Nové velkolepé vydání světového bestselleru s ilustracemi Leviho Pinfolda ve zvětšeném formátu. Jak získal Thor své proslavené kladivo Mjölnir? Kolik světů spojuje vždyzelený jasan Yggdrasil? Kdo postavil zeď kolem Ásgardu a co bude následovat po konci světa zvaném Ragnarök? Severská mytologie převyprávěná Neilem Gaimanem nejenže odpovídá na všechny tyto otázky, ale navíc je váže do souvislého, obšírného vyprávění, v němž ožívají bohové i obři, medovina teče proudem, vlci mluví a jabloně rodí jablka nesmrtelnosti. Naprosto nepostradatelná kniha pro všechny milovníky severských mýtů.

Manželský pár, který žil v osmdesátých letech šestnáctého století v Henley Street ve Stratfordu, měl tři děti, starší Susannu a mladší dvojčata Hamneta a Judith. Hamnet zemřel v roce 1596 ve věku jedenácti let. Zhruba o čtyři roky později napsal jeho otec hru Hamlet.
Hamnet se inspiruje životem slavného dramatika. Je to příběh o poutu mezi dvojčaty a o manželství poznamenaném žalem. A také o neobyčejné ženě, jejíž jméno se většinou zmiňuje jen na okraj, o bleše, která se nalodí v Alexandrii, a o synovi rukavičkáře, jenž se pro milovanou ženu vzepře konvencím. Ze všeho nejvíc je to ale něžné a nezapomenutelné vyprávění o chlapci, na nějž se téměř zapomnělo, avšak jeho jméno přetrvává v jedné z nejslavnějších her literární historie.

Women’s Prize for Fiction 2020

National Book Critics Circle Award 2020

Britský bestseller roku 2020.

V souborném vydání volné „provensálské“ trilogie je možné s autorem nerušeně znovu prožívat radosti i strasti života cizince, který se rozhodl uskutečnit svůj sen žít v místě, jež dosud znal pouze jako turista. Pro přistěhovalce je všechno nové, barevnější, voňavější, a to se netýká pouze výborného vína a kuchyně. Ani poté, co v nové zemi zapustí kořeny a nerozlučně je proplete s kořeny jihofrancouzských olivovníků, levandule a vinné révy, jej však nepřestává udivovat a bavit umění života starousedlíků, což glosuje s humorem ryze anglickým. Dobré jídlo a pití a schopnost místních obyvatel obojí vychutnat do posledního drobku a kapky je však pro něj jedním z mnoha důvodů, proč na Provence nedá dopustit.

Autobiografie rudé (Autobiography of Red, 1998) je volnou lyricko-epickou adaptací starořeckého mýtu o Geryonovi – okřídleném rudém netvorovi, kterého Héraklés zabije v rámci svých bájných skutků. Carsonová vychází z torza dochované básně řeckého básníka Stesichora, ale svou verzi tohoto dávného příběhu zasadila do současného světa: v jejím podání je Geryon dospívající chlapec s fotografickým zápalem, vysoce senzitivní introvert, který se zamiluje do charismatického a citově neukotveného Hérakla. Tato moderní mytologie je tak současně filosofující básní v próze, queer milostným příběhem, bildungsromanem a tragédií o zranitelnosti a nevyrovnaných vztazích.

Vydání knihy finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Kniha poeticky nazvaná Sen o zemi hojnosti se zaobírá problematikou fantaskních představ pozdně středověkých lidí, intelektuálů, šlechticů, měšťanů i obyčejných sedláků, o světě, v němž panuje dostatek a nadbytek, o světě věčného mládí, kde lidé nestárnou a nic je nebolí. Jejím ústředním tématem je svět naruby, v němž má vše podobu dokonalého opaku. Na místo hladu zde létají pečená prasata a grilované husy přímo do pusy, v potocích teče pivo a víno, vařené ryby vyskakují rovnou na talíř. Knihu Hermana Pleije je možné číst jako protipól vůči slavnému Podzimu středověku Johana Huizingy. Jestliže u Huizingy dominuje dvorská, burgundská kultura s jejími jinotaji, pak u Pleije hraje prim zemitá lidová kultura, v níž je vše dovoleno a v níž se lidé oddávají snům hlavně proto, aby se člověk alespoň na chvíli dokázal přenést přes každodenní strasti.

Výbor dvaceti devíti pohádek ze slavného Pentameronu italského básníka a sběratele pohádek G.
Basileho. Pentameron aneb Pohádka pohádek vyšel poprvé ve dvou svazcích až po smrti autora
v letech 1634 a 1636. Přestože se dočkal několika vydání, teprve znovuobjevení díla bratry Grimmy
mu přineslo uznání. Jedná se o nejstarší sbírku evropských pohádek a řada z nich, které později
zpopularizovali právě bratři Grimmové či Charles Perrault, u nás K. J. Erben a Božena Němcová, je
zde zaznamenána poprvé. Pohádky jsou napsány bohatým barokním jazykem plným metafor, synonym, vtipu až sarkasmu a moudrosti.

Na motivy z Pentameronu natočil režisér Matteo Garrone v roce 2015 italsko-francouzsko-britský
film Pohádka pohádek.

