Na jaře 1911 se Albert Einstein s manželkou a dvěma syny přestěhoval do Prahy, kde působil jako
profesor teoretické fyziky na německé univerzitě. Proti původním očekáváním zůstal v Praze jen
šestnáct měsíců, a toto období tedy jeho životopisci obvykle považují za nedůležitou epizodu. Michael Gordin důkladně zkoumá setkání velkého vědce s městem s tisíciletou historií; jeho kniha není
jen záznamem jednoho období vědecké kariéry, ale i portrétem doby a města.

Detektivní série Trujkunt dějově zasazená do nejvýchodnějšího cípu Česka, kde se běžně hovoří těšínsko-jablunkovským nářečím „po naszymu“, pokračuje povídkami Zahrada a Rest, v nichž se vrací na scénu svérázný major ostravské kriminálky Roman Saran, proslulý nejen výbušnou povahou, ale i četnými milostnými eskapádami.
V povídce Zahrada Saranovi v pátrání výrazně pomáhá jeho kamarád Marek Hota, jehož přivede taxikaření na stopu obrazu namalovaného slavnou Toyen. Smrt majitele tohoto skvostu a krádež samotného díla zavede oba muže až na půdu jablunkovského sanatoria, v němž se sbírka podobných obrazů nachází. Patřila do ní i zmiňovaná Toyen? Pokud ano, proč odtud před lety zmizela? A má tento dávno promlčený zločin něco společného i se samotnou vraždou?
Okolnosti surové vraždy lichváře, zabitého kopem do hlavy jako z akčního filmu, pak v příběhu nazvaném Rest vracejí Sarana k tragické události staré mnoho let a nabízejí mu možnost záhadu objasnit a zároveň i ulevit svému svědomí. Splatí svůj dluh, nebo naopak zjistí, že stíny temné minulosti nelze zaplašit a uplynulé roky v tomto případě žádné smíření neznamenaly?

Ještě před stoletím si byli vědci jisti, že věci, kterými dnes člověk běžně disponuje, jako třeba laser, televize či atomová bomba, jsou fyzikálně neuskutečnitelné. Kaku ve své knize ukazuje, jak lze optiky a elektromagnetismu využít k simulaci neviditelnosti; jak zdokonalení magnetické rezonance možná pomůže číst lidské myšlenky; jak využití supravodičů, nanotechnologií a elektrického pole třeba člověku umožní vyslat za hranice zemské atmosféry ne raketu, ale výtah, jak o tom psal A. C. Clarke.

Jedna z nejlepších historických knih vůbec, v níž autor vypráví příběh furlánského mlynáře Menochia, jenž se díky svým názorům dostal do střetu s inkvizicí. Menochiovy autentické výpovědi před soudním tribunálem se autorovi staly podkladem pro plastické a barvité vykreslení každodenního života člověka na konci 16. století včetně jeho úzkostí, radostí či naopak vytváření si osobitých představ o Bohu, vesmíru a posmrtném životě.

Co všechno se může stát, když se probudí aktivní sopka? Poloostrovem Reykjanes cloumají zemětřesení a probouzejí k životu osm staletí dřímající sopky. Nikdo je nezná tak dobře jako vulkanoložka Anna Arnardóttir, která si musí poradit s vůbec nejtěžším úkolem své dosavadní kariéry. Mezitím však ztrácí kontrolu nad svým na pohled krásným a dokonalým životem. Podaří se jí odvrátit tragédie, k nimž se nepochybně schyluje? Román, který spojuje vědu a literaturu, nabízí zamyšlení nad morálními i praktickými otázkami, jak jako lidé přežít ve vztazích a jak čelit přírodním živlům.

„Katastrofy, s nimiž se hlavní představitelka potýká v profesním životě, se prolínají s pohromami v jejím soukromí, což vede k výbuchu na obou místech. Anna se ze všech sil snaží bojovat proti lásce, ale její rozum nedokáže zápasit s již zažehnutým ohněm.“
– islandský deník Morgunbladid

„Tempo románu je dokonale načasované, pro čtenáře zcela pohlcující, protože ve vyprávění není ani chvilka klidu. Opravdový knižní skvost.“
– prof. Gauti Kristmannsson

„Básníci mohou o lásce plkat, jak chtějí, ale já ji znám, sledovala jsem ji při činu. Není ničím jiným než přírodní katastrofou.“

Vydání knihy podpořilo Centrum islandské literatury.

Louise Glücková získala v roce 2020 Nobelovu cenu za literaturu mj. za „nezaměnitelný básnický hlas, který s prostou krásou zobecňuje individuální existenci“ – a tohle zdůvodnění poroty výtečně vystihuje i její novou básnickou sbírku: mluví se v ní o něčem, co právě zažívá lyrický mluvčí básně, ale zvláštní, těžko pojmenovatelná naléhavost podání jako by z onoho zdánlivě prostého líčení dělala zážitek nadosobní, zážitek, který nás přesahuje, znamená něco podstatného, a my jej s autorkou sdílíme, aniž bychom přesně věděli, proč a jak. Právě v tom je Louise Glücková nejsilnější: její ztišené, intenzivní, dostředivé básně dokážou minuciózně vyjádřit onen podivuhodný stav mezi snem a bděním, ony nezapomenutelné okamžiky prozření, které přijdou jednou dvakrát za život, i každodenní ubíjející banalitu, z níž zdá se neplyne vůbec nic, stejně jako vražednou rutinu milostných vztahů i nástrahy vztahů rodinných, všeprostupující pocit ztráty či vědomí smrtelnosti.

