Znamení.
Předzvěsti.
Vlna změn.
Ať to chcete nebo odmítáte,
Hvězdovládci přicházejí.

Sekta vyznavačů aurigiánské hereze je zničená, ale volání, vyslané do vesmíru, nezůstalo bez následků. Hvězdovládci – wëtrëigaës – se blíží. Představují hrozbu, proti které by se měli spojit i největší nepřátelé: telepat Aš~šád, velekněz z Rekeghu, Lodě, sgen z Fomalhiwy i nová pozemská Velekněžka Regentka. Jenže pro ty, kteří touží po moci, je těžké zapomenout na vlastní cíle. Ne každý překročí svůj stín. Dost se najde těch, kteří by si ve skutečnosti příchod Hvězdovládců přáli. A čím víc se o Hvězdovládcích mluví, tím víc se stávají realitou.

Lucas netouží být všemocným hrdinou. Slyší Lodě, nabírá psychotronické síly a Klíč má na dosah… jenže snadné cesty, které se samy nabízejí, nikdy nebyly pro něj. Jak je jeho zvykem, míří právě na opačnou stranu: do mlhy a do tmy, přes přízračný most a skrz největší ponížení – protože právě to je správný směr.

Tuší, co si ostatní ještě nepřiznali.
Tady běžná řešení
nestačí.

Během pandemie covidu strávil dle svých slov Nick Cave celé
hodiny na telefonu; jedním z lidí, s nimiž si volal nejčastěji, byl
irský zpěvák a publicista Seán O’Hagan – a jejich hovory s postupem času nabývaly na intenzitě a začaly se točit kolem několika uzlových bodů: víry, umění, hudby, svobody, smutku
a lásky. Oba přátelé se dohodli, že si telefonáty budou nahrávat – a z nějakých padesáti hodin nahrávek se po radikálním
redakčním zpracování zrodila kniha Víra, naděje & masakr.
Najdeme v ní vše, co jsme si od Nicka Cavea za čtyři dekády
jeho oslnivé umělecké dráhy navykli očekávat; dostane se nám
upřímné osobní zpovědi i originálních meditací nad smyslem
života a umění, a ještě lecčeho navíc. Jak říká sám Cave: „Tahle kniha pro mě hodně znamená a myslím, že ji upřímně ocení i každý, komu se nějak zvrtnul život, koho trápí tvůrčí blok,
kdo má problém se závislostí, kdo truchlí, kdo zažívá duchovní krizi, kdo se pídí po smyslu života, kdo hledá krásu, kdo se
chce naučit, jak napsat píseň či odehrát koncert nebo jen tak
existovat.“

„Kniha ke mně hovořila, jako hovoří sen, jen mnohem jasněji a zřetelněji. A dotýkala se mého srdce jako otázka.“ Stejně jako se srdce a mysli vypravěče Athanasia Pernatha magicky dotýkala kniha Ibbur, kterou mu do rukou vtiskl neznámý cizinec, mystický pomocník – Golem –, tak Meyrinkův světoznámý román znepokojuje a poutá svým fantaskním kouzlem další a další generace čtenářů. Jedním z nich je i Jaroslav Róna, který pro nové vydání této legendární knihy vytvořil soubor ilustrací.

„Meyrinkův Golem je pro mě ikonické dílo, které mělo zásadní vliv na mé vnímání Prahy na přelomu devatenáctého a dvacátého století, a zejména zaniklé židovské čtvrti. Mysteriózní příběh o rytci kamejí Pernathovi a jeho setkání s Golemem, ponořený do atmosféry kabalistického tajemna, mě nesmírně přitahoval. To, že jsem mohl tu knihu ilustrovat po geniálním Hugo Steinerovi, bylo splněním mého snu.“ – Jaroslav Róna

V knize autorka zkoumá vztah mezi sexuální politikou a morálkou v Německu ve 20. století. Vychází z analýzy sexuální politiky nacismu, v níž shledává jak prvky utlačovatelské, tak prvky sexuální svobody. Nacistickou realitu následně konfrontuje se sexuální politikou a tuhou sexuální morálkou v 50.–70. letech, přičemž velkou pozornost věnuje i proměnám německé paměti na třetí říši.
V bádání o nacistickém i poválečném Německu se jedná o práci jedinečnou, jež dává nové odpovědi na příčiny
a podobu kulturní vzpoury pozdních 60. let, jež ovlivňují německou společnost dodnes.

Gildas (či Gilda, kol. 500–570) byl britonský klerik. Učenost a literární styl mu vysloužily přídomek Sapiens (Moudrý). Jeho spis v latinském originále známý pod názvem De excidio et conquestu Britanniae (O zkáze a dobytí Británie) vypráví o pořímské historii Británie. Jde o jediný dochovaný podstatný zdroj o tomto období, vytvořený téměř současníkem. Jako člen řádu ovšem ve svém vyprávění nenabízí nestranný pohled, nýbrž favorizuje ideál mnišství. Spis ve formě kázání o třech částech odsuzuje činy autorových současníků sekulárních i církevních. První část se skládá z vysvětlení díla a stručné historie římské Británie od jejího dobytí za principátu až do autorovy doby. Kritizuje Britony za jejich hříchy, současně však také oslavuje hrdiny jako Aurelia Ambrosia, kterého coby první popisuje jako vůdce odporu proti Sasům. Zmiňuje také vítězství v bitvě u hory Badon, později připisované Artušovi. Gildas sám ovšem jednoznačného velitele vojsk neuvádí. Druhá část odsuzuje pět britských králů: Constantina, Aurelia Conana, Vortiporia, Cuneglase a Maelgwna. Jedná se o jedinou dochovanou zmínku o těchto osobnostech, napsanou v době jejich vlády, proto je z historického hlediska velmi cenná: V poslední části Gildas opět kriticky vystupuje proti tehdejšímu kléru.

