Konec světa v Sudetech není o nic méně násilný, zmrzlý a hladový jako jinde, nicméně má lépe padnoucí kulisy i solidní tradici v krveprolitích. Kde jinde by mohla být plíživá apokalypsa
stylovější, než v mlžných lesích Jizerských a Krušných hor?
Darwin došel k poznání, že pro vývoj je potřeba kluk a holka.
Věroučným knihám k tomu stačil Stvořitelův úmysl. Vesmír si
myslel svoje, a za praskání kostí a trhání měkkých tkání se rozhodl přemalovat šachovnici a zamakat na vývoji. Pro nás, vyšší
primáty, se to stalo dobrodružstvím sice poněkud nepříjemným, ale zato zpravidla posledním.
Hrdinové potemnělé a krvavé knihy možná mají hexenšus a hemoroidy, ale zato mají dobrý hudební vkus a štěstí, které je
vždy včas opustí.
Hezky se uložte, Sandman pro vás má pohádku. Snad se ráno
probudíte…

Ve stínu úlu je gotický román, který se odehrává v období první republiky v rodinné vile v horách. Mladá žena, která zde získá práci jako guvernantka, čelí však mnohem větším výzvám,
než je výchova dětí. Kromě své svěřenkyně si musí najít cestu
i k ostatním obyvatelům domu, který je dobře skrytý před zraky okolí a ve svých tichých chodbách skrývá mnohá tajemství.
V jeho koutech se hromadí dávné hříchy a před světlem prchají mnohonohé bytosti. Chce to velkou odvahu podívat se pod
masku svých bližních. A ještě větší pod tu svou.

Margaret Atwoodová, jedna z nejvýznačnějších postav současné světové literatury, se v románu
Rok potopy vrací k postapokalyptické vizi světa po globální katastrofě. Stejně jako v úvodní části
trilogie Gazela a Chřástal popisuje Atwoodová hrůzy světa, ve kterém lidstvo v zájmu vědeckého
a technologického pokroku nejen mění životní prostředí, ale ničí samo sebe.
Tentokrát ovšem situaci, neodvratně směřující k tragédii, nahlížíme z perspektivy dvou žen, které „suchá potopa“ souhrou náhod ušetří. Ren je mladá akrobatka na hrazdě, kterou zachránila izolace v luxusním sexklubu, Toby přežila zabarikádovaná v lázních určených původně bohaté klientele. Oběma ale po čase
nezbývá než vyjít do světa, v němž nemohou věřit lidem ani zvířatům, a pokusit se znovu probudit
v sobě i v ostatních přátelství a lidskost.

Frances McGrathová je mladinká Američanka z vyšší třídy. Když její bratr v roce 1965 padne ve Vietnamu, Frances se rozhodne také narukovat jako zdravotní sestra, i když její rozhodnutí rodiče zdaleka nepodporují. Po příletu do Vietnamu nezkušenou dívku ohromí realita války, každodenní boj mezi životem a smrtí, nadějí a zradou. Potkává však přátelství a lásku. Válkou však pro Frances a další veterány boj nekončí. Další bitva začíná po návratu do změněné a rozdělené Ameriky, k rozzlobeným demonstrantům, do země, která chce na Vietnam zapomenout.

Příběhem Frances McGrathové vzdává Kristin Hannahová hold všem dívkám a ženám ze zdravotnického personálu, které ve Vietnamu sloužily a o nichž se dlouho mlčelo. Autorka přináší román o bolesti, sebeobětování i hrdinství, o síle přátelství, nepochopení a pohrdání, ale také o tom, jak dlouho a těžce se léčí zlomené srdce i duše.

Krásná literatura a matematika – zdánlivě zcela odlehlé
disciplíny. Běžní čtenáři románů a básní si ale patrně neuvědomují, v kolika proslulých literárních dílech už narazili na motivy související s matematikou. Sarah Hartová
je nejen dychtivá čtenářka, ale i úspěšná matematička,
takže podobné motivy ihned při četbě rozpoznává, shromažďuje a odborně zkoumá. S potěšením nachází v Bílé
velrybě, Tristramu Shandym i Gulliverových cestách zmínky o cykloidě a intergrální počet ve Vojně a míru; ověřuje
správnost propočtů Swiftových i Voltairových; nesmlouvavě hodnotí kryptologické dovednosti Sherlocka Holmese
i Roberta Langdona. A svůj výklad koření hříčkami, veršíky
i historkami, a sleduje jediný cíl: dokázat všem čtenářům,
že krása matematiky a krása literatury nejsou zdaleka tak
neslučitelné, jak si možná někdo myslí.

