Euforie je fiktivním záznamem posledního roku života Sylvie
Plathové, končící dva měsíce před její smrtí. V první osobě vypráví o střetu intelektuálních potřeb s mateřskými povinnostmi, o lásce k dětem a životní potřebě psaní i o závislosti na
manželovi, básníku Tedu Hughesovi, která ji ubíjí.
Sylvia, „uvězněná“ ve venkovském domě a ve svém stále cizejším těle nesoucím nový život, prožívá se zničující silou lásku
i žárlivost, euforii i zoufalství a přitom postupuje krok za krokem po cestě, jejíž konec je všeobecně známý. V Euforii ho
však nenajdete. Je to román oslavující Sylvii živoucí, vášnivou
a tvůrčí.
Elin Cullhedová stvořila naprosto přesvědčivý literární hlas – výsledkem je strhující román, v němž se mnozí poznají a nikoho
nenechá chladným.

Kniha získala hlavní švédskou literární cenu –
Augustovu cena za beletrii 2021.

Je to generační konflikt, typický problém dnešní rozdělené společnosti, nebo rozpor víry a racionality? Jarka Kohoutová a Karolína Mapalová, matka a dcera, obě přišly o manžela a obě jsou nuceny se
vyrovnat se životem po smrti blízkého člověka. Inteligentní Karolína svět do důsledku racionalizuje,
zároveň se však často nečekaně ocitá v zajetí vzteku a emocí. Citově založená Jarka by svou dceru
ráda zachránila před intelektuálním nihilismem, neboť věci kolem nás nelze uchopit pouhým rozumem. Když se mezi ně nečekaně postaví jurodivá náboženská blogerka, zapůsobí jako katalyzátor
při laboratorním pokusu a látky ve směsi začnou bouřlivě reagovat. Matka si myslí, že dcera ztrácí
víru. Dcera si myslí, že matka ztrácí rozum. Každá bojuje o duši té druhé.

„Marek Technik napsal hysterickou knihu. Totiž, v kontextu současné české literatury, vzácný a odvážný výhon důsledného hysterického realismu. Příznačně technicky, zároveň však empaticky i poťouchle ironicky studuje a postihuje podivuhodný paradox našeho digitálního, přeinformovaného věku – na jedné straně až obludnou, nutkavou observaci a racionalizaci všeho, na straně druhé renesanci středověké křesťanské mystiky ústící ve vyšinutá apokalyptická proroctví. Sledujeme divokou jízdu po myšlenkových drahách dvou nesourodých postav, tak nesourodých, jak jen matka s dcerou mohou být.“

Ivana Myšková, spisovatelka a novinářka

„Ignorovat varování se často nevyplácí a v případě stejnojmenného románu Marka Technika to platí jakbysmet. Varování v nejlepším smyslu slova navazuje na historická témata a literární tradice, přitom si zachovává naprostou aktuálnost a svěžest.“

Marie Michlová, autorka Smrti múz

Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky.

Devítiletý Rádž netuší, že je válka. Má jiné starosti – přišel o dva bratry, otec je tyran a opilec… Rádž se mu snaží klidit z očí a toulá se. Místní vězení ho přitahuje jako magnet. Co je to za tou vysokou zdí za podivné lidi? Co provedli, jsou nebezpeční? A pak se pohledem střetne s chlapcem, jako je on sám; mohl by být jeho bratrem, ale je tak jiný. Černovlasý a snědý Rádž se narodil na Mauriciu, David je židovský chlapec z Prahy s andělskými blond loknami. K jejich osudovému setkání dojde na ostrově Mauricius, kam v roce 1940 připlula loď Atlantic se zhruba 1500 židovskými utečenci ze střední Evropy, z nichž několik stovek pocházelo z bývalé ho Československa. Britské úřady jim z politických a taktických důvodů nepovolily zůstat v Palestině, kam se po velkých útrapách málem dostali, ale zřídily pro ně internační tábor ve starém vězení na Mauriciu. Docházelo k násilí i bezpráví, na které by se rádo zapomnělo. Zapomenout se pokusil i Rádž, ale jako sedmdesátník k sobě vzpomínku na svého posledního bratra, na Davida, pustí zpět. Nathacha Appanah kouzelným jazykem připomíná krutou, téměř neznámou součást dějin naší západní civilizace, viděnou očima dítěte.

První díl velkolepé historické fantasy z dob Kyjevského knížectví, kdy na pozadí vojenských výprav
knížete Svjatoslava vznikla legenda o udatných bohatýrech.
Odlehlou vesnici na území kmene Muromců přepadnou lovci otroků. Unikne jim jen Ilja, místní mrzák. Díky setkání se třemi tajemnými poutníky však mladík zlomí kletbu a zázračně se vyléčí. Plný
nepředstavitelné síly vyrazí na cestu za pomstou a osvobození svých soukmenovců. Stopa ho vede
do povodí Volhy – Itylu, kde o moc soupeří bulharský chán a obávaní mágové z Dračí věže. Stejným
směrem v tu chvíli postupuje vojsko knížete Svjatoslava. V žilách mladého vládce koluje dobyvačná
krev vikinských předků. Osudy mladého bojovníka a ctižádostivého vojevůdce se zanedlouho protnou. Ilja, zvaný Muromec, se připojí k elitní družině knížecích bohatýrů a zúčastní se největší válečné výpravy, jakou tyto končiny zažily.

