Temná fantasy jízda světem Macbetha, plná promyšlených intrik, manipulativních proroctví a nemilosrdných prokletí, osloví především čtenáře se zálibou v příbězích Neila Gaimana. Vizuálně překvapí a zaujme kresba Štěpánky Jislové a Lukáše Komárka, autoři totiž během vyprávění hledají samotné hranice komiksového média.
Téměř všechna zpracování Shakespearova Macbetha se zaměřují na titulní postavu královraha. Jaká ale byla role tří tajemných čarodějnic, jejichž stopa se objevuje od starých mýtů až po současná popkulturní díla? Co byly zač a jak to s nimi bylo dál?
Morta, Lesis a Klota, tři sestry uvězněné ve světě vlastní kletby, zoufale hledají cestu na svobodu. Naráží přitom na lži, kterým věřily celá staletí, a staré vzorce, které dnes už neplatí. Kdo je nakonec oběť a kdo tyran?
Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky
Esejisticky pojatou knihu Nizozemská kultura v 17. století Johan Huizinga publikoval v roce 1932.
Společně s Podzimem středověku patří k jeho mistrovským dílům. Jestliže pro pozdní středověk
spatřoval ideál v burgundské rytířské kultuře, pak pro období 17. století vidí onen ideál v podobách
měšťanské elitní kultury, obecně známé a vnímané prostřednictvím Vermeerových a Rembrandtových obrazů. Zlaté období nizozemské kultury Huizinga zkoumá ve světle dobových sociálních, ekonomických, politických i vojenských podmínek života, přičemž velký důraz klade
i na poměry náboženské, tedy na soupeření kalvínství a luterství s katolicismem. Stejně jako
v Podzimu středověku i v Nizozemské kultuře v 17. století představuje pro Huizingu hlavní zdroj
poznání dobová literatura v podobě naučných a náboženských spisů, doplněných literárními díly uměleckými.
Vydání knihy podpořil Nizozemský literární fond.
Susan Ryelandová dala sbohem Londýnu i práci redaktorky a vede se svým přítelem útulný hotýlek na idylickém řeckém ostrově. Má tedy všechno, co si jen může přát – nebo snad ne? Inu, ne tak docela. Hotel jí přerůstá přes hlavu, finanční problémy klepou na dveře, personál je všechno, jen ne spolehlivý, s přítelem to poněkud skřípe, a navíc jí začíná chybět londýnský literární svět.
Jednoho dne ji navštíví manželé Trehernovi, majitelé mnohem většího a luxusnějšího hotelu v Anglii. Jejich vyprávění o vraždě, která se tam před časem stala během svatebních oslav jejich dcery Cecily, je natolik podivné, že podnítí Susaninu zvědavost. A když vzápětí vyjde najevo, že Cecily zmizela jen pár hodin poté, co si přečetla detektivku Atticus Pünd se ujímá případu, kterou Susan kdysi redigovala, nezbývá než se vydat zpátky do Anglie a zjistit k tomu něco bližšího. Vše totiž nasvědčuje tomu, že by se na stránkách knihy mohly skrývat nejen stopy k několik let staré vraždě, ale i vodítko k nalezení Cecily. Susan by už ale měla vědět, že přílišná zvědavost může být nebezpečná.
V rafinovaně napínavém detektivním thrilleru plném zvratů a ozvěn ze světa Agathy Christie se v hlavních rolích znovu setkáváme se Susan Ryelandovou a Atticusem Pündem, hlavními hrdiny románu Mnoho strak věští vraždu. Brilantní hold klasickým anglickým detektivkám od scenáristy seriálů Hercule Poirot a Vraždy v Midsomeru.
Alice Sheldonová, spisovatelka publikující pod mužským pseudonymem James Tiptree, Jr., patří nejen k nejvěhlasnějším, ale také k nejkontroverznějším tvářím fantastické literatury. Za druhé světové války vstoupila do armádního letectva a ve službě pro letecké zpravodajství dosáhla na ženu v té době výjimečně vysoké hodnosti majora. Nabyté zkušenosti využila během své poválečné práce pro CIA, následně získala doktorát z experimentální psychologie. Veškeré své vědomosti a znalosti využívala během své spisovatelské dráhy, mužský pseudonym si přitom zvolila v rámci utajení před vládou, pro kterou pracovala, a zároveň tím chtěla poukázat na sexismus převládající nejen mezi autory a redaktory vědecko-fantastické literatury dvacátého století. V roce 1987 nejdříve zabila svého smrtelně nemocného manžela a následně spáchala sebevraždu.
V českém překladu je Alice Sheldonová v současnosti stále relativně neznámá, přičemž hned několik jejích nejvýznamnějších, literárními cenami ověnčených prací vychází ve sbírce Žena, kterou muži neviděli česky vůbec poprvé. Těchto osmnáct ponurých vizí tvoří vrchol z její nepříliš obsáhlé povídkové tvorby. Dotýká se v nich lidského vnímání a poznání, metafyziky či sexuality a předznamenává svět, v němž je lidstvo odsouzeno k nevyhnutelnému pádu. Jde o knihu, která je nepatrným vyrovnáním dluhu vůči jedné z nejzajímavějších představitelek fantastického žánru a současně i vůči vrcholné světové science fiction.
