Alfa Ndiaye a Mademba Diop jsou jedni z mnoha senegalských střelců bojujících pod francouzskou vlajkou v zákopech první světové války. Jsou nejlepší přátelé, znají se od dětství, vyrůstali spolu. Jsou to „bratři duše“. Jednoho rána se ozve hvizd kapitánovy píšťalky a oba, spolu s mnoha dalšími, vyrazí do útoku. Mademba ale nedaleko zákopu padne a v krutých bolestech v Alfově náruči zemře. Teprve v tu chvíli se „blonďáci s modrýma očima“ stanou skutečnými nepřáteli. V Alfovi se něco zlomí a s mačetou v ruce se vydá do své osobní války, až se nakonec stane postrachem vlastních spolubojovníků, kteří v něm začnou vidět nebezpečného čaroděje. Na rozdíl od nich ale čtenář může alespoň sledovat valící se proud Alfových myšlenek, proud bolesti nad ztrátou a proud vzpomínek na život před válkou, na dětství a dospívání v senegalské vesnici, na poslední dny před odchodem do války. Proud výčitek svědomí, proud otázek a proud odpovědí, které však Alfu vedou strmou cestou do propasti. Rytmizované vyprávění, opakující se fráze zní jako příběh ústně předávaný z generace na generaci – je to ale spíš vír, ve kterém se topí mysl sotva dospělého chlapce, který se ocitl tam, kde nikdy neměl být.
Sonda do spletité mysli obávaného vojáka / Válečný opus přeložený do 30 jazyků nyní v češtině.
Prix Goncourt des lycéens 2018, International Booker Prize 2021
Kapitán Stein a notář Barbarič vyšetřují zločin v kremnické mincovně.
Žhavé léto roku 1601. V kremnické mincovně, kde z drahých kovů vytěžených v uherských hornických městech razí nejlepší dukáty, tolary a groše v celé říši, došlo k vážnému incidentu – z pokladnice zamčené na tři zámky zmizela razidla. Nevysvětlitelný zločin si žádá zkušeného vyšetřovatele,
a proto komorský hrabě vyšle do zlatého města notáře Barbariče. Schemnitský vyšetřovatel doufá
v rychlé vyřešení záhady, jenže ke krádeži želez přibude loupež mincí ze zásilky střežené proslulými
stříbrnými jezdci a vzápětí i první vražda. Navíc Barbariče vyhledají kapitán Stein a seržant Jaroš –
jejich přítomnost celý případ ještě více zkomplikuje.
Komisařka Battagliová cítí, že se její důvěrně známý svět nezadržitelně hroutí. Z hromádky popela ale také může povstat život v nové podobě. Jde opravdu o její poslední případ? Se svým týmem se pouští do nebezpečného pátrání, další srážky se syrovou realitou, která je ještě komplikovanější, protože se tentokrát dotýká jí samotné. Příběh se odvíjí ve dvou časových rovinách: přítomnosti a Teresině temné minulosti. Konečně se dozvídáme, co utvářelo její svéráznou a neopakovatelnou osobnost.
„K Terese Battagliové si čtenáři vytvoří hluboký vztah a oblíbí si ji. A to je pro čtenáře ten nejlepší dárek, jaký jim autor může dát. “
— Donato Carrisi
„Teresa Battagliová se necítí úplně fit, má cukrovku a bojuje s raným stadiem Alzheimerovy choroby, a k tomu má řešit nejsložitější případ ve své policejní kariéře… Je příjemné číst o policajtovi, který není štíhlý ani sexy, a přitom se honí za sériovými vrahy.“
— NPR
„Tuti představuje v Terese Battagliové sympatickou hrdinku, jež svou nevrlostí maskuje strach, že by mohla přijít o své jedinečné schopnosti.“
— The Wall Street Journal
„Vzrušující…“ Teresa se ve své pozici komisařky musí vypořádávat s neustálým sexismem od svých nadřízených. Čtenáři budou chtít vědět víc o této nezapomenutelné postavě.“
— Publishers Weekly, Starred Review
„Teresa Battagliová je jedním z nejzajímavějších vyšetřovatelských detektivů posledních let: nedokonalá, ale srdečná žena, které sarkasmus není cizí, ale její tým je jí plně oddaný.“
—M. W. Craven, autor knihy The Puppet Show
„Tuti se podařilo v Terese Battagliové vytvořit vskutku unikátní postavu. Od samého počátku jsem fandila tomu, jak mistrovsky vede vyšetřování děsivých vražd odehrávajících se v působivé alpské atmosféře.“
—Sarah Wardová, autorka knihy In Bitter Chill
Vydání knihy podpořil Italský kulturní institut v Praze.
Změna klimatu je skutečná, ale neznamená konec světa. Dokonce to není ani ten největší současný problém životního prostředí.
Michael Shellenberger bojuje za zelenější planetu už celá desetiletí. Pomáhal zachránit poslední nechráněné sekvojové lesy na světě. Je spoluautorem předchůdce amerického politického programu New Green Deal. A vedl úspěšné hnutí vědců a aktivistů za zachování provozu jaderných elektráren, které zabránilo nárůstu emisí.
