Pustá země je pravděpodobně nejvlivnější básnickou skladbou 20. století, přinejmenším v kontextu anglofonní poezie. T. S. Eliot ve své útlé knize z roku 1922 zcela mimořádným způsobem navazuje na několikatisíciletou tradici světové literatury; v pozoruhodném souladu se svými kritickými postuláty tvoří dílo vycházející z „historického vědomí, jež nutí člověka psát tak, jako by celá evropská literatura počínajíc Homérem, včetně celé literatury jeho vlastní země, existovala simultánně a vytvářela simultánní řád“. Onu literární tradici přitom svým modernistickým gestem nekompromisně přebudovává k obrazu svému.

Nový překlad Petra Onufera vychází ke stému výročí prvního vydání.

Malvína sice není Aristokratka, ale návrat do lůna rodiny na moravském venkově jí přichystá řadu zážitků, které čtenáře pobaví a rozesmějí.

Doktorandka Malvína Velehorská musí kvůli neblahému duševnímu stavu přerušit studium na Oxfordu a vrátit se domů na severní Moravu. Tam na ni čeká svérázná rodina – otec je politik, matka fanynka Karla Gotta s autistickými sklony, prarodiče chorobně šetrní katolíci a bratranec příležitostný alkoholik. Motivy zahrnující komunální politiku, paletu lidových veselic od hodů po hokej, výuku řízení auta nebo soužití s dětmi staví Malvínu do centra bizarně komických situací.
Kniha nepřináší vůbec žádné morální ponaučení, zato se ale třeba dozvíte, jak pít slivovici naprosto chlapsky, jestli jsou zemědělští inženýři skuteční inženýři, proč politici nosí pod sakem toaletní papír nebo že fretky vlastní samí frigidní lidé.

Ferguson líčí historii Britského impéria od 16. do 21. století. Impérium, které v době svého vrcholu ovládalo čtvrtinu světové populace, čtvrtinu zemského povrchu a téměř všechny oceány, se příznivě podepsalo na vývoji Spojených států a Kanady, Indie, Afriky, Austrálie, Nového Zélandu, východní Asie a Číny. Podle Fergusona impérium neožebračovalo národy, které se ocitly pod jeho nadvládou, ale naopak zajišťovalo jejich ekonomický blahobyt tím, že díky této nadvládě byly tyto země politicky stabilní. Idea svobody odlišovala impérium v minulosti od jeho evropských soupeřů, což se mj. projevilo během boje proti nevolnictví. Autor rovněž vyzdvihuje funkční efektivitu impéria. Například v Indii 900 civilních úředníků a 70 tisíc vojáků vládlo 250 milionům Indů.

Kniha pro českého čtenáře představuje nejen možnost seznámit se s dějinami, fungováním a dědictvím Britského impéria, ale zároveň jedinečnou příležitost korigovat obsah takových zažitých pojmů, jako je kolonialismus nebo vykořisťování. Díky této knize můžeme také lépe pochopit odstup, který si Velká Británie vždy udržovala od kontinentu i Evropské unie a který nakonec vyvrcholil brexitem. Publikace je vybavena rozsáhlým obrazovým materiálem, který působivě dokresluje charakter a atmosféru impéria v té které době a zemi.

Nové vydání světového bestselleru.

Texas, 1934. Velké planiny sužuje tragické sucho. Miliony lidí jsou bez práce. Farmáři bojují o zachování své půdy i živobytí, plodiny však skomírají, voda vysychá a všechno halí oblaka dusivého prachu. Do životů místních lidí se s neodvratnou neúprosností prašné bouře přihnaly „Špinavé třicítky“, jedno z nejtemnější období velké hospodářské krize.
Doba je nejistá a nebezpečná, a tak je Elsa Martinelliová – stejně jako řada jejích sousedů – postavena před nelehkou volbu: zda dál bojovat o půdu, kterou miluje, nebo se vydat na západ, do Kalifornie, kde by mohla začít lepší život. Román Čtyři vichry představuje jedinečný portrét Ameriky a amerického snu v podání nezkrotné ženy, jejíž odvaha a sebeobětování se staly vzorem pro celou jednu generaci.

Anglie, 1837. Na trůn nastoupila královna Viktorie a Anglii zaplavila spousta nových, zajímavých ingrediencí od koření po exotické ovoce. Eliza Actonová však netouží trávit čas v kuchyni, ale chce se věnovat poezii. Nakladatel však její sbírku básní odmítá a navrhuje, aby napsala knihu o vaření. Elizu návrh pohorší a nehodlá se jím zabývat. Vzápětí je ale její otec nucen kvůli bankrotu opustit zemi a Eliza z existenčních důvodů na nabídku sepsat kuchařku kývne. Začne sběrem receptů z celého světa a pokouší se naučit vařit. Ke svému překvapení zjišťuje, že jí vaření nejen jde, ale že ji těší. K ruce si najme sedmnáctiletou Ann Kirbyovou a učí ji poezii, vaření a lásce. Mezi Elizou a Ann, která postupně rozplétá záhady Eliziny minulosti i milostného života, vzniká nečekané pouto a přátelství. Obě ženy společně napíšou knihu plnou zajímavých postupů a seznamů ingrediencí, čímž naruší tradiční pojetí kuchařských knih a jednou provždy změní způsob psaní o vaření. Skutečný příběh anglické básnířky, která se stala nejznámější britskou autorkou kuchařské knihy, z níž dodnes čerpá celá řada šéfkuchařů.