V románu se Mario Vargas Llosa vrací do rodného Peru a přináší příběh muže, jenž sní o sjednocení své země prostřednictvím hudby a při psaní knihy, v níž by se jeho vize ztělesnila, propadne šílenství. Toño Azpilcueta žije a dýchá pro kreolskou hudbu – není většího znalce ani sběratele, který
by se mu vyrovnal. Přesto se živí psaním článků o hudbě pro brakové plátky, které mu platí sotva
pár šupů. Osudným se mu stane večer, kdy vyslechne představení neznámého kytaristy, v němž
rozpozná hudebního génia a jehož životopis se rozhodne napsat…
Poslední román mistra latinskoamerické literatury Maria Vargase Llosy je plný vášní i hudby a tajemství, jemuž je jeho hrdina na stopě, odráží rozporuplnost celé jeho země.

„Díky neomylnému smyslu pro rytmus vyprávění,
důslednosti v zacházení s daty a historickými
reáliemi, opřenými o ohromující výzkum,
a mistrné úspornosti dialogů jeho buřičské psaní
otřásá světem podobně, jako to činili hrdinové
rytířských románů, o nichž čítával.“

El Periódico

Víte, co nebo kdo je Pidižvouk? Nebudeme vás napínat – je
to racek. Cože? Obyčejný racek?, říkáte si. Jenže tenhle racek
jménem Pidižvouk není obyčejný. Vlastně je kromobyčejný.
Mluví lidskou řečí, chová se poťouchle, a navíc vezme kluka
Adama a jeho malého bratrance Honzíka na náramně dobrodružnou cestu až do podzemní říše, kde je všechno naruby.
A jak to celé začne? Docela normálně: do dětského pokoje,
kde si hrají Adam s Honzíkem, vletí racek, promluví a pozve
je na výlet. A protože právě začínají prázdniny, kluci nadšeně
souhlasí. To ovšem netuší, jaká nebezpečná (a notně praštěná)
dobrodružství je čekají a že rackovi mají pomoct v životně důležité záchranné operaci.

Nonsensový příběh o neznámém světě na
protilehlé straně je určen dětem od 9 do 99 let.

Kniha vychází z autorova dlouhodobého a komparativně pojatého výzkumu kolaborace v době druhé světové války. Prostřednictvím českého příkladu se zamýšlí nad podobou a způsobem kolaborace českých politických a hospodářských elit
včetně části inteligence s nacistickými okupanty v době existence Protektorátu Čechy a Morava. Tuto komplikovanou problematiku vnímá gradualisticky a zároveň odlišuje mezi různými formami kolaborace. Hlavní pozornost věnuje protektorátní
vládě, postojům prezidenta Háchy, generála Eliáše, předsedy
vlády Krejčího a samozřejmě ministra propagandy Moravce.
Zamýšlí se nad rolí českých fašistů, především Vlajky, i nad obtížně historicky uchopitelnou pozicí intelektuálů i obyčejných
Čechů, jejichž cílem mnohdy bylo „nějak“ přežít roky německé okupace.

Jeden z Havlových nejbližších přátel a spolupracovníků a oceňovaná komiksová autorka z generace mileniálů přicházejí ve snaze přiblížit největší postavu českých dějin konce minulého století s prvním havlovským komiksem.

Rok 1977 byl jedním z nejdramatičtějších období života dramatika, esejisty a bojovníka za lidská práva. Po několika dnech výslechů po zveřejnění prohlášení Charty 77 a domovních prohlídek skončil tehdy již slavný Havel ve vyšetřovací vazbě s obviněním z podvracení republiky a poškozování zájmů republiky v cizině. Propuštěn byl po čtyřech měsících a po dalších dvou letech skončil ve vězení znovu, tentokrát na více než čtyři roky. Právě to je půdorys komiksového mikrodramatu, v němž hrdina svádí boj nejen s úklady totalitního režimu, ale také s vnitřními pochybnostmi a slabostí.

Vydání knihy finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR

Během poloprázdného nočního letu z Edinburghu do Bratislavy si k čerstvým snoubencům přisedne mladík s temným tajemstvím. Povypráví jim děsivou příhodu a prozradí něco, kvůli čemu se let změní v noční můru plnou ryzí hrůzy…
Mysteriózní thriller od mistra strachu Jozefa Kariky se zabývá veskrze neuchopitelným a děsivým tématem spánkové paralýzy. Ta není dodnes pořádně prozkoumaná, a to i přesto, že při každém usnutí vám během ní hrozí smrtelné nebezpečí. Stejně jako hrdinům románu Pád.

Tahle kniha vám nedovolí usnout.
A to doslova.