Víte, kdo byl kapitán Buchta? Co znamená, když slivovice řetízkuje? Kolik a jakých surovin s sebou vláčel údajně nepotopitelný Titanic? Jak se dá pohádkově zbohatnout při sbírání hub?
Kdo popsal strop jedné slavné britské hospody? Co má společného královna Margherita Savojská s bazalkou, mozzarellou
a rajčaty? Anebo jak svatý Martin přišel k huse?
Dagmar Heřtová ráda vaří, ochutnává, cestuje a hledá souvislosti. Vaření má tak trochu v genech, to ostatní bude mít kořeny v její zvědavosti. Když to všechno spojíte, vzniknou malé
literární útvary, v nichž se pojí střípky historie, osobních zkušeností, praktických rad a rozjímání o jídle ve všech jeho souvislostech. A často je jako bonus přidán recept, nad nímž se
sbíhají sliny.

Příběh o slávě a pádu Númenoru patří k nejdůležitějším epizodám v dějinách Středozemě. Zmínky o požehnaném ostrově a jeho katastrofickém zániku se v Tolkienově díle opakovaně vracejí, o Númenoru se vypráví v Pánu prstenů i v Silmarillionu. Editor Brian Sibley z vydaných i nevydaných textů sestavil a komentářem opatřil ucelenou kroniku, z níž vyvstává dramatická předehra k Pánu prstenů – vzestup Saurona, svedení lidí, vykování prstenů moci, zpychnutí obyvatel Númenoru a potopa pohlcující ostrov, který býval pozemským rájem; katastrofa, která navždy proměnila podobu Ardy a uzavřela cestu na nejzazší Západ..

Vychází s ilustracemi Alana Lee.

Chazarská říše několik staletí ovládala pobřeží Kaspického
moře a dolní tok Volhy a Donu. Její sláva se však chýlí ke konci.
Kyjevský kníže Svjatoslav touží posunout hranice svého mocnářství a otevřít si přístup k bohatým jižním zemím a Hedvábné
cestě. Sjednotil národy severu a vede je ve znamení válečného
meče proti Chazarům a jejich spojencům. Kagan a bej, nejvyšší hodnostáři říše, vyšlou na hranice obrovské vojsko, ale hrozí,
že ani ono neubrání vzkvétající civilizaci před invazí bezohledných barbarů.
Ilja Muromec, Jegor Svjatogor, Mikula Seljanovič a další knížecí bohatýři si na daleké cestě a uprostřed válečného běsnění
postupně uvědomují, že jejich nejhorším nepřítelem nejsou cizí
vojska, ale temnota, která rozežírá jejich vlastní srdce. Zasel ji
někdo, koho kdysi považovali za přítele. Koščej, dříve nazývaný
Volch, kráčí po krvavé cestě a sleduje vlastní nebezpečné cíle…

Román o Vildovi Jakšovi, čs. mistru boxu ve střední váze, který prožil zářivý život celebrity ve třicátých letech minulého století nejen v Praze, ale hlavně v Paříži. Když ČSR v roce 1938 mobilizovala, odmítl zůstat ve Francii a nastoupil vojenskou službu. Po okupaci uprchl z protektorátu a po dobrodružné cestě sloužil v čs. jednotce ve Francii a vstoupil do 311. čs. bombardovací peruti ve Velké Británii. U třistajedenáctky létal jako palubní střelec, což se mu nakonec stalo osudným. Velmi volně se jeho životem nechal v roce 1986 inspirovat Jaroslav Soukup v Pěstech ve tmě s Markem Vašutem v hlavní roli.

Příběh tančícího elegána, boxera a letce Vildy Jakše.

První kniha Boba Dylana od jeho memoárů nazvaných Kroniky I a vydaných v roce 2004 a zároveň i jeho první kniha od získání Nobelovy ceny za literaturu v roce 2016. V šestašedesáti
koncentrovaných textech píše Dylan o skladbách jiných umělců, Little Richardem či Rayem Charlesem počínaje, Ninou Simone či The Clash konče, přičemž se od triviálních konstatování
a dylanovsky poťouchlých žertíků odráží k zásadním postřehům o povaze populární hudby. Analyzuje to, čemu říká past
jednoduchých rýmů, rozebírá, jak přidání jediné slabiky může
píseň oslabit, a dokonce vysvětluje, jak bluegrass souvisí s heavy metalem. Jeho psaní je tajuplné, rtuťovité, místy neproniknutelné a často nesmírně vtipné, a třebaže zdánlivě pojednává jen
o hudbě, nabízí vlastně pronikavé zamyšlení o stavu člověka.
Kniha obsahuje i sto padesát pečlivě vybraných fotografií a ilustrací, které pozoruhodně přispívají k celkovému účinku díla.

Stárnoucí novinář Petr Kříž, jehož posedlostí jsou výtvarná díla
ztvárňující zimní výjevy, přiletí do Izraele, kam jej pozval jistý
Hanuš Weigl, český Žid, o kterém ale Petr neví zhola nic. Hanuš Petra požádá, aby se vydal po stopách pokladu olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Také mu sdělí, že Petr po
jeho smrti zdědí jisté indicie, jimiž se má při pátrání řídit. Tím
odstartuje Petrova cesta labyrintem domněnek, odkazů, literárních a dějinných odboček, útržků ze životů více či méně
známých postav a historických anekdot s více či méně zjevnou
spojitostí.
Jiří Kamen vede vyprávění ve dvou dějových liniích:
historické události jsou líčené v kapitolách Hráči, v kapitolách
Pátrači pak sledujeme pátrání po arcibiskupově minulosti i penězích, jež měl odkázat na založení olomoucké univerzity. Autor postupně odhaluje dosud neznámá Kohnova tajemství.
Problém ale je, že jsou ve hře síly, které chtějí zveřejnění některých tajemství zabránit.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Publius Vergilius Maro (70 př. n. l.–19 n. l.), nejvýznamnější římský básník tzv. zlatého období římské literatury, vytvořil epos Aeneis na přání císaře Augusta. Dílo psané v hexametru (šestistopém verši) sestává z dvanácti knih a téměř 10 000 veršů. Je zásadně ovlivněno homérskými eposy a pojednává o cestě hrdiny Aenea, mytického předka rodu Juliů, z hořící Tróje do Itálie a o jeho následných bojích s italickými kmeny. Aeneas, pokládaný za praotce Římanů, je v eposu vylíčen jako ideální Říman zosobňující všechny národní ctnosti. Epos zásadně ovlivnil římskou i pozdější evropskou literaturu – od středověku, přes dobu renesance a humanismu až po současnost a představuje jeden ze základů klasického kánonu pro studia latiny i filologie. Aeneis se mj. stala i inspirací pro Dantovu Božskou komedii, v níž je Vergilius ztělesněním umění a lidské duševní síly. Převod Aeneidy do češtiny má dlouhou tradici – klasický a dodnes nejcitovanější je však především překlad Otmara Vaňorného (1933), z něhož vychází i modernější překlad Rudolfa Mertlíka (1970).

Vzhledem k významu Aeneidy a době, která uplynula od vzniku Vaňorného překladu, je nutné ocenit rozhodnutí Michala Ctibora pořídit překlad zcela nový, moderní, respektující však zároveň tradici časoměrného překladu antické literatury v českém prostředí. Ctiborův překlad Vergiliova eposu představuje zásadní ediční počin nejen v rámci edice Antika, a aspiruje i na to, aby oslovil jak odbornou, tak i širší čtenářskou obec, jíž antická literatura, historie a kultura stále ještě něco říká.

Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury České republiky

Knot žije odjakživa v sirotčinci babizny Mizerové a celé dny pracuje v sirkárně Čarojas. Sní o tom, že se mu odtamtud podaří uniknout. Jednoho dne na dvoře zahlédne, jak straka upustí na zem droboučký předmět. Když přijde blíž, zjistí, že je to miniaturní kolébka vyřezaná ze žaludu a v ní leží maličké miminko. Knot se o něj postará, nakrmí ho a přebalí. V noci si pro miminko přijdou jeho rodiče, kteří patří k národu Ďobků, maličkých ochránců lesa. Z vděčnosti Knotovi pomůžou uniknout z Čarojasu a vezmou ho k sobě domů. Osud ostatních sirotků ale Knotovi nedá spát a rozhodne se je vysvobodit. Netuší však, že bude čelit mnohem strašnějšímu nebezpečí, než je babizna Mizerová…

Okouzlující dobrodružný příběh o naději, přátelství a rodinné soudržnosti v sobě nese i ekologické poselství.

Deník The Times zařadil Čarojas mezi nejlepší dětské knihy roku 2021. Kniha navíc získala Joan Aiken Future Classics Prize a Junior Design Award.

Španělská epopej sestává ze dvou grafických románů, v nichž Antonio Altarriba ve spolupráci
s ilustrátorem Kimem v působivé zkratce zachytil veskrze tragický osud svého otce (Umění létat,
2009) a následně i matky (Zlomené křídlo, 2016). Tyto dva silné lidské příběhy se navzájem doplňují jako rub a líc jedné mince, jejíž ražbu ovšem z obou stran určovaly tytéž dramatické dějinné zvraty. Genialita tvůrců se projevuje v tom, jak rovinu ryze osobního prožívání dokázali propojit
s rovinou velkých, neosobních dějin, které až příliš často maří lidskou touhu a snahu vést svobodný, důstojný život. Až příliš často svými poryvy brání člověku v rozletu, strhávají jej na zem, neúprosně mu lámou křídla.

Volmanova vila je členem světové sítě Iconic Houses, prestižní mezinárodní sítě spojující architektonicky významné domy a ateliéry z 20. století, které jsou zároveň přístupné veřejnosti. Zařadila se mezi světové modernistické ikony a reprezentuje Českou republiku na mapě moderní architektury.
Volmanova vila je fenomenálním příkladem české meziválečné architektury i dokladem společenské ambice první československé republiky podepřené její ekonomickou silou. Kniha „Volmanova vila – klenot české meziválečné architektury“ je stejně tak výpravnou monografií představující její architekturu, jako sondou do české moderní historie. Svědectvím o proměnách naší společnosti po roce 1948 i dokladem více jak patnáctiletého úsilí spojeného s obnovou a rekonstrukcí vily.

Kromě podrobného popisu stavby jsou zde představeny dodnes neuveřejněné dobové plány a fotografie doprovázené mnohovrstevnatými historickými komentáři a vysvětlením technik použitých při rekonstrukci objektu. Část textů je věnována autorům vily, době jejího vzniku i dílu významného českého podnikatele Josefa Volmana, zakladatele závodu, který dal vzniknout legendární české značce obráběcích strojů i současné tváři města Čelákovice, a také osudům jeho rodiny, které byly stejně pohnuté jako osud samotného domu. To vše se prolíná s úvahami historiků a architektů o kompozici domu, jeho estetice, atmosféře, expresi i řádu, které jsou poselstvím pro současnou dobu.
.

Druhé vydání knihy je rozšířené o anglický překlad vybraných kapitol.

Vychází ve spolupráci s Národním technickým muzeem