Publikace Teorie sémiotiky představuje základní odbornou literaturu ve svém oboru. Eco toto dílo napsal přímo v angličtině a následně přeložil do mateřské italštiny podnázvem Trattato di semiotica generale. Eco vidí sémiotiku v širších souvislostech, především jako ekvivalent kulturní antropologie, neboť člověk jako tvůrce znakuje de facto samotnou podstatou znaku a znak je konsekventně podstatou veškeré lidské komunikace, tedy základním stavebním prvkem kultury. Přestože Eco sám charakterizuje předložený text jako pouhý úvod do studia sémiotiky, lze dílo doporučit všem zájemcům o daný obor, a to jak začínajícím, tak pokročilým.

Záchrana zraněného francouzského partyzána sudetskými dětmi, další dva osudy politických vězňů, příběh ze šumavského pohraničí, kde na tradici pašeráků navázali převaděči uprchlíků před komunistickým režimem. Čtyři povídky zasazené do období od konce druhé světové války až do nedávně minulosti připomínají pohnuté momenty českých dějin, jsou však díky optimistickému pohledu i nadhledu Jiřího Stránského, jenž do svých knih vkládal i vlastní životní zkušenosti, protkány humorem, vírou v přátelství a spravedlnost.

Odolá čtveřice dětí tajemným schopnostem černého meteoritu?

Tušíte, kde se v Praze nachází lom Mušlovka? Právě tam totiž pátrají Tom, Matouš a Bětka po zkamenělinách. Místo toho ale naleznou něco jiného: zvláštní černý kámen ve tvaru polovičního vejce, který přiletěl ze vzdáleného koutu vesmíru. Od té chvíle se kamarádi nestačí divit: každý, kdo meteorit nosí u sebe, má náhle neuvěřitelné štěstí. Zároveň ale ztrácí fyzickou sílu, je podrážděný a podezíravý. Když se k partě přidá Dan, pomůže jim odhalit další nečekané skutečnosti. Brzy se také ukáže, že o kámen má zájem ještě někdo… někdo velmi vlivný…
Vypravte se na napínavou, nebezpečnou cestu za tajemstvím meteoritu z Mušlovky a za smyslem přátelství, které je křehké i silné zároveň. Pátrejte s odvážnou partou v Národním muzeu i na Petříně.

Bavila vás Prašina? Tohle se vám bude líbit taky.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Základní práce francouzského medievalisty, autora i u nás známé vynikající knihy Neděle u Bouvines, přináší jedinečný a u nás zcela netradiční pohled na dějiny středověkého umění. Katedrála jako sociální prostor, v němž se v nejrozvinutější podobě uplatnily dobové představy o uspořádání středověkého světa i vesmíru, Dubymu posloužila jako středobod uvažování o době mezí 8. až 14. stoletím, především v prostředí západní Evropy. Na příkladě proměn umělecké výzdoby katedrál a vývoje jejich architektonického ztvárnění autor mistrným způsobem zachycuje vztah člověka k Bohu, ke smrti a k posmrtnému životu, probuzení se lidské individuality a vedle toho i syrovost středověkého světa v jeho každodenním snažení a strádání.

„Bug“ býval nejlepším šoférem podsvětí, než se ošklivě spálil a starý život raději hodil za hlavu. Vybudoval vlastní autodílnu, miluje svou ženu, stará se o rodinu a vášni pro rychlost podlehne jen občas. Jenže pak se to zase zvrtlo, podnik drtí konkurence, poctivá práce nevynáší a „Bug“ se nechá umluvit k poslední velké akci. Vždyť tam, kde se vůně benzinu mísí se strachem, na něj nikdo nemá. A tak to riskne. Najde v asfaltové pustině, kde ho nepronásleduje jen přízrak dávno ztraceného otce, ale i stíny vlastní minulosti, tu správnou cestu? Nebo naopak přijde o všechno, na čem mu záleží?