Recepty na stránkách knihy přímo ožívají, román však mapuje také probíhající boj o ženská práva, přináší kreativitu, tichou radost z vaření a poezii chutí. Sara Jade-Virtue, Simon & Schuster.

V centru pozornosti gerdánské tajné služby je jediný muž: ten, kterého si vybraly Lodě. Intriky a podloudné meziplanetární akce probíhají vskrytu, ale všechno nevyslovené a nepřiznané, co odpradávna bylo mezi Össe a Gerdou, přesto náhle vystoupí na povrch: křivdy, násilí, hrdinství, mlčení. Ti, jejichž světy žily ve vzájemné nenávisti celé věky, svádějí poslední bitvu o artefakt Lodí; a v téže chvíli za tenkou stěnou vlastní mysli i Lucas Hildebrandt bojuje z posledních sil – o příčetnost, o důstojnost, o lidství. Čeká ho dilema a rozhodnutí. Ökrë, Třetí z posvátných drog, může být jeho záchranou i zkázou; ale ať už se pro něj stane čímkoliv, sežehne plamenem všechno, co bylo. Minulost končí. A muže s temnou gerdánskou duší, povahou a kořeny čeká jen propast – a Pád do temnot.

Autor ve své kníize do značné míry na vazuje na svůj starší titul Fyzika nemožného. V ní zkoumal, kam ještě fyzikální výzkum a jeho aplikace ještě mohou dospět, než narazí na hranice lidských možností či na přírodní zákony. Ve Fyzice budoucnosti podrobněji promýšlí ony uskutečnitelné možnosti v různých oblastech: píše o budoucnosi počítačů, umělé inteligence, nanotechnologie, využívání energetických zdrojů, cestování do vesmíru i o budoucnosti civilizace jako takové.

Téma tajemných kódů a šifer – „nekonečný souboj mezi tvůrci a luštiteli“ – láká od nejstarších dob. V politice a válečnictví hrála utajená komunikace často klíčovou roli, její význam v informačním věku ještě stoupá a dotýká se zájmů skutečně každého jednotlivce a to zejména ve svobodné společnosti. Singhova kniha mapuje historii šifrování i současný stav kryptologie a podrobně zpracovává klíčová a nejzajímavější témata. Díky přístupnému stylu a jasnému vysvětlení řady složitých šifrovacích systémů a algoritmů lze knihu doporučit každému zájemci o tuto nesporně zajímavou oblast lidské činnosti.

Střední škola je příšera, která pohltí všechno, co máte rádi. Tohle moc dobře ví Robin Buckleyová, oblíbená postava třetí řady hororového sci-fi seriálu televize Netflix a nyní také hrdinka románu Rebelka Robin.
Je začátek školního roku a na střední škole v Hawkinsu se opět rozjíždí závod o to, kdo bude normálnější. Plán je jasný: kluci si najdou holku, holky si najdou kluka a povedou nudné řeči o škole a budoucí kariéře. Robin, která hraje na lesní roh, umí několik jazyků a trousí jedovaté poznámky, tuhle „normálnost“ předstírat umí – dělá to celé roky v naději, že si pokud možno nikdo nevšimne, jak je jiná. Jenže teď se přidala jedna okolnost, která do hrdinčiny pečlivě budované image nezapadá, něco, co Robin teprve zjišťuje: líbí se jí holky. Jediný způsob, jak zůstat sama sebou, je dát provinčnímu Hawkinsu vale a prchnout na léto do Evropy. Ale jak, když nemá peníze, rodiče by asi nebyli nadšení a na obzoru není nikdo, s kým by se do tohoto dobrodružství mohla pustit?

Jednoho brzkého červnového rána roku 1941 vyvlečou neurvalí vojáci Rudé armády malého litevského chlapce Algiska, jeho rodiče a sestru z postelí a nařídí jim, aby se do deseti minut sbalili na cestu. Tak litevská rodina nedobrovolně, v přeplněném vlaku odjíždí na Sibiř. Proč museli do vyhnanství? Čím se provinili? Kde ta Sibiř vůbec je? Algiskovi víří v hlavě spousta otázek. V dalekém drsném kraji rodina přežívá díky zmrzlým bramborám, polévce osolené vlastními slzami a písničkám, které je hřejí u srdce. Tam se Algisek učí uniknout každodenním těžkostem s pomocí fantazie, tužky, papíru a knihy japonských haiku. Tam se také zrodí pěvecký sbor Jablíčka, a zpěv dává vyhnancům křídla…

Spisovatelka Jurga Vile vylíčila v knize skutečný osud svého otce. Spolu s ilustrátorkou Linou Itagakiovou tak odkrývá jedno z nejtemnějších období evropských dějin, sovětskou krutovládu, a vyzdvihuje lidskou odvahu a nezdolnost. Podobné bolestné rodinné příběhy o útrapách ve vyhnanství nosí v srdci většina Litevců.

Kniha získala řadu literárních i výtvarných cen v Litvě, mj. se stala nejlepší dětskou knihou roku 2018, i v zahraničí. Byla přeložena do dvanácti jazyků včetně např. angličtiny, francouzštiny a japonštiny.

„Kniha Sibiřské haiku stvořila z noční můry zázrak.“
(The Beat)

„Mimořádně působivé a silné spojení skutečnosti a fantazie.“

Kniha získala řadu cen v Litvě, mj. se stala nejlepší dětskou knihou roku 2018, i v zahraničí. Byla přeložena do angličtiny, francouzštiny, němčiny, italštiny a dalších jazyků.

Vydání knihy podpořil Litevský kulturní institut.