Susan Ryelandová dala sbohem Londýnu i práci redaktorky a vede se svým přítelem útulný hotýlek na idylickém řeckém ostrově. Má tedy všechno, co si jen může přát – nebo snad ne? Inu, ne tak docela. Hotel jí přerůstá přes hlavu, finanční problémy klepou na dveře, personál je všechno, jen ne spolehlivý, s přítelem to poněkud skřípe, a navíc jí začíná chybět londýnský literární svět.
Jednoho dne ji navštíví manželé Trehernovi, majitelé mnohem většího a luxusnějšího hotelu v Anglii. Jejich vyprávění o vraždě, která se tam před časem stala během svatebních oslav jejich dcery Cecily, je natolik podivné, že podnítí Susaninu zvědavost. A když vzápětí vyjde najevo, že Cecily zmizela jen pár hodin poté, co si přečetla detektivku Atticus Pünd se ujímá případu, kterou Susan kdysi redigovala, nezbývá než se vydat zpátky do Anglie a zjistit k tomu něco bližšího. Vše totiž nasvědčuje tomu, že by se na stránkách knihy mohly skrývat nejen stopy k několik let staré vraždě, ale i vodítko k nalezení Cecily. Susan by už ale měla vědět, že přílišná zvědavost může být nebezpečná.
V rafinovaně napínavém detektivním thrilleru plném zvratů a ozvěn ze světa Agathy Christie se v hlavních rolích znovu setkáváme se Susan Ryelandovou a Atticusem Pündem, hlavními hrdiny románu Mnoho strak věští vraždu. Brilantní hold klasickým anglickým detektivkám od scenáristy seriálů Hercule Poirot a Vraždy v Midsomeru.
Grafický román legendárního jihoamerického kreslíře Alberta Breccii a scenáristy Juana Sasturaina.
Hlavní hrdina na samém počátku příběhu ztratí paměť, a tak přijme jméno ze štítku na uniformě, do
které se náhodou obleče. A to je jen začátek a první z absurdních situací, jimž je během svého putování nestabilní Jižní Amerikou vystaven. Celý příběh vznikal ještě v době argentinské vojenské diktatury, a je tak cenným svědectvím doby – ovšem dovedeným do naprosté absurdnosti.
Existenciální
příběh s revolučním poselstvím patří k tomu nejlepšímu, co v jihoamerickém komiksu v minulém století vzniklo.
Ve 42 rekapitulovat kariéru je samozřejmě velmi brzy, nutno dodat, že Mikoláš knihu dopsal až téměř jako 44letý. Z čehož je jasné, že když si něco umane, většinou to splní. Jenom není jasné kdy.
Odkaz na Douglase Adamse je nepřehlédnutelný, stejně jako odkazy na další populární literaturu, filmy a především hry, ale kniha je především těkavou změtí tu méně, jindy ještě mnohem méně zábavných historek, které autor sepsal pro sichr dřív „dokud si to ještě pamatuje.“
A když si měl vybrat, jestli je jeho kniha poučná, zábavná či vtipná, tak tiše doufá, že aspoň jedno z toho!
Tahle knížka je plná rozpustilých, praštěných, ba poťouchlých pohádek. Budete se hihňat, chichotat a chlámat. A žádný div. Z jedné pohádky na vás zařve ukrutánský lev Fridolín, který propadl lákavé chuti makovců (Kdo to kdy slyšel, aby lev jedl makovce, že! Ale je to pravda pravdoucí.). Z jiné na vás smutně vykoukne strašlivý drak Marmelajda, ulepený od marmelád, který se beznadějně zakoukal do hezounké princezničky Palačinkové Pepinky. V jiné se zase s pány doktory vypravíte s kompasem a baterkou do obrovitého, bolavého břicha ukňourané velryby. A to zdaleka není všechno.
Sedmnáct pohádek pro vás sepsal a vlastními ilustracemi opatřil přední český výtvarník a spisovatel Alois Mikulka.
Jasně, někteří (a přiznejme si, že vlastně skoro všichni) rodiče jsou trapní! Jenže to není nic proti
rodičovské sebrance v téhle sbírce deseti příběhů sepsané Davidem Walliamsem. Jsou to prostě
nejhorší tátové a mámy na celém širém světě, ba možná v celém vesmíru!
Zacpěte si nos, protože tátovi Petru Puchovi smrdí nohy na sto honů. Kliďte se z cesty ďábelsky rychlé Uršule Uspěchané. A co teprve když váš táta krade dětem hračky? Nebo když je vaše
máma posedlá úklidem a ohání se záchodovou štětkou nebo mopem jako divá? Nemluvě o tom,
jak příšerně je vymóděná! A úplně nejhorší trapárna je, když vaše máma učí na škole, kam chodíte.
