V knize usedá jakýsi spisovatel ke své práci, je však proti své vůli puzen nepochopitelnou silou sepsat neuvěřitelný životopis záhadného zemřelého.
Vydání v pořadí sedmého románu amerického spisovatele Johna Irvinga, autora světově proslulého bestselleru Svět podle Garpa, vypráví příběh prazvláštně nadaného chlapce Owena Meanyho, posmívaného mezi svými vrstevníky, ze kterého se však posléze stává mladík nebývalé autority, prorok, jenž prožívá absurdní novodobou paralelu s životem Ježíše Krista.
Neuvěřitelné vzpomínky jednoho z mála přeživších Čechů na peklo lágrů SSSR. Učitel z Podkarpatské Rusi dobrovolně odešel za války do SSSR v naději, že pomůže své vlasti v boji proti fašismu. Šokující popis živoření v gulagu končí vysvobozením – odchodem na frontu. Luťanského vzpomínky jsou obzvlášť cenné pro svou autenticitu, protože je psal takřka bezprostředně po svém návratu do vlasti se Svobodovou armádou.
Syntetická práce amerického historika polského původu detailním způsobem sleduje vývoj v Rusku v letech 1900 až 1923. Pipes v ní shrnul závěry několika svých předchozích prací o ruských a sovětských dějinách konce 19. a první poloviny 20. století. V Dějinách ruské revoluce Pipes sleduje tři základní vývojová období: agónii starého carského režimu, bolševické dobytí moci v Rusku a počátky bolševického režimu – občanská válka, NEP, bolševická propaganda v Rusku a vývoz komunismu do zahraničí. Pipesova kniha je především vynikajícím historickým esejem o moderních ruských dějinách, o pádu carského impéria a o vzniku ve světových dějinách jedinečného totalitního státu.
Třídílná práce saarbrükenského kulturního historika je komplexním zobrazením světa lidí katolického a protestanského novověku. Dülmen velice citlivě a srozumitelně dnešním čtenářům zpřístupňuje všechny stránky každodenního života městského i venkovského člověka, který se zrodil na prahu novověku a s moderní, racionalismem a industriální revolucí poznamenanou dobou postupně zanikal. V prvním díle podrobil na pozadí obdivuhodného množství středoevropských pramenů analýze raněnovověkou problematiku života v dětství a stáří, kulturu bydlení, oblékání, stravu, cestování, přístup ke vzdělání a jeho formy, způsob rodinného, sousedského a komunálního života ve všech sociálních vrstvách i neodvratitelné a všudypřítomné novověké podoby umírání a smrti.
Javier Marías (nar. 1951) patří k největším objevům nastupující spisovatelské generace ve Španělsku. Vycházet začal v polovině 80. let a mezinárodní věhlas mu přinesly dva romány z 90. let. Román Vzpomínej na mě zítra při bitvě vtáhne čtenáře do děje již první větou. Na pozadí napínavého příběhu autor rozebírá takové aspekty lidského života jako možnost volby, roli náhody, zaměnitelnost lidí a rolí, jež hrají navzájem ve svých osudech. Má velký pozorovací talent, pokud jde o chování a vztahy lidí, a výjimečný dar jazyka, umocněný zkušeností lingvisty a překladatale. Název je citátem z Richarda III., který se opakuje jako hlavní motiv. „Vzpomínej na mě zítra při bitvě,“ říká duch královny Anny Richardovi. V Maríasově románu se jedná o ženu, která zemře, když se chystá k nevěře s málo známým mužem. Téměř neznámý milenec se tak ocitá v podivné situaci, musí řešit spoustu otázek: Co s malým dítětem v bytě? Má informovat manžela? Snaží se o mrtvé dozvědět víc, postupně se seznamuje s celou rodinou, a vůbec netuší, co ho na konci pátrání čeká.
Dodatky k Ottovu slovníku naučnému.
Tradiční vesnické stavby tvoří stále většinu našeho historického stavebního fondu, představují podstatnou část chráněných památek a významně spoluurčují charakter venkova i celé země. Trvale nebo krátkodobě je obývá značná část obyvatel – místních i chalupářů. Publikace se věnuje pochopení těchto staveb z řady hledisek – středověký původ jejich struktury, nejstarší dochované stavby ze 16. století, významné etapy vývoje dřevěného (18. stol.) a zděného (19. stol.) stavitelství, urbanistická struktura české vesnice. Pozornost je věnována i konstrukcím, hospodářským stavbám, specifickému regionálnímu utváření, problémům ochrany, metodice citlivých úprav i zásadám „slušného chování“ novostavby ve vesnickém prostředí.
Nejvýraznější současný americký spisovatel mladé generace se českým čtenářům již představil dvěma knihami: Zářivá světla velkoměsta a Ransom. Jeho třetí román z r. 1988 je svéráznou knihou už z toho důvodu, že ji sice napsal muž, ale v ich formě coby mladá, dvacetiletá dívka. V románu je zachycen a vylíčen New York konce 80. let, kdy toto velkoměsto dosáhlo téměř anarchického horečného stavu a šílenství. Každý se zde chová, jako by už nemělo být žádné zítra. Proud vyprávění Alison Pooleové je fascinujícím a zoufalým svědectvím mladé ženy, již prostředí New Yorku nutí k divokému způsobu života, po němž vnitřně tak úplně netouží.
Román nejvýznamnější současné kanadské spisovatelky o hledání vnitřní podstaty člověka uprostřed civilizace a jejích vlivů. Bezejmenná vypravěčka putuje s milencem a dvěma přáteli do krajiny Kanadských jezer hledat zmizelého otce. Ponorem pod hladinu vlastního vědomí však postupně odkrývá svou vnitřní identitu. V románu, kde se střídají pasáže lyricko-naturalistické, psychologické, s pasážemi překvapivě odlehčenými až humornými, vyplouvají na povrch některá palčivá témata současné situace člověka: rozpor mezi „přírodním“ a „kulturním“ lidstvím vedoucí ke ztrátě vnitřní integrity člověka, dichotomie mužského a ženského principu, vyprázdněnost lidských vztahů.
Autorka obdržela prestižní literární ocenění Booker´s Prize pro rok 2000.