Píše se rok 1986, zima se chýlí ke konci a do malé vesničky Marbäck v jižním Švédsku přiletí první konipas. Když však jindy tak radostnou předzvěst jara spatří policista Sven Jörgensson, ztuhne mu krev v žilách. Ví, že neštěstí na sebe nenechá dlouho čekat. Tentýž večer se svět převrátí vzhůru nohama v celém Švédsku. V centru Stockholmu je cestou z kina zavražděn švédský premiér, země je paralyzovaná šokem, a uprostřed chaosu se musí Sven na vlastní pěst vydat do temnoty Nyarsasenské pahorkatiny po stopách vyšinutého vraha.
Udělám to znovu, varoval ho hlas v telefonu. A Sven nepochybuje, že svou výhrůžku myslel vážně. Kdo zasel hrůzu do kdysi tak bezpečného koutku švédského venkova? A kdo je spisovatel, který se o mnoho let později rozhodne příběh svěřit papíru? A proč nenechá přízraky minulosti raději spát? Román o zločinu, pravdě, vině a odpovědnosti v časech, kdy se Švédsko během jediné noci proměnilo k nepoznání.
Nominace na švédskou Knihu roku.
Grafický román legendárního jihoamerického kreslíře Alberta Breccii a scenáristy Juana Sasturaina.
Hlavní hrdina na samém počátku příběhu ztratí paměť, a tak přijme jméno ze štítku na uniformě, do
které se náhodou obleče. A to je jen začátek a první z absurdních situací, jimž je během svého putování nestabilní Jižní Amerikou vystaven. Celý příběh vznikal ještě v době argentinské vojenské diktatury, a je tak cenným svědectvím doby – ovšem dovedeným do naprosté absurdnosti.
Existenciální
příběh s revolučním poselstvím patří k tomu nejlepšímu, co v jihoamerickém komiksu v minulém století vzniklo.
Ve 42 rekapitulovat kariéru je samozřejmě velmi brzy, nutno dodat, že Mikoláš knihu dopsal až téměř jako 44letý. Z čehož je jasné, že když si něco umane, většinou to splní. Jenom není jasné kdy.
Odkaz na Douglase Adamse je nepřehlédnutelný, stejně jako odkazy na další populární literaturu, filmy a především hry, ale kniha je především těkavou změtí tu méně, jindy ještě mnohem méně zábavných historek, které autor sepsal pro sichr dřív „dokud si to ještě pamatuje.“
A když si měl vybrat, jestli je jeho kniha poučná, zábavná či vtipná, tak tiše doufá, že aspoň jedno z toho!
Tahle knížka je plná rozpustilých, praštěných, ba poťouchlých pohádek. Budete se hihňat, chichotat a chlámat. A žádný div. Z jedné pohádky na vás zařve ukrutánský lev Fridolín, který propadl lákavé chuti makovců (Kdo to kdy slyšel, aby lev jedl makovce, že! Ale je to pravda pravdoucí.). Z jiné na vás smutně vykoukne strašlivý drak Marmelajda, ulepený od marmelád, který se beznadějně zakoukal do hezounké princezničky Palačinkové Pepinky. V jiné se zase s pány doktory vypravíte s kompasem a baterkou do obrovitého, bolavého břicha ukňourané velryby. A to zdaleka není všechno.
Sedmnáct pohádek pro vás sepsal a vlastními ilustracemi opatřil přední český výtvarník a spisovatel Alois Mikulka.
Jasně, někteří (a přiznejme si, že vlastně skoro všichni) rodiče jsou trapní! Jenže to není nic proti
rodičovské sebrance v téhle sbírce deseti příběhů sepsané Davidem Walliamsem. Jsou to prostě
nejhorší tátové a mámy na celém širém světě, ba možná v celém vesmíru!
Zacpěte si nos, protože tátovi Petru Puchovi smrdí nohy na sto honů. Kliďte se z cesty ďábelsky rychlé Uršule Uspěchané. A co teprve když váš táta krade dětem hračky? Nebo když je vaše
máma posedlá úklidem a ohání se záchodovou štětkou nebo mopem jako divá? Nemluvě o tom,
jak příšerně je vymóděná! A úplně nejhorší trapárna je, když vaše máma učí na škole, kam chodíte.
Ilustracemi opět doprovodil skvělý Tony Ross
Knihy Davida Walliamse se už staly celosvětovým fenoménem, byly přeloženy do 53 jazyků, jen ve Velké Británii se prodalo přes deset milionů výtisků!
Román Všichni krásní koně je prvním dílem tzv. „Hraniční trilogie“ a lze jej směle označit za jeden z vrcholů McCarthyho díla; autor za něj v roce 1993 prestižní National Book Award i National Book Critics Circle Award. Obdobný úspěch slavil i u čtenářů: dlouhé měsíce se držel v čele žebříčku bestellerů a dodnes patří k nejprodávanějším autorovým knihám. McCarthy tu typické rysy svého psaní, jazykovou vynalézavost, cit pro detail či výtečně vystavené vyprávění, zasazuje do žánru, který má v americké literatuře bohatou tradici — do románu zasvěcení. Příběh se odehrává v roce 1949 a není nijak složitý: šestnáctiletý John Grady Cole a jeho kamarád Lacy Rawlins utečou na koních z domova v Texasu a vydají se do Mexika. Po cestě se k nim přidá ještě jeden o něco mladší kluk a všichni tři jedou přes poušť, vstříc dospělosti, každý po svém. Hlavní hrdina John Grady Cole si na cestě k dospělosti vyzkouší hned několik rolí najednou: kamaráda, „otce“ i milence.