Od 24. února 2022 se Ukrajina brání ruské agresi – a od samého počátku války přibližuje světu statečné úsilí ukrajinských
obránců ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve svých
plamenných, výtečně vystavěných a bravurně přednesených
projevech hájí právo na svobodu, národní svébytnost a nezávislost, burcuje svědomí státníků a vyzývá všechny lidi dobré vůle k podpoře Ukrajiny.
Kniha Poselství z Ukrajiny přináší
soubor prezidentových válečných projevů; pro knižní vydání
je vybral sám Volodymyr Zelenskyj a knihu opatřil působivým
úvodem, v němž se zamýšlí nad tím, co se o sobě a o Ukrajině
dozvěděl od počátku invaze. Součástí knihy je i předmluva Arkadije Ostrovského, jenž se coby redaktor časopisu Economist
věnuje Rusku a východní Evropě a který na přání anglického
nakladatele osvětluje kontext prezidentských projevů a jejich
význam. Řečeno s prezidentem Zelenským, „podpora Ukrajiny není trend, mem ani virální výzva. Není to hnutí, které by
se rychle rozšířilo po celé planetě a pak stejně rychle zmizelo.
Pokud chcete pochopit, odkud jsme, co chceme a kam směřujeme, měli byste se dozvědět víc o tom, kdo jsme. Tato kniha
vám v tom pomůže.“

Nejznámější steampunková hrdinka se vydává do Španělska, aby vyřešila případ ještě podivnější než všechny předchozí. Mladého dědice panství totiž posedl démon a při jeho vymítání upadl do kómatu. Vše je ale ještě podezřelejší, než to na první pohled vypadá. Lady Mechanika musí z jednotlivých dílků sestavit celou skládanku, v níž má svou roli prastará magie jižní Ameriky, nadpřirození krvesajové, předsudky a hlavně láska. Lady Mechanika ale musí zachovat chladnou hlavu a rozhodnout se, na čí stranu se postaví. A když bude mít štěstí, získá další indicii k tajemství vlastního původu.

Nejznámější steampunková hrdinka se vydává do Španělska, aby vyřešila případ ještě podivnější než všechny předchozí. Mladého dědice panství totiž posedl démon a při jeho vymítání upadl do kómatu. Vše je ale ještě podezřelejší, než to na první pohled vypadá. Lady Mechanika musí z jednotlivých dílků sestavit celou skládanku, v níž má svou roli prastará magie jižní Ameriky, nadpřirození krvesajové, předsudky a hlavně láska. Lady Mechanika ale musí zachovat chladnou hlavu a rozhodnout se, na čí stranu se postaví. A když bude mít štěstí, získá další indicii k tajemství vlastního původu.

Kniha Fízl je něco mezi esejem, historiografickou prací a beletrií, přechází volně z jednoho žánru do druhého a zároveň je
i překračuje. Práce sice vychází z materiálů, které produkovala
komunistická tajná policie, nepracuje s nimi ale způsobem, jaký
používá historiografie – není svázána nějakou metodologií, ale
jsou v ní i postupy běžné v literatuře: hříčky, aluze, metafory,
hyperboly, gradace, pointy…, čímž „popisovaná“ realita získává
na plastičnosti. To je umocněno tím, že Placák nekomentuje cizí
zkušenost, ale materiály StB se týkají jeho samotného a jeho
přátel. I když Fízla zařadíme do literatury, je to zároveň zasvěcený vhled do toho, jak fungovala komunistická StB v době
normalizace. Podle autora má kniha i didaktický účel: je to návod, jak se bránit jakémukoli vnějšímu nátlaku, ať už je jeho
původcem stát nebo cokoli jiného. Druhé, rozšířené vydání je
mimo jiné doplněno o happyend – tedy vítězný polistopadový
soud autora s „hrdiny“ jeho knihy, důstojníky tajné policie.

1795 je závěrečným dílem historické noir trilogie. Tycho Ceton
se plíží městem jako raněné zvíře a spřádá plány, jak znovu nabýt důstojnost, o niž ho připravili. Rozpoutá takový chaos, jaký
v podivuhodném i zkaženém městě Stockholmu ještě nezažili.
Emil Winge je odhodlán Cetonovo řádění zastavit. Nemá však
nikde zastání – mocní, stíháni paranoidními obavami ze spiknutí, mají jiné starosti a Mickela Cardella zaměstnává pátrání po
Anně Stině Knappové, která po smrti svých dětí zmizela beze
stopy.

