Šarkan se vrací. Po třinácti letech v zámoří, kde bojoval ve válce Severu proti Jihu a střežil právo v západním pohraničí, míří
Adam Šarkan zpět na rodný Gemer.
Jeho sestra Júlia ho prosí o pomoc s pátráním po svém manželovi. Zeman Henrich Belohorský totiž záhadně zmizel během
hledání bájného pokladu červených mnichů někde v horách
za Jelšavou. Stopa vede i na faru v nedalekých Drienčanech,
kde se k výpravě připojí místní znalec pověstí Pavol Dobšinský a jeho pastorkyně Zuzana Kráľovičová. Cestou vysvitne, že
Henrichovo zmizení by mohlo souviset s nedávným přepadením zásilky peněz pro správu coburgovského panství. A něco
ví i obávaný baron Horváth, který vlastní dům zakázaných rozkoší a prý se paktuje s pochybnými živly.
Zakletý klášter je prvním románem cyklu Šarkanovy poklady.
Dobrodružný příběh s prvky detektivky, westernu a gotického
hororu se dostává do rukou čtenářů s ilustracemi úspěšného
výtvarníka Michala Ivana.

Oslavou stého výročí slavné divadelní hry Karla Čapka R. U. R. je nový autorský komiks. Kateřina Čupová je kreslířka a animátorka, která se úkolu zhostila s bravurou a představuje Čapkův text ve svěžím pojetí určeném o sto let mladšímu publiku. R. U. R. je tedy zpět v jasných barvách a podání, kterým může po sto letech opět dobýt svět.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Amsterodam, rok 1656. Evropa se vzpamatovává z třicetileté
války, která přímo či nepřímo vyhnala mnoho lidí z jejich domovů. Patřil k nim i kněz, učitel a filosof Jan Amos Komenský.
Řízením osudu se po mnoha peripetiích a osobních tragédiích
dostal do Amsterodamu ve stejné době, kdy v něm žil a tvořil
světoznámý malíř Rembrandt van Rijn. Podle historických pramenů bydleli téměř v sousedství, lze tudíž předpokládat, že
se museli znát. Ve florentské galerii Uffizi také visí Rembrandtův obraz starce, nápadně podobného právě J. A. Komenskému, a mnozí badatelé skutečně předpokládají, že jde o filosofův portrét.
Z těchto dvou základních úvah vyšla Lenka Horňáková-Civade, když si představila, jak setkání těchto dvou výjimečných, ale velmi rozdílných mužů mohlo proběhnout, o čem
si během nutných sezení při malování mohli povídat, v čem si
mohli rozumět, nebo naopak být v rozporu, ale také jestli mohli jeden druhého v něčem ovlivnit. Kniha byla nominována na
Prix du livre européen (Cenu evropské knihy), udělovanou každoročně románu nebo eseji, který vyšel v zemích EU a vyjadřuje pozitivní evropské vize.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze a Centre National du Livre.

Souborné vydání dvou světově proslulých příběhů Alenčina
dobrodružství v říši divů a Za zrcadlem a co tam Alenka
našla. První z obou knih vyšla v roce 1865, druhá o sedm
let později, tedy téměř před 150 lety, a přesto stále znovu
okouzlují velké i malé čtenáře. Alenka, která se vydá za
oblečeným králíkem jeho norou do podivuhodné říše
plné zvláštních bytostí a později prostoupí zrcadlem do
ukvapeného světa naruby, znovu a znovu budí ve výtvarnících
i filmařích chuť zobrazit po svém představy, které
v nich vyvolává. V našem bohatě ilustrovaném vydání se
čtenáři setkají s křehkými a zároveň bujnými ilustracemi
pražské výtvarnice Jitky Bokové – její obrazy fantazijní
svět Lewise Carolla skvěle doplňují.

