Před třiceti lety rodina musela uprchnout před totalitou a „normalizací“. Od té doby je vztah jejích členů poznamenán vším, co exil navždy zlomil. V průběhu let si všichni znovu vybudovali své životy, i když na různých kontinentech, s vědomím, že nejsou odnikud. Vzdálenost, málo času, který spolu sdílejí, a rozdílná realita, v níž žijí, jejich pouta oslabily. Když dcera letí přes oceán, aby se možná naposledy setkala se svou matkou, přezkoumává životy obou a hledá pochopení. A po příletu ji čeká ještě nejedno překvapení, které ukáže, že konec života může být tím nejintenzivnějším, nejhlubším a nejkrásnějším okamžikem, jaký lze prožít.

„Krásný a odvážný román, a tak osobní. Cesty, hledání odpovědí, místa, kořeny a vykořenění, s matkou tak komplikovanou, tak zbloudilou, a rodina, která trpí exilem. Skvělý souboj postav, Jany, která ubližuje, a Mileny, která léčí.“
– Casa del Libro

„Zatím nejosobnější dílo Moniky Zgustové, skvělý román, který vypovídá o nesmyslnosti totality.“
– Eva Cosculluela, ABC Cultural

„Zgustová s lehkostí, lehkostí ducha, citovou hloubkou a jasným rozuzlením vypráví o všem, co přináší odchod z nucené země; tak, jak se to nyní děje ve východní Evropě. “
– Pedro Bosqued, Heraldo de Aragón

Román Ohnivé křídlo je příběh snu o létání. Malý Kaarle, který vyrůstá v rodině finských imigrantů v Americe, chce být jako jeho „jmenovec“ Charles Lindbergh a létat v oblacích.
Ve 30. letech za velké hospodářská krize se rodina přestěhuje do sovětské Karélie, „ráje dělníků“ A Kaarle, teď už pro změnu Gennadij, opravdu létá. Ale jen do té doby, než nešťastnou souhrou náhod skončí v gulagu. Po vypuknutí druhé světové války je však znovu užitečný – piloti hrají v sovětském boji proti Německu zásadní roli a z Gennadije je rázem hrdina.
Ovšem zase ne na dlouho. Stalin selhání neodpouští, a tak se sestřelený „dezertér“ znovu ocitá v gulagu. Odtud jej znovu, už naposledy, vysvobodí jeho životní vášeň. Na poslední velkou cestu se Kaarle, Charles, Gennadij vydává do nekonečného kosmu.
.

Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.

„Bug“ býval nejlepším šoférem podsvětí, než se ošklivě spálil a starý život raději hodil za hlavu. Vybudoval vlastní autodílnu, miluje svou ženu, stará se o rodinu a vášni pro rychlost podlehne jen občas. Jenže pak se to zase zvrtlo, podnik drtí konkurence, poctivá práce nevynáší a „Bug“ se nechá umluvit k poslední velké akci. Vždyť tam, kde se vůně benzinu mísí se strachem, na něj nikdo nemá. A tak to riskne. Najde v asfaltové pustině, kde ho nepronásleduje jen přízrak dávno ztraceného otce, ale i stíny vlastní minulosti, tu správnou cestu? Nebo naopak přijde o všechno, na čem mu záleží?

Naprosto senzační – originální, neotřelý, věrohodný román plný napětí,
divokých zvratů a postav, jejichž životní dilemata vám zlomí srdce.
Lee Child

Téhle knize jsem propadl… Zběsile rychlý thriller, v němž se pro ránu nejde
daleko. Za vše mluví jediná hláška: Ujížděj s tou károu, jako bys ji ukradl.
Stephen King

Ministr vnitra slovně napadne mladého novináře, který píše o jeho údajném propojení s podsvětím. Konflikt plný výhružek zachytí kamery, což rozpoutá velkou mediální kauzu. O několik dní později je žurnalista spolu se svou partnerkou zavražděn. Podle řady indicií šlo o nájemnou vraždu, způsob zabití novinářovy přítelkyně však odkazuje na nevyřešenou sérii vražd ze Šumperska před sedmi lety. Vrchní vyšetřovatelka Laura Ara se spolu s kolegy (mezi nimiž je i Václav Cesta, kterého znají čtenáři z detektivního románu Slyšet jeleny zpívat) prodírá bahnem politické mafie, kmotrů a lobbistů s vazbami na zahraniční zločinecké gangy. Bylo skutečně vrahovým hlavním cílem umlčet nepohodlného novináře?

Tři roky rozvážel Jan Novák v Chicagu prachy. Byly těžké: pět set dolarů ve čtvrťácích vážilo třináct kilo. Největší suma, kterou jako ozbrojený kurýr a řidič firmy United Armored Services doručil, obnášela dvacet čtyři miliónů dolarů, ale většinou měl v obrněném voze kolem tří miliónů. Po deseti letech na volné noze si tohle zaměstnání zvolil, aby o něm mohl psát, a jedinečný materiál, který si tam prožil, uchopil s vypravěčskou přesvědčivostí sobě vlastní. Jeho příběhy z chicagské bezpečnostní agentury nabízejí barvité líčení nezvyklého prostředí a živé portréty autorových kolegů, kteří nasazovali život za deset dolarů na hodinu, aby mohli chodit po Chicagu s bouchačkou. A postupně se z nich skládá šokující obraz současné Ameriky i plastický autoportrét samotného spisovatele.

