Píše se rok 1900. Anglie padla. Londýn je průmyslovým centrem Francouzské republiky. Joe stojí
na nádraží, na sobě má kvalitní plášť s podšívkou ze skotské kostky a nepamatuje si nic. Vůbec
nic. Neví, kdo je, ani jak se tam ocitl. Muž bez minulosti. Ale čas od času jako by přece jen něco
viděl – místa, lidi… Prý je to jistá forma epilepsie. Až mu jednoho dne přijde pohlednice…

Co má Joe společného s majákem daleko u skotského pobřeží? Proč tam přichází zima během
jediného dne? Kdo napsal jména na sloupy trčící z moře? Ale hlavně – jak dopadnou napoleonské války? A dožije se Joe současnosti?
Ve strhujícím románu Natashy Pulleyové ucítíte pach krve, chlad mořské vody i ničivé plameny
lásky.

Je to nějakých čtyři sta stránek, ale člověk má pocit, jako by jich bylo polovic.
Pokud můžete, vyhraďte si víkend a ponořte se…
New York Times

Poslední pecka Natashy Pulleyové, v níž ohýbá pravidla žánru, v sobě
mistrovsky kombinuje historii, spekulativní fikci, romantiku a další prvky,
čímž vzniká neuvěřitelně čtivý celek… Tohle je paráda.
Publishers Weekly

George Novak má čím dál zamotanější hlavu i život. Nahlédl pod pokličku tajné služby a najednou
to, co bylo zřejmé, se zdá nemožné, anebo naopak. Komu se dá věřit, a komu ne? Kde se u Devíti
draků vzala jeptiška a co se skrývá v té nejmenší matrjošce? Snad odpověď na všechny Georgeovy otázky? V románu Tak nemožně zřejmé, závěrečném dílu trilogie Opravář osudů se některé
osudy uzavřou, některé zápletky rozuzlí, ale pro ty, kdo se vždycky ptají A co bylo dál? zůstane
spousta prostoru k přemýšlení.

Představte si, že budeme dlouho dopředu vědět, s jakou pravděpodobností se u nás vyvine rakovina, že budeme mít k dispozici personalizované poznatky o svých genech, orgánech a buňkách nebo že snadno a přesně zjistíme, na jakou stravu si potrpí náš mikrobiom. Kniha Tajemství těla imunologa Daniela M. Davise ukazuje, jak vizionářští vědci odhalují neviditelný a utajený vesmír uvnitř každého z nás a jak se díky jejich práci stávají realitou dříve netušené možnosti. Autor se zaměřuje na šest klíčových oblastí – buňky, vývoj plodu, imunitní systém, mozek, mikrobiom a genom – a předkládá zcela nový biologický pohled na lidské tělo. Srozumitelně a s využitím nejnovějších vědeckých poznatků rozvíjí naše povědomí o tom, jak lidské tělo funguje, čeho je schopno, jak ho chránit před nemocemi a co v tomto směru pro nás všechny chystá budoucnost.

David Walliams se vrací do světa Babičky drsňačky
v prvním a zároveň posledním (kdo ví) pokračování!
Ben si zvyká na život bez své milované babičky.
Byla svérázná: náruživě pojídala kapustu (což mělo
za následek vytrvalé nevoňavé pokvákávání jejího
zadku), skvěle hrála scrabble… a hlavně byla slavnou lupičkou známou pod přezdívkou Černá kočka.
Benovi po ní zbyla báječná vzpomínka na neobyčejnou výpravu s cílem ukrást korunovační klenoty.
A pak se stane cosi nevysvětlitelného. Pod rouškou
tmy je uloupen největší světový poklad. A stopy vedou k Černé kočce! Ale to přece není možné… nebo
je? Jestlipak Ben tuhle záhadu rozluští?
Očekávejte nečekané. Bude to napínavé až do konce, a nadmíru zábavné!

David Walliams je úkaz: děti jeho knihy milují,
z každé se stane okamžitě bestseller.