Zima 1561. Mladičkou Lukrécii, vévodkyni z Ferrary, manžel Alfonso znenadání odveze na opuštěné
venkovské sídlo. Když poprvé usedají k večeři, přepadne unavenou novomanželku temné podezření. Proč ji odvezl do téhle pustiny? Chce ji zabít. Až dosud žila šestnáctiletá Lukrécie s rodinou
za zdmi přepychového paláce ve Florencii. Zde je úplně sama, vydána na milost a nemilost manželovým rozmarům. Co si počne? Má proti vévodovi Alfonsovi, o dvanáct let staršímu válečníkovi,
šanci? Dokáže přežít?
Portrét novomanželky nám strhujícím způsobem líčí, jak to tehdy mohlo být. A mladá žena, jež zápasila o život před dávnými stoletími, na stránkách románu ožívá a vzbuzuje v nás zaujetí, obavy,
soucit i napětí.

Městečko Hawkins přežilo ve třetí sérii seriálu Stranger Things,
známého z Netflixu, další obří katastrofu a Lucase Sinclaira,
který k záchraně přispěl mimořádným dílem, čeká velká životní změna.
Lucas přechází na střední školu a už nechce být outsiderem,
jakým býval na základce. Panem neviditelným v maskáčovém
oblečení, pařícím po večerech se stejně neviditelnými kámoši dračák. Uvědomuje si, že začíná nová kapitola jeho života – dospělost. Zatím však netuší, že zároveň se snahou najít si
nové kamarády a zapojit se do běžného života střední školy na
něj čeká další výzva – musí pochopit svou roli studenta s tmavou barvou pleti ve světě amerického maloměsta.
Hawkins je však prokleté místo a to, co přichází, předčí všechny předešlé hrůzy. I Lucas si bude muset vybrat, kdo a co je
pro něj nejdůležitější…

Další oficiální knihy ze seriálu Stranger Things:
Rebelka Robin, Šílená Max

Spojení hluboké venkovské moudrosti, která už vymírá, a obrazů z ukrajinských dějin viděných zdola.

Román od autora s ukrajinskými i českými kořeny zachycuje tříštivý, mihotavý a nejednoznačný obraz ukrajinské provincie, konkrétně regionu Polesí, ve vzpomínkách staré ženy. Vyprávěčka románu Marie je dcerou ukrajinské venkovanky a českého válečného zajatce. Rodinná kronika (složená ze silných obrazů a vzájemně provázaných příběhů) zpracovává nejen osudy ústřední rodiny, ale také širokou paletu dalších postav a figurek, které dohromady skládají pestrou románovou mozaiku života v (zejména) Volyňské oblasti Ukrajiny od dvacátých let dvacátého století de facto do současnosti. Plátno vyprávění je místy potrhané, popálené a tedy fragmentární, tříští se do menších příběhů osobnějšího rázu, do kterých někdy až brutálně pronikají dramatické „velké“ příběhy východní Evropy.
Sugestivní a místy velmi tíživý román má potenciál čtenáře strhnout svou divokostí a bezprostředností.

„Vymítat děs je ženská práce,“ tvrdí Evropanka Alexeje Sevruka v uhrančivém vyprávění o tom nejdůležitějším, totiž o schopnosti přežít a dokonce se radovat, byť třeba na ruinách. V Polesí žijí a umírají Ukrajinci, Židé, Němci, Rusové i Češi ve všednosti katastrof, jako jsou války, či hladomor. Čtenář v mohutném dějovém toku jen lapá po dechu, tu tam snad vzpomene na klasika Issaca Bashevise Singera či na současnou hvězdu Guzelu Jachynu. A nedá se nic dělat, nejsilnějším hlasem současné česky psané literatury je tato kniha mladého ukrajinského autora.
– Jáchym Topol

„Velké dějiny se zde proplétají s osudem jednoho člověka. Není pochyb o tom, že se nacházíme v jedné ze Snyderových „krvavých zemí“ (…) Jedním ze sdělení prózy se stává to, že také vše, co vypravěčka snese takříkajíc na jednu hromadu, je součástí (středo)evropské identity, součástí substrátu, z něhož se rodí.“
– Jan M. Heller

