Píše se rok 1901 a k ostrovu Minger – „perle východního Středomoří“ ležící kdesi mezi Krétou a Kyprem – se pod rouškou tmy blíží neohlášená loď. Na palubě vedle princezny Pakize, dcery sesazeného osmanského sultána, a jejího manžela doktora Nuriho cestuje také hlavní hygienik Bonkowski. Každý z nich má zvláštní poslání, ale ne všichni ho budou moci naplnit. Nad zdánlivě idylickým krajem, který s oblibou zobrazují romantičtí umělci, se stahují temná mračna. Šíří se zvěsti o moru – zvěsti, jež je třeba v zájmu udržení moci ututlat. Jenže morová nákaza má čím dál víc obětí a není zdaleka jediná, kdo na Mingeru zabijí.
Snahy o zavedení racionálních vědeckých metod narážejí na fatalistický odpor vůči protiepidemickým nařízením a zároveň se vyostřuje etnické napětí mezi Řeky a Turky, mezi křesťany a muslimy. Když pak Francouzi a Angličané uvalí na ostrov blokádu, aby se nákaza nedostala do Evropy, ospalá osmanská provincie, dokonale odříznutá od okolního světa, se náhle probere z letargie a stává se dějištěm divokého víru událostí: pučů a protipučů, boje modernistů s náboženskými fanatiky, rychlého střídání státních forem i překotného budování nového mingerského národa.

Ve svém rozsáhlém, vrstevnatém a nesmírně podmanivém románu Pamuk jako ve vypouklém zrcadle zobrazuje nejen osmanskou společnost na přelomu století, ale i grotesknost vytváření oslavných národních historií a mýtů.

„Nezbytně nutná četba pro dnešní dobu.“ – Margaret Atwood

„Příběh o špionech, spiknutí a vraždě… překypující plnokrevnými postavami.“ – Independent

„Orhan Pamuk je autor takového kalibru, pro něž byla kdysi Nobelova cena vymyšlena.“ – Daily Telegraph

Jste připravení setkat se s nejhoršími dětmi na světě? Seznamte se s pěti příšernými kluky a pěti hroznými holkami! Třeba s Žofkou, která stojí jen o jedno: válet se celý den na válendě a koukat na telku. Není divu, že se jí stane ta hrozná věc, o níž se tady snad ani nebudeme zmiňovat! Nebo se Slintou Samem slintajícím tak, že se na školním výletě dostane do strašného průšvihu! A nezapomeňte ani na Brečivou Bertu, ubulenou holku, která si příšerně vymýšlí! David Walliams tentokrát sepsal sbírku deseti báječně zlomyslných historek, ilustrace opět nakreslil geniální Tony Ross.

Knihy Davida Walliamse se už staly celosvětovým fenoménem, byly přeloženy do 53 jazyků, jen ve Velké Británii se prodalo přes deset milionů výtisků!

Malířka Johanna žila posledních třicet let s manželem a synem v USA. Syn už má ale vlastní život, manžel zemřel a Johanna dostala od galerie v Oslu nabídku na velkou samostatnou výstavu. A tak se vrací do Norska.
Skutečný důvod návratu je však jiný, Johanna se chce setkat s matkou, s níž tři desítky let neměla téměř žádný kontakt. Impulzivně zvedne telefon a zavolá jí. Na druhé straně ji však čeká odmítnutí. Přání promluvit si s matkou, pochopit pravý důvod jejich rozkolu, sahající hluboko do minulosti, se postupně mění v posedlost. Emocionální napětí se stupňuje s každým zoufalým pokusem matku kontaktovat či o ní něco zjistit a s každou další vzpomínkou na dětství a dospívání ve zdánlivě dokonalé rodině. Která verze vzpomínek je ta pravdivá? Lze matku vyškrtnout ze života? Může být matka mrtvá, i když ještě žije?
Román Je matka mrtvá přináší intenzivní, horečně a úsečně vyprávěný příběh o tom nejbližším, a přitom nejsložitějším mezilidském vztahu. Vypráví o touze po blízkosti, pochopení a přijetí, ale také po seberealizaci, nezávislosti a svobodě.

Vydání knihy podpořila Nadace norské literatury v zahraničí NORLA.

V pořadí druhý dárkový box díla J. R. R. Tolkiena, který navazuje na box se základní pěticí tolkienovského kánonu, a to i v grafickém provedení původního boxu. Obsahuje knihy Pád Númenoru, Pád Gondolinu, Beren a Lúthien, Nedokončené příběhy, Húrinovy děti a Příběhy z nebezpečné říše. Všechny knihy obsahují bohatý ilustrační doprovod.

Box s novou grafikou! V pořadí druhý dárkový box díla J. R. R. Tolkiena, který navazuje na box se základní pěticí tolkienovského kánonu nejen obsahově, ale také graficky. Spolu s prvním boxem vytvoří v knihovně obrázek s motivem z obálky Nedokončených příběhů. Obsahuje knihy Pád Númenoru, Pád Gondolinu, Beren a Lúthien, Nedokončené příběhy, Húrinovy děti a Příběhy z nebezpečné říše. Všechny knihy obsahují bohatý ilustrační doprovod.