Praha 1878. Banda podvodníků se chystá k loupeži století, přitom se zapletou do velkolepého spiknutí.

Když na sebe narazí dvě podvodnické party, můžou se buď navzájem podfouknout, nebo spojit své síly k velkolepé akci. V kvetoucí Praze roku 1878 se dvěma partičkám povede obojí najednou. Klára je okouzlující mladá dáma vychovaná uličkami starého židovského města, bohémský Šimon vyrostl u cirkusu. Oba skvělí herci, mistři převleků a hlavně talentovaní podfukáři. Po jednom ze svých báječných podvodů se seznámí s Edou a Michalem, kteří jsou v branži už staří pardálové a podvodnická extratřída. Právě hledají společníky na náročnou a neobvyklou zakázku od tajemného klienta z nejvyšších kruhů.
Během odvážného plánu na zmocnění se části korunovačních klenotů se před nimi odkrývají další záhady a mysteria vedoucí mnoho staletí zpátky. Dostanou se na stopu největšího zlatého pokladu, který tato země kdy ukrývala, odhalí dvojí životy velkých postav naší historie – a nakonec i něco ještě mnohem většího. A jim samotným při tom půjde o život.

Dobrodružná mysteriózní detektivka ze
staré a ještě starší Prahy.

Ishigurův román Klára a Slunce je zpovědí vyřazené robotky jménem Klára, nadané pokročilou umělou inteligencí i pozoruhodnými pozorovacími schopnostmi. Klářiným úkolem je starat se o dospívající dítě, které si ji v obchodě vybralo, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Klára ovšem coby výjimečný robot dostává výjimečný úkol – starat se o dítě vážně nemocné, na jehož nemoc není léku. V příběhu vyprávěném jazykem poznamenaným zvláštnostmi v Klářině vnímání a vyjadřování skutečnosti potvrzuje Ishiguro opět své literární mistrovství. Průzračně prostými slovy vytváří záludně složitý obraz současného spíš než budoucího lidstva. Klára v něm figuruje coby výplod civilizace, v níž obyčejný, technologicky nevylepšený lidský život stále více připomíná minulost, která bude brzy definitivně překonána, případně politováníhodný omyl. Díky rafinovanosti, s níž Ishiguro vtahuje čtenáře do Klářiny snahy pochopit, jak vlastně lidi fungují, přesahuje román meze pouhé společenské kritiky, satiry či alegorie. Podobně jako dřívější Ishigurova próza Neopouštěj mě sice i jeho nový román patří do žánru sci-fi, daleko víc však připomíná tu tragikomickou, tu melancholickou pohádku. Pohádku o lidském světě odkázaném na nelidské Slunce, v jehož proměnlivém světle se dospělí nejednou jeví dětinštější než děti a roboti lidštější než lidé.

Představte si svět, kde doopravdy existuje magie. Kde matky předávají své schopnosti dcerám. Schopnosti, které nikomu neškodí.
A potom si představte v křesle amerického prezidenta populistického demagoga, který se rozhodne, že je třeba všechny čarodějnice zavřít – bude to bezpečnější pro ně i pro jejich okolí. Stvoří tak svět, v němž být ženou znamená mít nakročeno k tomu být zločincem.
Zatímco po celém světě dochází k zatýkání čarodějnic, jistá mladá žena v sobě objeví schopnosti, o jakých se jí ani nezdálo. Jsou nebezpečné, a ona se tím pádem ocitá na prvním místě žebříčku nejhledanějších čarodějnic světa.
Ale ona se jen tak nevzdá a to samé platí i pro ženy kolem ní. Hon na čarodějnice se změní v bitvu kdo s koho.

„Přesvědčivý prorocký příběh z alternativního světa, který se v mnohém hrozivě podobá tomu našemu.“ Angela Clarke

„Inspirativní, silný příběh. Čtivý, mrazivý thriller.“ Paula Daly

„Temný, nebezpečný a silný román – nemohla jsem ho odložit.“ Michelle Kenney

„Přesvědčivý, naléhavý a velice originální příběh, navíc pořádně čtivý. Skvěle jsem si to užila.“ Kate Hamer

Legendární komiks Briana M. Bendise, kvůli kterému v nakladatelství Marvel založili řadu MAX pro
příběhy poněkud drsnějšího ražení. Svým pojetím jde o možná nejdospělejší marvelovský komiks,
jenž se dost vymyká běžné produkci nakladatelství.
Tak zejména Jessica Jonesová sice má superschopnosti, ale radši je nepoužívá, a představa, že by se ještě někdy oblékla do kostýmu, ji děsí.
K tomu má celkem problémy s alkoholem a její obvyklý slovník by Captain America rozhodně neschvaloval.
Scénář patří k těm nejlepším, jaké kdy Bendis napsal, a není proto divu, že se Jessica dočkala i vlastního seriálu na Netflixu. Alias vychází v jediné knize, která bude velikostí odpovídat marvelovské ediční řadě Omnibus. Připravujeme také speciální sběratelskou edici s plátěným hřbetem
a variantní obálkou.