Druhá světová válka se chýlí ke konci a vojín Marujama sloužící v japonské císařské armádě je spolu se svou jednotkou odvelen do Baienu na ostrově Nová Británie v Papui Nové Guineji. O Baienu
se hovoří jako o ráji, nicméně vojáci brzy poznají, že jde spíš o místo, odkud se do ráje dostanou –
střety s nepřítelem, drsné počasí, nemoci, místní fauna, ale také šikana ze strany nadřízených je to-
tiž houfně kosí do mělkých hrobů. Marujama má v boji zpočátku štěstí, ale i on se nakonec dostává
do svízelné situace, když jeho jednotka dostane rozkaz zemřít kvůli bizarnímu nedorozumění…

Příběh o krutosti a absurditě války od mistra japonského komiksu Šigerua Mizukiho, jenž při jeho
tvorbě vycházel z vlastních vzpomínek na válku v Tichomoří, obdržel v roce 2009 cenu Prix di patrimoine udělovanou na festivalu v Angoulême a v roce 2012 Eisnerovu cenu v kategorii Nejlepší
americké vydání mezinárodního komiksu z oblasti Asie.

Vydání knihy finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Uznávaný historik Frank Dikötter vypráví strhující příběh moderní historie Číny a jejího hospodářského vzestupu po katastrofě tzv. kulturní revoluce. Díky ojedinělému přístupu ke stovkám dosud nezveřejněných dokumentů z archivů komunistické strany nahlíží do zákulisí čínské politiky od smrti Velkého kormidelníka Maa až po Si Ťin-pchinga a mapuje bezprecedentní čtyřicetiletou transformaci země, která ji vynesla ze 126. příčky na pozici druhé největší ekonomiky světa. Autor přitom zpochybňuje naše představy a mýty o společnosti, která neochvějně kráčí vpřed a drží krok s rytmem stranického bubnu, a místo toho odhaluje bouřlivý vývoj plný svárů, palácových intrik, občanské neposlušnosti, protikorupčních čistek či stínového bankovnictví a systému dvojích cen. Zkoumá, jakým způsobem Čína proplula finanční krizí roku 2008, jak roste její nepřátelství vůči Západu a proč se země vyvíjí v tuhou diktaturu s rozsáhlým bezpečnostním aparátem a nejpropracovanějším systémem sledování občanů na světě. Z této velkolepé knihy je více než patrné, že cílem komunistické strany nikdy nebylo připojit se k demokratickému světu, ale vzdorovat mu ‒ a nakonec ho porazit.

Ve své nové knize nás Peterson provádí prastarými zakladatelskými příběhy západního světa. Detailně analyzuje starozákonní příběhy o vzpouře, oběti, utrpení a vítězství, které nás
kulturně i psychologicky ukotvují a sjednocují. Adam a Eva
a věčný Pád lidstva; vražedná válka mezi Kainem a Ábelem;
Noe a katastrofická potopa; zhroucení babylonské věže; Jonáš v pekle velrybího břicha; putování Mojžíše a jeho lidu – co
všechno mohou tyto příběhy znamenat? Jak se stalo, že utvářely našeho ducha i náš svět a obrátily nás stejným směrem?

Ben Lerner patří k nejvýraznějším hlasům současné americké literatury – a zároveň též k autorům
nejrespektovanějším. Každý jeho nově vydaný román se těší velké pozornosti předních britských
i amerických listů i literárních časopisů, přičemž jejich recenzní přijetí je vesměs zcela nadšené – na
adresu jeho próz padají mj. výroky jako: „Ben Lerner vládne mimořádným citem pro orchestraci,
nevídaným hlasovým rozsahem a vytříbeným jazykovým naladěním (…) Jeho psaní patří k vrcholům současné americké prózy.

“ (New York Times); „Přes autorův nesmírně široký záběr a stylistické mistrovství jsou jeho knihy přístupné každému, kdo se chce dozvědět něco podstatného o naší
problematické době.“ (Washington Post); „Lerner je oslnivě inteligentní spisovatel (…) Po jeho knihách by měl sáhnout každý, kdo chce porozumět současné Americe.“ (The Times)
Vše výše řečené platí i o autorově druhém románu 10:04, v originále vydaném už v roce 2015. Ten
bývá dokonce považován za prozatímní vrchol Lernerova díla. „Skvělý spisovatel, skvělý román,“
tak tehdy v recenzi přivítal knihu britský list Guardian, a ono hodnocení platí dodnes: román, rámovaný dvěma bouřemi, hurikány Irene a Sandy, a prosycený úzkostí vypravěče, je působivou
výpovědí o současné Americe i o křehkém, zranitelném egu dnešních mladých mužů. Lerner nenabízí snadná řešení, jak z krize ven; namísto toho předkládá elegantní portrét aktuálního stavu věcí
i precizní literární analýzu faktorů, jež k němu vedly. Jako by se tu uplatňovaly i jeho ostatní vlohy:
Lerner je nejen respektovaným prozaikem, ale též oceňovaným básníkem i esejistou a profesorem
anglistiky na newyorské Brooklyn College.

Vydání knihy finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.