„Niklas Natt och Dag je vynikající vypravěč (…) nikdo před ním nedokázal popsat 18. století tak živě, jazykem, jenž dýchá starobylostí, a přesto zůstává srozumitelný. (…) Niklas Natt och Dag napsal výjimečnou trilogii, působivé historické líčení a zároveň neuvěřitelně napínavou, krvavou detektivku.
– Dagens Nyheter, Sweden

Strhující kriminální drama odehrávající se ve fiktivním městě,
přesně však zrcadlící poměry středních vrstev současné americké společnosti. Investiční poradce Patrick, který před časem
přišel o dceru, nemůže v noci spát a jezdí autem po předměstí.
V ulici Kobylek srazí velkého černého psa, který mu skočil pod
kola. Skoro nic se mu nestalo, ale Patricka, který vystoupil a šel
se na něj podívat, kousne do nohy. Patrick zjistí, že incidentu
přihlíží nějaký muž. Druhý den se ukáže, že v domě u místa nehody někdo zabil mladou dívku. Probíhal tam večírek a účastníci upadnou do podezření. Který z nich je na vině, a co když to
nebyla úkladná vražda? Šokující odhalení nabídnou až poslední strany tohoto suverénně odvyprávěného příběhu.

Kniha německého medievisty Eduarda Mühleho představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Slovanů v dlouhé časové perspektivě od 6. do 15. století. Zpracovává téma, jemuž německá historiografie věnuje pozornost přinejmenším dvě staletí. Přesto jde o knihu inovativní. Autor ve svém výkladu vychází nejen z dobových písemných pramenů, ale velká část jeho interpretací je založena na poznatcích archeologických, jež v posledních desetiletích změnily zažité představy.
Mühle ve svém výkladu volí dvojí přístup: na jedné straně se věnuje reálným společenským strukturám Slovanů, počínaje raně slovanskými skupinami obyvatelstva přes první slovanské státní útvary 10.-12. století až po mocensky stabilizovaná království pozdního středověku; na straně druhé na středověké Slovany nahlíží očima jejich sousedů. Nikoli tedy pouze slovanské pojímání sebe sama, jež se v plnosti rozvíjí až ve 12. a 13. století, ale stejně tak i pojímání Slovanů prizmatem sousedů, kteří si byli vědomi vzájemných kulturních odlišností.
V Mühleho knize je tedy slovanský svět barvitě zachycen pohledem arabských, byzantských a latinských středověkých autorů. Jejich uvažování sice mnohdy bylo stereotypní, i přes onu stereotypnost nám ale zanechalo, byť někdy pokřivené, stopy jinak neznámých stránek života Slovanů ve středověku.
Kniha Eduarda Mühleho ale není omezena pouze na samotné dějiny Slovanů mezi 6.-15. stoletím. Její druhou dimenzi představuje zkoumání Slovanů jako kulturního konstruktu, jako nástroje politiky od středověku do 21. století.

Vydání knihy podpořil Goethe Institut.

Vítejte v krámku s fantazií, který putuje po celém světě a nabízí starožitné cetky, jež dokážou naplnit ztracené sny, a zvláštní telefony, díky nimž se můžete spojit se svými milovanými na
onom světě.
Po příjezdu do malého městečka Boonah však starý obchodník s fantazií Earlatidge Hubert Umbrey zjišťuje, že umírá a že
co nejrychleji musí najít svého nástupce, protože i v malém
Boonahu je řada těch, kterým by jeho kouzla pomohla.
Například Enochovi – desetiletému chlapci, jenž oplakává svého otce a provinile skrývá jakési tajemství. Nebo Ann, která do
města přicestovala za umírající babičkou, a přesto s lítostí myslí
především na jednoho muže.
Ovšem i samotnému panu Earlatidgeovi připraví krámek během jeho posledních dní na zemi obchod v podobě, v jaké jej
nikdy dřív nepoznal – a dokáže tak čelit svému osudu.
Nenechte si ujít poutavý magický román o fantastickém krámku, který přináší útěchu, klid a naději těm, kteří to potřebují.

