Zápodoukrajinský Lvov, kdysi součást habsburské říše, byl centrem mnoha kultur a dějištěm mnoha snů a tragédií. Býval považován za „Jeruzalém Evropy“, kde společně žili Poláci, Židé, Ukrajinci a Němci. Tamní kulturní i vědecké prostředí si před druhou světovou válkou v ničem nezadalo s Berlínem a Vídní, avšak jako mnoho jiných středoevropských měst ztratil i Lvov téměř všechno obyvatelstvo v důsledku války, holokaustu a vyhnání – a s nimi pozbyl i paměti. O sedmdesát let později, roku 2017, se německý historik a publicista Lutz C. Kleveman (*1974) snaží odhalit pohřbenou minulost tohoto fascinujícího města, při tom však objevuje i širší dějinné souvislosti lvovské historie a brilantně vypráví o dějinách Evropy až do dnešních dnů.
Martě je čerstvě čtyřicet. Dříve psala pro Vogue a chystala se napsat román. Teď tvoří obsah do online magazínu, který nikdo nečte. Dříve žila v divoké Paříži. Teď se skrývá v bezpečí sterilní rezidenční čtvrti v Oxfordu, kde to nesnáší, ale odkud se bojí hnout. Ale bude muset, protože po letech konečně donutila manžela, aby ji opustil, i když ji miluje. Dobře ví, že je s ní něco špatně. Od chvíle, co jí v pubertě poprvé ruplo v hlavě, propadá záchvatům smutku i bezdůvodné krutosti, a žádný doktor ani léky to nespraví. Ale co se stane, až nad ní zlomí hůl i ten poslední člověk, který ji všemu navzdory vždycky držel nad vodou? Tenhle román o lásce, o rodině a jedné duševní nemoci je jako emoční tobogán, z něhož se vám zatočí hlava. Ale díky vtipu a lehkosti, s nimiž Meg Masonová vybírá i ty nejtemnější zákruty rodinného života, je to až podivuhodně povznášející kniha.
Pro čtenáře Sally Rooneyové a Davida Nichollse.
„Trýzeň a touha je vskutku vtipný, báječně napsaný a emočně zdrcující román o lásce, rodině a životních nástrahách, z nějž ve vás zůstane uspokojivý pocit moudrosti, jež prošla ohněm.“ – Times
„Při čtení jsem si v hlavě sestavovala seznam lidí, kterým tuhle knihu nutně musím poslat, až mi došlo, že bych ji nejradši vnutila úplně každému, koho znám.“ – Ann Patchettová, autorka Holandské vily
„Až nepravděpodobně okouzlující… Nejspíš se budete chtě nechtě smát a předčítat některé pasáže nahlas.“ – People
„Tak chytré, a tak dojemné.“ – David Nicholls, autor Jednoho dne
„Jistě, tohle je taky romantický příběh, ale naprosto reálný. … Prezicně vykreslené postavy a černý humor upomínají na brilantně zdrcující komické skeče Phoebe Waller-Bridge.“
– Bookseller + Publisher
Po více než padesáti letech, které uplynuly od vydání nestárnoucího, stále milovaného Čaroděje Zeměmoří, přichází souhrnné vydání všech příběhů slavného Zeměmořského cyklu, obohacené o více než dvacet překrásných ilustrací Mikuláše Podprockého, jež doplňují klasické dílo úžasné představivosti velmistryně žánru Ursuly Kroeber Le Guinové. Zeměmořské romány patří mezi nejoceňovanější a nejoblíbenější díla moderní literatury. Dostalo se jim prestižních ocenění včetně americké Národní knižní ceny, Ceny Johna Newberyho, Nebuly a mnoha dalších, což jen upevnilo zvláštní místo, jež zaujímají v srdcích i myslích nespočtu čtenářů. Vůbec poprvé vycházejí všechny ve dvou mohutných svazcích, v nichž mimo jiné najdete několik povídek, z nichž některé vycházejí v českém překladu vůbec poprvé.
Jakmile napadne sníh, uloží se celé muminí údolí k dlouhému zimnimu spánku. Spí slečna Ferka, muminkův tatínek i maminka, spí i bambul. Ne však muminek! Jako první skřítek v dějinách svého rodu se uprostřed zimyi probudí a zjistí, že celé údolí je plné neznámých tvorů, o jejichž životě neměl ani tušení. Potká i svou kamarádku malou Miu, která si hodlá sněhu a ledu pořádně užít a muminka okamžitě vtáhne do zimních kouzel a nebezpečí, ať chce či nechce. Zároveň se muminek musí postarat o všechny prapodivné, hladové tvorečky, kteří v muminím domě našli útočiště. Čeká vás další napínavé dobrodružství Tove Janssonové, jejíž muminci okouzlili celý svět.
Toto fenomenální dílo lze chápat jako úvod do budhistického nazírání duchovní skutečnosti. Seznamuje čtenáře s meditačními technikami, osvětluje fenomény karmy a znovuzrození, radí, jakým způsobem se připravit na cestu ke smrti. Především se ale text detailně zabývá přechodným stavem vědomí a nevědomí po smrti, tzv. „bardem“, a rozkrývá tak řadu otázek, jež si lidstvo klade od nepaměti. Tibetská kniha o životě a smrti představuje unikátní syntézu budhistické tradice a západního myšlení. Sogjal Rinpočhe se sice narodil v Tibetu a byl žákem duchovního mistra Džamjang Khjence Čhökji Lodöa, po čínské invazi Tibetu však podobně jako Dalajláma odešel do exilu a od 70. let začal na Západě předávat tibetské učení.