V novém románu Sally Rooneyové, světoznámé autorky bestsellerů Normální lidi a Rozhovory s přáteli, se setkáváme se čtyřlístkem hrdinů, kteří jsou sice ještě pořád mladí, ale už je dohání realita života. Spisovatelka Alice se po psychickém zhroucení přestěhuje na venkov a seznámí se s Felixem, obyčejným klukem, který pracuje ve skladu. Její kamarádka Eileen zůstává po škole v Dublinu, prochází porozchodovou krizí a myšlenkami se neustále vrací k Simonovi, své lásce z dětství.
Stejně jako předchozí díla Sally Rooneyové nabízí i její prozaická novinka zcela odhalující, až intimní vhled do života mladých lidí. Zároveň v ní stále silněji zaznívá i hlas uvědomující si současné problémy světa – jeho rozpornost, nespravedlivost, a zejména neudržitelnost. Stojí tak hrdinové, řečeno slovy Alice, „na pokraji temnoty, v poslední osvětlené místnosti, jako svědci nějakého prožitého traumatu“? A najdou způsob, jak věřit tomu, že krásný svět opravdu existuje?

Nejvlivnější autorka své generace
The Guardian

Pustá země je pravděpodobně nejvlivnější básnickou skladbou 20. století, přinejmenším v kontextu anglofonní poezie. T. S. Eliot ve své útlé knize z roku 1922 zcela mimořádným způsobem navazuje na několikatisíciletou tradici světové literatury; v pozoruhodném souladu se svými kritickými postuláty tvoří dílo vycházející z „historického vědomí, jež nutí člověka psát tak, jako by celá evropská literatura počínajíc Homérem, včetně celé literatury jeho vlastní země, existovala simultánně a vytvářela simultánní řád“. Onu literární tradici přitom svým modernistickým gestem nekompromisně přebudovává k obrazu svému.

Nový překlad Petra Onufera vychází ke stému výročí prvního vydání.

Malvína sice není Aristokratka, ale návrat do lůna rodiny na moravském venkově jí přichystá řadu zážitků, které čtenáře pobaví a rozesmějí.

Doktorandka Malvína Velehorská musí kvůli neblahému duševnímu stavu přerušit studium na Oxfordu a vrátit se domů na severní Moravu. Tam na ni čeká svérázná rodina – otec je politik, matka fanynka Karla Gotta s autistickými sklony, prarodiče chorobně šetrní katolíci a bratranec příležitostný alkoholik. Motivy zahrnující komunální politiku, paletu lidových veselic od hodů po hokej, výuku řízení auta nebo soužití s dětmi staví Malvínu do centra bizarně komických situací.
Kniha nepřináší vůbec žádné morální ponaučení, zato se ale třeba dozvíte, jak pít slivovici naprosto chlapsky, jestli jsou zemědělští inženýři skuteční inženýři, proč politici nosí pod sakem toaletní papír nebo že fretky vlastní samí frigidní lidé.

Ferguson líčí historii Britského impéria od 16. do 21. století. Impérium, které v době svého vrcholu ovládalo čtvrtinu světové populace, čtvrtinu zemského povrchu a téměř všechny oceány, se příznivě podepsalo na vývoji Spojených států a Kanady, Indie, Afriky, Austrálie, Nového Zélandu, východní Asie a Číny. Podle Fergusona impérium neožebračovalo národy, které se ocitly pod jeho nadvládou, ale naopak zajišťovalo jejich ekonomický blahobyt tím, že díky této nadvládě byly tyto země politicky stabilní. Idea svobody odlišovala impérium v minulosti od jeho evropských soupeřů, což se mj. projevilo během boje proti nevolnictví. Autor rovněž vyzdvihuje funkční efektivitu impéria. Například v Indii 900 civilních úředníků a 70 tisíc vojáků vládlo 250 milionům Indů.

Kniha pro českého čtenáře představuje nejen možnost seznámit se s dějinami, fungováním a dědictvím Britského impéria, ale zároveň jedinečnou příležitost korigovat obsah takových zažitých pojmů, jako je kolonialismus nebo vykořisťování. Díky této knize můžeme také lépe pochopit odstup, který si Velká Británie vždy udržovala od kontinentu i Evropské unie a který nakonec vyvrcholil brexitem. Publikace je vybavena rozsáhlým obrazovým materiálem, který působivě dokresluje charakter a atmosféru impéria v té které době a zemi.

Nové vydání světového bestselleru.

Texas, 1934. Velké planiny sužuje tragické sucho. Miliony lidí jsou bez práce. Farmáři bojují o zachování své půdy i živobytí, plodiny však skomírají, voda vysychá a všechno halí oblaka dusivého prachu. Do životů místních lidí se s neodvratnou neúprosností prašné bouře přihnaly „Špinavé třicítky“, jedno z nejtemnější období velké hospodářské krize.
Doba je nejistá a nebezpečná, a tak je Elsa Martinelliová – stejně jako řada jejích sousedů – postavena před nelehkou volbu: zda dál bojovat o půdu, kterou miluje, nebo se vydat na západ, do Kalifornie, kde by mohla začít lepší život. Román Čtyři vichry představuje jedinečný portrét Ameriky a amerického snu v podání nezkrotné ženy, jejíž odvaha a sebeobětování se staly vzorem pro celou jednu generaci.