Krásný a povznášející příběh, který vás rozesměje i dojme.

Maria Florkowská, vězeňkyně číslo 16671 a vášnivá hráčka šachů. Po vpádu německých vojsk do Polska se s rodiči a sourozenci ocitla zavřená ve varšavském ghettu, kde se zapojila do protinacistického odboje. Poté co na ně přišlo gestapo,
je i s rodinou odvlečena do osvětimského tábora. Při selekci v ruce zoufale svírá šachovou figurku, poslední věc, která jí
zbyla z dřívějšího života a která ji nečekaně zachrání před okamžitou smrtí. Sadistický vedoucí tábora si usmyslí, že by šachové partie s mladičkou dívkou mohly být pro jeho znuděné
dozorce vítaným rozptýlením… Maria musí hrát o život, zároveň
však spřádá svůj vlastní plán…

Poslední šachmat to u mě vyhrál. Prvotina Gabrielly Saabové mě přiměla
horečně obracet stránku za stránkou, zatímco jsem se čím dál víc strachovala
o tu mladou a kurážnou holku, která myšlení šachového génia využila k tomu,
aby naplánovala pomstu za svou vyvražděnou rodinu.
Elise Hooperová

Po neúspěšném pokusu o sebevraždu mladý úředník Hanio Jamada nabídne svůj život na prodej formou inzerátu v tokijském bulvárním deníku. Brzy se začínají ozývat různí zájemci se stále bizarnějšími nabídkami.
Jak se sluší a patří pro četbu na pokračování, Mišima na rozdíl od zdlouhavých ušlechtilých úvah, které používá ve svých „seriózních“ románech, napsal tuto novelu formou rychlého sledu krátkých kapitol, ve kterých se hlavní hrdina dostává do řady absurdních situací s atmosférou, která snese srovnání s Tarantinovým filmem „Pulp Fiction“.

Jedná se o groteskní až surrealistický příběh plný pitoreskních postav, ve kterém Mišima využívá satiru a černý humor ke zkoumání některých témat, která ho zaměstnávala v jeho tvorbě po celý život: smrti, krásy a erotiky.
Původně byla novela Život na prodej (Inoči urimasu) v roce 1968, tedy jen dva roky před autorovou šokující sebevraždou, publikována na pokračování v časopisu Playboy Šúkan. V prosinci téhož roku byla vydána jako kniha.

Toto je James Bond s kafkovskou břitkostí. Hanio je hlavní hrdina komicky lapený mezi svými pudy sebezáchovy a sebezničení a mezi darebáky, kteří se pohybují sem a tam, přičemž vypadají jako agenti mezinárodní zločinecké sítě, a prozaickými postavami zabývajícími se vlastními fantaziemi.
– The Japan Times

Antihrdina knihy, který se marně snaží zbavit se své existence, pro kterou nemá žádný užitek, je alter egem autora, který zinscenoval smrt, o níž on i publikum, které se vysmívalo jeho poslednímu projevu, věděli, že je mimo realitu.
– The Japan Times

Brilantní příklad Mišimovy neomezené představivosti. Paradoxní představy o povaze bytí jsou prezentovány s charakteristickým ironickým úsměvem.
– The Japan Times

Svižný, šílený příběh s ozvěnou hlubších obav, které zajímaly a trápily jeho autora.
– The New York Times

Život na prodej je plný tarantinovských scén pašování a vražd, stejně jako filozofických úvah o japonských postojích ke kodexu bojovníka, meči a cti.
– The Evening Standard

Surrealistický román o městě, které ztratilo duši – od jednoho z literárních velikánů Japonska.
– The Guardian

Jen Mišima dokázal tak famózně a přirozeně míchat kýč a satiru, erotiku a klaunství, konspirační teorie a morální ponaučení.
– Publishers Weekly

V úzkostlivosti své psychologické analýzy je Mišima podobný Stendhalovi a v hloubce studia lidské touhy po sebezničení – Dostojevskému.
– The Christian Science Monitor