Román rekonstruuje přátelství dvou bosenských žen, které byly od mala nerozlučné, než se mezi nimi všechno bolestně pokazilo. Už dvanáct let se neviděly, když Saře žijící nyní v Dublinu zavolá bývalá kamarádka Lejla s prosbou, aby ji z Mostaru odvezla do Vídně. Je tam prý její od války nezvěstný bratr Armin. Během dlouhé jízdy napříč Balkánem k sobě znovu hledají cestu. Návrat domů vyplaví dlouho potlačované vzpomínky na dětství a dospívání ve válkou poznamenané zemi. Sara se ne čekaně propadne do krajiny, v níž se osobní vzpomínky a prožitky prolínají s poválečnou balkánskou realitou. Kniha, v níž se zrcadlí inspirace Alenkou v říši divů, ale i Conradovým Srdcem temnoty, působivě ukazuje, že i sdílená realita může být dvěma různými lidmi vnímána úplně jinak a co to pro mezilidské vztahy znamená.

Dokáže nové setkání dvou dávných přítelkyň
zacelit staré rány?

Cena Evropské unie za literaturu

Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky

Historie Albigenských přestavuje základní pramen ke křížové výpravě proti katarům v jižní Franciia a pro události s ní související v letech 1203-1218. Její autor, Petr, cisterciácký mnich z kláštera Vaux-de-Cernay Abbey, byl přímým svědkem řady z popisovaných dějů, které líčí z ortodoxně katolického hlediska. Přesto jeho kronika přináší mnoho cenných zpráv o víře albigenských katarů a jejích teologických základech.

Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky

Coby osmnáctiletý mladík se Patrick Leigh Fermor vydal na v prosinci 1933 na pěší pouť Evropou, kterou zakončil příchodem do Istanbulu na počátku roku 1935. Poté, co prošel Nizozemskem, Německem a dorazil do Vídně se zastávkou v Praze, se vydal dále slovanskými oblastmi, po proudu Dunaje do Maďarska, Sedmihradska, Rumunska a na Balkán. Z kapesného jedné libry týdně hodlal Fermor žít „jako tulák, poutník nebo kočovný učenec“ a přespávat v chudobincích, klášterech a stodolách. V druhém díle svého cestopisu, právem pokládaného za jeden ze skvostů novodobé anglické prózy, Fermor opět prokázal nejen pronikavý postřeh a zvídavost, ale i nesporné literární nadání – bohatým a poetickým jazykem podává obraz již zaniklého světa, líčí dějiny a kulturu střední i východní Evropy, přináší fascinující portréty národů.
Pokračování pěší výpravy mladého Angličana, který se v rocce 1933 vydal z Rotterdamu do Istanbulu. Mezi lesem a vodou navazuje na knihu Čas darů (2018) a autor v ní líčí cestu od slovenských hranic přes Maďarsko, Sedmihradsko a Rumunsko na Balkán.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Hrotsvita z Gandersheimu (přibližně 935–975) je jednou z prvních literárně činných žen latinského středověku. Proslulost si získala především šesti duchovními dramatickými skladbami, jež vyšly i v českých překladech. Komentovaný překlad jejího básnického díla, který pořídila Jana Nechutová, přináší všechny další, nezaslouženě méně známé Hrotsvitiny skladby v časoměrných daktylských verších. Jedná se o osm legend: první dvě mají novozákonní námět (Maria, Nanebevstoupeni Paně), dalších šest vypráví o pozdně antických a raně středověkých mučednících (Gongolf, Pelagius, Theofil, Basilius, Dionysius a Anežka). Následují dvě epické historické poemy – Skutky cisaře Oty (o životě a politickém díle císaře Oty I.) a Počátky gandersheimskeho klaštera. Tím je českému čtenáři zpřístupněno celé Hrostvitino literární dílo.

