Dezinformace a fake news se množí a je stále obtížnější poznat, co je pravda. Mediální prostředí se podřizuje zájmům politických stran, konkrétního byznysu nebo geopolitickým ambicím celých států. Věda se praktikuje prostřednictvím tiskových
zpráv. Startupová kultura povyšuje bullshit na vysoké umění.
Jsme poměrně dobře vybaveni k tomu, abychom rozpoznali
bullshit starého střihu založený na efektní rétorice a laskavých
slovech, ale většina z nás se necítí být kvalifikována k tomu,
aby zpochybnila současný bullshit, který je prezentován jazykem matematiky, vědy nebo statistiky.
V knize Tohle je bullshit
nám autoři poskytují sadu účinných nástrojů, které nám pomohou proniknout i na první pohled neproniknutelnými údaji. Čerpají z hluboké studnice odborných znalostí v oblasti statistiky
a výpočetní biologie a bravurně rozkrývají příklady selekčního
zkreslení a zavádějící vizualizace dat. Vždycky jsme potřebovali lidi, kteří v případě potřeby nahlas řeknou „tohle je bullshit“,
ať už v kruhu přátel, v komunitě vědců, nebo mezi občany národa. Nyní, když se bullshit tak masivně rozšířil, se musíme
znovu naučit umění skepticismu.
Myslíme si, že sami rozhodujeme o svém osudu a že si zasloužíme chválu za úspěch nebo trest za selhání. Ale co když je to všechno jen iluze? Co když je veškeré lidské jednání plně určeno tím, co jsme zdědili, co jsme zažili a v jakém prostředí jsme vyrostli? Neurovědec a autor bestselleru Chování (2017, česky 2019) Robert M. Sapolsky ve své provokativní a brilantně napsané knize vychází z nejnovějších vědeckých poznatků o mozku, vědomí, emocích, genetice i kvantové fyzice a krok za krokem vyvrací víru v to, že naše mysl stojí mimo biologii. Sapolsky postupně probírá hlavní argumenty zastánců svobodné vůle a ukazuje, že ve sledu událostí vedoucích k jakémukoliv našemu rozhodnutí není nikde prostor pro nahodilost. Jeho teze ale není výzvou k fatalismu ‒ právě naopak. Ve světě bez svobodné vůle je nicméně potřeba od základů promyslet náš dosavadní přístup k možnosti volby, k odpovědnosti, morálce a spravedlnosti. Můžeme díky tomu lépe pochopit, kým jsme ‒ a proč jednáme tak, jak jednáme.
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se v Evropě vzedmula obrovská vlna solidarity. Česká republika nebyla výjimkou. Pomoc Ukrajině přicházela i od obyčejných lidí. Česko v mnoha ohledech
patřilo mezi lídry v dodávkách pomoci napadené zemi.. Díky nadšení a odhodlání jednotlivců vznikly nové spolky a skupiny, které si pomoc pro brutální válkou ničenou zemi a její společnost vytýčily
za svůj hlavní úkol. Tato kniha se věnuje těm nejvýraznějším osobnostem a projektům. Velmi podrobně popisuje práci organizace Team 4 Ukraine, která dodává přímou humanitární pomoc civilistům i konkrétní materiální podporu obráncům Ukrajiny. Dlouhodobě monitoruje válečné zločiny
a zpracovává bezpečnostní analýzy. Ty se týkají také kybernetické bezpečnosti a informační války. Usilovně navíc podporuje výměnu informací a zkušeností mezi Ukrajinou a Českou republikou
v bezpečnostní oblasti.
Memoáry litevské lékařky Dalii Grinkevičiūtė (1927–1987) pocházejí z různých časových období, některé vyšly už za jejího života, nikoli však v Litvě samotné. První část tvoří zápisky z vyhnanství na daleké Sibiři, kam okupační sovětský režim
Daliu Grinkevičiūtė s rodinou deportoval v r. 1941, kdy jí bylo
čtrnáct let.
To, že je vypravěčkou dívka před prahem dospělosti, ještě zvyšuje jejich drásavost a zdůrazňuje nepochopitelnou krutost a nelidskost sovětského režimu, pro nějž lidský
život nemá žádnou cenu. Ovšem ani další část memoárů, popisující její zážitky z lékařské praxe i všedního života v Kaunasu
v šedesátých a sedmdesátých letech, není povzbudivým čtením – dusivá atmosféra neustálého kádrování, sledování a pronásledování obklopovala autorku až do konce života. O to obdivuhodnější je, že navzdory nebezpečí vytrvala ve svém úsilí
a přinesla světu svědectví nejen o tragické historii litevského
národa, ale také o nezlomnosti vlastního ducha.
Kronika s názvem Gesta Hamburgensis ecclesiae pontificum,
tj. Činy biskupů hamburského kostela, je pokládána za zásadní pramen k dějinám severní Evropy v 8.–11. století. Její autor čerpal hojně z pramenů, ale i z vlastních poznatků, zvláště pobytů na dánském královském dvoře. Spis sestávající ze
čtyř knih se vyznačuje mimořádnou literární hodnotou, zároveň jde však o významný pramen pro studium nejranějších
dějin středoevropského a severoevropského prostoru.
