberley Reynoldsová. Případu se ujme, a když následně přijede do zasněženého severního Wisconsinu, zjistí, že polovinu obce Eloise, kde Henderson žije, srovnalo se zemí tornádo a po bývalém agentovi není nikde ani stopy.
A podivnosti neberou konce. Sousedé podávají svědectví o tom, co znepokojivého kde zahlédli,
a přitom nepřestává hustě sněžit, až Eloise zůstane odříznuta od okolního světa…
Když pak indicie stále více poukazují na jeden zamrzlý případ, zamrzlý tak, že zamrzlejší ani být nemůže – prokletou výpravu do mrazivých pustin –, Reynoldsová se vydá po stopách táhnoucích se
od děsivé americké minulosti k hrůzám, které přežívají do dnešních dnů…

Kniha Martina Páchy je věnována problematice vztahu komunistického režimu k náboženským denominacím, jež se v letech 1948–1989 pohybovaly na hraně legality, resp. těm, jež nebyly státem uznány jako povolená náboženská společenství. V centru autorova jeho zájmu stojí Svědkové Jehovovi, letniční křesťané a Adventisté sedmého dne. Páchovi se podařilo na základě archivního výzkumu prokázat, že komunistické Československo nemělo jednotnou náboženskou politiku. Vůči každé denominaci, vůči každé náboženské menšině přistupovalo svébytně a nahodile. Zásadní rozdíly rovněž panovaly v Čechách a na Slovensku, přičemž v samotné české části republiky existovaly i velmi výrazné regionální odlišnosti. Ty byly způsobeny nejen nesystematičností církevní politiky, rozkolísaným či neukotveným ideologickým přístupem, ale stejně tak i postoji konkrétních osob, především tajemníků pro věci církevní. Pozornost je rovněž věnována represi příslušníků náboženských menšin, jejich vytěžování, ale i sledování Státní bezpečností a otázkám religiózní každodennosti v Československu druhé poloviny 20. století.

Že v lázních o prázdninách bývá nuda? Rozhodně ne, když tam zavítají Bětka, Tom, Matouš a Dan, nerozlučná parta, kterou už možná znáte z oblíbené knihy Meteorit z Mušlovky.

Tentokrát se hrdinové vydávají za dobrodružstvím do Františkových Lázní v bývalých Sudetech. Dan totiž odtud přivezl zázračnou vodu s neobyčejnými účinky a kamarádi se pustí do pátrání po jejím prameni, obestřeném tajemstvím. Dovede je k němu mapka v německy psaném deníku, který najdou na půdě Danových příbuzných? Jaký osud potkal jeho pisatelku, sudetskou Němku Ilse? A ten podezřelý cizinec, který je jim neustále v patách, je spojenec, či nepřítel? Prázdninová výprava do lázeňského městečka přivede kamarády až do nitra vyhaslé sopky a napínavé finále odhalí nejen záhadu pramene, ale i tři čtvrtě století starý příběh česko-německého přátelství.

Vydání knihy finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.