V lese nedaleko domu, kde bydlí malá Clare, se zjevuje a mizí tajemný nahý cizinec. Když Clare překoná prvotní strach a se záhadným mužem jménem Henry se seznámí, začne se odvíjet napínavá romance. Henry trpí zvláštní chorobou – přemisťuje se v čase, aniž by mohl ovlivnit směr a cíl své cesty. Přesto je pozoruhodně často přitahován k malé, dospívající, dospělé či stárnoucí Clare. Netradiční romance s fantastickým motivem cestování v čase a propracovaným dějem okouzlila jen ve Spojených státech 2,5 miliónu čtenářů, získala několik literárních cen a byla převedena do filmové podoby s herci Ericem Banou a Rachel McAdamsovou.

Nezapomenutelná, nemilosrdná a napínavá fantasy série úspěšného kanadského spisovatele Evana Wintera pokračuje druhým svazkem, v němž musí svržená královna spojit síly s mladým válečníkem, aby vyrvala svůj trůn uchvatitelům a zachránila svůj lid.
Tau a jeho královna se zoufale snaží oddálit útok domorodých obyvatel Xiddy, a tak vypracují nebezpečný plán. Pokud Tau uspěje, získá královně čas, aby mohla shromáždit své jednotky a zahájit mohutnou ofenzivu proti svému vlastnímu hlavnímu městu, kde mezitím zrádci vydávají její sestru za „pravou“ královnu Omehijců. Jestliže se Tsioře podaří město dobýt, znovu usednout na trůn a sjednotit svůj lid, pak budou mít Omehijci alespoň jistou šanci hrozící invazi přežít…

Aby se vzpamatovala z nervového kolapsu, následuje Sara
Keanová svého muže Damiena z Anglie do jeho rodného Severního Irska. V pěkném domě na venkově se však cítí osamělá a izolovaná, tak trochu jako vězeň. Pak jedné noci zabouchá
na dveře zmatená zkrvavená stařena, a nic není jako dřív. Ukáže se, že tato žena je přímo spojená s děsivou historií domu.
Vypráví svůj pohnutý příběh, který po desetiletí nebyla s to
nikomu sdělit, a Sara se možná konečně odhodlá uvidět v Damienovi jeho pravou podstatu.

V románu Děda nabízí Jan Novák další příběh spojený s vlastní rodinou; jak naznačuje lapidární
název, vyprávění se tentokrát točí kolem autorova dědečka, středočeského zemědělce, jehož semlely dějiny i zvůle komunistické moci a jenž svého vnuka fascinuje i děsí zároveň. Kniha je vystavěna s typicky novákovským švihem: sled krátkých, ostře vypointovaných kapitol postupně skládá působivý obraz „dědy betonového srdce“, „babičky kobry královské“ a dalších členů autorovy
rodiny i jejich sousedů a známých, a přitom ukazuje střet „velkých“ a „malých“ dějin v kulisách polabské vesnice během násilné kolektivizace v padesátých letech minulého století.

Literární kvality
textu a autorovo vypravěčské mistrovství vyzdvihla i odborná porota, jež Janu Novákovi za román
Děda udělila prestižní Cenu Josefa Škvoreckého.

Na jaře 1911 se Albert Einstein s manželkou a dvěma syny přestěhoval do Prahy, kde působil jako
profesor teoretické fyziky na německé univerzitě. Proti původním očekáváním zůstal v Praze jen
šestnáct měsíců, a toto období tedy jeho životopisci obvykle považují za nedůležitou epizodu. Michael Gordin důkladně zkoumá setkání velkého vědce s městem s tisíciletou historií; jeho kniha není
jen záznamem jednoho období vědecké kariéry, ale i portrétem doby a města.

Detektivní série Trujkunt dějově zasazená do nejvýchodnějšího cípu Česka, kde se běžně hovoří těšínsko-jablunkovským nářečím „po naszymu“, pokračuje povídkami Zahrada a Rest, v nichž se vrací na scénu svérázný major ostravské kriminálky Roman Saran, proslulý nejen výbušnou povahou, ale i četnými milostnými eskapádami.
V povídce Zahrada Saranovi v pátrání výrazně pomáhá jeho kamarád Marek Hota, jehož přivede taxikaření na stopu obrazu namalovaného slavnou Toyen. Smrt majitele tohoto skvostu a krádež samotného díla zavede oba muže až na půdu jablunkovského sanatoria, v němž se sbírka podobných obrazů nachází. Patřila do ní i zmiňovaná Toyen? Pokud ano, proč odtud před lety zmizela? A má tento dávno promlčený zločin něco společného i se samotnou vraždou?
Okolnosti surové vraždy lichváře, zabitého kopem do hlavy jako z akčního filmu, pak v příběhu nazvaném Rest vracejí Sarana k tragické události staré mnoho let a nabízejí mu možnost záhadu objasnit a zároveň i ulevit svému svědomí. Splatí svůj dluh, nebo naopak zjistí, že stíny temné minulosti nelze zaplašit a uplynulé roky v tomto případě žádné smíření neznamenaly?