Autor
v ní přináší zprávy o dějinách a geografii severního Německa,
Dánska a dalších skandinávských zemí, přičemž pochopitelný
důraz klade především na šíření křesťanství. V této souvislosti zmiňuje také události v severozápadním Rusku, na Islandu
a v Grónsku.
Nové vydání překladu a komentáře medievistky a znalkyně
dějiny Polabských Slovanů Libuše Hrabové (1928–2023) revidovala Magda Králová.
Deset pohádek o dětech, kterým se splnila všechna tajná přání, napsala populární herečka, blogerka, spisovatelka a hlavně maminka jedné malé nezbedy a jednoho malého rošťáka.
Otravuje tě mladší sourozenec? A co kdyby si ho
odvezli třeba piráti a konečně by byl od něj pokoj?
Nechceš si čistit každý den zuby? Přání splněno!
Nutí tě maminka jíst zeleninu a ovoce, bílý jogurt
a sýr? Co kdyby najednou změnila názor, a tak se
můžeš ládovat zmrzlinou, hotdogem, hamburgrem a jinými nezdravými dobrotami?
Nebaví tě uklízet si hračky? Světe, div se, maminka na úklidu přestala trvat. No to je bájo! Kdo by
po tom všem netoužil?! Jenže… co když ti to nakonec štěstí nepřinese?
Kdo z nás by alespoň na malou chvíli nevyměnil svůj život za
ten indiánský, toulal se bosý s vlkem po lese, naslouchal stromům a pozoroval orly, kroužící nad vrcholky hor?
Do světa, kde se propojuje láska k přírodě s mystikou, kde lidé
naslouchají ptákům, stromům a hvězdné obloze a kde panuje
humor, přátelství a láska, nás již potřetí přenese laskavé a vtipné vyprávění úspěšné blogerky a spisovatelky Danky Štoflové.
Další dojemné i veselé příběhy ze života indiánské rodiny
z kmene Čerokí, jež žije v hlubokých lesích v Severní Karolíně,
na úpatí Velkých kouřových hor, nám připomenou harmonii,
kterou jednoduchý život uprostřed lesů, pokora a láska k přírodě přinášejí.
Vypravěč příběhu žije předvídatelný život v korporátní i rodinné rutině – excelové tabulky, dvě obligátní kávy denně, jedna manželka, jedno dítě, jedna hypotéka a večerní návrat domů.
Šeď každodennosti prozařuje hluboká láska k malému synkovi.
Jednoho dne se v jeho kanceláři nečekaně objeví mladší kolegyně, do firmy přijde nový, podivínský spolupracovník a mezi
živé lidi vstoupí umělá inteligence… Pečlivě uspořádaný svět se
začne rozpadat na nejmenší kousky a nic už nebude jako dřív.
Příběh s nádechem proroctví, které se brzy stane realitou. Příběh o lásce, smutku, úzkostech, setkávání, míjení a psaní.
Profesor Pavel Pafko letos oslavil pětaosmdesátiny a za pár měsíců šedesát let v témže zaměstnání, totiž jako břišní a hrudní chirurg III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Rodák z Bratislavy, otec tří dcer, učitel tisíců mediků a mentor stovek mladých
lékařů je držitelem mnoha ocenění, ale na ta v této knížce věru nevzpomíná – ani na pocty, ani na
zásluhy. „Vždycky jsem to bral tak, že věci plynuly a já si jen tak plul. Nikdy jsem neuvažoval o tom,
zda jsem na vrcholu nebo jak se na něj vyškrábat,“ říká Pavel Pafko, který se touto publikací s pokorou a úctou ohlíží za svým životem, přidává anekdoty z praxe, vzpomíná na své pacienty, žáky,
přátele a souputníky a přemýšlí nad současnou společností, veřejnou sférou, kulturou, zdravím, životem a smrtí.
1759, Ipswich. Sestry Peggy a Molly Gainsboroughovy jsou nejlepší přítelkyně a nehnou se od sebe na krok. Špehují tatínka
při malování a zlobí maminku, která se stará o účetnictví, běhají bosy přes blátivá pole kolem domu. Ale jejich nerozlučnost
má ještě jeden důvod: Molly už odmalička občas zapomíná,
kdo je, bývá zmatená a Peggy instinktivně tuší, že na to nikdo
nesmí přijít.
Když se rodina přestěhuje do Bathu, stane se z Thomase
Gainsborougha vyhledávaný portrétista a jeho dcery se zapojí do místního rušného společenského života vyšších vrstev.
Nejdůležitějšími hodnotami tu jsou vybrané chování a výhodný
sňatek, a v takovém prostředí je mnohem obtížnější zachovat
tajemství. Peggy se snaží sestru za každou cenu ochránit, jenže se zamiluje, a dlouho udržovaná rovnováha se začne rychle
rozpadat.
Příběh vycházející ze skutečných osudů rodiny Gainsboroughovy, plný dramatických zvratů i fascinujících popisů prostředí luxusního lázeňského města v 18. století, dojemným způsobem ilustruje význam umění, nezávislosti a sesterství. A k tomu
hledá odpověď na otázku, co všechno jsme ochotni obětovat
pro lásku.
Dramatický životní příběh inspirovaný osudy dcer malíře Thomase Gainsborougha.