Když se össenská Loď vynoří z R-A prostoru mrtvá, pro Össeany je to důvod ke smutečním obřadům – a pro Pozemšťany drama. Členové posádky, kteří katastrofu přežili, mají být obětováni. Církev se nehodlá vzdát tisíciletých tradic kvůli životům několika lidí z planety, která se jim podřizuje čím dál víc. Skutečně budou Pozemšťané mlčet i tentokrát? Copak nikdo nedokáže Össeany zastavit?
Lucas Hildebrandt pokusy o záchranu ignoruje. Necítí se jako hrdina, který by měl jednat: je jen stínem svého dřívějšího já, zbavený vůle, závislý na össenských drogách, vyhořelý. Sám už od sebe nic nečeká. A přesto je to právě on, kdo dokáže postřehnout podstatné věci. Uvědomuje si projevy yantrünu, Vidění, Čtvrté složky Pětice. Tuší, že smrt Lodi je předzvěstí mnohem zásadnějších změn – změn, vůči kterým jsou Pozemšťané slepí.
Hrozba, o které se mluví v össenských Knihách, je tady.
Tam ve vesmíru už to začalo.
Slibovali jim půdu, a dostali jen dřinu. Volyňští Čechové, kteří na konci devatenáctého století přesídlili do carského Ruska, na území dnešní Ukrajiny, dřou tvrdě od úsvitu do soumraku, aby se uživili, žení a vdávají se z povinnosti a umírají mladí. A osud jim připravuje jednu ránu za druhou – hladomory, války, epidemie, politiku…
Román je působivou, mrazivou, ale zároveň dojímavou románovou kronikou, ukazující na pozadí nelítostných časů v první polovině dvacátého století drsný a krutý život několika generací české rodiny, která se odstěhovala za vysněným blahobytem – a dostala jen utrpení a pocit vykořeněnosti, protože vrátit se už nebylo kam…
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Dobrodružství mladé ženy, jež léčí divoká zvířata ve všech koutech světa.
Víte, co dělat, když se na vás řítí rozzuřená samice nosorožce? Jak moc si je na rentgenu podobná lidská ruka s šimpanzí? A čeho se nejvíc bojí sloni?
Chloe Buitingová o tom může vyprávět, protože to všechno zažila na vlastní kůži. Jako dcera přírodovědců strávila v dětství pár let uprostřed rajské přírody v rezervaci na jednom z ostrovů v Tichomoří, a už tenkrát se kamarádila se vším živým, nač narazila. Péče a starost o volně žijící zvířata se jí stala osudem. Hned po dokončení veterinárních studií na Univerzitě v Melbourně zamířila do přední linie boje o záchranu nosorožců, jejichž populaci na jihu Afriky nemilosrdně decimovali pytláci. A to bylo teprve první z řady dalších dobrodružství. Její empatie pro zvířata, která se ve svém přirozeném prostředí dostanou do nesnází, je bezmezná a dovedla ji nejen na krásná místa, ale taky do situací, při kterých člověku vstávají vlasy hrůzou.
Léčení zvířat přímo v divočině si mnohdy žádá kreativní řešení, protože nikdy nevíte, jaké výzvy přinese další den. Vydejte se spolu s Chloe na fascinující cestu záchrany divokých zvířat, kterých po celé planetě stále drasticky ubývá a s nimiž nás toho pojí víc, než si myslíme.
Román, napsaný podle skutečných událostí, o prvním člověku, který byl americkým soudem osvobozen z důvodu rozdvojené osobnosti, přestože spáchal vážný zločin.
Tento člověk měl osobnost roztříštěnou na dvacet čtyři tyranů. Jeden z nich byl zlodějíček Philip,
další Kevin, zloděj a dealer drog. Jinou byla Adalana, osamělá lesbička, jež používala Billyho tělo
ke znásilňování. Zato osmiletý David se staral o jeho neustálou bolest a utrpení. A byli v něm i další
muži a ženy, jakož i Učitel, který je všechny svedl dohromady. V této knize vycházející ze skutečného případu se s každou z těchto tyranských osobností čtenář setká – vstoupí tak přímo do oka uragánu jedné rozpolcené mysli.
Od autora legendárního románu
Růže pro Algernon
Danka Štoflová, autorka úspěšného blogu na portálu iDNES, představuje knižní podobu vtipně a s nadhledem vyprávěných příběhů ze života indiánů kmene Čerokí o velké rodině, muži a dětech, společně žijících na půdě, která indiánům po staletí patří, uprostřed hlubokých lesů v Severní Karolíně, na úpatí pohoří Great Smoky Mountains.
Vtipně, svěže a poutavě se šarmem Betty MacDonaldové předává mýty, životní postoje a jednoduché moudrosti okořeněné sžíváním se s naprosto odlišnou, evropskou kulturou v osobě samotné autorky. S pokorou vypráví příběhy indiánů a ve snaze moderního člověka jednoduše zušlechtit se zamýšlí nad svým životem, zažitými stereotypy, nad ctí, hrdostí, láskou, vztahem k rodičům, dětem, starým a nemohoucím, k přírodě, ke zvířatům, ke smrti a k hvězdné obloze.
Každý si totiž hluboko uvnitř, přeje být právě tím, co v dětství tolik obdivoval. Indiánem.
Její blog okamžitě uchvátil tisíce čtenářů a v roce 2022 získala hned prestižní blogerské ocenění ve dvou kategoriích