Ocitáme se tisíce let v budoucnosti. Galaxii obývá celá řada živočišných druhů, jejichž technologická vyspělost a dokonce i inteligence závisejí na tom, kde přesně v galaxii se nacházejí. Nejzazší a jádru nejvzdálenější vrstva zvaná Transcend je domovem božských superinteligencí, zatímco v Nevědomých hlubinách okolo jádra mohou existovat jen primitivní živočišné formy a ty nejjednodušší
technologie. Nikdo netuší, jaká síla kdysi rozdělila galaxii na tyto „kognitivní zóny“, nicméně když
ctižádostiví lidští archeologové otevřou dávno zapomenutý archiv na hranici Transcendu, probudí
prastarou inteligenci, která má jediný cíl – znovu získat vládu nad galaxií, o niž přišla před pěti miliardami let.
Následné pohromě unikne jediná rodina, jejíž členové včetně dvou dětí však záhy padnou do zajetí
Spárů, příslušníků nelítostné středověké civilizace, kteří je ihned využijí jako figurky ve vzájemném
mocenském boji. Na pomoc jim vyráží záchranná výprava, která má za úkol přivézt domů nejen je,
ale také tajemství, které je jedinou nadějí na spásu veškerého inteligentního života v galaxii.

Strhující epos o galaktické válce a jeden
z nejvýznamnějších příspěvků do žánru space opery.

Komiksový deník kreslil Miloš Vacík po celý rok a ­jsou v ­něm reálné situace, příběhy a ­dobrodružství.

Obrázky vznikaly bez předkreslení a ­skic. Vše je kresleno a ­malováno ručně rovnou do skicáku a­ následně vybarveno vodovými barvami. Jen fixa, štětce a­ vodovky. Komiks nechává nahlédnout do života aktivního bubeníka, výtvarníka, korepetitora, učitele, manažera… i rodiče. Tisíce kilometru na cestách, stovky hodin na pódiích, zkouškách, u­ stojanu nebo pracovního stolu. To je Bubeníkův ro(c)k.

Oblast světa, kterou dnes označujeme jako Západ, získala díky průmyslové revoluci v 19. století světovou nadvládu, která trvá dodnes. Nicméně nyní, na začátku 21. století, se začínají šířit obavy, že nastupující hospodářská síla Číny a Indie znamená konec Západu jako globální supervelmoci. Jsou tyto obavy opodstatněné? A proč se vlastně do takto dominantní pozice v minulosti dostaly zrovna státy Západu? Britský historik a archeolog Ian Morris se ve své vlivné knize zaměřuje na vzorce historie v horizontu tisíců let a přináší zajímavou odpověď na obě tyto otázky. Klíčem k nadvládě Západu nebyla kultura, rasové rozdíly nebo výjimečné výkony jedinců. Zásadní byla role geografie, která určovala, jak si byli místní lidé schopni ve svých každodenních životech poradit s nedostatkem surovin, nemocemi, migrací nebo proměnami klimatu. Souhra zeměpisných faktorů a lidské vynalézavosti přitom pokračuje a svět se díky tomu podle Morrise bude nadále proměňovat, což poznamená i velmocenské postavení vyspělých zemí. Kniha je zásadním příspěvkem k dějinám naší civilizace a skvělým výchozím bodem k porozumění současné geopolitické situaci.

Zahraniční zpravodaj České televize Lukáš Dolanský několik
let denně mapoval britskou společnost a místní události. Tato
reportážní kniha postřehů z Londýna pak shrnuje jeho zážitky
a zkušenosti, ale i pozadí práce zpravodaje v zahraničí.
Jaká atmosféra panovala před Buckinghamským palácem
přesně ve chvíli, kdy zemřela britská královna Alžběta II.? Co
vyprávěl spolužák krále Karla III., který s ním bydlel na vysokoškolské koleji? A proč stál Karl Marx u začátku vztahu prince
Harryho a jeho ženy Meghan?
Doslova barvitým vyprávěním prostupují i osobní a rodinné
strasti v Británii. Čtenáři se dozví, co znamenalo zažít brexit na
vlastní kůži. Jaké bylo zákulisí natáčení s posledním československým válečným veteránem v Anglii, k čemu soužil kolíček
na prádlo Sigmundu Freudovi, jak gin málem vyhubil celé město nebo kam se v Londýně vydat po stopách Jamese Bonda.
A k tomu v ní naleznou i pár tipů na místa, která Lukáš v Londýně objevil, která si oblíbil a která v turistických průvodcích
nenajdete.

Myslíme si, že sami rozhodujeme o svém osudu a že si zasloužíme chválu za úspěch nebo trest za selhání. Ale co když je to všechno jen iluze? Co když je veškeré lidské jednání plně určeno tím, co jsme zdědili, co jsme zažili a v jakém prostředí jsme vyrostli? Neurovědec a autor bestselleru Chování (2017, česky 2019) Robert M. Sapolsky ve své provokativní a brilantně napsané knize vychází z nejnovějších vědeckých poznatků o mozku, vědomí, emocích, genetice i kvantové fyzice a krok za krokem vyvrací víru v to, že naše mysl stojí mimo biologii. Sapolsky postupně probírá hlavní argumenty zastánců svobodné vůle a ukazuje, že ve sledu událostí vedoucích k jakémukoliv našemu rozhodnutí není nikde prostor pro nahodilost. Jeho teze ale není výzvou k fatalismu ‒ právě naopak. Ve světě bez svobodné vůle je nicméně potřeba od základů promyslet náš dosavadní přístup k možnosti volby, k odpovědnosti, morálce a spravedlnosti. Můžeme díky tomu lépe pochopit, kým jsme ‒ a proč jednáme tak, jak jednáme.