Naprosto senzační – originální, neotřelý, věrohodný román plný napětí,
divokých zvratů a postav, jejichž životní dilemata vám zlomí srdce.
Lee Child

Téhle knize jsem propadl… Zběsile rychlý thriller, v němž se pro ránu nejde
daleko. Za vše mluví jediná hláška: Ujížděj s tou károu, jako bys ji ukradl.
Stephen King

Ministr vnitra slovně napadne mladého novináře, který píše o jeho údajném propojení s podsvětím. Konflikt plný výhružek zachytí kamery, což rozpoutá velkou mediální kauzu. O několik dní později je žurnalista spolu se svou partnerkou zavražděn. Podle řady indicií šlo o nájemnou vraždu, způsob zabití novinářovy přítelkyně však odkazuje na nevyřešenou sérii vražd ze Šumperska před sedmi lety. Vrchní vyšetřovatelka Laura Ara se spolu s kolegy (mezi nimiž je i Václav Cesta, kterého znají čtenáři z detektivního románu Slyšet jeleny zpívat) prodírá bahnem politické mafie, kmotrů a lobbistů s vazbami na zahraniční zločinecké gangy. Bylo skutečně vrahovým hlavním cílem umlčet nepohodlného novináře?

Tři roky rozvážel Jan Novák v Chicagu prachy. Byly těžké: pět set dolarů ve čtvrťácích vážilo třináct kilo. Největší suma, kterou jako ozbrojený kurýr a řidič firmy United Armored Services doručil, obnášela dvacet čtyři miliónů dolarů, ale většinou měl v obrněném voze kolem tří miliónů. Po deseti letech na volné noze si tohle zaměstnání zvolil, aby o něm mohl psát, a jedinečný materiál, který si tam prožil, uchopil s vypravěčskou přesvědčivostí sobě vlastní. Jeho příběhy z chicagské bezpečnostní agentury nabízejí barvité líčení nezvyklého prostředí a živé portréty autorových kolegů, kteří nasazovali život za deset dolarů na hodinu, aby mohli chodit po Chicagu s bouchačkou. A postupně se z nich skládá šokující obraz současné Ameriky i plastický autoportrét samotného spisovatele.

V novém románu Sally Rooneyové, světoznámé autorky bestsellerů Normální lidi a Rozhovory s přáteli, se setkáváme se čtyřlístkem hrdinů, kteří jsou sice ještě pořád mladí, ale už je dohání realita života. Spisovatelka Alice se po psychickém zhroucení přestěhuje na venkov a seznámí se s Felixem, obyčejným klukem, který pracuje ve skladu. Její kamarádka Eileen zůstává po škole v Dublinu, prochází porozchodovou krizí a myšlenkami se neustále vrací k Simonovi, své lásce z dětství.
Stejně jako předchozí díla Sally Rooneyové nabízí i její prozaická novinka zcela odhalující, až intimní vhled do života mladých lidí. Zároveň v ní stále silněji zaznívá i hlas uvědomující si současné problémy světa – jeho rozpornost, nespravedlivost, a zejména neudržitelnost. Stojí tak hrdinové, řečeno slovy Alice, „na pokraji temnoty, v poslední osvětlené místnosti, jako svědci nějakého prožitého traumatu“? A najdou způsob, jak věřit tomu, že krásný svět opravdu existuje?

Nejvlivnější autorka své generace
The Guardian

Pustá země je pravděpodobně nejvlivnější básnickou skladbou 20. století, přinejmenším v kontextu anglofonní poezie. T. S. Eliot ve své útlé knize z roku 1922 zcela mimořádným způsobem navazuje na několikatisíciletou tradici světové literatury; v pozoruhodném souladu se svými kritickými postuláty tvoří dílo vycházející z „historického vědomí, jež nutí člověka psát tak, jako by celá evropská literatura počínajíc Homérem, včetně celé literatury jeho vlastní země, existovala simultánně a vytvářela simultánní řád“. Onu literární tradici přitom svým modernistickým gestem nekompromisně přebudovává k obrazu svému.

Nový překlad Petra Onufera vychází ke stému výročí prvního vydání.

Malvína sice není Aristokratka, ale návrat do lůna rodiny na moravském venkově jí přichystá řadu zážitků, které čtenáře pobaví a rozesmějí.

Doktorandka Malvína Velehorská musí kvůli neblahému duševnímu stavu přerušit studium na Oxfordu a vrátit se domů na severní Moravu. Tam na ni čeká svérázná rodina – otec je politik, matka fanynka Karla Gotta s autistickými sklony, prarodiče chorobně šetrní katolíci a bratranec příležitostný alkoholik. Motivy zahrnující komunální politiku, paletu lidových veselic od hodů po hokej, výuku řízení auta nebo soužití s dětmi staví Malvínu do centra bizarně komických situací.
Kniha nepřináší vůbec žádné morální ponaučení, zato se ale třeba dozvíte, jak pít slivovici naprosto chlapsky, jestli jsou zemědělští inženýři skuteční inženýři, proč politici nosí pod sakem toaletní papír nebo že fretky vlastní samí frigidní lidé.