V roce 2019 se však začaly ozývat hlasy, že „zemřou miliardy lidí“, čímž přispívají k rostoucí nervozitě, která se nyní šíří i mezi mladistvými, a Shellenberger, coby celoživotní aktivista za zlepšení životního prostředí, uznávaný odborník na energetiku a otec dospívající dcery, došel k závěru, že je třeba jasně oddělit vědu od fikce.
Přestože řadě témat se média věnují už desítky let, mnozí z nás stále neznají základní fakta. Emise oxidu uhličitého dosáhly ve většině rozvinutého světa vrcholu už před více než deseti lety a od té doby klesají. Úmrtí následkem extrémního počasí, dokonce i v rozvojových zemích, klesla za posledních čtyřicet let o osmdesát procent. A riziko, že se Země ohřeje na příliš vysokou teplotu, je následkem zpomalujícího růstu populace a ohromného množství zemního plynu čím dál nepravděpodobnější.
Kupodivu právě lidé, kteří nejvíc bijí na poplach ohledně současných problémů, se často nejvíc brání očividným řešením.
Co se doopravdy skrývá za vzestupem apokalyptického environmentalismu? Jsou to silné finanční zájmy. Je to touha po postavení a moci. Ale především je to nutkání určité skupiny údajných ateistů nalézt duchovní naplnění. Takový spirituální impuls může být přirozený a zdravý. Jenže pokud toto nové náboženství hlásá strach bez lásky a vinu bez vykoupení, nedokáže uspokojit naše nejhlubší psychologické a existenciální potřeby.
Příběh fyziky je komplikovaný a dobrodružný. Po staletí se fyzikové noří stále hloub do tajemství přírody, vyvíjejí nové přístroje, které pomáhají některá tajemství rozluštit a jindy zas vedou k objevení nových záhad. Ve dvacátém století se tento příběh nesmírně zrychlil. Vědci pronikli do hlubin vesmíru i k subatomárním stavebním prvkům hmoty. Definovali, jaké síly vládnou mikrokosmu i makrokosmu, a ukázali, jak se jedna odvozuje z druhé. Pak ale narazili na záhadu, která až dosud všem pokusům o objasnění vzdoruje: jak sjednotit gravitační sílu s jadernými interakcemi a elektromagnetismem? Fyzikové už dlouho rozpracovávají tzv. teorii strun, která by snad mohla být cestou k definitivnímu sjednocení. Vznik, vývoj, půvab i úskalí této teorie srozumitelně vysvětluje Michio Kaku, známý fyzik a popularizátor vědy, ve spolupráci s novinářkou Jennifer Thompsonovou.
Sbírka pětadvaceti naturalistických povídek o světě plném děsivých děr. Jak si povšimla Donna Tarttová, přední americká spisovatelka současnosti, titulní povídka je také hororová, ale v těch ostatních je hrozba více skrytá a ne zcela jednoznačná. Až má čtenář někdy zprvu pocit, jako by se postavám nic vážného nedělo – a potom mu dojde, jak strašný je jejich dosavadní život, nebo teprve bude v důsledku toho, co se jim právě při hodilo. Povídky jako Elizabeth, Sedm druhů víceznačnosti, Květinová zahrada nebo Můj život s R. H. Macym ukazují obyčejné lidi konfrontované s nezájmem, snobismem, rasismem nebo neschopností vybočit ze zajetých kolejí či se vymanit z vlastních nereálných fantazií. Často v nich zajiskří černý humor.
Román z lékařského prostředí s výraznými autobiografickými prvky, který při svém uvedení na americký knižní trh v roce 1978 způsobil doslova poprask v literárních i medicínských kruzích a je od té doby přirovnáván k Hellerovu románu Hlava 22 – tak jako Heller demýtizoval armádu, tak Shem píchl do vosího hnízda amerického zdravotnictví. Vylíčení poměrů v severoamerické nemocnici by se mohlo zdát příliš kruté, příliš syrové, příliš šokující, příliš přesexualizované, příliš přitažené za vlasy… je ale pravdivé. A dlužno podotknout, že není nijak zvlášť specifické jen pro americké poměry.
Ve čtvrtém svazku komiksových adaptací z dílny francouzských výtvarníků a scenáristů najdete především jediný román s Conanem v hlavní roli, který kdy Robert E. Howard napsal. Na první pohled zaujme zejména opulentní kresba Valentina Séchera, která potěší srdce každého věrného fanouška největšího z barbarů. Knihu doplňuje adaptace povídky Darebáci v domě, která patří k nejlepším Howardovým textům.
Ve čtvrtém svazku komiksových adaptací z dílny francouzských výtvarníků a scenáristů najdete především jediný román s Conanem v hlavní roli, který kdy Robert E. Howard napsal. Na první pohled zaujme zejména opulentní kresba Valentina Séchera, která potěší srdce každého věrného fanouška největšího z barbarů. Knihu doplňuje adaptace povídky Darebáci v domě, která patří k nejlepším Howardovým textům.
Ve čtvrtém svazku komiksových adaptací z dílny francouzských výtvarníků a scenáristů najdete především jediný román s Conanem v hlavní roli, který kdy Robert E. Howard napsal. Na první pohled zaujme zejména opulentní kresba Valentina Séchera, která potěší srdce každého věrného fanouška největšího z barbarů. Knihu doplňuje adaptace povídky Darebáci v domě, která patří k nejlepším Howardovým textům.