Kyjevský vojevůdce Svjatoslav zvítězil nad Bulhary a upevňuje
svou moc v povodí řeky Volhy. Ilja Muromec a ostatní bohatýři
jsou ale jako na jehlách. Jejich úhlavní nepřítel, velekněz Tugarin, uprchl někam na sever. Svjatoslav souhlasí, aby se družina
vydala po jeho stopách a jednou provždy s ním skoncovala.
Bohatýři putují do divokých končin obývaných kmenem Čeremisů, ale tam štvanice zdaleka nekončí. Tugarin má totiž namířeno dál na sever, na území tajemných Čudů. Pověsti říkají, že
někde v tamních lesích je brána do záhrobí, na divotvorný ostrov Bujan. Ten střeží neblaze proslulá čarodějná kněžna, kterou místní nazývají Baba Jaga – matka hadů. Ilja a jeho druhové musí znovu bojovat s dračími kouzly i s temnotou, která nakazila zrádné srdce v jejich vlastních řadách.

Je léto roku 2013 a Abigail, sestřenice Petera Granta, neví, co s volným časem. Ti, kdo ji znají, už
tuší, že to nevěstí nic dobrého.
Zatímco Peter někde na venkově řeší záludný kriminální případ
s jednorožci, Abigail se dopracuje k vlastní záhadě – začne řešit případ teenagerů mizejících v londýnském parku Hampstead Heath. Zvláštní je, že mladí lidé se stačí vracet domů dřív, než se jejich
zmizení začne plně věnovat policie. Po návratu jsou sice víceméně v pořádku, ale tajemstvím zůstává opředené místo, kam se poděli.
Abigail, studentka magie, kterou vnímá jako nedílnou součást reality, se případem začne zabývat ve
spolupráci se svým novým kamarádem Simonem a také už s dobře známými mluvícími liškami. V divočině Hampsteadu si vytkne za cíl zjistit, kdo za děsivými nekalostmi stojí a proč se jich dopouští.

Ráno 24. února 2022 se svět změnil. Ruská vojska vtrhla na Ukrajinu s cílem dobýt rozsáhlá území a násilím svrhnout její demokraticky zvolenou vládu. Desítka zpravodajů České televize sepsala unikátní válečnou kroniku největšího evropského konfliktu od druhé světové války. Jejich osobní
svědectví nabízejí autentický obraz všech důležitých fází ruské agrese. Od stísněného očekávání
vpádu, přes masivní invazi a její nelidské dopady na civilní obyvatelstvo, po ukrajinské protiofenzivy
a osvobozování okupovaných území. Kniha nabízí detailní přehled i silné příběhy ze všech klíčových
front, bombardovaného týlu, politických jednání na nejvyšší úrovni i z dění v Rusku samotném. Doplňují ji dramatické fotografie kameramanů ČT.
Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Edice ČT.

Proč Alláh stvořil kalašnikov? Kdy se smějí tálibánci, kam se vrací Ježíš a jak se stalo, že věřící židé s pěstěnými pejzy rozjeli byznys s americkým sexuálním symbolem (Kim Kardashianovou)?
Pavel Novotný zvaný Pawluscha už léta cestuje jako novinář na Blízký východ i do Asie. V Egyptě zažil začátek arabského jara a po zatčení dojal agenty tajné policie tak silně, že mu přinesli židli. Na předměstí pákistánského Péšávaru navštívil islámskou školu, kde podle legendy studoval zakladatel Tálibánu. (Prý nestudoval.) Se západními vojáky v Afghánistánu jezdil obrněným vozem a s pýřícím se venkovským duchovním sledoval indické telenovely.
V Izraeli hovořil s veterány, kteří se i v pokročilém věku divili skutečnosti, že v roce 1973 vyhráli válku s Araby. Tak dlouho seděl v kanceláři palestinského ministra zahraničí, až s ním udělal rozhovor (a pak ještě další). Kromě toho zevloval v táboře Muslimského bratrstva v Káhiře a na utajeném místě v Gaze vedl interview s mluvčím Hamásu, od něhož pak slyšel, co už dávno věděl.