Vzestup draka je bohatě ilustrovanou kronikou počátku a rozmachu vlády Targaryenů v Západozemí, detailně propracovaném světě George R. R. Martina. Tato výpravná kronika – s více než sto padesáti barevnými ilustracemi – je úžasným úvodem do historie Targaryenů, legendárního rodu, jenž hraje ústřední roli v novém seriálu HBO, Hra o trůny: Rod draka. Po celá staletí usedali Targaryenové na Železný trůn, zatímco jejich draci neochvějně vládli obloze. Toto období trvalo od dobytí Západozemí Aegonem Targaryenem až po nechvalně proslulý Tanec draků – krvavou občanskou válku, která takřka nadobro zničila celý targaryenský rod. Historie jediného rodu dračích pánů, který
přežil zkázu Valyrie, je příběhem plným krvavých zvratů, zrad a činů vznešených i zbabělých…

Pro milovníky seriálu Rod draka

Román o umění, lásce a pandemii napříč časem i prostorem.
Edwinu St. Andrewovi je osmnáct, když se parníkem přeplaví přes Atlantik, poté co jej kvůli politickým názorům vyloučí
ze společnosti britské aristokracie. Okouzlen krásou kanadské
přírody vstoupí do lesa a náhle zaslechne tóny houslí odrážející se od stěn rozlehlé stavby – tento zážitek jím hluboce otřese.
O dvě století později se známá spisovatelka Olive Llewellynová vydává na propagační turné své knihy. Cestuje po celé
zeměkouli, avšak vlastní domov má v druhé měsíční kolonii.
V textu jejího bestselleru o pandemii se nachází zvláštní pasáž: houslista hraje v rezonující chodbě dopravního terminálu
a kolem něj se zvedá lesní stromoví. Když začne Gaspery-Jacques Roberts pátrat po jisté anomálii v severoamerické divočině, narazí na několik rozvrácených životů – mladík z britské
šlechtické rodiny podlehne šílenství, spisovatelka odtržená od
rodiny uvízne na Zemi uprostřed pandemie a jeho vlastní kamarádka z dětství se zřejmě také pokusila o něco, čím narušila
časové linie vesmíru.

Protestantská etika a duch kapitalismu je patrně nejznámějším a zároveň k nejdiskutovanějším Weberovým dílem. Weber ho publikoval v letech 1904–1905. Zamýšlí se v něm nad počátky a příčinami vzniku kapitalismu, resp. nad souvislostmi mezi rozvojem kapitalismu, náboženskými systémy, racionalismem a byrokratizací státu. Vcelku jednoznačně zde spojuje vznik kapitalismu s protestantským náboženstvím, s protestantskou kulturou a s protestantskou etikou práce, vykazující prvky askeze, šetrnosti a střídmosti. Důraz přitom klade na protestantský smysl pro zisk, jenž se podle jeho názoru liší od ekonomického myšlení katolíků, kteří vykazují větší sklony k humanismu, zároveň však i k mysticismu. V rovině náboženské senzibility stejně jako v rovině věroučně podmíněné mentality vidí základní rozdíly ve vzniku a možnostech rozvoje principů kapitalismu v protestantském a katolickém prostředí, resp. v prostředí křesťanských a nekřesťanských civilizací a společností. Překladu Protestantské etiky předchází zasvěcený úvod od sociologa a znalce Weberova díla Miloše Havelky.

Sen Ockerwee je fascinující upíří příběh zasazený do doby a prostředí, které známe z tvorby Marka Twaina – na starou Mississippi, jejíž vody brázdí veliké a hrdé kolesové parníky. Navíc to není jen mistrně vystavěný a napínavý příběh o souboji se zlem, ale také dokonalá ukázka spisovatelské virtuozity. Martin tu téměř marnotratně do jediné knížky zasadil celou řadu bravurně vytvořených postav, jako jsou kapitán Abner Marsh nebo Mrzout Billy Tipton, postav, na které se po dočtení knihy rozhodně nezapomíná. Putují po kalných a mlhami zahalených vodách Mississippi až do míst tak děsivých, že strach o život je tam tou nejmenší z jejich starostí…

Do horské vesnice krátce po válce přijde záhadný cizinec – a místním se nelíbí, že odhaluje jejich černé svědomí. Když je nato zavražděn, pověří úřady jednoho z místních, Brodecka, navrátilce z koncentračního tábora, aby celou věc vyšetřil. Takový je v nejvyšší stručnosti a největším
zjednodušení námět světově proslulého románu
Philippa Claudela.
Jeden z nejlepších a nejsvéráznějších francouzských komiksových tvůrců
Manu Larcenet opatřil tuto předlohu stejně strhující výtvarnou podobou.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.