Pro překlad daktylských veršů zvolila Jana Nechutová přízvučnou nápodobu původního rozměru.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Výbor sedmi povídek představuje tvorbu jednoho z nejuznávanějších moderních autorů píšících v urdštině Najjara Masúda. Tento autor, profesor perské literatury a překladatel vydal za svého života čtyři povídkové sbírky, z nichž tři jsou v tomto výboru zastoupeny.
A nepochybně zaujmou i čtenáře bez hlubokého předchozího zájmu o indickou literaturu. Na první pohled vás okouzlí exotické kulisy plné neznámých tvarů, barev a vůní, jež však jako by unikaly našemu doteku, skryté za průsvitným závojem, bez konkrétního místního či časového určení. A stejně tak se i děj Masúdových povídek vzpírá jednoznačnému uchopení, jediné interpretaci. Čtenář se tak vlastně sám ocitá v kůži postav, jimž jsou často odpírány informace nebo vysvětlení, a ony se tak musí rozhodovat a konat jen na základě toho, co samy vidí, a svých rozumových schopností či morálních zásad. Nejde však o bezradnou neukončenost, naopak, autor čtenáře dovádí k poznání, že obraz, na který se dívají, lze nahlížet z různých úhlů, že za závojem, jenž zahaluje svět, snad následuje další.
Četba povídek Najjara Masúda skýtá člověku čiré potěšení a pobízí jej k následnému uvažování o zákonitostech morálky i literární stavby.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Druhý svazek edice Skrytá krása detailu představí pražské stavby trojice dnes stále ještě nedoceněných architektů secesní éry – Richarda Klenky, Jiřího Justicha a Josefa Kovařoviče. První z nich
strávil po studiích na pražské technice několik let v Paříži, kde se osobně podílel na projektech
pro Světovou výstavu 1900. Pak působil v Praze a byl též pedagogem Umprum. Navrhl několik
nepřehlédnutelných domů s bizarní výzdobou v oblasti pražské asanace i jinde. Byl představitelem svérázné formy secese a moderny. Justich byl žákem Friedricha Ohmanna na pražské Umprum, působil též ve Vídni. V Praze se podílel na projektech domů v asanaci (zejm. v Pařížské ulici) i jinde (hotel Palace, dům U Pelikána, přestavba Šítkovských mlýnů). I jeho tvorba se vyznačuje
originalitou. Konečně Kovařovič projektoval vedle staveb ve stylu rostlinné secese také zajímavé
domy s geometrickou a někdy i kubistickou dekorací v řadě pražských čtvrtí. Byl též autorem ledáren v Braník.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Temná fantasy jízda světem Macbetha, plná promyšlených intrik, manipulativních proroctví a nemilosrdných prokletí, osloví především čtenáře se zálibou v příbězích Neila Gaimana. Vizuálně překvapí a zaujme kresba Štěpánky Jislové a Lukáše Komárka, autoři totiž během vyprávění hledají samotné hranice komiksového média.

Téměř všechna zpracování Shakespearova Macbetha se zaměřují na titulní postavu královraha. Jaká ale byla role tří tajemných čarodějnic, jejichž stopa se objevuje od starých mýtů až po současná popkulturní díla? Co byly zač a jak to s nimi bylo dál?

Morta, Lesis a Klota, tři sestry uvězněné ve světě vlastní kletby, zoufale hledají cestu na svobodu. Naráží přitom na lži, kterým věřily celá staletí, a staré vzorce, které dnes už neplatí. Kdo je nakonec oběť a kdo tyran?

Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky

Druhý svazek Gombrichových studií o renesanční době a umění spojuje antologie Apellův odkaz a Staří mistři v novém nasvícení.

Název prvního souboru, Apellův odkaz (The Heritage of Apelles, 1976), připomíná nejslavnějšího malíře starověkého Řecka, který prý ve svých dílech spojoval dokonalou krásu s nedostižnou dovedností, s níž zachycoval vzezření přírody. Tento dvojí ideál dokonalé krásy a dokonalého napodobení přírody, zděděný z antiky, přetrvával až do dvacátého století a je východiskem poučených a inspirativních studií v tomto souboru, věnovaných otázkám tradice, hodnot a standardů, i konkrétněji pracovním metodám Leonarda da Vinci či malířským technikám zachycování lesku a světla. Druhá část knihy, antologie Staří mistři v novém nasvícení (New Light on Old Masters, 1986), se pak zaměřuje na jednotlivé tvůrce, nově zkoumá dobové texty a dokumenty a objevně interpretuje díla mistrů, jak byli Giotto, Leonardo da Vinci, Raffael, Giulio Romano či Michelangelo. Gombrichovy eseje zůstávají dodnes vzorem kvalitního psaní o historii výtvarného umění. Soubor O renesanci 2 vychází opět v překladu Martina Pokorného.

Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky.

Už je to tady, přinášíme česky doposud nevydané muminí komiksy! Druhý muminí omnibus obsahuje stripy od Larse Janssona. Od roku 1960 předala Tove pochodeň svému bratrovi, aby se mohla věnovat jiným uměleckým projektům. V době svého největšího rozmachu vycházel Muminek ve více než 40 zemích a přibližně ve 120 novinách. Denně jej četlo přes 20 milionů čtenářů, což z něj činí nejúspěšnější finský komiks všech dob. Nádavkem se s vámi Sophia Janssonová, Larsova dcera a kreativní ředitelka a předsedkyně představenstva společnosti Moomin Characters, podělí o své vzpomínky na vyrůstání ve světě muminků.

317 sonetů Franceska Petrarky je významnou součástí Zpěvníku (Il Canzoniere) italského básníka, ovlivněného tradicí provensálských trubadúrů, od nichž převzal kult lásky k vysněné bytosti a záslužné služby dámě. Franceskova paní Laura žijící v Avignonu je vdaná a má děti, básník ji však adoruje a v množství variant zpracovává oboustranný vztah, který vyústí roku 1348 po vypuknutí moru v milenčinu smrt. Takto končí první část Zpěvníku: 227 sonetů a menší počet kancon, sestin, ballat a madrigalů). Druhá část Zpěvníku, nazvaná Po smrti paní Laury, obnáší kromě kancon, madrigalů aj. 90 sonetů. Zde již básník oplakává idol pozemské ženské krásy, ale zároveň šťastnou nebešťanku, s níž se vídá ve snách.

Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky