Kniha snů zaujímá v celku Kerouacova díla zvláštní postavení: setkáváme se v ní sice s autorem samotným i s postavami, které známe z jeho ostatních próz, vše je však nahlíženo prismatem snu; tento experimentální román totiž sestává ze zápisů snů, jež Kerouac pořídil v letech 1952–1960. Kerouacovo „spontánní psaní“ je tu snad ještě spontánnější než obvykle, jelikož se osvobozuje od každodenní reality a nechává se omezovat pouze autorovým nevědomím, respektive tím, co je z něj autor schopen a ochoten zveřejnit. Onen surový básnický materiál ovšem zpracovává suverénní stylista, a výsledný text tak nabývá prazvláštní, univerzální působivosti. Řečeno se samotným Kerouacem: „Každonoční snění všech lidí na světě spojuje lidstvo (…) a je také důkazem, že svět je skutečně transcendentální.“

Staletí před událostmi líčenými ve Hře o trůny se rod Targaryenů – ti jediní z dračích pánů, kteří unikli Zkáze Valyrie – usídlil na Dračím kameni. Příběh Ohně a krve začíná u legendárního Aegona Dobyvatele, stvořitele Železného trůnu, a pokračuje přes generace Targaryenů bojujících o tento neblaze proslulý symbol, až po občanskou válku, která jejich dynastii téměř zničila.
Co se doopravdy dělo během Tance draků? Proč bylo tak smrtelně nebezpečné vypravit se do Valyrie po Zkáze? Odkud pocházejí dračí vejce, která dostala Daenerys? To je jen několik z mnoha otázek, na něž najdete odpověď v kronice psané učeným mistrem Citadely a doprovázené desítkami ilustrací Douga Wheatleyho. Do tohoto příběhu jsme mohli letmo nahlédnout už v knihách, jako byl Svět ledu a ohně, ale teprve nyní se před námi spletitá historie Targaryenů odhaluje do posledního detailu.

Oheň a krev, úvodní svazek dvoudílných dějin rodu Targaryenů, představuje ty nejvyhrocenější podoby hry o trůny a nabízí zcela nový pohled na bouřlivou, často krvavou a vždy fascinující historii Západozemí.

Na obloze nade všemi městy planety se náhle objevily vesmírné lodě. V nich k nám dorazila intelektuálně, technologicky i vojensky nadřazená mimozemská rasa známá jako Suveréni. Jejich požadavky vůči lidstvu se zprvu zdají být mírné – sjednocení Země, odstranění chudoby, ukončení válek. Avšak za jakou cenu? Co se stane těm, kdo se postaví na odpor? Znamená jejich příchod konec lidstva… nebo začátek?
Konec dětství je jedním z vrcholných děl velmistra fantastického žánru Arthura C. Clarka, autora neméně proslulých románů 2001: Vesmírná odysea, Setkání s Rámou a mnoha dalších přelomových knih. Od svého vydání v roce 1953 je tento myšlenkově stále provokativní román o „prvním kontaktu“ považován nejen za klasiku science fiction, ale i za literární dílo nevšedních kvalit.

PhDr. Jan Jeřábek vystudoval FFUK, obor
kulturologie. Jeho Úvod do grafologické
diagnostiky představuje široce syntetizující
přístup k problematice, který je podložen
letitou praktickou zkušeností. Vedle
psychologie rukopisu se intenzivně
zabývá také hlubinnou a humanistickou
psychoterapií, západními i východními
způsoby práce s tělem a různými aspekty
meditační praxe. V současné době je
předsedou České grafologické komory
v Praze.

Klasická fantastika svou vizuální přitažlivostí vysloveně vybízí ke komiksovým adaptacím, které jsou
čím dál častější a úspěšnější. Francouzští komiksoví tvůrci se tentokrát pustili do stále oblíbených
románů H. G. Wellse. V prvním svazku vám nabízíme adaptace dvou z jeho nejslavnějších románů:
Války světů a Stroje času.
Kreslíři se v tomto wellsovském cyklu střídají. Zachycením Války světů byl pověřen španělský malíř Vicente Cifuentes, narozený roku 1979 v Albacete. Kreslí už odmala a po úspěšné kariéře v rodné zemi získal i výtvarné zakázky z Francie. Na Stroji času zase vyrazil Mathieu Moreau, narozený
v roce 1988 v Limoges, autor úspěšného cyklu Nibiru.

Scénář wellsovských komiksů si vzal na starost scenárista píšící pod pseudonymem Dobbs. Vlastním jménem Olivier Dobremel.

Klasická fantastika svou vizuální přitažlivostí vysloveně vybízí ke komiksovým adaptacím, které jsou
čím dál častější a úspěšnější. Francouzští komiksoví tvůrci se tentokrát pustili do stále oblíbených
románů H. G. Wellse. V prvním svazku vám nabízíme adaptace dvou z jeho nejslavnějších románů:
Války světů a Stroje času.
Kreslíři se v tomto wellsovském cyklu střídají. Zachycením Války světů byl pověřen španělský malíř Vicente Cifuentes, narozený roku 1979 v Albacete. Kreslí už odmala a po úspěšné kariéře v rodné zemi získal i výtvarné zakázky z Francie. Na Stroji času zase vyrazil Mathieu Moreau, narozený
v roce 1988 v Limoges, autor úspěšného cyklu Nibiru.

Scénář wellsovských komiksů si vzal na starost scenárista píšící pod pseudonymem Dobbs. Vlastním jménem Olivier Dobremel.

Lidé různých kultur i dob si vyprávějí mýty a příběhy. Čím to je,
že tato vyprávění mají tak podobnou strukturu? Co to vypovídá
o lidské mysli, morálce i o světě vůbec?
Jordan Peterson ve své
první knize (1999) zkoumá spojitost mezi tím, co nám moderní
neuropsychologie říká o mozku, a tím, co je obsaženo v rituálech, mýtech a náboženských příbězích. Mapy smyslu jsou prací, která spojuje neuropsychologii, kognitivní vědu a freudovský i jungovský přístup k mytologii a vyprávění, a buduje mnohovrstevnatou teorii, která moudrost a smysl obsažené v mýtech zprostředkuje kritické mysli moderního člověka.

Knihu Kde zrovna jsem můžeme číst jako román, ale i jako pásmo volně navazujících, převážně lyrických povídek spojených hlasem jejich vypravěčky a protagonistky, singl ženy středního věku, pro kterou je samota životní volbou. Ta nás provádí místy svých všedních i svátečních dní, jsme svědky pracného budování vztahu jejího privátního „já“ ke světu. Za mikrokosmy, v nichž se vypravěčka ocitá, lze tušit Itálii, ale spíš než identifikace konkrétních míst čtenáře zaujme schopnost vyprávět lidský život a plynutí času skrze prostor. Díky svému vynikajícímu pozorovatelskému talentu, výrazově přesnému a přitom ukázněně střídmému jazyku je skvělou společnicí i průvodkyní místy, na kterých můžeme potkat i sami sebe.

Úžasné, kontemplativní čtení… Lyrická próza, která čtenáře vybízí k tomu, aby
se nad vyřčenými slovy pozastavili.

Real Simple, Best Books of 2021

Ukrajinský komiks v žánru alternativní historie a steampunku, který rozvíjí události ukrajinské revoluce z let 1917–1921. V komiksu napěchovaném plnokrevnou akcí se bojuje, jak jinak, za pravdu
a svobodu. Setkáte se v něm s hetmanem Pavlem Skoropadským, „otcem“ Anarchistické republiky Nestorem Machnem, prvním ukrajinským prezidentem Michajlem Hruševským a mnohými dalšími. Komiks se na Ukrajině stal opravdovým hitem, ale nadšení očekáváme také u českých čtenářů.
V jednom svazku vycházejí první dvě knihy Vůle.

Kolektivní monografie Josef Válka a myšlení o dějinách je věnována osobě, dílu, badatelským zájmům a obecně kulturnímu přínosu brněnského profesora středověkých a raně novověkých dějin
Josefa Války (1929–2017). Josef Válka patřil k předním českým a moravským badatelům, kteří se
od 50. let 20. století věnovali sociálním a kulturním dějinám. Prodělal barvitý badatelský vývoj od
marxismu přes strukturalismus až k dějinám mentalit a historické antropologii.
V jednotlivých studiích je Josef Válka reflektován jako badatelská a myslitelská osobnost dějepisectví druhé poloviny 20. století s důrazem na metodologické aspekty a na problematiku recepce francouzských, německých a anglických badatelských inspirací. Autoři přitom kladou důraz na teoreticko-metodologická východiska Válkova historického myšlení, na jeho specifické nazírání sociálních a kulturních
dějin, na jím prosazovaný koncept nadkonfesního křesťanství, na jeho chápání Františka Palackého
v kontextu moderního dějepisectví a v neposlední řadě i na Válkovu publicistickou a popularizační činnost.