„Nejsilnější hlas současné česky psané literatury!“
Jáchym Topo

Slibovali jim půdu, a dostali jen dřinu. Volyňští Čechové, kteří na konci devatenáctého století přesídlili do carského Ruska, na území dnešní Ukrajiny, dřou tvrdě od úsvitu do soumraku, aby se uživili, žení a vdávají se z povinnosti a umírají mladí. A osud jim připravuje jednu ránu za druhou – hladomory, války, epidemie, politiku…
Román je působivou, mrazivou, ale zároveň dojímavou románovou kronikou, ukazující na pozadí nelítostných časů v první polovině dvacátého století drsný a krutý život několika generací české rodiny, která se odstěhovala za vysněným blahobytem – a dostala jen utrpení a pocit vykořeněnosti, protože vrátit se už nebylo kam…

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Města na planině (1998) tvoří závěrečný díl volné románové trilogie zasazené na americko-mexické pomezí. V roce 1952 se na ranči v Novém Mexiku, na pláních nedaleko nechvalně proslulých, hříšných a násilných měst El Pasa a Juárezu, sejdou dva hrdinové předešlých dílů: John Grady Cole ze Všech krásných koní a Billy Parham z Hranice. Prvnímu je teď devatenáct a umí to s koňmi jako málokdo, druhému je osmadvacet, ale kdo ho nezná, hádal by mu o dvacet víc. Oba mají za sebou drsné životní zkušenosti, které je připravily o iluze, ale nikoli o ideály odvahy, cti a ryzí lidské sounáležitosti. Leč všechno kolem se mění, nastupuje nová, moderní doba. A jejich svět – svět kovbojů a honáků dobytka – spěje k zániku. Vše, co důvěrně znali, neodvratně mizí, stejně jako z kdysi úrodné, nyní suchem umírající krajiny zmizela celá pokolení dřívějších obyvatel. Zbývají jen příběhy, které snad vítr nerozfouká jako prach. Mezi nimi i ten o kovbojovi, který se v Juárezu zamiloval do mladičké prostitutky Magdaleny. Nebo ten o poutníkovi, jemuž se na pradávném obětišti zdál zvláštní sen. McCarthyho román lze číst jako existenciální western, kovbojskou pastorálu nebo temnou variaci na klasické téma osudové lásky. To, co jej činí výjimečným, jsou nezapomenutelné, brutálně krásné výjevy, lakonické dialogy, v nichž jako by se koncentrovala všechna moudrost světa, a nostalgie, která proniká až do morku kostí, úchvatně mrazivá jako noc strávená venku pod širým nebem.

„Americká klasika, která se řadí k těm největším literárním počinům století.“ — San Francisco Chronicle

„Tragicky velkolepé.“ — Washington Post

Apeirogon je kniha o síle příběhu. Dozvíme se v ní o poslední
večeři Françoise Miterranda, o ptácích i amatérských archeolozích, ale hlavní pozornost je upřena na dva muže, Ramiho
a Bassama, a jejich osudy, jež se odvíjejí z opačných stran Zdi,
ale nakonec se spojí. Colum McCann vypráví pravdivý příběh
dvou otců, kteří přišli o dcery, dvou přátel usilujících o to samé,
ačkoli jeden je Izraelec a druhý Palestinec. Všechny linie vyprávění vzájemně souvisejí, komunikují spolu a proplétají se,
napříč staletími i kontinenty, jako Příběhy tisíce a jedné noci.
Apeirogon je příběh lidství. Nenávisti, lásky a naděje.

„Apeirogon Columa McCanna se nepodobá ničemu, co jste až dosud četli.
Je to, jako když poprvé čtete Atlas mraků Davida Mitchella, Autobiografii
Rudé Ann Carsonové nebo Lincolna v bardu George Saunderse. Jako když
objevíte zcela nový a hluboce pravdivý žánr. Budete mít pocit, že samotná
definice románu, toho, čím může být a co může obsahovat, byla jednou
provždy rozšířena.“
Michael Cunningam, autor románu Hodiny

Vydání knihy podpořil fond Literature Ireland.