Autor v této kontroverzní knize tvrdí, že demokracie by měla
být posuzována podle svých výsledků – a ty nejsou dostatečně dobré. Stejně jako mají obžalovaní právo na spravedlivý
proces, mají občané právo na kompetentní vládu. Vinou toho,
jak je nastaven systém voleb politického vedení, stávají se demokracie stále častěji vládou neznalých a iracionálně rozhodujících politiků, a příliš často selhávají. Podíl na politické moci
většině voličů přináší jen málo užitku.
Celá řada sociálněvědních výzkumů ukazuje, že možnost politické účasti paradoxně činí nezanedbatelnou část voličů iracionálnější a zaujatější.
Vzhledem k tomuto chmurnému zjištění Brennan tvrdí, že nový
systém vlády, který nazývá epistokracie neboli vláda znalých,
může být lepším systémem než demokracie a že je možná na
čase začít s tímto nápadem experimentovat

Po románu Jeden musí z kola ven je Ctihodný školáček druhým počinem autorovy volné trilogie spojené tajemným sovětským superšpionem „Karlou“…
Je rok 1974 a George Smiley se snaží postavit britskou tajnou službu přezdívanou Cirkus znovu na nohy, poté co její pověst a síť kontaktů zničil dvojitý agent Bill Haydon. Úzký tým jeho spolupracovníků přijde na to, že v Hongkongu operuje vážený obchodník Drake Kao ve prospěch Karly a tím britské kolonii škodí; ale agenti objeví i to, že Drake má v rudé Číně bratra Nelsona, vysoce postaveného státního úředníka, a že se bratři mají v Hongkongu tajně setkat. O únos a vytěžení Nelsona usiluje i CIA, sice spolupracovník Britů, ale jen občasný a málo spolehlivý. Aby operace únosu proběhla úspěšně, Smiley najme spícího agenta Jerryho Westerbyho, jemuž se sice přezdívá „ctihodný školáček“, protože jako šlechtic vychodil ty nejlepší školy, ale jeho otec zbankrotoval. Jerry se tedy živí jako člověk na špinavou práci v nebezpečných situacích.

Příběh z jedné malé jihočeské vesnice o tom, že někdy na člověka čeká štěstí tam, kde by ho nikdy nehledal.

Blanka si vždycky představovala sama sebe jako ženu s oslnivou kariérou, neméně oslnivým manželem a třemi šikovnými a dokonale vychovanými dětmi. Škoda, že šlo jenom o představy. Škoda, že oslnivý muž po narození prvního potomka zpanikařil a teď hledá své pravé já na Novém Zélandu. Škoda, že její kariéra skončila dřív, než vůbec mohla začít a že jediné, co vlastně za posledních několik let úspěšně vybudovala, je obří tuková zásoba v oblasti pupku. A teď se k tomu všemu musí vrátit do rodné vsi, kam se vrátit už nikdy nechtěla. Vždyť tam bydlí její bývalý přítel Marek, který ji z mnoha oprávněných důvodů nenávidí, kamarádka Lucka, která její odchod nikdy nepochopila a vedle které si Blanka připadá jako zoufalec, ale také paní Kahounová, před níž nikdo nic neutají a která si nic nenechá pro sebe.

Příběh z jedné malé jihočeské vesnice o tom, že někdy na
člověka čeká štěstí tam, kde by ho nikdy nehledal.

Píše se rok 1926 a Británie se dosud vzpamatovává z první světové války. V nočních klubech londýnské čtvrti Soho to ale kypí životem, šlechta se tu potkává s hvězdami showbusinessu, zahraničními diplomaty i gangstery a za šilink si každý může koupit taneček s jednou z místních dívek.
Královnou tohohle nablýskaného polosvěta je Nellie Cokerová, žena, která je ochotná jít přes mrtvoly, jen aby zajistila rodinu – svých šest dětí, včetně tajemného prvorozeného Nivena, který si prošel peklem u Sommy. Jenže úspěch se neodpouští, a tak si musí své impérium hlídat před nepřáteli zvnějšku i zevnitř. Protože Soho, to nejsou jenom ohňostroje veselí, ale také temný labyrint, kde se člověk snadno může ztratit.

Kate Atkinsonová nás až s dickensovským zápalem nechává nahlédnout do ztraceného světa. Chrámy veselí vás pobaví, nadchnou smyslem pro detail a uchvátí napínavým dějem. Dokonale ilustrují všechny stránky talentu Kate Atkinsonové, díky němuž patří mezi nejuznávanější autory současné britské literatury

„Naproti Dantově soše vylézají každou noc z pekla transky, aby navrátily světu jaro.“
Za nocí se v Sarmientově parku, zeleném srdci argentinské Córdoby, schází skupina trans prostitutek. Ve skrytu městské divočiny svým kouzlem vábí klienty, sdílejí svoje životní příběhy i placatky s alkoholem, a především se v sesterské pospolitosti chrání před násilím, jež na ně číhá na každém kroku. Potvory jsou brutální i něžná pohádka plná podivných tvorů, oslava lidí, kteří jsou nuceni přežívat ve stínu, ale touží po světle; odvážná výprava do zákoutí autorčiny imaginace. V téhle knize se ukazuje vše, co tzv. „slušnou společnost“ na transkách nejvíc děsí, ale i přitahuje: jejich vzdorná jinakost, nepřehlédnutelná tělesnost, ale i zranitelnost, bída a ponížení. Silou literární výpovědi, za niž se ručí vlastním životem, Camila Sosa Villada připomene Reinalda Arenase, Marguerite Durasovou či Carson McCullersovou.

„Literární senzace… Sosa Villada stvořila svébytný jazyk jako vytržený ze sna, pohádek a dobrodružných románů.“ – Rolling Stone

„Záblesk budoucnosti.“ – Edouard Louis

„Fantastický svět, stejnou měrou brutální i něžný. Nesmírně barvitý jazyk… Tenhle literární debut konfrontuje soudobé úvahy o genderu, sexualitě a lásce s magickým kouzlem pohádek.“ – Wall Street Journal

„Divoce kouzelná kniha…“ – Guardian

Vydání podpořilo Ministerstvo kultury České republiky