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se v Evropě vzedmula obrovská vlna solidarity. Česká republika nebyla výjimkou. Pomoc Ukrajině přicházela i od obyčejných lidí. Česko v mnoha ohledech
patřilo mezi lídry v dodávkách pomoci napadené zemi.. Díky nadšení a odhodlání jednotlivců vznikly nové spolky a skupiny, které si pomoc pro brutální válkou ničenou zemi a její společnost vytýčily
za svůj hlavní úkol. Tato kniha se věnuje těm nejvýraznějším osobnostem a projektům. Velmi podrobně popisuje práci organizace Team 4 Ukraine, která dodává přímou humanitární pomoc civilistům i konkrétní materiální podporu obráncům Ukrajiny. Dlouhodobě monitoruje válečné zločiny
a zpracovává bezpečnostní analýzy. Ty se týkají také kybernetické bezpečnosti a informační války. Usilovně navíc podporuje výměnu informací a zkušeností mezi Ukrajinou a Českou republikou
v bezpečnostní oblasti.

Dezinformace a fake news se množí a je stále obtížnější poznat, co je pravda. Mediální prostředí se podřizuje zájmům politických stran, konkrétního byznysu nebo geopolitickým ambicím celých států. Věda se praktikuje prostřednictvím tiskových
zpráv. Startupová kultura povyšuje bullshit na vysoké umění.
Jsme poměrně dobře vybaveni k tomu, abychom rozpoznali
bullshit starého střihu založený na efektní rétorice a laskavých
slovech, ale většina z nás se necítí být kvalifikována k tomu,
aby zpochybnila současný bullshit, který je prezentován jazykem matematiky, vědy nebo statistiky.
V knize Tohle je bullshit
nám autoři poskytují sadu účinných nástrojů, které nám pomohou proniknout i na první pohled neproniknutelnými údaji. Čerpají z hluboké studnice odborných znalostí v oblasti statistiky
a výpočetní biologie a bravurně rozkrývají příklady selekčního
zkreslení a zavádějící vizualizace dat. Vždycky jsme potřebovali lidi, kteří v případě potřeby nahlas řeknou „tohle je bullshit“,
ať už v kruhu přátel, v komunitě vědců, nebo mezi občany národa. Nyní, když se bullshit tak masivně rozšířil, se musíme
znovu naučit umění skepticismu.

Memoáry litevské lékařky Dalii Grinkevičiūtė (1927–1987) pocházejí z různých časových období, některé vyšly už za jejího života, nikoli však v Litvě samotné. První část tvoří zápisky z vyhnanství na daleké Sibiři, kam okupační sovětský režim
Daliu Grinkevičiūtė s rodinou deportoval v r. 1941, kdy jí bylo
čtrnáct let.
To, že je vypravěčkou dívka před prahem dospělosti, ještě zvyšuje jejich drásavost a zdůrazňuje nepochopitelnou krutost a nelidskost sovětského režimu, pro nějž lidský
život nemá žádnou cenu. Ovšem ani další část memoárů, popisující její zážitky z lékařské praxe i všedního života v Kaunasu
v šedesátých a sedmdesátých letech, není povzbudivým čtením – dusivá atmosféra neustálého kádrování, sledování a pronásledování obklopovala autorku až do konce života. O to obdivuhodnější je, že navzdory nebezpečí vytrvala ve svém úsilí
a přinesla světu svědectví nejen o tragické historii litevského
národa, ale také o nezlomnosti vlastního ducha.

Kronika s názvem Gesta Hamburgensis ecclesiae pontificum,
tj. Činy biskupů hamburského kostela, je pokládána za zásadní pramen k dějinám severní Evropy v 8.–11. století. Její autor čerpal hojně z pramenů, ale i z vlastních poznatků, zvláště pobytů na dánském královském dvoře. Spis sestávající ze
čtyř knih se vyznačuje mimořádnou literární hodnotou, zároveň jde však o významný pramen pro studium nejranějších
dějin středoevropského a severoevropského prostoru.
Autor
v ní přináší zprávy o dějinách a geografii severního Německa,
Dánska a dalších skandinávských zemí, přičemž pochopitelný
důraz klade především na šíření křesťanství. V této souvislosti zmiňuje také události v severozápadním Rusku, na Islandu
a v Grónsku.

Nové vydání překladu a komentáře medievistky a znalkyně
dějiny Polabských Slovanů Libuše Hrabové (1928–2023) revidovala Magda Králová.

Deset pohádek o dětech, kterým se splnila všechna tajná přání, napsala populární herečka, blogerka, spisovatelka a hlavně maminka jedné malé nezbedy a jednoho malého rošťáka.

Otravuje tě mladší sourozenec? A co kdyby si ho
odvezli třeba piráti a konečně by byl od něj pokoj?
Nechceš si čistit každý den zuby? Přání splněno!
Nutí tě maminka jíst zeleninu a ovoce, bílý jogurt
a sýr? Co kdyby najednou změnila názor, a tak se
můžeš ládovat zmrzlinou, hotdogem, hamburgrem a jinými nezdravými dobrotami?
Nebaví tě uklízet si hračky? Světe, div se, maminka na úklidu přestala trvat. No to je bájo! Kdo by
po tom všem netoužil?! Jenže… co když ti to nakonec štěstí nepřinese?