Zkušený reportér, vystudovaný religionista, citlivý pozorovatel, ostrovtipný glosátor. Pavel „Pawluscha“ Novotný je už tři dekády nedílnou součástí zahraničního zpravodajství České republiky. Od legendárních počátků v Bosně přes všemožné války napříč východem blízkým i vzdáleným po reportážní cesty napříč Asií a dalšími kontinenty tenhle týpek, s nímž nás k mé radosti pojí přátelství napříč léty, válečnými frontami a hospodami, načerpal ojedinělý mix zkušeností, znalostí a historek. Kniha, kterou Pavel po letech nejen mého naléhání konečně napsal, vše propojila do divokého mixu džihádistického rokenrolu, indických dekoltů za Tálibánu nebo českých islamistů. Vše, co jste o světě islámu chtěli vědět, a báli jste se zeptat, je konečně tu!
Jakub Szántó

Život a příhody Remusovy můžeme považovat za nejpopulárnější dílo kašubského literárního
kánonu. Majkowski tento román napsal ve 20. letech 20. století (poprvé vyšel v době jeho smrti
v roce 1938). Remusovy rytířské příběhy nabízejí pozoruhodnou syntézu regionální tradice a reálií kašubského etnika, obecně považovaného za „pozůstatek“ pomořansko-slovanského osídlení baltského pobřeží. Prvky moderního pohledu na člověka a společnost se zde spojují s elementy kašubské lidové roviny, lokální paměti se zde prolínají s představami o obecných souvislostech
historického rozvoje kašubské společnosti. Majkowski do svého románu začlenil pasáže, motivy
i symboly ze své rané literární tvorby, v níž se postava Remuse či scény z pozdějšího románu začínají objevovat již koncem 19. století. Z obecného hlediska se román pohybuje na pomezí realismu a pozdního novoromantismu a nese v sobě i prvky historismu a politicko-kulturního aktivismu.
Zároveň jsou ale Remusovy příhody i dobrodružným románem a jakýmsi kulturním cestopisem,
v němž rytíř Remus nabývá podoby dona Quijota, i když rozhodně není rytířem smutné postavy.

Nejvýznamnější kašubský román

Jedna z nejoblíbenějších humoristických knih posledního století. Jiskřivý humor, spočívající v jazyce, jeho záludnostech a slovních hříčkách. Autor svou již legendární knihu po obrovském úspěchu vícekrát přepracoval a doplnil o další epizody a postavy, aniž narušil neopakovatelnou atmosféru díla, které baví již několik čtenářských generací. Stejně kreativně pak k dílu přistoupil překladatel Antonín Přidal a mnohé z jeho formulací navždy vešly do slovníku českých čtenářů.

Třída profesora Parkhilla je vskutku pestrá, co student, to osobnost, osud, národnost a ojedinělý přístup ke zvládání zákeřností jazyka, který je nutné si osvojit, aby se dalo v nových podmínkách žít co nejlépe. Profesor Parkhill totiž na newyorské Večerní přípravné škole pro dospělé vyučuje angličtinu přistěhovalce z (nejen, ale převážně) východní Evropy. Po skvělém překladu Pavla Eisnera se k nám vrátil v geniálním překladu Antonína Přidala (byť se v takovém případě spíš než o překladu dá mluvit o spoluautorství) a myšlenkové a jazykové kotrmelce pana Kaplana se tak můžou dostávat do slovníku dalších a dalších generací. Studenti VPŠD možná přicházejí a odcházejí, ale Hyman Kaplan zůstává. Protože pan Kaplan nejen, že má svou třídu rád. Pan Kaplan má STÁLE třídu rád. A je to dobře, protože jen od něj a skrz něj se dozvíme, co je „šivot v klopále“.