Ilustracemi opět doprovodil skvělý Tony Ross
Knihy Davida Walliamse se už staly celosvětovým fenoménem, byly přeloženy do 53 jazyků, jen ve Velké Británii se prodalo přes deset milionů výtisků!
Román Všichni krásní koně je prvním dílem tzv. „Hraniční trilogie“ a lze jej směle označit za jeden z vrcholů McCarthyho díla; autor za něj v roce 1993 prestižní National Book Award i National Book Critics Circle Award. Obdobný úspěch slavil i u čtenářů: dlouhé měsíce se držel v čele žebříčku bestellerů a dodnes patří k nejprodávanějším autorovým knihám. McCarthy tu typické rysy svého psaní, jazykovou vynalézavost, cit pro detail či výtečně vystavené vyprávění, zasazuje do žánru, který má v americké literatuře bohatou tradici — do románu zasvěcení. Příběh se odehrává v roce 1949 a není nijak složitý: šestnáctiletý John Grady Cole a jeho kamarád Lacy Rawlins utečou na koních z domova v Texasu a vydají se do Mexika. Po cestě se k nim přidá ještě jeden o něco mladší kluk a všichni tři jedou přes poušť, vstříc dospělosti, každý po svém. Hlavní hrdina John Grady Cole si na cestě k dospělosti vyzkouší hned několik rolí najednou: kamaráda, „otce“ i milence.
Po více než padesáti letech přichází souhrnné vydání všech příběhů slavného Zeměmořského cyklu, rozdělené do dvou svazků.
Knihy jsou obohacené o více než dvacet překrásných ilustrací Mikuláše Podprockého, jež doplňují klasické dílo úžasné představivosti velmistryně žánru Ursuly Kroeber Le Guinové.
Zeměmořské romány patří mezi nejoceňovanější a nejoblíbenější díla moderní literatury. Dostalo se jim prestižních ocenění včetně americké Národní knižní ceny, Ceny Johna Newberyho, Nebuly a mnoha dalších, což jen upevnilo zvláštní místo, jež zaujímají v srdcích i myslích nespočtu čtenářů. Vůbec poprvé vycházejí všechny ve dvou mohutných svazcích, v nichž mimo jiné najdete několik povídek, z nichž některé vycházejí v českém překladu vůbec poprvé.
Nagori je japonský výraz, doslova „stopy vln“, vyjadřující nostalgii z loučení, zejména zármutek, že určitá roční doba končí. Krátký text o pomíjivosti, zmiňující japonské poetické i kulinární umění, je zamyšlením nad naším vztahem k času, fascinující je v tomto ohledu srovnání japonského a evropského vnímání včetně jistého přesahu do politiky. Ve skutečnosti však původně šlo také o pozvánku pro stipendisty, kteří s autorkou sdíleli roční pobyt v římské Villa Medici, na večeři o jednom stu ingrediencí, kterou pro ně autorka v souvislosti s úvahami o ročních obdobích připravila.
Populárně-naučný komiks přibližuje téma komunistických zločinů typu akce „Kámen“. Původcem
těchto stále ještě málo známých a kdysi přísně utajovaných akcí byla Státní bezpečnost, která tyto
nezákonnosti páchala v Československu už krátce po únorovém převratu. Badatelka Václava Jandečková se snaží šířit povědomí o těchto nepromlčených zločinech v nejrůznějších formách, tentokrát v komiksu. Akce spočívaly v organizování pastí pro předem vytipované oběti vyprovokované k útěku z Československa. Vše bylo vymyšleno tak, aby Stb mohla vyslýchat vyhlédnuté osoby
na falešných německých celnicích v domnělých úřadovnách americké vojenské kontrarozvědky.
Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky
Hlavním tématem knihy jsou happeningy Společnosti za veselejší současnost, která působila na konci osmdesátých let 20. století jako jedna z opozičních iniciativ v Československu. Přibližuje její veřejné působení, zvolenou strategii, ohlasy ve společnosti a reakce komunistického režimu. V publikaci jsou také představeny stručné dějiny happeningu jakožto uměleckého fenoménu a jeho využívání při opoziční činnosti na konci osmdesátých let v sovětském bloku, zejména polskou Pomerančovou alternativou. Kniha obsahuje řadu dobových fotografií a archivních dokumentů, které společně se vzpomínkami pamětníků přibližují podobu pouličních happeningů a vypovídají o dobové atmosféře, ve kterých se odehrály. Předmluvu napsal spoluzakladatel Společnosti za veselejší společnost Luboš Rychvalský.